Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 103 záznamů.  začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent) ; Wicherkiewicz, Tomasz (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...
Konstrukce kolektivní identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců
Kreisslová, Sandra ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nosková, Jana (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázky, které se pojí s problematikou konstrukce etnické/národní identity a s ní spojených identifikačních znaků. Toto diskurzivní vytváření kolektivní identity je analyzováno na základě biografických textů občanů České republiky, kteří se identifikují jako Němci a po nuceném vysídlení německy hovořícího obyvatelstva zůstali z různých důvodů v zemi svého původu. Badatelský projekt je z hlediska teritoriálního vymezení situován do pohraničního okresu Chomutov, který byl po staletí formován především německým obyvatelstvem. Za využití biografické metody bylo během vlastního terénního výzkumu zaznamenáno celkem 50 biografických vyprávění představitelů tří po sobě následujících generací tohoto společenství. Prostřednictvím analýzy a interpretace obsahu tohoto biografického materiálu jsou primárně postihnuty kolektivně sdílené obrazy minulosti a významné identifikační atributy, jimiž aktéři nejstarší generace této komunity formují svou etnickou/národní identitu. Je tak objasněno, jak sami narátoři re-konstruují a re-interpretují své subjektivně zakoušené "my", a současně se vymezují vůči ne-členům této kolektivity. Dále je diskutována mezigenerační transmise etnického vědomí nejstarší generace českých Němců na jejich potomky. Za tímto účelem se staly předmětem...
Revitalizace bretonštiny (vztah jazyka a identity u nové generace bretonsky mluvících)
Třesohlavá, Anna ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Studie se zabývá současným fenoménem revitalizace bretonštiny. Práce se dělí na tři části. První přináší teoretickou bázi, ze které vycházejí části následující. Druhá se věnuje bretonštině v širším kontextu (jazyková politika Francie, Bretaň a její jazyky, a vývoj užívání bretonštiny). Poslední část tvoří těžiště celé práce. Přináší ilustraci studovaného jevu na základě vlastního etnologického terénního výzkumu, který byl prováděn v letech 2008 až 2011 mezi studenty bretonštiny na univerzitě Rennes 2. Jedním z hlavních výsledků je potvrzení hypotézy o symbolické důležitosti bretonštiny jako jednoho ze základních pilířů bretonské identity. Čerpáno je kromě výše zmíněného výzkumu z frankofonních, českých a anglofonních zdrojů.
Konstrukce kolektivní identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců
Kreisslová, Sandra ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Nosková, Jana (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Cílem disertační práce je najít odpověď na otázky, které se pojí s problematikou konstrukce etnické/národní identity a s ní spojených identifikačních znaků. Toto diskurzivní vytváření kolektivní identity je analyzováno na základě biografických textů občanů České republiky, kteří se identifikují jako Němci a po nuceném vysídlení německy hovořícího obyvatelstva zůstali z různých důvodů v zemi svého původu. Badatelský projekt je z hlediska teritoriálního vymezení situován do pohraničního okresu Chomutov, který byl po staletí formován především německým obyvatelstvem. Za využití biografické metody bylo během vlastního terénního výzkumu zaznamenáno celkem 50 biografických vyprávění představitelů tří po sobě následujících generací tohoto společenství. Prostřednictvím analýzy a interpretace obsahu tohoto biografického materiálu jsou primárně postihnuty kolektivně sdílené obrazy minulosti a významné identifikační atributy, jimiž aktéři nejstarší generace této komunity formují svou etnickou/národní identitu. Je tak objasněno, jak sami narátoři re-konstruují a re-interpretují své subjektivně zakoušené "my", a současně se vymezují vůči ne-členům této kolektivity. Dále je diskutována mezigenerační transmise etnického vědomí nejstarší generace českých Němců na jejich potomky. Za tímto účelem se staly předmětem...
Česko-německé pohraničí: obraz toho druhého
Kotrbatá, Ivana ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato práce si dává za cíl ověřit pravdivost hlavní hypotézy, kterou je tvrzení, že Češi zaujímají vůči Němcům stereotypní a předsudečné postoje. Součástí této hypotézy je také tvrzení, že smýšlení či jednání Čechů ve vztahu k Němcům je pak těmito stereotypy a předsudky ovlivněno. V případě potvrzení této hypotézy se práce pokusí o analýzu těch nejběžnějších stereotypů. Zároveň se pokusí také zjistit, kde a v čem spočívá jejich původ, zda lze vysledovat jejich vývoj a formování a odhalit faktory, které se na tomto formování těchto stereotypů podílejí. Kromě této analýzy se práce zaměří také na to, zda a jak se tyto předsudky projevují v každodenním životě v českém pohraničí. Část práce se rovněž soustředí na současné česko- německé vztahy, respektive na to, jak je lidé žijící v českém pohraničí vnímají a jak je hodnotí. Práce je založena na terénním výzkumu, během něhož byly identifikovány a analyzovány narativní priority, vyprávění a postoje celkem osmnácti dotazovaných Čechů různého věku, vzdělání, profese a sociálního zázemí. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, biografická metoda a metoda orální historie. Výzkum proběhl v letech 2008 a 2009 v oblasti česko-německého pohraničí resp. Tachovska. Klíčová slova česko-německé pohraničí - Tachovko - stereotypy - předsudky -...
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
Roviny identity mladých Lužických Srbů
Dvořáčková, Tereza ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje roviny identity mladých Lužických Srbů a jejich projevy v prostředí sociálních sítí a internetu. Teoretická část práce představuje různá pojetí identity ve snaze nastínit nejednoznačnost tohoto pojmu. Jsou zde prezentovány a zhodnoceny realizované výzkumy identity Lužických Srbů. Praktická část práce se zabývá především analýzou virtuálních dat z prostředí internetu a sociální sítě Facebook s cílem přiblížit, jak v tomto prostředí mladí Lužičtí Srbové komunikují a prezentují svoji identitu. Výzkum identity je zasazen do kontextu aktuálního dění v Lužici. Podstatnou a důležitou součástí práce jsou informace z rozhovorů s informátory a vlastního pozorování v terénu. Klíčová slova Lužičtí Srbové, identita, Lužice, sociální sítě, internet, Facebook
Vztahy mezi imigranty a úřady v České republice: cizinecká policie
Libichová, Lenka ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o aktuální problematice vztahů imigrantů vůči imigračním úřadům v České republice. Je strukturovaná do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje jednotlivým imigračním úřadům, tj. Ministerstvu vnitra České republiky, Službě cizinecké policie České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Jsou zde zohledněny i příčiny migrace, právní hledisko a nevládní organizace, jež plní úlohu "mostu" mezi imigranty a úřady. Praktická část sleduje problematiku imigrantů a úřadů v médiích a literatuře. Nedílnou součástí je však i terénní výzkum. Ten byl proveden kvalitativní metodou řízených rozhovorů s imigranty, zástupci nevládních organizací, ale i příslušníky státní správy. Výzkum je doplněn o pozorování na pražské úřadovně ministerstva vnitra. Jako největší problém se v případě ministerstva vnitra ukázalo nedodržování zákonem stanovených lhůt při vyřizování žádostí k dlouhodobému pobytu, chování úředníků, ale i přetrvávající fronty čekajících imigrantů. U ministerstva zahraničí se objevil problém s fungováním internetového objednávání, tzv. systému VISAPOINT, k podání žádosti o vízum - pro řadu cizinců není možné se do něj přihlásit. Cizinecká policie již nespravuje agendu dlouhodobých pobytů, a proto zde žádné problémy z pohledu cizinců...
Česká kultura očima zahraničních studentů českých vysokých škol (pražské vysokoškolské prostředí)
Votavová, Radka ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje české kultuře očima zahraničních studentů českých vysokých škol v pražském prostředí a byla vypracována na základě terénního výzkumu a studiu dostupné literatury. Text je řazen do šesti základních kapitol. Úvodní kapitola představuje téma a strukturu práce. Druhá kapitola se věnuje studované literatuře a respondentům. Ve třetí je popsána metodika práce, především terénního výzkumu, který proběhl ve formě dotazníkového šetření a rozhovorů se zahraničními studenty. Teoretická část zavádí důležité pojmy a obsahuje popis života a možností zahraničních studentů. Empirická část zpracovává výsledky proběhlého terénního výzkumu. V závěrečné kapitole je shrnuta bakalářské práce.
Dějiny Ojratů v 15.-16. století
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Bakalářská práce Dějiny Ojratů v 15. - 16. století je etnograficko-historického charakteru. Ojraté jako zvláštní etnická skupina jsou řazeni do západní větve mongolojazyčných národů. Souhrnným jménem Ojraté na konci 14. - počátku 17. století nazývalo se seskupení několika kmenů, které žily v historické oblasti Západního Mongolska nebo Džungarska (dnes severní část Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice). Práce má za cíl osvětlit dějiny ojratských kmenů v 15. - 16. století. V té době zřetelně se pociťovala krize po pádu silných nástupnických říší Čingischánova státu. Často docházelo ke vzájemným střetům mezi jednotlivými dynastiemi a vládnoucími rody. Zřetelně se projevovala mocenská rivalita o ovládaná území či nabytí mocenské převahy ve státech. Na konci 14. - počátku 15. století formuje se mocensko-politické uskupení západomongolských kmenů, které se objevuje v historické literatuře pod názvem Ojratský kmenový svaz - Derben Ojrat (kalm. Dörven-öörd, tj. "Čtyři blízcí"). Ojratský kmenový svaz tvořily čtyři kmeny - Züngarové (Čorosové), Derbetové, Torgoutové a Chošoutové. V otázkách složení a doby vzniku Ojratského kmenového svazu nemohou badatelé přijít ke shodě. Existuje řada hypotéz a rozdílných názorů, které se v odlišném světle dívají na okolnosti a příčiny vzniku...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 103 záznamů.   začátekpředchozí72 - 81dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.