|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Kaděrková, Erika ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér architektonické tvorby V. Předmětem této studie je obnova a návrh nového využití objektu bývalého Nejvyššího státního zastupitelství v ulici Kobližná č.p. 22, který se nachází v centru města Brna v blízkosti náměstí Svobody. Podmínkou obnovy je, aby byl zachován půdorys původního objektu a ve velké míře i jeho vnější ráz. Zachování celkového funkcionalistického vzhledu budovy je docíleno například návrhem nových oken, vzhledem připomínajících pásová okna. Vnitřní struktura objektu je kompletně změněna a co nejlépe přizpůsobena pro jeho nové využití. I zde jsem se ovšem čerpala inspiraci z některých původních prvků, jako jsou luxfery, či lité teracové podlahy. Objekt bude využíván jako sídlo Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, konkrétně se zde budou nacházet ateliéry scénografie a světelného designu a kanceláře rektorátu. Prostory pro ateliéry jsou navrhovány multifunkčně, pomocí posuvných stěn lze měnit jejich vnitřní strukturu a přizpůsobit je pro různá využití. Podlaží, ve kterých se ateliéry nachází, jsou nově propojena závěsným schodištěm. V přízemí objektu bude také kavárna pro veřejnost. Součástí této práce je i úprava prostoru před objektem. Zde je navržen vodní prvek s využitím jako pódium, posezení a doplňková zeleň.
|
|
|
Obnova dvorce Medov Heřmanův Městec
Kozhevnikova, Vlada ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér architektonické tvorby V. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru města Heřmanův Městec a vytvořit architektonickou studii památkové obnovy včetně návrhu nového využití. Záměrem bylo navrhnout památkově chraněnému objektu nové moderní využití a naplnit ho ekonomicky vyhodnými funkcemi. Zásah do objektu byl minimální a ohraničený z důvodu, že se jedná o historickou památku. Hlavní myšlenkou bylo zachovat historicky hodnotné prvky a také zjednodušit půdorys pomocí odstranění nehodnotných příček a výplní otvorů. Největší rekonstrukci odnesou nejmladší konstrukce, které byly přistavovány v poslední třetí etapě. Jedná se o část C. Vnitřní přičky a stropní konstrukce v tomto křídle budou odstraněny. Původní krov proto bude ztužen příčnými táhly a také opatřen proti vlhkosti. Bude zachováno veškeré smíšené zdivo vnitřních i obvodových konstrukcí a také dřevený krov nad všemi křídly objektu. Řešení vnějšího výrazu budovy je navrženo uvedením do klasicistní podoby domu. Ta je doložena částečnou fotodokumentací objektu a také částečně zachovanými prvky na fasádě objektu. Pozdější exteriérové úpravy a výplně otvorů bydou odstraněny. Barevné řešení vyplývá z průzkumů původní barevnosti stavby. Dle požadavků památkové péče, budou klempířské prvky přizpůsobeny barevnosti omítek (žlutokrémový tón) a nátěry svodů a žlabů provedeny v červenohnědé barevnosti (barva starých tašek), štukové omítky zlatookrovým tónem. Východiskem návrhu interiérů je obnovení vzhledu zachovaných pamatkově hodnotných podlah, fabionů, portálů a vyplní otvorů. Byla snaha zachovat dominantní prostorový prvek, který se promítá v obou nadzemních podlažích - anfiládu. Návrh akcentuje historicky hodnotné prostory a kon
|
|
|
Obnova barokní sýpky v Bohuticích
Klimeš, Michal ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je rekonstrukce a adaptace s důrazem na zachování jeho původního rázu (změna dokončené stavby) bývalý zemědělský objekt v obci Bohutice, která je poměrně bohatá na nemovité kulturní památky. Projekt vychází z předmětu AG033 Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Objekt barokní sýpky vznikl v 18. století. Ta byla původně vybudována na kraji obce za účelem uskladnění a vysušení obilovin. Později došlo ke změně využití sýpky a k jejím následným stavebním změnám a úpravám. Jako poslední o barokní sýpku projevila zájem firma, která měla v plánu vyřezat cenné dřevěné konstrukce vynášející podlaží a prodat je do Itálie. Díky zásahu současného majitele pana Pavla Štefka, který zažádal o prohlášení sýpky za nemovitou kulturní památku, byla konstrukce sýpky uchráněna a sýpky tak připadla novému majiteli – fyzické osobě. Jedná se o stavbu smíšenou. V prvním nadzemním podlaží se nachází především kavárna se zázemím a flexibilní třída. V druhém nadzemním podlaží multifunkční sál se zázemím a třetí nadzemní podlaží obsahuje prostory pro krátkodobé bydlení. Jedním z nejvýraznějších prvků návrhu je přístavba barokní sýpky, která se z důvodů omezené velikosti pozemku sýpky nachází na severní straně parcely. Od počátku návrhu, bylo záměrem zachovat génia loci místa a barokní sýpky, tudíž tvar přístavby přesně kopíruje tvar barokní sýpky, tedy jednoduchý kvádr se sedlovou střechou. Pouze materiálové řešené bylo z důvodů různých časových období dvou celků, a to původní sýpky a přístavby rozlišeno. Stavba je takto rozdělena do dvou hlavních celků. Každý z těchto celků má jeden vstup. První část barokní sýpky má spíše charakter veřejné části a slučuje hned několik funkcí najednou. Druhá část sýpky slouží především, jako prostory pro krátkodobé ubytování. Návrh se snaží rovněž co nejvíce zachovávat původní materiálové a konstrukční řešení původní části budovy. Stavba je doplněna o malý park s pergolou, který slouží především k odpočinku návštěvn
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Skoupilová, Michaela ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo zhotovení Dokumentace pro stavební povolení a části Dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG036 - Ateliér architektonické tvorby V. Předmětem této studie byla obnova objektu bývalého státního zastupitelství v Brně pro účely Janáčkovi akademie múzických umění. Objekt se nachází v centru města, nedaleko Malinovského náměstí. Základní ideou návrhu bylo zachování vzhledu pozdně funkcionalistické budovy s minimálními změnami v exteriéru. Nasnadě bylo odstranit neduhy rekonstrukce ze 70. let minulého století, která přistupovala k objektu nešetrně. Funkce budovy vyplynula ze zadání. V mé práci jsem se rozhodla pracovat se všemi třemi požadovanými funkcemi, a to: kavárnou, rektorátem a ústavem scénografie Jamu. Kavárna a výstavní prostor v parteru živě komunikuje s městem a je místem setkávání studentů, pedagogů a návštěvníků. Rektorát má sloužit nejen jako soubor kanceláří, ale bude mít také reprezentativní funkci a tím prezentovat univerzitu jako takovou. Prostor pro studenty scénografie bere ohled na to, že scénografie je odvětví umění spojené s divadlem, a tak má za úkol podporovat rozvoj a kreativní myšlení studentů tohoto oboru.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Páralová, Veronika ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Obsahem bakalářská práce bylo zpracovat dokumentaci pro stavební povolení a část dokumentace pro provedení stavby na základě architektonické studie z Ateliéru architektonické tvorby AG34, která se zabývala návrhem obnovy a nového dnes již nevyužívané sedmipatrové budovy centru Brna, na ulici Pohořelec. Řešený objekt se nachází v historickém jádru města Brna nedaleko Malinovského náměstí. Nejedná se o památkově chráněnou stavbu, ale spadá do Městské památkové rezervace Brno, a proto je dbáno zvýšené pozornosti na zachování jejího původního vzhledu a historické podstaty. Stavba pochází z poválečného období a je postavena ve funkcionalistickém stylu. Budova byla navržena pro účely Janáčkovy akademie múzických umění Brno. Stane se sídlem rektorátu i Ateliéru scénografie. V parteru je navržena kavárna s drobným občerstvením. Podstatou celého návrhu je zachování původního vzhledu současně s adaptací nové funkce a maximálního využití prostoru. Proto jsou zásahy do obvodového pláště budovy minimální a podstatná část změn se projeví spíše v interiéru budovy.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Janíčková, Aneta ; Guzdek, Adam (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Předmětem práce je urbanistický a architektonický návrh objektu na nárožní parcele mezi ulicemi Stará a Bratislavská. Navržený objekt hmotově navazuje na přiléhající štíty a dotváří přilehlé nároží. Polyfunkční dům je dělen na jednotlivé funkční plochy. V 1.NP se nachází obchodní parter s kavárnou a sportovním zařízením. V dalších patrech jsou řešeny administrativní plochy, zdravotní zařízení a bytové jednotky. Součástí objektu jsou řešeny podzemní garáže pro návštěvníky a obyvatele domu.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
|
host ::
RSS.