Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 103 záznamů.  začátekpředchozí62 - 71dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence
Kušniráková, Tereza ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Brouček, Stanislav (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Disertační práce Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence přibližuje vývoj vietnamské mezinárodní migrace od poloviny 20. století po současnost se zvláštním zřetelem k Česku jako k cílové zemi. Je zaměřena jednak na analýzu hlavních strukturálních faktorů podněcujících vietnamskou mezinárodní migraci z širšího hlediska (ekonomický rozvoj, ekonomicko-politické reformy Đổi Mới, pro-emigrační politika vlády VSR), ale i na rozbor subjektivních interpretací těchto vlivů vlastními aktéry migrace. Kombinací makroúrovňového a mikroúrovňového přístupu ke studiu mezinárodní migrace si práce klade za cíl identifikovat stěžejní faktory, které vietnamskou mezinárodní migraci iniciují a jak určují hlavní směry těchto pohybů, očekávání migrantů a nemigrujících a volbu adaptační strategie. Klíčovou součástí práce je též i odkrytí proměn těchto faktorů a jejich významu v závislosti na fázi migrace a společensko-ekonomicko-politickém kontextu migrace či rozhodování k migraci. Práce se obsahově opírá o analýzu dostupných statistických dat a právních dokumentů a o výstupy z tříletého výzkumu, který byl realizován v Česku a ve Vietnamu mezi třemi skupinami respondentů v letech 2010-2012: a) vietnamskými navrátilci, kteří žili v Česku/Československu, b) mezi vietnamskými migranty, kteří žijí v Česku,...
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
Arménská komunita v ČR
Toman, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem arménských přistěhovalců v České republice, především pražskou arménskou komunitou. Práce začíná teoretickou částí, která obsahuje dvě kapitoly. První kapitola pojednává o etnogenezi a historii národa. Historická část je rozebrána spíše stručně, ale snaží se upozornit na všechny momenty, které byly pro Armény klíčové. Ve druhé kapitole se píše o důležitých podnětech pro migraci a arménské světové diaspoře. Stěžení část práce je založena na terénním výzkumu mezi migranty, který probíhal od února do dubna r. 2013. Řeší se zde problematika migrace, integrace do nového prostředí, identita Arménů, vztahy v komunitě i vztahy s jinými národy. Také zde dokumentuji celkový pohled Arménů na Českou republiku. Poslední kapitola je výsledkem dotazníkového šetření mezi občany české národnosti, které má zjistit jejich znalosti a mínění o Arménii a Arménech samotných. Klíčová slova: Arméni, migrace, imigranti, komunita, diaspora
Albánská komunita v Praze
Sedláček, Michal ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na albánskou komunitu v Praze, především na kosovské Albánce a Albánce z Albánie. Byla vypracována na základě terénního výzkumu a studia odborné literatury a internetových zdrojů. Práce je rozvržena do šesti základních kapitol. Úvodní část představuje téma práce. Druhá kapitola charakterizuje použité prameny a respondenty. Třetí je zaměřena na metodiku práce, tedy na terénní výzkum provedený prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. V teoretické části je práce zaměřena na problematiku česko-albánských vztahů a na země, kde Albánci žijí. Empirická část zpracovává terénní výzkum, který proběhl mezi albánskými respondenty. V poslední části je bakalářská práce shrnuta.
Rozvojová práce a rozvojové projekty zaměřené na Romy v České republice po roce 1989 do současnosti
Šantrochová, Martina ; Hrdličková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapování oblastí rozvojové práce s Romy v České republice po roce 1989. Pro lepší pochopení kontextu je zmíněna i situace před sametovou revolucí, tj. od příchodu Romů na české území. V této době totiž vznikla řada problémů, které nyní řeší rozvojová práce. Dále je v práci nastíněna současná situace Romů a problémy, které je nejčastěji sužují. Zdůrazněn je i posun od státních řešení romské problematiky k nevládním neziskovým organizacím, které převzaly část úkolů státu ve vztahu k Romům. Práce se zabývá i konceptem mezinárodního rozvoje a snaží se ukázat jeho vliv na rozvoj místní, který z něj může čerpat a poučit se z jeho chyb. Nejdůležitější částí práce je kapitola věnující se jednotlivým oblastem, ve kterých se odehrává práce s Romy. Obecné informace v této části jsou doplněny o praktická zjištění vyplývající z výzkumu provedeného s pracovníky tří nevládních neziskových organizací.
Vietnamští imigranti v České republice - 2. generace
Sequensová, Kateřina ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Druhá a jedenapůltá generace vietnamských migrantů tvoří velmi specifickou skupinu Vietnamců v ČR. Od první generace Vietnamců (svých rodičů) se tito mladí lidé v mnohém liší, zároveň si však mnohé stále uchovávají. Cílem této diplomové práce je přiblížit situaci druhé a jedenapůlté generace vietnamských migrantů v ČR a poukázat na některé významné rozdíly mezi jejich generací a generací jejich rodičů. Práce se dále snaží ověřit či zamítnout některá obecně známá tvrzení o mladých Vietnamcích v ČR. Práce se skládá ze dvou základních částí. První část je teoretická a vychází z dostupné literatury a dalších odborných zdrojů. Stručně nastiňuje původ vietnamských dětí, jaké byly počátky migrace Vietnamců do ČR, a jak se zde tedy druhá a jedenapůltá generace ocitla. Migrace do ČR probíhala v několika různých vlnách a každá z těchto vln se mnohdy významně liší od té předchozí. Součástí diplomové práce je také kapitola o vlivu konfucianismu na vietnamskou výchovu a vzdělávání. Vliv konfucianismu je ve vietnamské společnosti viditelný do dnešních dnů, a také toho si tato kapitola všímá. Pozornost je věnována samozřejmě také vzdělávání vietnamských dětí v ČR. Škola je velmi významným integračním činitelem, a právě skrze školní docházku se vietnamské děti přibližují české společnosti. Druhá část práce je...
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 103 záznamů.   začátekpředchozí62 - 71dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.