|
|
Fyziologické rozdíly r a K stratégů u bakterií.
Moserová, Andrea ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Krištůfek, Václav (oponent)
Fyziologické rozdíly mezi r a K-stratégy u bakterií. Současná definice bakteriálních r a K-stratégů je postavena na délce časového úseku, za který se po vysetí objeví kolonie na agarové plotně. K rozlišení r a K-stratégů v rámci dvou kmenů se někdy používá také jejich růstová rychlost. Dodnes bylo popsáno několik dalších charakteristik, které s r/K-strategiemi prokazatelně souvisí. Jendá se například o rozdílné schopnosti 1) přizpůsobit se k měnícím se podmínkám prostředí, 2) utilizace složitých nebo málo koncentrovaných substrátů, 3) využívání sekundárních metablitů jako nástrojů ekologického boje s ostatními kmeny v prostředí. Spojujícím článkem makro- a mikrobiologického r/K-konceptu je časové rozložení výskytu organismů v průběhu sukcese. Cílem této práce bylo ověřit r/K-charakteristiky u devíti vybraných bakteriálních kmenů a otestovat je na další možné rozdílnosti související s r/K-konceptem. Práce se zaměřuje na měření růstových rychlostí kmenů v tekutých i pevných médiích a na identifikaci složení membránových mastných kyselin těchto kmenů při jejich pěstování v optimální a snížené teplotě, a tedy sledování teplotní adaptace. Mimo jiné práce přináší návrh nové vlastnosti charakteristické pro K-stratégy: souvislost mezi rychlostí přirůstání průměru kolonie a vzdáleností této kolonie od nejbližší...
|
|
|
Chladová adaptace ve stacionární fázi u Bacillus subtilis
Beranová, Anna ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Svobodová, Jaroslava (oponent)
Chladová adaptace ve stacionární fázi u Bacillus subtilis Teplota je jedním z nejdůležitějších abiotických faktorů, které ovlivňují život bakteriální buňky. Nízká teplotu snižuje fluiditu cytoplazmatické membrány. Zatímco chladová adaptace u Bacillus subtilis během exponenciální fáze je relativně dobře prozkoumána, adaptace během stacionární fáze doposud systematicky prozkoumána nebyla. Stacionární fáze růstu je přitom nejobvyklejším stavem, ve kterém se mikroorganismy v přírodě vyskytují. Bakterie Bacillus subtilis uplatňují dva nezávislé mechanismy, kterými potřebnou fluiditu membráně navrací - krátkodobou a dlouhodobou adaptaci. Krátkodobá adaptace je závislá na funkci desaturázy mastných kyselin (kódované genem des), dlouhodobá adaptace spočívá ve změně poměru iso- a anteiso- větvených mastných kyselin ve fosfolipidech membrány. V této práci byla sledována adaptace membrány na stálou nízkou teplotu a na náhlé snížení teploty během stacionární fáze. Při stálé nízké kultivační teplotě, byla zaznamenána nejvyšší aktivita promotoru des při 25 řC, po náhlém snížení teploty byla zjištěna největší aktivita po přenosu z kultivační teploty 37 řC do 25 řC. Měřením anizotropie a analýzou mastných kyselin bylo zjištěno, že membrána stacionárních buněk kultivovaných při 37 řC je méně fluidní než membrána...
|
|
|
Z-scan Fluorescence Correlation Spectroscopy Applied in Studies of Model Phospholipid Membranes
Kulakowska, Anna ; Hof, Martin (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Dejneka, Alexander (oponent)
(in Czech) Tato práce je věnována lipidovým dvojvrstvám, které do značné míry určují fyzikální vlastnosti biologických membrán. Jedním z klíčových parametrů je mobilita jednotlivých složek v membráně, která je odpovědná za řadu procesů probíhajících v buňce (vazba povrchových proteinů, aktivita povrchových enzymů, agregace peptidů, buněčná adheze). Protože buněčné membrány jsou komplexní a velmi heterogenní systémy, studium jejich biofyzikálních vlastností je značně obtížné. Právě proto jsem ve své práci využívala modelové membránové systémy se zjednodušeným lipidovým složením. Cíle mé práce jsou zaměřeny na následující základní otázky, vztahující se k fosfolipidovým dvojvrstvám připraveným na pevném povrchu (ang, supported phospholipid bilayrs SPBs): Jaký vliv má pevný povrch na laterální difúzi fluorescenčně značených lipidových analogů v membráně? Jaké je propojení mezi jednotlivými vrstvami v SPBs? (publikace I) Jakým způsobem je možné určit přechod fluorescenčních sond a fluorescenčně značených lipidových analogů mezi jednotlivými vrstvami v rámci SPBs ? (publikace II) Jak je laterální difúze fluorescenčně značeného koagulačního proteinu prothrombinu, který je jen slabě vázán k SPBs, propojena s laterální difúzí fluorescenčně značených lipidových analogů v membráně? (publikace III) V této...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis: mechanizmus úniku draselných iontů z makrofágů
Pospíšilová, Eva ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Mašín, Jiří (vedoucí práce)
Adenylát cyklázový toxin-hemolyzin (ACT, CyaA) je klícovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis, která zpusobuje onemocnení cerný kašel. CyaA se váže na fagocytické bunky s receptorem CD11b/CD18 na povrchu a vykazuje dve ruzné aktivity. Jedna je spojena s prekurzorem toxinu, který oligomerizuje a tvorí v membráne bunky malé kation selektivní póry. Druhá souvisí s prekurzorem, jenž pravdepodobne funguje jako monomer. Ten translokuje enzymatickou adenylát cyklázovou doménu do cytozolu bunky, pri cemž dochází též ke vstupu vánenatých iontu do bunky. Adenylát cyklázová doména váže po translokaci bunecný kalmodulin a katalyzuje rychlou premenu bunecného ATP na cAMP. V této práci jsme ukázali, že CyaA zpusobuje rovnež únik draselných iontu z CD11b+ bunek. Dále jsme ukázali, že k úniku draselných iontu je nutná vazba CyaA na receptor CD11b/CD18 a permeabilizace membrány póro-tvorným prekurzorem. Divoký typ toxinu zpusobuje únik draselných iontu se stejnou kinetikou jako enzymaticky inaktivní verze toxinu, jenž není schopna tvorit cAMP. Únik draselných iontu zpusobený CyaA tedy není ovlivnen zvýšenou hladinou cAMP ani cAMP signalizací zpusobenou tímto toxinem. Zkrácená verze toxinu (CyaA-AC), s odstranenou AC doménou, mela i pres svojí normální hemolytickou aktivitu na erytrocytech i na umelých...
|
|
|
Vliv environmentálních stresů na mutabilitu u Bacillus subtilis - role mismatch-repair systému
Nunvář, Jaroslav ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
The everchanging nature of bacterial environment requires adaptation to emerging novel conditions. One proposed way of adaptation involves increased generation of genetic variability in response to harmful conditions - a phenomenon called adaptive mutagenesis. However, the details of mechanisms of adaptive mutagenesis, and even its very existence, are far from clear. Our goal was to subject the Gram-positive model bacterium Bacillus subtilis to variety of environmental stresses, examine the rate of mutagenesis occuring and compare it to unstressed conditions. Next we wondered if there was a role for mismatch-repair system (MMR), the major pathway for mutation avoidance, in these processes. To accomplish this, we constructed systems to monitor the expression of MMR components both on transcription and translation level. We also developed a mathematical model for precise mutation rate determination in order to quantify the intensity of mutagenic processes. The monitoring of MMR proteins translation failed due to high background endogenous fluorescence present in B. subtilis cells. However, we found out, using transcription reporter system, that the expression of MMR is not influenced by imposition of harsh hyperosmotic shock upon cells. The expression of MMR was also barely influenced by nutrient limitation...
|
|
| |
host ::
RSS.