|
|
Proměny v životním stylu 1945-1948 : (analýza článků pro ženy v Lidové demokracii)
Uttendorfská, Jana ; Jungová, Eliška (oponent) ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce)
Diplomová práce zachycuje život v poválečném Československu na základě analýzy novinových článků v deníku Čs. strany lidové. Soustředí se na osm oblastí - ženy a politika, ženy a práce, výživa, móda, domácnost, rodina, děti a jejich výchova. Nabízí se tak podrobný pohled na životní podmínky, nejpalčivější problémy obyčejného člověka. Radikální proměnou prošla celá společnost. Ženy se po válce staly tou částí národa, která má početní převahu. Politické strany během voleb bojovaly právě o jejich hlasy. Kvůli poválečnému nedostatku pracovních sil bylo nutné, aby ženy pracovaly také mimo rodinu, cílem komunistů bylo zapojit všechny ženy do práce. Republika se po válce potýkala s kritickým nedostatkem potravin nebo textilu, přesto nechybí články popisující nejnovější módní trendy. Alarmující byla vysoká kojenecká úmrtnost. Rok 1945 s sebou přinesl rozpad řady manželství. Autorka svou analýzu zasazuje do kontextu politických a hospodářských událostí let 1945-1948, popisuje změny v systému řízení médií i samotný tisk Československé strany lidové. Tato diplomová práce také ukazuje, jak vypadala žurnalistika zaměřená na ženy, jaká témata vyzdvihovala, jaký prostor jim věnovala.
|
|
|
Mediální obraz Syndikátu novinářů ČR v denním tisku jako příspěvek transformace médií
Ouředník, Tomáš ; Osvaldová, Barbora (oponent) ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce)
Diplomová práce "Mediální obraz Syndikátu novinářů ČR v denním tisku jako příspěvek transformace médií" se zabývá mediálním obrazem žurnalistické organizace jak jí zaznamenala vybraná celorepubliková tištěná média během let 1990 až 2008. Práce je rozdělena podle období, která jsou vymezena třemi předsedy Syndikátu novinářů ČR Rudolfem Zemanem, Irenou Válovou a Miroslavem Jelínkem. Práce řeší nejen mediální obraz syndikátu na stránkách vybraných periodik, ale zajímá se i o postavení Syndikátu novinářů ČR ve společnosti, respektive mezi politiky a žurnalisty. Autor čerpal informace z archivních materiálů syndikátu (Národní archiv v Praze a sekretariát Syndikátu novinářů ČR), z odborné literatury, z údajů zpravodaje syndikátu Mediažurnál a z nalezených článků, které zmiňovaly Syndikát novinářů ČR. Výsledkem práce je mediální obraz Syndikátu novinářů ČR s ohledem na vybrané události. Za přispění kvalitativní analýzy bylo zjištěno vyznění článků vůči syndikátu a za pomoci kvantitativní analýzy byl vytvořen souhrnný záznam o četnosti článků. Práce rozkrývá závislost Syndikátu novinářů ČR na politicích, kteří se po společenských změnách v listopadu 1989 snažili ovlivňoval práci žurnalistů a existenci syndikátu. Autor tyto snahy ukazuje na konkrétních událostech, které se objevovaly na stránkách vybraných periodik.
|
|
|
Vliv novinářské praxe na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století : příklad Národních listů
Tejnická, Zuzana ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Sekera, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce "Vliv novinářské praxe na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století: příklad Národních listů" pojednává o tom, jakým způsobem ovlivňovala novinářská praxe Národních listů politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání diplomové práce je právě zachycení redakční organizace a podnikové praxe Národních listů v tomto období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato diplomová práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, nebo jak se v tomto období proměňovalo složení redakce deníku, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.
|
|
|
Život a dílo novináře Václava Chába
Pohorecký, Vladimír ; Cebe, Jan (oponent) ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce)
Diplomová práce "Život a dílo Václava Chába" pojednává o osobnosti novináře, spisovatele a překladatele Václava Chába (1895 - 1983). Diplomová práce chronologicky zachycuje nejdůležitější okamžiky Chábova soukromého i profesního života. První část práce popisuje období Chábova dospívání a věnuje se jeho účasti v československých legiích v Rusku v první světové válce. Po návratu zpět do vlasti začal působit v týdeníku Legionářský směr a po ukončení jeho vydávání se uplatnil jako redaktor v deníku Národní osvobození. V průběhu druhé světové války krátce působil v listě Naše zprávy a poté byl nucen zůstat v ilegalitě. Již v prvních dnech květnové revoluce v roce 1945 se aktivně podílel na obnovení vydávání Národního osvobození. Na redaktorskou praxi v Národním osvobození je v této práci kladen největší důraz. Počátkem 50. let 20. století byl Cháb zaměstnán ve Státním pedagogickém nakladatelství, kde byl činným i v důchodovém věku. Diplomová práce věnuje patřičnou pozornost také Chábovým početným prozaickým dílům, ve kterých se nejčastěji věnuje historickým tématům. Je také autorem několika knih s protifašistickou tématikou. Opomenuta není ani Chábova rozsáhlá překladatelská činnost. Práce dokumentuje i jeho vztah k dr. Lvu Sychravovi a snaží se čtenářům přiblížit jeho politické názory.
|
|
|
Jan Drda a jeho novinářská činnost v letech 1945-1970
Adam, Petr ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se výhradně zaměří na novinářskou činnost spisovatele Jana Drdy, který ve druhé polovině čtyřicátých a v padesátých letech dvacátého století patřil mezi významné postavy české žurnalistiky. Časové vymezení zkoumaného tématu spadá od doby po konci druhé světové války, kdy se po vstupu do KSČ Drda začal aktivně a výrazně politicky angažovat. Končí závěrečným obdobím jeho života, které strávil po invazi vojsk Varšavské smlouvy na počátku normalizace v nemilosti vládnoucího režimu. Jednotlivá období působení Drdy ve vybraných periodicích (Práce, Lidové noviny, Literární noviny, Nový život, Svět práce) budu analyzovat ze dvou rovin. Jednak se pokusím popsat Drdovu pozici v oficiálních politicko-mocenských strukturách a z ní vyplývající možný vliv na zkoumané listy. Dále budu rozebírat Drdovu novinářskou tvorbu v jednotlivých obdobích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Každodennost, média a šíření informací - Ghettto Terezín 1941-1945
Vomáčková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce, která se před vámi otevírá, je věnována ghettu Terezín v období válečných let 1941-1945. Ghetto Terezín je v dějinách druhé světové války fenoménem, který stále přitahuje pozornost mnoha lidí, a zároveň je jejich nedílnou a neodmyslitelnou součástí. V této práci je úsilím autora propojit problematiku válečného uspořádání Terezína spojeného s nacistickým programem "konečného řešení židovské otázky", jeho obyvatel a života v ghettu, s neméně aktuálním tématem dnešní společnosti, jakým jsou média. Snahou a cílem v této práci je oba fenomény popsat, zasadit je do širšího dobového kontextu, ale hlavně je propojit. Nalézt společné momenty, paralely a dokázat, že média sehrála důležitou úlohu v dějinách Terezína. Důraz je také kladen na fakt, že i v izolovaném prostředí, jakým tento koncentrační tábor byl, byla média přítomna a informace byly důležitou , životně důležitou, součástí každodenního života.
|
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Historie Hospodářských novin a jejich vývoj v 1. a 2. období transformace tisku
Hrdličková, Lucie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vojtěchovská, Martina (oponent)
Diplomová práce "Historie Hospodářských novin a jejich vývoj v 1. a 2. období transformace tisku" pojednává o historickém vývoji periodika Hospodářské noviny - někdejšího ekonomického týdeníku ÚV KSČ, který se po revoluci transformoval na ekonomický deník. Období, které práce reflektuje, je na jedné straně vymezené rokem 1957, kdy tehdejší režim předložil koncepci na vznik nového periodika na podporu ekonomické propagandy, na jejímž základě byl týdeník založen, a na druhé straně druhou polovinou 90. let. V tomto období se ekonomický deník postupně změnil na tzv. plnoformátový titul. Stěžejní část práce se věnuje existenci týdeníku Hospodářské noviny v době tzv. plánovaného hospodářství, další kapitoly jsou pak zaměřené na po revoluci založený deník, který se stal periodikem podporujícím nově se utvářející tržní prostředí v Československu. Práce také mapuje vlastnické vztahy vydavatelství Economia a. s., které začalo v roce 1990 Hospodářské noviny vydávat. Tato problematika je rozdělená na fázi tzv. spontánní privatizace, kdy se HN octly v rukou soukromých vlastníků, a fázi zahraničního vlastnictví deníku. Závěrečná pasáž hodnotí celkový vývoj titulu a vliv vlastnických vztahů na nabízený obsah týdeníku a posléze deníku Hospodářské noviny.
|
|
|
Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna, Orientace
Farná, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce nazvaná Srovnávací analýza příloh celostátních deníků Salon, Kavárna a Orientace se zabývá analýzou suplementů deníků Právo (Salon), Mladá fronta DNES (Kavárna) a Lidové noviny (Orientace). Základní metodou je kvantitativní obsahová analýza příloh z vybraných měsíců v letech 2006-2008 doplněných o chronologickou analýzu vybraných příloh v letech 1998, 1999, 2000 a 2005. Práce sleduje hlavní charakteristiky a specifika těchto suplementů stejně jako jejich rozdíly. Zkoumá jejich obsahovou a grafickou koncepci, zařazení v mateřských denících, strukturu novinářských útvarů, témat a podtémat, jimž se přílohy věnovaly. Rovněž přibližuje historický vývoj suplementů, jejich autorskou základnu či internetové verze. Autorka práce se též zaměřila na scénu literárních a kulturních časopisů (Literární noviny, Host, Divoké víno, Revolver Revue, Tvar nebo A2), stručně uvedla profily domovských deníků a provedla sociologickou sondu mezi vysokoškolskými studenty týkající se jejich znalosti Salonu, Kavárny a Orientace.
|
|
|
Časopis "El Checoslovaco en México" v letech 1942-1945
Trojanová, Magdaléna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Zíbar, Radoslav (oponent)
Magisterská diplomová práce "Časopis El Checoslovaco en México v letech 1942-1945" podává detailní charakteristiku španělsky psaného měsíčníku El Checoslovaco en México, který vycházel v Mexiku v letech 1942-1945. Šlo o levicově orientovaný antifašistický list československých krajanů vydávaný Československo-mexickou asociací, jehož cílem bylo válečné zpravodajství a propagace Československa. Redigovala jej Lenka Reinerová, spolu s ní redakci tvořili ještě Egon Erwin Kisch a André Simone. Práce si klade za cíl poskytnout ucelený portrét periodika i Československo-mexické asociace jakožto zastřešujícího orgánu listu, a to v kontextu dobových událostí. Text nejprve seznamuje s historickým kontextem v Evropě i v Mexiku, přičemž se detailněji zaměřuje na problematiku exulantů. Práce taktéž přináší zařazení časopisu do dobové mediální struktury. Samostatný oddíl je věnován Československo-mexické asociaci, okolnostem jejího vzniku, organizačnímu uspořádání, rozložení členské základny i jejím aktivitám před a po příchodu československých antifašistů německého jazyka. Další kapitola nastiňuje motivy, které vedly k myšlence založení antifašistického krajanského periodika, seznamují s obecnou charakteristikou listu, periodicitou, strukturou jednotlivých vydání. Práce se zabývá rovněž složením redakce, autorskými...
|
host ::
RSS.