|
|
Res extra commercium
Ulrych, Karel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Res extra commercium Cílem této diplomové práce je analyzovat jednu skupinu věcí - věci vyloučené z obchodu (res extra commercium) v římském právu, především jednu z hlavních skupin této kategorie věcí, věci božského práva (res divini iuris). Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsou dále členěny. První kapitola popisuje základní způsoby dělení věcí v systému římského práva, a tím vymezuje téma této práce. Druhá kapitola, která tvoří hlavní a nejdelší část diplomové práce, se zabývá věcmi zasvěcenými (res religiosae). Po první podkapitole, která obsahuje základní vymezení pojmu res religiosae, následuje druhá podkapitola, která se zaměřuje na právní režim těchto věcí. V jejím rámci jsou řešeny i některé záležitosti a pojmy společné všem třem kategoriím věcí božského práva. Třetí podkapitola obsahuje rozbor právních vztahů dotčených osob k zasvěceným věcem. Ve čtvrté podkapitole je výklad o žalobě pro pohřeb (actio funeraria), která sloužila k vypořádání nákladů pohřbu mezi osobami, které pohřeb vypravily, a osobami, které měly povinnost k úhradě nákladů. A konečně pátá podkapitola se zaměřuje na ochranu res religiosae a ochranu s nimi spojenou - na ochranu vlastníka pozemku před neoprávněným pohřbem, dále na ochranu zasvěcených míst prostřednictvím interdiktů de mortuo inferendo a de sepulchro...
|
|
|
Odpovědnost soudce a limity jeho rozhodování v římském právu
Havel, Tomáš ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem práce je poukázat na některé právní instituty, které se nám dochovaly z římského práva a zároveň přinést některé historické poznatky k polemice o změnách současného českého soudnictví. Hlavní tématem zpracování je odpovědnost soudce a limity jeho činnosti v časově omezeném období římského republikánského práva. Primárně se zaměřujeme na civilní soudní řízení, byť se nemůžeme z důvodu zachování sevřenosti textu zcela vyhnout jistému přesahu do oblasti práva trestního i do oblasti římského civilního procesu za císařství.
|
|
|
Římské manželství s akcentem na majetkoprávní vztahy
Lukáč, Petr ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Práce se primárně zabývá římským manželstvím. V úvodu popisuje každodennost v římské obci a obyčeje tehdejšího obyvatelstva v římských obcích. Důraz je kladen na kult ohniště, protože z vnitřních vztahů, které upravovaly chování osob u rodinného ohniště se následně vyvinuly právní normy, které posléze upravovaly různé právní instituty a tak formovaly chování potomků nejstarších obyvatel Říma. Práce ve stručnosti porovnává manželství ve starověkém Římě s manželskou právní úpravou kultur starších, než byla ta římská. Práce se podrobně věnuje překážkám, které bránily uzavření legitimní formy manželství. Následně práce popisuje obě formy manželství, nejprve starší formu tj. matrimonium cum in manu conventione a posléze mladší (volnější) formu tj. matrimonium sine in manum conventione. Další kapitola popisuje způsoby zániku manželství. Tato práce se kromě římského manželství zaměřuje i na majetkoprávní vztahy mezi manželi, a to jak pro případ života, tak i pro případ smrti. Důvodem je skutečnost, že manželství je od nepaměti spjato i s úpravou majetkoprávních vztahů obou účastníků, kteří do manželství vstupují. Uzavřením manželství totiž vzniká jakési majetkové společenství účastníků (aliance majetku). Následující kapitola se věnuje vlivu náboženství na římské manželství. Vzhledem ke skutečnosti, že je práce...
|
|
|
Capitis deminutio minima
Stloukalová, Kamila ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Capitis deminutio minima Cílem této práce je analyzovat institut nazývaný capitis deminutio minima. Nejprve se zabývám pojmem caput, který v římském právu vyjadřuje právní osobnost člověka. Ta má ve starověkém Římě tři složky - stav svobody, stav občanský a stav rodinný. Osoby bez právní subjektivity, otroci, jsou předmětem práv, nikoli jejich subjektem. Liší se tak od osob v právním slova smyslu, svobodných, které rozlišujeme na Římany a cizince. Poslední ze znaků právní osobnosti člověka je příslušnost k určité římské rodině. Nad všemi členy familie má pravomoc otec rodiny, pater familias, kterému jsou rodinní příslušníci podřízeni. Vykonává nad nimi širokou pravomoc, včetně práva nad životem a smrtí. S tématem úzce souvisí také sepětí s náboženským vnímáním římských občanů, kteří uctívali vlastní rodinné a rodové bůžky, takže změna rodinného stavu pro ně v tomto ohledu nabývala zásadního významu. Každý stav člověka mohl prodělat změnu, ze svobodné osoby se stal za určitých právem stanovených podmínek otrok, z římského občana cizinec. Tyto dva případy nazýváme capitis deminutio maxima a media. Stěžejním tématem diplomové práce je změna stavu rodinného (capitis deminutio minima), tedy přechod z jedné římské familie do druhé. To se dělo slavnostním jednáním zvaným arrogace, ke které bylo potřeba svolení...
|
|
|
Finanční správa římské provincie Sicílie
Hejda, Josef ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl uvést čtenáře do problematiky Římského správního a finančního práva. Tato právní odvětví blízce souvisejí s vývojem Římského státu jako takového. S jeho přeměnou z malého městského státu na stát územní a nakonec až na rozsáhlou říši zabírající nikoli nepatrná území na třech kontinentech. Během tohoto vývoje můžeme vypozorovat nejen rostoucí nároky na státní správu a také různé přistupování k organizaci území v rámci říše. Italská území byla zprvu privilegována jako vlastní římské území nadřazené provinčním celkům, které jediné musely platit dávky vynucené Římem, se v období dominátu stávají také poddanskými bez významných výjimek. U zrodu provinční správy stála právě Sicílie. Zde vznikly první formy provinčního práva a zde také došlo k prvním praktickým problémům s jejich dodržováním. Tento významný ostrov byl místem, kde se Řím učil ovládat další národy, který financoval jeho rozvoj sklonku republiky, a který Římu dopomohl k ovládnutí středozemí.
|
|
|
Římskoprávní definice, maximy, regule a jejich odraz v současném právu
Thöndel, Alexandr ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Disertační práce Římskoprávní definice, maximy, regulae a jejich odraz v současném právu Disertační práce je zaměřena na zkoumání odrazu římskoprávních definic a regulí do současného platného českého práva, ale i navrhované úpravy nového občanského zákoníku. Zkoumání jednotlivých zásad nebylo po většinou provedeno izolovaně, ale spíše v kontextu jednotlivých základních právních institutů. V souladu s převládající materií soukromého práva římského a to nejen v jeho originálních pramenech, ale i v romanistické literatuře, je i obsah této práce zaměřen na právo soukromé, zejména pak občanské. Pochopitelně v kontextu soukromoprávní úpravy se práce při popisu jednotlivých institutů dotýká také práva veřejného. Vzájemnému vztahu soukromého a veřejného práva je věnována samostatná kapitola X. Zde jsou navíc rozebrány a okomentovány základní zásady trestního práva, které ač latinsky psané, nejsou římskoprávního původu. Komparace systému soukromého a veřejného práva je v této kapitole založena na možném existujícím rozporu mezi samotnou a celkem jednoznačně vyznívající definicí práva Iuventia Celsa a právní veřejnosti známému základu dualistického pojetí práva podle Domitia Ulpiana. Na samý počátek práce je zařazen Úvod, kde jsou zachyceny základní historické momenty vývoje římského práva. Jeho obsah se ale...
|
|
|
Římský konzulát
Zemánek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Účelem této práce bylo popsat úřad konzula za časů antického Říma. V první části práce je krátce popsáno založení Říma, doba královská a následně zavedení konzulátu. Jádro práce tvoří popis úřadu konzula za časů římské republiky, tedy v době, kdy byl tento úřadem nejvyšším úřadem v Římě. Dále jsou popsány pravomoci konzulů, způsob jejich volby a vymezení jejich vztahu k ostatním úředníkům. Třetí část je věnována úřadu konzulů za časů římského císařství, kdy se tento úřad stal pouze symbolem skomírající římské republiky a zůstal bez faktického vlivu, jelikož jeho pravomoci postupně přebírají císaři. Ve druhé části popisuji konzulát v době římské republiky. V kapitole 2.1. popisuji genezi pojmu konzulové, dále uvádím popis magistratur a jejich dělení. V kapitole 2.2. popisuji úřad konzula, kde je zařazen do skupiny nejvyšších magistratur. Další podkapitola 2.1.1. popisuje postavení konzulů ve státě a podkapitola 2.2.2. popisuje volbu konzulů a je zde uvedena zmínka o zákonu Lex Villia annalis. Kapitola 2.3. se věnuje působnosti konzulů. Čtenář zde nalezne výklad klíčového pojmu pro popis konzulské působnosti - pojem imperia (podrobněji se mu věnuje podkapitola 2.3.1.) Následující podkapitola 2.3.2. popisuje pojem kolegiality jako jeden z pojmových znaků konzulského úřadu. Dále popisuje také důsledky...
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Hlavatý, Vadim ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce "Řečtí a římští reformátoři" je provést reprezentativní shrnutí a komparaci činů nejvýznamnějších politických osobností antického Řecka a Říma, kteří zásadně ovlivnili mocenskou strukturu společnosti, a rovněž i porovnání tehdejších politických systémů jako takových. Zaměřuje se především na konkrétní činy a legislativní, především ústavní, změny iniciované vybranými reformátory, ale věnuje se i jejich osobní motivaci a stručným biografickým údajům. Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zabývá Řeckem, konkrétně Athénami, a sleduje příčiny, vznik, vývoj a vítězství demokracie, ale i problémy s ní spojené a hlavní aktéry tohoto procesu, jmenovitě jejího zakladatele Solona, který nebyl zcela důsledný v potlačování moci bohatých, radikálního demokrata Kleisthena a jeho rozhodné kroky k rovnosti a odstranění zbytků aristokratického režimu, a charismatického Perikla, který, ač obviňován z populismu a demagogie dal rozhodující impuls pro Athénský politický, kulturní a mocenský rozvoj a v jehož době dosáhla demokracie svého vrcholu. Druhá část se soustředí na závěrečné období a definitivní konec římské republiky, která byla navzdory svému názvu vládou oligarchie bohatých a nikoli všech občanů, osobami, které umožnili nebo přímo přispěli k jejímu pádu, konkrétně...
|
|
|
Procesní lhůty v římském právu
Pešková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Prace je zaměřena na procesni lhůty v řimskem pravu. O těch ale nelze pojednat, aniž by se prace věnovala i jinym institutům. Institut procesnich lhůt je tema, ktere není komplexně zpracovano v žadnem českem pramenu, a nadto žadna znamějši romanisticka cizojazyčna literatura nepojednava komplexně na jednom mistně o procesnich lhůtách řimskeho procesu. Proto bylo velmi obtižne sesbirat a utřidit informace. Informace o většině lhůt jsou pak řazeny u jednotlivych konkretnich institutů řimskeho prava, ke kterym se vztahuji. Proto bylo v prvnich dvou kapitolach třeba pojednat nejprve o jednotlivych druzích soudniho řizeni a soudnich magistraturach. Cilem ale nebylo podat vyčerpavajici vyčet těchto jednotlivych druhů řizeni či jednotlivych soudnich magistratrur. Je zřejme, že pokud mluvime o procesnim pravu a jeho konkretnim institutu (procesni lhůty), nemůžeme opomenenout to zakladni - samotny proces. Proto je uvodni vstup o jednotlivych druzich řizeni neoddělitelnou současti prace. U magistratur se pak prace snaži věnovat pouze těm z jejich pravomoci, které se tykaji dane problematiky. Stejně tak by prace byla ve svem v celku nekompletni, pokud by v ni nebylo uvedeno několik stručnych informaci o samotnych procesnich stranach, ktere jsou vždy condicio sine qua non soudniho procesu, ať už mluvime o řimskem či...
|
|
|
Právní postavení ženy v římském právu
Němcová, Monika ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se komplexně zabývá problematikou postavení ženy jako subjektu práva v právu římském. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nichž první pojednává o historických událostech a právních předpisech, které měly vliv na postavení ženy v jednotlivých obdobích římského státního zřízení, jak v římské rodině, tak i v celé společnosti. Druhá kapitola je věnována způsobilosti ženy v římském právu, zejména právní osobnosti, svéprávnosti, deliktní způsobilosti a způsobilosti procesní, v souvislosti s tímto podkapitola pojednává o postavení ženy, jakožto osoby alieni iuris a sui iuris a institutu poručenství nad dospělými ženami v postavení sui iuris. Třetí kapitola je zaměřena na právní postavení ženy v římské rodině, jsou zde rozebrány role, ve kterých se žena v rodině postupem času mohla nacházet, a to nejprve v postavení dcery, následně manželky, matky a vdovy, přičemž největší důraz je kladen na postavení ženy v římském manželství a institutů s ním spojených, nejsou tak opomenuty ani mimomanželské formy soužití jako concubinatus a contubernium a problematika majetkového práva mezi manžely. Předposlední podkapitola se zaměřuje na právní postavení ženy v náboženství, především na práva a povinnosti kněžek bohyně Vesty, tzv. Vestálek a crimen incestum. Závěr této práce je věnován...
|
host ::
RSS.