|
|
Pohraniční stráž a zánik obcí na Šumavě v padesátých letech 20. století
Novotná, Nikola ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Pohraniční stráž a zánik obcí na Šumavě v padesátých letech 20. století se zabývá způsoby likvidace opuštěných obcí v oblasti Šumavy v padesátých letech 20. století. Úvod práce obsahuje zejména základní vymezení tématu, cílů, použité literatury a archivních pramenů a dosavadní stav výzkumu. V dalších kapitolách je bakalářská práce zaměřena na průběh likvidace obcí, její příčinu a způsob. Dále se vyjadřuje k ostraze státních hranic Československé republiky prostřednictvím ženijně technického zabezpečení a Pohraniční stráže a k ustanovení pohraničního režimu založením zakázaného a hraničního pásma. Práce postihuje též zánik vysídlených obcí pohlcených Vojenským újezdem Dobrá Voda. V závěrečných kapitolách se věnuje konkrétním příkladům likvidací obcí Bučina, Knížecí Pláně, Stodůlky a Hůrka, tedy obcí zaniklých z důvodu vybudování zakázaného a hraničního pásma a z důvodu vybudování vojenského újezdu.
|
|
|
Turistika v Českém ráji v období před první světovou válkou (se zaměřením na město Turnov a jeho okolí)
Mojsl, Antonín ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje turistice a cestovnímu ruchu v Českém ráji, důraz je v ní kladen především na region Turnovska, který se stal jedním z turistických center sledované oblasti. Hlavní část práce je zasazena do poslední třetiny 19. století a období před první světovou válkou, počítá však i s přesahy do staršího období. První oddíl práce sleduje fenomény spojené s rozvojem moderní turistiky po Českém ráji, ať již rostoucí sektor služeb, nástup železnice či turistickou organizovanost. Neopomene ani zmínit samotné formování názvu český ráj. Druhá část práce se již více věnuje samotnému městu Turnov a jeho okolí. Po krátkém představení města se obrátí pozornost na technickou a materiální základnu, kterou město příchozím návštěvníkům nabízelo. Práce se zaměří na ubytovací a stravovací služby, letní byty či služby místních průvodců. Stěžejní však bude popis činnosti turnovského odboru Klubu českých turistů, který v regionu začal působit v roce 1892. Odbor naplno převzal iniciativu spojenou s organizací turistiky na Turnovsku. Práce sleduje jeho aktivity v oblasti značení turistických cest, správy a zvelebování místních pamětihodností, vydávání propagačních a průvodcovských materiálů, provozování turistických stanic, studentských nocleháren a poptavárny či pořádání přednášek a různých kulturních...
|
|
|
Modernizace Volyně. Dominantní trendy ve vývoji hospodářství, společnosti a politiky ve Volyni mezi léty 1848 a 1938
Polanský, Zdeněk ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Modernizace Volyně, Dominantní trendy ve vývoji hospodářství, společnosti a politiky ve Volyni mezi léty 1848 a 1938 Text se snaží sledovat dlouhodobou tendenci vytváření moderní společnosti v malém městě Volyni. Rozdělen je do částí, které sledují modernizační vývoj jednotlivých společenských sektorů. První kapitola popisuje zlepšování dopravních podmínek, zmasovění dopravy a příchod nových komunikačních technologií. Druhá kapitola hledající modernizační trendy v hospodářství se zaměřuje na změny spojené s nástupem liberální ekonomiky a průmyslové revoluce. Zde je cíleno hlavně na racionalizaci zemědělské výroby, přesun výrobních sil do jiných sektorů a jejich koncentraci v průmyslových podnicích. Část týkající se demografického vývoje ukazuje na hlavní změny ve velikosti populace, přirozeném přírůstku a migraci obyvatel a ve změně jejich věkové skladby. V oblasti školství je sledován ústup vlivu církevních institucí, proměna ideologické výuky a budování nových škol praktického zaměření. Pátá kapitola se zabývá posunem ve vnímání širokých i místních identit a vysvětluje způsob i okolnosti přijetí českého sekulárního nacionalismu. Práce je uzavřena rozborem politického života, jeho vývojem od revolučního roku 1848 až po vznik rozštěpeného stranického spektra a etablování masových politických stran. Cílem...
|
|
|
Lví silou, vzletem sokolím ku předu kráčejme. Sokol Rožďalovice na prahu nové doby
Čermáková, Miroslava ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem Tělocvičné jednoty Sokol Rožďalovice od počátku založení jednoty v roce 1893 až do roku 1953. Nastiňuje také historii Sokola v českých zemích. Zaměřuje se především na poválečné období třetí republiky a počátky komunistické diktatury. Autorka reflektuje kroky vedoucí ke sjednocování tělesné výchovy a její dopady na sokolskou činnost. V hlavní části práce se autorka věnuje popisu dokumentů a korespondence spolku a zaměřuje se na to, jakým způsobem se specifická poválečná doba promítala do sokolské činnosti. Sleduje, jak byly politické události a dobové poměry hodnoceny v dokumentech spolku. Dále vyobrazuje vnímání doby skrze dorostenecké periodikum "Zpravodaj Sokola Rožďalovice".
|
|
|
Dějiny ve veřejném prostoru: Proměny institucí paměti.
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Řezníková, Lenka (oponent)
Čeněk Pýcha Disertační práce Dějiny ve veřejném prostoru: Proměny institucí paměti Abstrakt Předkládaný disertační projekt vychází z delšího badatelského zájmu o paměť a vzpomínání. Interdisciplinární výzkum paměti představuje jednu z nejdynamičtěji se vyvíjejících subdisciplín v rámci sociálních a humanitních věd. Tato práce si klade za cíl přispět do probíhající akademické diskuze a prozkoumat některá prostředí zvýznamňování minulosti, která zatím stála spíše na okraji badatelského zájmu. Badatelské pole tohoto projektu je vymezeno tázáním po proměnách institucí paměti. Tuto proměnu sleduji především na trajektorii pohybu od velkých institucí paměti k malým. Jako velké instituce paměti chápu tradiční instituce výkladu minulosti, jež se zrodily v modernizačním procesu. V této disertační práci se věnuji především institucím památkové péče a muzeím. S částečným rozpadem velkých kolektivních rámců, dochází k rozpadu těchto institucí na malé instituce. Tento pohyb zkoumám v případových studiích věnovaných současným kulturním praktikám vzpomínání v nových ekologiích paměti. Věnuji se například digitálním platformám pro cestovatele, vzpomínání skrze vizuální komunikaci nebo zájmu o místa a objekty na hraně zapomnění. Takto pojaté instituce paměti jsou pohyblivé, často mění význam původních vzpomínek a vytvářejí...
|
|
|
Odsun Němců z Jindřichova Hradce
Dvořáková, Tereza ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Odsun n meckého obyvatelstva prob hl po druhé sv tové válce. Lze ho rozd lit na dv období - tzv. divoký odsun a organizovaný transfer. Jind ich v Hradec byl p evážn eským m stem, kde p ed válkou žilo zhruba p t procent n meckého obyvatelstva. Po Mnichovské dohod z stal Jind ich v Hradec na území druhé republiky, stal se ovšem jakýmsi eským poloostrovem, jelikož jeho blízké okolí bylo p ipojeno k íši. B hem války probíhala v Jind ichov Hradci ze strany zdejší samosprávy snaha o germanizaci obyvatelstva. Po válce pak odsud bylo stejn jako z v tšiny území obnoveného eskoslovenska n mecké obyvatelstvo odsunuto. St žejní ást práce se zabývá odsunem N mc z m sta a jeho nejbližších vesnic. Cílem bylo zmapovat, jak zde odsun prob hl, kolik lidí muselo odejít a naopak, kolik lidí mohlo z stat a z jakých d vod . Krom samotného tématu povále ného vysídlení se v práci v nuji i vzniku interna ních tábor a lidovému soudnictví. Na celou událost je v práci nahlíženo z delší asové perspektivy. Nepokrývá tedy jen samotný povále ný pr b h odsunu, ale zabývá se i d jinami m sta p ed rokem 1945, které mohly odsun a p ípadné vyhrocení povále né situace ovlivnit. Hlavní ást práce vychází z archivních pramen lokálního charakteru, p edevším z fondu Okresní ú ad Jind ich v Hradec a fond Archiv m sta Jind ich v Hradec, a...
|
|
|
Hrob Neznámého vojína
Šimek, Viktor ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Autor se v práci věnuje instituci hrobu Neznámého vojína/bojovníka na historickém území České republiky. Zaměřuje se na její téměř stoletý vývoj, vliv na tvorbu národní identity a využití pro dosažení politických cílů. Část práce rozebírá okolnosti jejího vzniku a funkci v období do roku 1938. Druhá část práce sleduje vývoj instituce 2. světové války a její přerod po roce 1948. Závěrečná část mapuje poslední desetiletí od její rekonstrukce a přínos současné společnosti s důrazem na dospívající generaci a v neposlední řadě jako místo odkazu a tradice pro Armádu České Republiky. Pro zpracování využívá archivních materiálu Vojenského ústředního archivu v Praze, archivu Národního Muzea, dobového tisku, sborníků a monografií vztahující se k Národnímu památníku na Vítkově. Klíčová slova: Československé legie, hrob, republika, Neznámý vojín, protektorát, Neznámý bojovník, pieta, komunismus, Vítkov.
|
|
|
Výcvik a působení příslušníků rezidentury Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA ve Vídni v letech 1955-1989
Křeček, Pavel ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje dosud nezpracovanému tématu vídeňské rezidentury ZS/GŠ v období padesátých až osmdesátých let 20. století. Autor na základě archivních pramenů analyzuje náplň práce rezidentury, personální obsazení a zkušenosti jejích příslušníků, jejich výcvik a přípravu pro působení v zahraničí. V uvedené práci rozebírá sylabus zpravodajského kurzu i proces vysílání zpravodajců do zahraničí. Na příkladu konkrétního zpravodajského důstojníka autor popisuje fungování jednotlivce v rámci struktury vojenské rozvědky i v rámci kolektivu důstojníků rezidentury ve Vídni, a to jak v ,,klidném" období let padesátých, tak i v kritickém období po roce 1968. Práce je založena především na heuristice archivních pramenů z Archivu bezpečnostních složek (ABS) a dostupných monografií, pamětí a studií. Klíčová slova Československá vojenská rozvědka - výcvik zpravodajských důstojníků - Vídeň - Vídeňská rezidentura ZS/GŠ
|
|
|
Dějiny píseckého muzea
Hlídek, Jakub ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Jakub Hlídek Dějiny píseckého muzea Abstrakt Cílem této práce je představit historii píseckého muzea od jeho založení v roce 1884 až do současnosti. Práce se snaží chronologicky zmapovat všechny významné události v dějinách této instituce. Hlavními tématy jsou správa a řízení muzea, dále pak jeho sbírkotvorná, prezentační a vědecká činnost. Představeni jsou ředitelé píseckého muzea a jeho pobočky. Zdrojem informací byly autorovi především archivní materiály a výroční zprávy muzea.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství v okrese Strakonice
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce přibližuje průběh kolektivizace zemědělství v okrese Strakonice v letech 1948-1960. Kromě popisu průběhu kolektivizace v okrese Strakonice se práce zaměřuje na otázku, do jaké míry mohly lokální instituce - národní výbory, stranické organizace, prokuratura a soudy - ovlivnit průběh kolektivizace v konkrétním místě. Tato práce se soustředí na studium psychologického pozadí mocenských vztahů a na otázku, zda byla efektivní propaganda vytvářející obraz "kulaka" jako třídního nepřítele. Práce se skládá ze tří kapitol: V první kapitole se zabývá kolektivizací v celostátním měřítku - kořeny této politiky, terminologií, právním rámcem, klíčovými událostmi a formami propagandy. V druhé kapitole charakterizuje hospodářské a sociální aspekty strakonického okresu, průběh kolektivizace v okrese a fungování lokálních institucí. Třetí kapitola je věnována případovým studiím z pěti konkrétních modelových obcí okresu. Metodou analýzy a komparace se snaží objasnit konkrétní příčiny daného průběhu kolektivizace v obci. Klíčová slova: kolektivizace, strakonický okres, Jednotné zemědělské družstvo, československé zemědělství, agitace, perzekuce, likvidace soukromého zemědělství, soudní procesy s kulaky, lidospráva, mikrohistorie.
|
host ::
RSS.