|
|
Giving a voice to the Other: Said's theory of anti-colonial resistance
Daghman, Ali ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou problematiky protikoloniálního odporu, jak jej zpracovávají Michel Foucault, Homi Bhabha a Edward Said. Konceptu protikoloniálního odporu se v porovnání s tématy koloniální moci a koloniálního diskursu dostává podstatně méně pozornosti. Tato diskrepance je jedním z důsledků současného pojetí koloniální moci a koloniálního diskursu v rámci postkoloniálních teorií. Teoretické zpracování koloniální moci a odporu proti ní v díle Edwarda Saida a Homi K. Bhabhy vychází z díla Michela Foucaulta. Foucaultova koncepce moci se s otázkou odporu vyrovnává tak, že definuje odpor jako funkci moci, čímž omezuje možnosti odporu a přesouvá odpor z dosahu kolonizovaného do rukou kolonizátora. Podobně oslabuje Bhabhovu koncepci odporu absence úvah o domorodém, protikoloniálním a politickém vědomí. Said nabízí ve svém díle podstatně diferencovanější popis koloniální zkušenosti, odmítá jednotnou koncepci koloniální moci a naopak vytváří prostor pro protikoloniální subjektivitu a konání. Tato práce se nejprve zamýšlí nad pojetím moci a odporu v díle Michela Foucaulta a následně analyzuje, jak s ním ve svém díle pracují Edward Said a Homi Bhabha: kde se s Foucaultovým pojetím prolínají, kde se od něj liší nebo jej, v Bhabhově případě, naplňují. I když Saidův a Bhabhův přístup charakterizují odlišné...
|
|
|
Authentic existence and the "American dream" in Dreiser's fiction
Černá, Pavlína ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat pojetí mýtu "amerického snu" v následujících dílech Theodora Dreisera: Sestra Carrie, Jennie Gerhardtová a Americká tragédie. První kapitola nás uvádí do problematiky mýtu "amerického snu" a vysvětluje jeho kulturní a historické kořeny. Další část se zabývá již konkrétně Dreiserovým pojetím daného konceptu a zároveň dává do kontextu autorův život a jeho fikci. Následující tři kapitoly pojednávají o hlavních hrdinech a hrdinkách a jejich vyrovnání se s realitou "amerického snu" a společností, ve které žijí. V závěru se zabývám Dreiserovým přínosem pro americkou literaturu, jeho stylem, spisovateli, kteří jím byli ovlivněni a v neposlední řadě také termíny, pod které je autor tradičně i netradičně zařazován. V úvodní kapitole se seznamujeme s pojmem mýtu "amerického snu". Každý národ do jisté míry spojují a vytvářejí specifické atributy jako např. společný jazyk, rasa, sdílené území či historie. V případě Spojených států amerických, které jsou zemí přistěhovalců a tudíž zemí mnoha kultur, je společným stavebním kamenem mýtus. Konkrétně mýtus "amerického snu", jinými slovy víra, že každý může skrze svojí odhodlanost, vytrvalost a tvrdou práci dosáhnout v životě úspěchu bez ohledu na svůj původ a prostředí, ze kterého pochází. "Americký sen" má svoje kořeny v...
|
|
|
Beyond horror: or, exploring the connections between E.A. Poe's writtings and A. Hitchcock's cinema
Martináková, Iva ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
82 Abstract in Czech Cílem této práce je zkoumání hororu z širší perspektivy užitím teorie, stejně jako z užšího hlediska v konkrétních dílech Edgara Allana Poea a Alfreda Hitchcocka. Tato práce se pak zejména snaží ukázat, že existuje jednolitá trajektorie vývoje hororu v širokém časovém rozmezí, a dále se snaží prokázat spojení hororu a přirozené lidské psychologie, stejně jako vymezit hranice hororu za účelem pozdějšího prokázání, že Poe a Hitchcock tyto hranice překonávají, což také tvoří název této práce. Struktura práce se obdobně snaží dosáhnout výše uvedeného vytvořením hlavního teoretického zázemí v první kapitole, zatímco hlavní část literární a filmové analýzy se nachází převážně ve druhé kapitole. Třetí kapitola pak zachycuje kontextové rozdíly mezi Hitchcockem a Poem za účelem dobrání se k nejvýznamnějším konjekturám této práce a současně poskytuje závěrečný průzkum způsobů, jakými autoři jdou za hranice hororu. První kapitola tedy především vychází z pojmu vznešena, jak podrobně popsal Edmund Burke, stejně jako z pojmu opovržení, o kterém pojednává Julia Kristeva. Tyto pojmy tvoří hlavní základ hororové tvorby; druhá analytická kapitola poukazuje právě na to, že v tvorbě Poea a Hitchcocka se tyto teorie objevují, což je zřejmé například z perverzní povahy Poeových vrahů, strašidelných zákoutí...
|
|
|
Body, Mind, and the Lost Generation in Works of Hemingway and Fitzgerald
Nekvasilová, Klára ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Diplomová práce zkoumá koncept tělesnosti ve vybraných románech Ernesta Hemingwaye a Francise Scotta Fitzgeralda, přičemž jako teoretický základ využívá dílo francouzského filozofa Jeana Baudrillarda. Práce se snaží rozklíčovat významovost lidského těla skrze podrobnou analýzu vyobrazených postav, přičemž se zaměřuje zejména na roli těla jako znaku, který odráží nejen strasti svého majitele, ale i zásadní společenské změny. Autoři ztracené generace ve svých dílech zachycují postupný rozpuk kapitalismu a konzumerismu a reflektují tak vznik konzumní společnosti, která se pro Jeana Baudrillarda stala hlavním předmětem zkoumání. Základním cílem diplomové práce je tedy probádat, jak lidské tělo ve vybraných románech reflektuje společenské změny a jakými způsoby individuální postavy využívají své tělo v rámci definice vlastní pozice ve společnosti. Po uvedení teoretického rámce se analýza nejprve zabývá módou. Na konkrétních příkladech je demonstrována její schopnost sjednotit členy konzumní společnosti prostřednictvím společné touhy sledovat konkrétní trendy, nebo naopak hierarchicky rozdělit spotřebitele na základě odlišných přístupů ke konzumaci. Druhou oblastí výzkumu je sport. Zatímco Fitzgerald většinou zobrazuje esteticky štíhlé atletické tělo a sport jako prostředek k dosažení sociálního statusu,...
|
|
|
The Legacy of Invisible Man: Ralph Ellison's Influence on Fight Club.
Otáhal, Michal ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá motivy románu Ralpha Ellisona Neviditelný (1952) v porovnání s románem Chucka Palahniuka Klub rváčů (1996) prostřednictvím názorů bezejmenných intradiegetických vypravěčů obou knih v první osobě. I když je každý jiné rasy, jsou z jiné doby a mají rozdílné socioekonomické postavení, zastávají podobné názory, které na jedné straně kritizují americký kapitalismus a pracovně orientovaný, materialistický americký sen a na druhé straně odráží Emersonovo propojení nihilismu a anarchie. Klub rváčů navazuje na myšlenky vyjádřené v Neviditelném a přizpůsobuje je současné globalizované společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol a každá se zabývá jedním z hlavních témat, kterým se vypravěči věnují. První kapitola rozebírá myšlenku "vyvlastnění", jako materiální i duševní separaci od světa, což je klíčový proces vypravěčů umožňující jim osvobození sebe sama od norem společnosti. Teprve když se zbaví veškerého vlastnictví, společenských vazeb a téměř i identit, naleznou své pravé (Emersonské) já a svobodu. Pojetím "já" se více zabývá druhá kapitola, která sleduje téma společenské neviditelnosti. Vypravěči jsou společností souzeni dle svého zevnějšku, tj. lidé se zaměřují pouze na jejich vnější společenské ukazatele a ignorují jejich individuální já. Postrádají...
|
|
|
Ralph Waldo Emerson, Friedrich Nietzsche, John Dewey, and the Creative Reader
Ľuba, Peter ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cieľom diplomovej práce Ralph Waldo Emerson, Friedrich Nietzsche, John Dewey a kreativní čtenář bola analýza podobných čŕt a odlišností medzi jednotlivými dielami filozofov a spisovateľov v rámci intelektuálnej tradície euro-amerického pragmatizmu. V diplomovej práci aplikujem chronologický prístup v procese analýzy myšlienok jednotlivých autorov. Analytická časť práce začína rozborom skorých znakov euro-amerického pragmatizmu vo filozofii Emanuela Kanta a sleduje vývoj týchto základných čŕt cez osemnáste, devätnáste, až dvadsiate storočie. Okrem porovnávania spoločných a odlišných čŕt v dielach analyzovaných autorov sa zaoberám využitím techník pragmatizmu vo vzdelávaní. Diplomová práca ponúka okrem analýzy epistemologických odlišností aj návrhy a príklady praktických metód aplikovateľných v pedagogickej praxi. Prvá kapitola práce slúži ako úvod do témy a prináša prehľad problematiky rozčlenený do jednotlivých častí. Druhá kapitola sa zaoberá rozborom prvotných znakov pragmatizmu v teóriách Emanuela Kanta a Johanna Gottlieba Fichteho. Táto kapitola sa preto zameriava na genézu subjektívneho idealizmu, subjektívnej tvorby mentálnych kategórií a rozoberá Fichteho Wissenschaftslehre, a tiež jeho teóriu o povolaní verejného intelektuála. Tretia kapitola poskytuje prehľad myšlienok Ralpha Walda...
|
|
|
What It Means to Be American?: Creating American National Identity
Zeimannová, Adéla ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Národní identita je komplikovaným konceptem bytí a náležení. Mnohonásobné já, ze kterého se tato identita skládá, jež představuje pohlaví, sociální vrstva, rasa, etnicita apod., představuje výzvu při vytváření jakéhokoli druhu jednotné kolektivní národní identity, která by zahrnovala jedinečnou sadu těchto já a rolí každého jednotlivce. Tato složitost je ještě výraznější při zkoumání národní identity národů, kterými jsou například USA. Vzhledem ke své multikulturní a multietnické povaze se identifikace kolektivní americké identity stává výzvou. Tato práce zkoumá zrod národní identity v USA během revoluční éry, v době první republiky a v letech 1800-1850 ve snaze objevit sjednocující rysy takto komplexní identity a odhalení jejího původu. Tento text konzultuje teoretický rámec týkající se národa, nacionalismu a národní identity tak, aby vytvořil funkční definici národa a vysvětlil složitost tohoto konceptu, který je pak dále zkoumán v kontextu USA. V kombinaci s historickým přehledem období 1770-1850 se diplomová práce zabývá vlasteneckými pocity a myšlenkami, které se Amerikou v této době šířily. Dále zkoumá první objevení hlasů volajících po jednotné americké národní identitě a následný vznik této sjednocující identity v průběhu let. Dobové sociopolitické a literární záznamy zachycují narůstající...
|
|
|
Nomina nuda tenemus: Postmodernist Method in Vladimir Nabokov's Pale Fire
Ottová, Tereza ; Delbos, Stephan (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Vladimír Nabokov je nepochybně jedním z nejvýznamnějších autorů postmoderny. Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat metodu, kterou užívá v Bledém ohni a díky níž je tento román možné nazvat postmoderním dílem. Jeho práce s textem způsobuje, že Bledý oheň představuje typický příklad Lyotardovy nedůvěry k metanarativům, Barthesova skeptického přístupu k autorovi a Ecova znovunalezení nominalistického flatus vocis. Nabokov vede impozantní dialog již se samotnou formou románu, který způsobuje oslabení jeho formálních prvků. Bledý oheň je příběhem, jenž vypráví přinejmenším jeden nespolehlivý interní autor, Charles Kinbote, který relativizuje a popírá svoji vlastní roli jakožto odborného komentátora básně Bledý oheň, což výrazně přispívá k destabilizaci samotné formy románu. Tento subversivní prvek je zkombinován s nekonvenčním pojetím nadpisů a terminologie, které nezjednodušuje přístup k obsahu, jenž je jimi označován, nýbrž jej naopak komplikuje. Dokonce i ten nejzřejmější předmět románu Bledý oheň, tedy předmět akademického komentáře, báseň Bledý oheň, nemá jednoznačně danou formu. V důsledku tohoto nelze určit, jestli je verze poskytnutá čtenáři tou konečnou a skutečně zamýšlenou autorem. Tedy ani dominantní interní autor, ani názvosloví, ani předmět zkoumání nepřispívají ke stabilitě...
|
|
|
The Problematics of Race in Selected Writings of Toni Morrison
Staňková, Klára ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat nejznámější romány Toni Morrison, které se zabývají rasovou problematikou a důsledky rasové diskriminace, jako je například dehumanizace skrze otroctví nebo ztráta identity. Vybraná díla jsou většinou pozdější romány Toni Morrison. Jedná se o díla Paradise, A Mercy a God Help the Child. V této práci jsou probraná i další zásadní díla Morrison zabývající se problematikou rasy. Analýza se zaměřuje na její dílo zkoumající černošskou identitu a životní zkušenosti (zejména zkušenosti afroamerických žen) ve Spojených státech a také na názory týkající se rasy a rasových předsudků. Úvod pojednává o konceptu rasy a rasismu v kontextu americké historie. Analýza klíčových historických momentů, jako je například přijetí dědičného otrockého zákona z roku 1662 ve Virginii nebo Afroamerické hnutí za občanská práva v šedesátých letech, odhaluje různé problémy vyplývající z institucionalizované rasové diskriminace. Jedná se o zbavení hlasovacího práva, zákony proti míšení ras nebo rasová segregace. Následující podkapitoly zahrnují definici rasy a zdůrazňují vědecký objev Stephena Oppenheimera, který poukazuje na to, že všichni lidé mají společnou kolébku v Africe. Tento výzkum ukazuje, že rasa není biologický koncept, ale sociální konstrukt. Nakonec je v úvodu vysvětleno, jak je v...
|
|
|
"The Same River Twice": An Analysis of Alice Walker's The Color Purple and Steven Spielberg's Film Adaptation
Bularzová, Kristýna ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
1 Abstrakt Alice Walker se ve svých dílech jakožto afroamerická spisovatelka a aktivistka zabývá tématy, jež souvisejí s černošskou kulturou a komunitou. V románu Barva nachu jsou středem jejího zájmu osudy černošek na americkém jihu mezi lety 1900 až 1940 a těžkosti, s nimiž se zde musely potýkat. Walker se zabývá problémy jako je domácí násilí či útlak nastolený patriarchátem a prostřednictvím ženských postav otevírá otázky ženské identity, sexuality a duchovní svobody. V roce 1985 byla Barva nachu pod stejným názvem zfilmována režisérem Stevenem Spielbergem. Bakalářská práce nejprve představuje Alice Walker a její práci v historickém a literárním kontextu, dále obsahuje obecný úvod do teorie filmové adaptace. Tato kapitola stručně objasňuje související terminologii a komentuje různé typy filmových adaptací, proces tvorby a jeho závěrečnou a zásadní část, což je přijetí díla u veřejnosti. Na závěr pojednává o specificích, jimiž se filmové adaptace literárních děl vyznačují. Jádro práce tvoří podrobná analýza a srovnání románu s jeho filmovým ztvárněním. Zabývá se rozdíly mezi oběma díly, zkoumá klíčové nesrovnalosti ve znázornění postav a scén či ve výkladu a interpretaci konkrétních symbolů. Analýze předchází stručný a ucelený komentář ke kontroverzi, která knihu i film obklopuje. O explicitním užití...
|
host ::
RSS.