|
|
Regulation of yeast chronological ageing
Némethová, Ema ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Kvasinkové bunky sa počas chronologického starnutia diferencujú do subpopulácií a nadobúdajú rozdielnu životaschopnosť. Takisto sú chronologicky starnúce bunky nedeliace sa a tak mimikujú starnutie zložitých mnohobunkových organizmov, napríklad cicavcov, a preto nám skúmanie chronologického starnutia u kvasiniek môže pomôcť pochopiť procesy, ktoré prebiehajú u zložitejších organizmov. Pri kultivácií kvasiniek v tekutom médiu dochádza k diferenciácií do dvoch subtypov buniek, takzvané "quiescent" a "non-quiescent" bunky, ktoré majú rozdielnu morfológiu aj génovú expresiu a líšia sa teda aj v zastúpení metabolizmov. Rovnako tomu je aj u kvasiniek kultivovaných na agarovom médiu, kde kvasinky diferencujú podľa gradientu signálnych molekúl v okolí kolónie, teda podľa toho, kde sa v rámci kolónie nachádzajú. Boli nazvané U a L bunky. Oba typy, "quiescent" a aj U buniek, sú vitálnejšie a schopné sa naďalej množiť, na rozdiel od "non-quiescent" a L buniek, ktoré sú menej životaschopné a zväčša vykazujú markery programovanej bunkovej smrti. Na chronologické starnutie vplýva mnoho bunkových procesov od akumulácie zásobných látok, cez mitochondriálnu aktivitu až po kalorickú restrikciu a hladovanie. Kľúčové slová: chronologické starnutie, kvasinky, diferencovanie bunkových populácií, zmena metabolizmu
|
|
|
Indukovatelné promotory a jejich využití pro buněčné manipulace kvasinek
Přibáňová, Gabriela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Pro některé buněčné manipulace se dnes využívají promotory, které mohou být indukovány chemickými, nebo určitými fyzikálními faktory. Největší důraz je v této práci kladen na promotory indukovatelné světlem. Jsou dva přístupy, které nám umožňují aktivaci promotoru působením světla. První z nich využívá tzv. "caged molecules", chemických induktorů, jejichž regulační aktivita je "maskovaná" fotolabilní chránící skupinou. Druhý přístup zahrnuje optogenetické systémy, které mohou v buňkách regulovat transkripci. Tyto systémy jsou kódovány v DNA organismu, který tento systém nese, a jako jediný vnější regulační stimul potřebují světlo. Základní součástí optogenetických aparátů jsou fotoreceptory, které pro svou funkci potřebují kofaktor - chromofor. Fotoreceptory se řadí do několika funkčních skupin podle typu chromoforu a způsobu jejich fotoaktivace. Tato práce dává přehled o optogenetických systémech, využitých pro regulaci transkripce z hlediska využitého fotoreceptoru a mechanismu indukce. Stejně tak se zabývá využitím "caged molecules" pro regulaci transkripce. Dále jsou zde jmenovány případy využití těchto systémů v kvasinkách, modelového organismu využívaného ve vědě a pro biotechnologické účely. Na závěr diskutuji určitá omezení, které promotory indukovatelné světlem v některých případech...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kvasinkové kolonie jako model mnohobuněčného chování mikroorganizmů
Kuthan, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Kolarov, Jordan (oponent)
- 32 - Závěr Již v úvodu jsem se zmínil, že mnohé laboratorní kmeny kvasinek ztratili vlivem domestikace schopnost filamentálního růstu. Ukázkovým příkladem cílené domestikace je laboratorní kmen S288C. Historie vzniku tohoto kmene je zajímavá a dokumentuje výrazný vliv genetiků na jeho vlastnosti. Velké množství kmenů S. cerevisiae používaných v laboratořích má společného předka kterým je kmen EM93. Tento diploidní kmen izoloval v Kalifornii v roce 1938 Emil Mrak z hnijícího fíku (MORTIMER and JOHNSTON 1986). Není však jasné, zda se jednalo o přirozenou mikroflóru fíků, nebo o kontaminaci komerčními pekařskými či kvasnými kmeny. Kmen EM93 je heterothalický a je schopen filamentálního růstu (LIU et al. 1996). Pro laboratorní účely ale nebyl úplně ʺpohodlnýʺ. Protože tvorba shluků buněk brání izolaci klonů vzniklých z jediné buňky a ztěžuje přesné určení počtu buněk v tekutých kulturách, snažili se genetici získat prototrofní kmen s neadherujícími, dobře resuspendovatelnými buňkami. Mnohonásobným křížením haploidních segregantů kmene EM93 s dalšími laboratorními kmeny a komerčními pekařskými kmeny vytvořil Robert Mortimer kmen S288C, jehož 90 % genomu pochází...
|
|
| |
|
| |
|
|
Regulátory TORC1 aktivity u kvasinek
Trubitsyna, Yana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Mašek, Tomáš (oponent)
TORC1 ("Target Of Rapamycin") je vysoce konzervovaná serin-threoninová kináza, která se podílí na regulaci růstu, metabolismu, apoptózy a proliferace. Řada regulátorů a mechanismů regulace TORC1 jsou konzervovány v různých eukaryotických buňkách. TORC1 v kvasinkových buňkách je homologem mTORC1 ("mammalian Target Of Rapamycin") v savčích buňkách. Správná regulace aktivity TORC1 je nutná pro správné fungování organismů, proto jsou TORC1 a jeho regulátory předmětem mnoha výzkumů. I mutace jednotlivých proteinu, které jsou součástí regulačních komplexů ovlivňujících TORC1 aktivitu může vést k nenapravitelným poškozením buněk a organismů. Tato práce má za cíl popsat regulátory TORC1 u kvasinek a ve vybraných případech porovnat mechanismy regulace TORC1 u kvasinek a mTORC1 u savčích buněk. Tato práce též zahrnuje informace o některých regulačních mechanismech mTORC1 které zatím u kvasinek nebyly popsány. Klíčová slova - TORC1, mTORC1, regulace, aktivita, kvasinky
|
|
|
Temporální charakteristiky v řeči průvodců při opakování textu
Hanušová, Kateřina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Řeč průvodců je specifický typ projevu. Jedná se o polopřipravený monolog, který mluvčí v téměř totožné podobě realizuje několikrát za sebou. Takový projev tedy skýtá možnosti nahlédnutí do stálosti tempa u jednotlivých mluvčích. Tato práce vznikla na příkladu čtyř zámeckých průvodců a zpracovává dvě opakování jejich výkladu. Jednotlivými proměnnými, které v práci sledujeme, jsou artikulační a mluvní tempo, pauzy a členění na prozodické jednotky. Práce přináší detailní popis těchto proměnných u jednotlivých mluvčí a celkové porovnání tendencí, které se u mluvčích objevují.
|
|
|
Role mitochondrií a retrográdní signalizace při vývoji kvasinkových kolonií
Podholová, Kristýna ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Jednobuněčné organismy jako jsou kvasinky, byly dříve převážně studovány v třepaných kulturách a nikoli na pevném povrchu, jak je tomu běžné v přírodě. V přírodě totiž skoro žádná buňka nežije osamoceně, ale naopak často tvoří mnohobuněčné kolonie nebo biofilmy. V současné době již řada studií probíhá i na pevném médiu, tedy za podmínek podobnějších podmínkám přírodním. Naše laboratoř vyvinula speciální techniky pro výzkum kolonií kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Tyto techniky nám umožňují popis a zkoumání jednotlivých subpopulací a buněk v kvasinkové kolonii. Cílem této práce bylo připravit řadu mutantních kmenů produkujících cílové geny mitochondriální RTG signalizace, popsat morfologii a ultrastrukturu jejich kolonií a pomocí nich přispět k objasnění funkce retrográdní dráhy při vývoji kvasinkové kolonie. Práce popisuje expresi několika vybraných genů (CIT2, RTG1, RTG2, RTG3) ve výchozím kmeni BY4742 a v dalších mutantních kmenech s delecí jednoho či více regulačních genů RTG dráhy. Výsledky získané v rámci diplomové práce spolu s výsledky dalších autorů se staly součástí vědecké publikace (Podholová et al., 2016). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.