|
|
Struktura hudby a časová percepce
Becková, Adéla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Hudba a percepce času (Becková, 2017). Zabývá se časovou percepcí v hudbě. Podává přehled současných vlivných teorií a modelů ve výzkumu časové percepce obecně, i ve vztahu k hudbě, tj. modelů založených na existenci vnitřních časových hodin a modelů založených na pozornostních, paměťových a dalších dynamických procesech. Dále se práce zaměřuje na psychologické aspekty metra, rytmu a dalších hudebních charakteristik ve vztahu k časové percepci. Zmiňuje rovněž možné využití poznatků výzkumu na poli časové percepce v hudbě. V experimentu realizovaném v empirické části jsem aplikovala konkrétní poznatky z dosavadního výzkumu časové percepce na krátké zvukové stimuly v rozmezí několika sekund s využitím metody reprodukce. Podařilo se demonstrovat iluzi plného intervalu, iluzi rozděleného času a efekt výšky tónu na časovou percepci. Poznatky z experimentu by mohly být využity v návazném výzkumu a posloužit jako podklad pro další bádání v oblasti hudby a časové percepce. Klíčová slova: časová percepce, hudební percepce, vnímání času
|
|
|
Psychologie výtvarného umění u Rudolfa Arnheima
Kutil, Lukáš ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje stěžejní teoretická východiska psychologie umění Rudolfa Arnheima. V textu se analyzují Arnheimovy pojmy exprese, afektivita, vizuální dynamika, centrická a ekcentrická kompozice aj. Arnheimovy hypotézy jsou následně uvedeny v konfrontaci s pozdějšími výzkumnými zjištěními a takto by měl být podán ucelený obraz o Arnheimově teorii výrazu v historickém kontextu. Speciální pozornost je věnována fenoménu vizuální "tíhy", který představuje zároveň předmět uskutečněné výzkumné studie. Vnímání "tíhy" se sleduje v souvislosti se zabarvením vizuálních podnětů. Klíčová slova Rudolf Arnheim, teorie Gestalt, teorie výrazu, afektivita, percepce
|
|
|
Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations
Say, Nicolas ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Raudenská, Jaroslava (oponent)
Halucinace jsou často považovány za závažný symptom psychické poruchy. V posledních dekádách se nashromáždily důkazy o výskytu halucinací i u neklinických populací. Zkoumání neklinických vzorků by mohlo zlepšit pochopení procesů, které způsobují auditorní halucinace. Tato práce zkoumá kognitivní mechanismy, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují náchylnost k auditorním halucinacím. Byla použita baterie experimentálních metod ke změření mechanismů, které jsou spjaté s etiologií halucinací. Baterie zahrnovala metody měřící zdrojovou paměť, kognitivní inhibici, bottom-up kognitivní procesy, pracovní paměť a rané traumatické zkušenosti. Studie byla provedena v laboratoři na 52 participantech. Výsledky práce napovídají, že náchylnost k halucinacím je spjata se zhoršenou funkcí top-down kognitivních procesů a s traumatickými zkušenostmi. Nebyla objevena žádná asociace mezi ostatními kognitivními mechanismy a náchylností k halucinacím, a to navzdory předchozím vědeckým zjištěním. Výsledek této práce může naznačovat, že zhoršená zdrojová paměť, pracovní paměť a atypické bottom-up kognitivní procesy mohou rozlišovat osoby s halucinacemi v klinické a neklinické populaci. Další interpretace výsledků může poukazovat na zhoršenou reprodukovatelnost vědeckých zjištění z oblasti výzkumu halucinací. Klíčová slova:...
|
|
|
Vnímání fotografií v médiích
Černá, Iveta ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce má za cíl popsat způsob vnímání fotografií v médiích. Za tímto účelem se nejprve věnuje obecným aspektům vnímání fotografií, konkrétně porozumění scéně, salienci a zapamatovatelnosti fotografie. Následně se zabývá mediální fotografií se zaměřením na reportážní fotografii a její technické aspekty a také sémantickou saliencí fotografií v rámci emočního účinku a s ním související etikou. Navrhovaný výzkum má za cíl doplnit oblast poznání o sémantické salienci fotografií, a to empirickým prozkoumáním emočního účinku fotografií na jejich zapamatovatelnost, včetně sledování, zda existuje rozdíl v zapamatovatelnosti fotografií podle toho, zda zobrazují děti nebo dospělé a také podle toho, zda se na snímcích vyskytují skupiny nebo jednotlivci. Klíčová slova porozumění scéně, gist, salience, zapamatovatelnost, mediální fotografie
|
|
|
Rozšíření hranic a paměť na fotografie v panoramatu
Denemarková, Martina ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá kognitivně psychologickým fenoménem, který se nazývá rozšíření hranic (boundary extension). Tento efekt popisuje situaci, kdy si při vnímání scény zapamatujeme části scény, které by se mohly nacházet za jejím okrajem, ale ve skutečnosti jsme je neviděli. Literárně přehledová část přináší shrnutí podstatných zjištění z přibližně třiceti let výzkumu tohoto jevu. Výzkumná část předkládá experiment zkoumající rozšíření hranic v panoramatických fotografiích s ohledem na vliv více faktorů, a to délky sekvence (devět a třináct obrázků), typu sekvence (interiér a exteriér), velikosti cílového obrázku (původní, přiblížená, oddálená). Tento experiment je první větší studií rozšíření hranic na české populaci a zkoumaný vliv faktorů nebyl v dřívějších studiích experimentálně ověřen. Klíčová slova Rozšíření hranic, panoramatické fotografie, délka sekvence, typ sekvence, velikost cílového obrázku
|
|
|
Gamifikace v psychologickém výzkumu
Dvořák, Jáchym ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Tato práce přehledně shrnuje dosavadní vědeckou literaturu zabývající se gamifikací; definuje tento fenomén, popisuje základní principy jeho fungování a propojuje jej s psychologickými teoriemi motivace. Zároveň se zabývá efektivitou gamifikace a popisuje jak behaviorální, tak psychologické proměnné, které gamifikace může ovlivňovat. Práce také přináší stručný přehled doporučení pro implementaci gamifikačních elementů do praxe a zkoumá využití gamifikace v psychologickém výzkumu. Dále plynuje navazuje návrhem výzkumného projektu, který má za cíl zmapovat míru návratnosti probandů v psychologickém výzkumu a možný vliv gamifikace na tuto proměnnou. V neposlední řadě shrnuje tato práce dosavadní kritiku tohoto konceptu.
|
|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Integrace Explikační metody a Deskriptivní fenomenologicko-psychologické metody na teoretické a aplikační úrovni
Plachý, Jakub ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsou na teoretické úrovni představeny dvě kvalitativní metody založené na fenomenologii - Explikační metoda (EM) a Deskriptivní fenomenologicko-psychologická metoda (DFPM). EM napomáhá výzkumníkovi při získávání kvalitativních dat, zatímco DFPM je uzpůsobena k jejich zpracování. Integrace těchto metod se tak jeví jako způsob, jak překročit neúplnost a omezení izolované aplikace EM a DFPM. V další části je proto představena metoda Pozornost-popis-porozumění-aplikace (3PA), jejímž základem je právě integrace EM a DFPM. Za nejvýznamnější přínos nové metody 3PA lze považovat detailní praktický návod, podle kterého může výzkumník postupovat, když chce zkoumat svou vlastní přímou zkušenost se světem - výzkumník se tak může stát subjektem vlastního psychologického výzkumu. Nově vznikající metoda byla od samotného počátku využívána při zkoumání zkušenosti autora se základním vojenským výcvikem (ZVV), což vedlo k neustálému prověřování teoreticko- metodologických závěrů týkající se 3PA a zdokonalování její struktury. Samotné výsledky tohoto zkoumání jsou prezentovány na závěr této diplomové práce, která má tedy dvojí zaměření a potencionálně i dvojí přínos: na jedné straně nabízí relativně ucelenou metodu 3PA určenou pro výzkum přímé zkušenosti a zároveň poskytuje vhled do specifické...
|
|
|
Paměť na lidské tváře
Chlebounová, Eliška ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Novák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce předkládá obecný úvod do tématu paměť na lidské tváře. Nejprve představuje okcipitální tvářovou oblast (OFA), fuziformní tvářovou oblast (FFA) a vrchní spánkovou brázdu (STS), jakožto tři hlavní oblasti mozku, které jsou za tento děj zodpovědné. Je zmíněn také negativní výkyv v elektrickém potenciálu N170, který nastane, když je pozorovateli prezentována lidská tvář. V další části jsou rozvedeny intervenující vlivy na straně majitele pozorované tváře a pozorovatele, který má za úkol si ji zapamatovat. Těmi může být etnikum, pohyb tváře, emoce, atraktivita nebo věk. Existují také jedinci, kteří jsou schopni si zapamatovat tváře nevídaně dobře, označovaní jako "super-recognizers". Na druhé straně pak stojí lidé s prozopagnozií, kterým určení identity tváře dělá naopak velké problémy. Dále jsou představeny vizuální podněty a výzkumné designy, které jsou při zkoumání paměti na tváře nejčastěji používány. Z této kapitoly vychází návrh výzkumného projektu, který ověřuje vhodnost použití 2D fotografií při zkoumání paměti na tváře ve srovnání s použitím video- sekvence. Klíčová slova rozeznání tváří - zapamatování tváří - vizuální podněty
|
|
|
Vizuální paměť při vnímání prototypických scén
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Abychom byli schopni fungovat ve světě kolem nás, je třeba si ukládat vizuální informace pro další zpracování. Jelikož jsme schopni si zapamatovat ohromné množství vizuálních scén (fotografií vnějšího světa), je stále otázkou, jakým způsobem reprezentujeme tyto scény v paměti. Výzkumy ukazují, že percepce a paměť na scény je komplexní problém, který vyžaduje přístup mnoha dílčích přístupů z teorie vnímání. V této práci jsme se zaměřili na paměť scény a na tvorbu percepčních prototypů. Za použití konvolučních neuronových sítí jsme definovali prostor podobnosti scén, ve kterém jsme navrhli dva experimenty. V prvním experimentu jsme tento prostor validovali pomocí metody detekce odlišné scény. Ve druhém experimentu jsme za využití Deese-Roediger-McDermott paradigmatu ověřili tvorbu falešných vzpomínek a tím i vizuálních prototypů. Výsledky ukazují, že lidé prostoru scén intuitivně rozumí (Experiment 1) a že dochází ke tvorbě vizuálního prototypu i v případě komplexních stimulů, jako jsou scény (Experiment 2). Výsledky mají široké uplatnění ať už pro strojové ohodnocení podobností obrázků, tak i pro výzkum vizuální paměti.
|
host ::
RSS.