|
|
Brány Jiných světů: Podoba hranice Jiného světa v keltských a staroseverských příbězích
Hůlová, Silvie ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Brány Jiných světů: Podoba hranice Jiného světa v keltských a staroseverských příbězích Sylva Hůlová Abstrakt: Práce představuje soubor motivů (okolností, překážek, bytostí a dalších jevů), které se váží k překročení hranice Jiného světa v keltských a staroseverských mýtech. Měla by sloužit jako určitá příručka usnadňující orientaci v pramenech popisujících cesty do Jiných světů a konfrontaci s Jinakostí v daném kulturním okruhu. Rámec společný těmto příběhům tvoří iniciační struktura, ke které se vztahuje také interpretace zkoumaných motivů. S obecným vysvětlením konceptu Jinakosti se práce vyrovnává pomocí fenomenologického přístupu (R. Otto, M. Eliade). Dále je v interpretacích zastoupeno psychologické pojetí příběhů (J. Campbell) a teorie vyprávění (V. J. Propp, N. Frye).
|
|
|
Útgardaloki v kontextu eddické mytologie
Miechová, Martina ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou a interpretací postavy Útgarðalokiho na základě eddické mytologie, jejíž je součástí. Úvodní kapitola se zaměřuje na primární prameny a sekundární literaturu, shrnující především výsledky předchozího bádání, pomocí nichž je práce zčásti strukturována. Výchozím primárním textem je mýtus o Ϸórově cestě k Útgarðalokimu, obsažený v Mladší Eddě Snorriho Sturlusona. Přihlédnuto je i k dalším verzím tohoto vyprávění, díky kterým je možno co nejúplněji rekonstruovat obraz této postavy se zvýrazněním jejích doplňujících se aspektů, což je náplní druhé kapitoly práce. Mezi tyto verze jsem zařadila Snorriho paralelní mýtus o Þórově cestě ke Geirrøðovi, vyprávění Saxona Grammatika o Geruthovi a Utgarthilokovi v jeho Činech Dánů, k ságové literatuře se řadící Příběh o Ϸorsteinu Bœjarmagnovi a v menší míře využitou skaldskou báseň Þórsdrápu. Třetí a čtvrtá kapitola představuje komparaci Útgarðalokiho s jinými mytologickými postavami, které s ním sdílejí mnohé společné prvky, s Óðinem a Lokim. V závěru pak pomocí aplikace Lévi-Straussovy metody strukturální analýzy prezentuji vlastní pojetí Útgarðalokiho jako prostředkujícího prvku mezi výše uvedenými dvěma božstvy. KLÍČOVÁ SLOVA: Staroseverské náboženství, Útgarðaloki, Óðinn, Loki, eddická mytologie, strukturální analýza
|
|
| |
|
|
Þórova výprava ke Geirrøðovi (aneb paradigma cesty þórovského hrdiny do Jiného světa)
Kozák, Jan ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Práce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.
|
|
|
Věštebné techniky vánočního cyklu v Českých zemích
Rovenská, Kateřina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Práce prezentuje typologický seznam způsobů věštění prováděných v období od začátku adventu až do dne Tří králů. Seznam je tvořen praktikami známými na území Čech, Moravy a Slezska od dob příchodu křesťanství až po současnost. Jednotlivé způsoby věštění jsou zde řazeny podle cíle věštby, nikoli chronologicky. Rámec práce je tvořen obecným výkladem o věštění jako takovém jakožto kulturní praktice, společně s uvedením do kontextu slavení křesťanských Vánoc a také do problematiky soužití slovanské předkřesťanské kultury s kulturou křesťanskou v raném středověku. Základem práce jsou etnografické údaje čerpané z děl Č. Zíbrta, J. I. Hanuše a dalších českých etnografů. Teoretická část práce vychází z prací religionistů, folkloristů a antropologů, např. M. Eliadeho, K. J. Erbena a K. Richtera. KLÍČOVÁ SLOVA: věštění, budoucnost, advent, Vánoce, Nový rok, nový rok, předkřesťanská kultura, křesťanská kultura, české území
|
|
|
Měření rozložení rychlostí v meziválcovém prostoru
Kozák, Jan ; Kohút, Lukáš (oponent) ; Zubík, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozložením rychlosti v meziválcovém prostoru. Celé měření probíhalo v laboratořích VUT Brno Fakulty stavební. Důvodem měření je výzkum, který provádí Masarykova univerzita v rámci dizertační práce jednoho ze studentů. Jedná se o výzkum chování určitých živočichů v daném vodním prostředí.
|
|
|
Uhelné elektrárny: levná elektřina vs. čisté životní prostředí
Krydl, Ondřej ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat význam uhelných elektráren na současném trhu elektrické energie s důrazem na aspekty, které zásadně ovlivňují jejich produkci. Uhelné elektrárny patří v dnešní době mezi společensky nepopulární zdroj elektřiny. V posledních dekádách intenzivně sílí zájmové skupiny, které podporují státní zásahy a regulace energetického sektoru. Jedná se především o masivní podporu obnovitelných zdrojů energie na úkor elektráren spalujících fosilní paliva. Analýza jednotlivých zdrojů elektrické energie dokládá, že i přes současná restriktivní opatření uvalená na elektrárny spalující fosilní paliva a především elektrárny uhelné, je elektřina vyráběná z uhelných zdrojů stále konkurenceschopná, a i přes některé nevýhody má řadu pozitivních vlastností. Uhelné elektrárny produkují vyšší množství skleníkových plynů a ostatních znečišťujících látek než ostatní typy elektráren. Na druhé straně jsou schopny poskytovat stálé dodávky elektřiny do rozvodové sítě a tím částečně kompenzovat vysoce volatilní dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Cenu elektřiny z uhelných elektráren lze ve srovnání s ostatními zdroji energie považovat za relativně nízkou. Z provedené analýzy vyplývá, že z hlediska praktické hospodářské politiky není ekonomicky opodstatněné snižovat podíl uhelných elektráren na celkové produkci elektrické energie.
|
|
| |
|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Kozák, Jan ; Nový, Vítězslav (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Návrh nové metropolitní radnice umístěné na brněnské okružní třídě koncentruje všechny pracoviště městské samosprávy na jedno místo, a sice na severní část náspu mezi ulicemi Benešova a Koliště v těsné blízkosti budovy bývalé celnice a paláce Morava. Výchozím předpokladem je budoucí přesun hlavního nádraží a uvolnění pozemků dnešního kolejiště pro park a další výstavbu.
|
|
|
Termoelektrický generátor
Kozák, Jan ; Ančík, Zdeněk (oponent) ; Vlach, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a sestrojením zařízení, které by umožňovalo proměření základních charakteristik termoelektrických článků. Tyto články bývají v literatuře nejčastěji označovány zkratkou TEG (Thermo Electric Generators)
|
host ::
RSS.