|
| |
|
| |
|
|
Vývoj konceptu monstruality v lidové a populární kultuře
Krejzová, Anna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Práce se věnuje studiu vývoje konceptu monstruality v průběhu evropské historie. Ve své práci se snažím ukázat monstra jako fenomén provázející historií lidstva od antiky po současnost. Představy o existenci těchto záhadných a tajemných tvorů se v průběhu dějin proměňovaly. Postupně byla monstra vytlačena z reality do světa fikce v literatuře a filmu Přesto si udržela popularitu a pozornost miliónů obyvatel jako kulturní univerzálie. Klíčová slova: bazilišek, monstra, koncept monstruálního, lidová kultura, populární kultura
|
|
| |
|
|
Význam slovanských motivů v díle K.J. Erbena a B. Němcové (v kulturologické perspektivě)
Šťástka, Tomáš ; Soukup, Martin (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Anotace: V českých pohádkách vystupují vedle "civilních" postav i postavy nadpřirozené. Některé z nich naši autoři přejali odjinud, jiné jsou původní a odkazují k naší prastaré mytologii. Právě role těchto démonů, duchů a nejrůznějších bytostí nám ukazují, jak se v raném středověku adaptoval tehdejší člověk na neznámé prostředí a jak se dokázal vypořádat s jeho hrozbami. Cílem práce je najít slovanské kořeny právě u těchto pohádkových postav. V první části práce se budeme věnovat rozboru nejvýznamnějších pohádkových děl Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Měl vliv na dnešní vnímání pohádkových postav jejich cílený sběr lidové slovesnosti či spíše jejich vlastní umělecké představy? U těch postav, u nichž se nám podařilo objevit inspiraci původními slovanskými démony, dále pomocí systému V. J. Proppa určíme jejich funkci přímo v dané pohádce. Následující kapitoly jsou věnovány dosud známým poznatkům a závěrům slovanského pohanství, odkud se dostáváme k výčtu a popisu jednotlivých bohů a démonických postav. Vzhledem k fatálnímu významu procesu christianizace se krátce podíváme i na kulturně-historický vývoj Velké Moravy, který je z hlediska středoevropského regionu neopomenutelný.
|
|
|
Finská škola a typologická klasifikace folklorní prózy
Závodská, Barbora ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce detailně mapuje počátky finské vědecké folkloristiky, které jsou spjaty s utvářením tzv. finské školy ve folkloristice a vznikem historicko- geografické metody. Vymezuje její specifika, teoretická východiska i praktické aplikace. Dále se práce zabývá prací finské folkloristky Satu Apo, která pro studium folklorní prózy využila emickou jednotku a vlastní systém strukturální klasifikace.
|
|
| |
|
|
Skinhead subculture
Klimšová, Jana ; Letavajová, Silvia (vedoucí práce) ; Podoláková, Katarína (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Subkultúra skinheads existuje vo svete takmer päťdesiat rokov. Jej historický vývoj je úzko spätý s územím Veľkej Británie, kde vznikla a rozštiepila sa na množstvo frakcií, ktoré na prvý pohľad budia dojem nesúrodosti. Výskum som realizovala v Českej a v Slovenskej republike, konkrétne v hlavných mestách a v ich blízkom okolí. Vo svojej rigoróznej práci som sa zamerala na históriu tejto subkultúry a jej súčasné podoby, venovať sa budem hlavne vizuálnym a hudobným prejavom subkultúry skinheads, symbolike, hodnotovému rebríčku a svetonázoru jej členov, ako aj názoru majoritného obyvateľstvu na tento fenomén. Informácie som získavala štúdiom dostupných literárnych prameňov a prácou s respondentmi z radov členov skupiny a majoritného obyvateľstva.
|
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
| |
host ::
RSS.