|
| |
|
|
Ozbrojené konflikty po konci studené války: kritická kvantitativní analýza
Tomeš, Jiří ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Šindler, Petr (oponent)
Výsledky a závěry K.onec studené války představoval nejýanamnější geopolitickou změnu ve světě po konci 2. světové války. Roxáhlé konsekvence Étozměny se statý priaáetem ájmu studia c"re r"av p"ii.i"r.y"r' l^.ry'!č:Try"h'"ěd. Ideologicky motivované vilmocenské soupeření, které v přea,cůozim , K-oruŤo.ntaČnim obdobi produkovalo regioniilní konflikty téměř po celém světě, (zdánlivě) skončílo. Uvolni| se tak prostor pro nové.,síly, aktivity " p.o."'y' 1"1i.M ille, for-y u oá.ntu"" ;č;i;promě:iovat politickou a bezpečnostnímapu světa. Mnoho autorů soustřáilo pozornoJ na ínitrostritní konflikty- občanskéválky' které.se staly -dominantním typem ozbrojených konfliktů. A p;"i;" ideologické motivy konfliktů téměř vymizely, odborníci "ueai p"etiueji'tudovat primá;í p'činy (staro)nových '.občanslcých'' válek (pníce také diskutuje tento velmi rozšířený tennín u upo'o}u.1" 'ujeho-nekorektní-používrírrí,zejména proto, Že občanskéválky v pravém slova smyslu repiezentu1i poměmě vácný ýp vnitrostátního ozbrojeného konfliktu). Vzhledem.k tomu' Že války a ozbrojené konflikty jsou vesměs podmíněny mnohostranně' nejen výše w9a3nÝm1zf!]aanimi ťaktory, ale také kontextuáině (dědicwím' zkušenostmi, mezinárodní situaci'polohou, globální ekonomickou sifuací, změnami poptavky) nelzeje vysvětlítjednoznačněajednoduše, tj. na zrí'k|adě...
|
|
|
Náhodné trojúhelníky
Matula, Dominik ; Anděl, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Autor nejprve shrnuje některé známé vlastnosti různě definovaných náhodných trojúhelníků. Popisuje tzv. gaussovský trojúhelník a náhodné trojúhelníky s vrcholy v jednotkové n-rozměrné kouli, v obdélníku a obecně v omezené konvexní množině.Ve druhé části práce se zabývá vlastnostmi náhodného trojúhelníku vepsaného: zvolíme-li tři body M, N, O, každý na jedné straně rovnostranného ABC, pak MNO nazýváme trojúhelníkem vep- saným ABC. Speciálním případem je trojúhelník příčkový. Z něj autor vychází a postupně nahrazuje jeho vrcholy body s rovnoměrným rozdělením na příslušných stranách ABC. Dokazuje, že se vzrůstajícím počtem náhodně volených vrcholů se zvyšuje pravděpodobnost, že je vepsaný trojúhelník tupoúhlý, avšak střední hodnota jeho obsahu zůstává konstantní. Práci uzavírá simulační studií. 1
|
|
| |
|
|
Fiskální politika jako klíčový mechanismus regionálního rozvoje: příklad regionální dimenze sektorových a horizontálních politik ČR
Macešková, Marie ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Ochrana, František (oponent)
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Marie Macešková FISKÁLNÍ POLITIKA JAKO KLÍČOVÝ MECHANISMUS REGIONÁLNÍHO ROZVOJE: PŘÍKLAD REGIONÁLNÍ DIMENZE SEKTOROVÝCH A HORIZONTÁLNÍCH POLITIK ČR Souhrn disertační práce Praha 2009 Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D. Marie Macešková Souhrn disertační práce 2 1. ÚVOD Zdánlivě "pouze" ekonomické téma, fiskální politika, se do zájmu sociálně-geografického výzkumu dostává především z důvodu hledání implikací pro regionální rozvoj, neboť jak zdůrazňují například Martin a Minns (1995), bez porozumění regionální struktuře (nejen) veřejných finančních toků v území je naše znalost o podmíněnostech mechanismů a faktorů regionálního rozvoje značně omezená. V souvislosti s výzkumem veřejných finančních toků v území je v rámci sociogeografického výzkumu a výzkumu v oblasti regionálního rozvoje relativně značná pozornost tradičně věnována regionálním dopadům regionální politiky, resp. její účinnosti (např. Armstrong, Taylor 1985; Martin 1998, 1999; Cappelen a kol. 2003; Bradley 2006; Gripaios a kol. 2008; Crescenzi 2009). Nicméně tato politika reprezentuje relativně malou část celkové hospodářské politiky státu (např. v roce 2007 v České republice představoval finanční objem programů národní explicitní...
|
|
| |
|
|
Environmentální migrace v Ústeckém kraji: percepce životního prostředí a potenciální migrace
Cejpek, Jan ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice environmentální migrace neboli stěhování lidí v důsledku environmentálních změn. Práce má za cíl zhodnotit a zdůvodnit tento trend na území Ústeckého kraje. Vzhledem k tamnímu stavu životního prostředí má kraj s environmentální migrací bohaté zkušenosti. Zvláštní zřetel je brán na potenciální migraci a percepci životního prostředí mladých lidí ve věku 15-29 let. Výzkum je založen na metodě dotazníkového šetření, přičemž byly zkoumány otázky spojené s životním prostředím a migrací (percepce prostředí, motivace migrace, charakter a preference potenciální migrace). Na základě výzkumu lze například tvrdit, že mladí lidé žijící v území narušeného životního prostředí vnímají životní prostředí relativně pozitivně. Environmentální faktor není primárním důvodem vedoucí k migraci, nýbrž faktorem doprovodným, sekundárním důvodem iniciující pohyb. U těchto mladých lidí roste zájem o ekonomická hlediska při výběru ideálního místa bydliště na úkor hledisek neekonomických. Klíčová slova: environmentálně motivovaní migranti - environmentální migrace - motivace migrace - percepce prostředí - plánovaní přesídlenci - potenciální migrace - regionální a sídelní preference - Ústecký kraj - životní prostředí
|
|
|
Reteritorializace západoukrajinského pohraničí. Případová studie Lvovské oblasti.
Seidlová, Alexandra ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektem externí hranice Evropské Unie v pohraničních regionech Lvovské oblasti. Na lokální a regionální úrovni je v kontextu politického vývoje Ukrajiny, a jejích vzájemných vztahů s Polskem a EU, posuzován sociální a ekonomický rozvoj pohraničí od počátku ukrajinské nezávislosti do současnosti. Práce využívá kombinovaného metodického přístupu, který případovým studiím umožňuje zasazení práce do širšího kontextu. Prostřednictvím kvantitativní analýzy a deskriptivních statistických metod je rozvoj sledován z hlediska strukturálních regionálních disparit. Kvalitativními metodami je analyzována kognitivní role hranice. Z politického hlediska je pro rozvoj východoevropského pohraničí aplikována Evropská sousedská politika (ENP), a na ní navazující regionálně-politické iniciativy EU. Ty se v západoukrajinských regionech projevují přednostně v podobě mikroprojektů, zaměřených na řešení komunálních problémů a intenzifikace rozvoje lokální přeshraniční spolupráce. Statistickou analýzou bylo zjištěno, že výrazný ekonomický rozvoj prozatím nedosáhl požadovaného stupně. Avšak rostoucí sociální a infrastrukturální potenciál předznamenává jeho budoucí růst. Klíčová slova: Ukrajina, Lvovská oblast, hraniční efekt, přeshraniční spolupráce, Evropská sousedská politika (ENP)
|
|
| |
|
|
Vodní zdroje Kyrgyzstánu jako geopolitický nástroj
Dresler, Jan ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Práce se zabývá důležitostí vodních zdrojů a jejich vlivu na politický vývoj na příkladu Kyrgyzstánu. Hlavním cílem bylo zjistit, jakou roli hrají vodní zdroje v domácí politice, jak ovlivňují vztahy mezi Kyrgyzstánem a jeho sousedy, a zda jsou vodní zdroje předmětem zájmu světových velmocí. Geopolitická analýza byla provedena na třech řádovostních úrovních. Na vnitrostátní úrovni je nedostatek vody, její nerovnoměrná distribuce a zastaralé vodní systémy důvodem k občanské nespokojenosti. Korupce ve státní sféře maří možnosti obnovy stávající vodní infrastruktury. Hospodaření s vodou je závislé na nevládních sdruženích a na zahraniční finanční pomoci. Na regionální úrovni probíhá neustálé napětí mezi Kyrgyzstánem, v jehož zemi pramení všechny důležité řeky regionu, a státy ležícími na dolním toku těchto řek. Příčinou jsou rozdílné nároky jednotlivých států na využívání vody, které jsou řešeny mezinárodními smlouvami, dlouhodobě většinou ovšem nefunkčními. Na nadregionální úrovni se střetávají především zájmy Ruska a Číny. Obě velmoci se snaží zabránit vlivu USA v regionu a zároveň získat v Kyrgyzstánu dominantní postavení v ekonomické a bezpečnostní sféře. Vodní zdroje Kyrgyzstánu nejsou zásadním faktorem ovlivňujícím geopolitiku velmocí. Jsou pouze prostředkem, jak získat Kyrgyzstán na svou...
|
host ::
RSS.