|
|
Institut organizované zločinecké skupiny v kontextu trestního zákoníku a judikatury
Kohút, Pavel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit institut organizované zločinecké skupiny z hlediska účinné právní úpravy a navrhnout možná legislativní řešení do budoucna. K naplnění tohoto cíle bylo nutné prostudovat dostupné právní předpisy, judikaturu, odbornou literaturu i dokumenty mezinárodního práva. Na úvod diplomové práce bylo třeba vymezit v první kapitole pojem organizované zločinecké skupiny oproti dvěma podobným pojmům vyskytujícím se v této práci, a to oproti pojmu organizovaného zločinu a pojmu organizované skupiny. Toto vymezení jsem pro účely práce považoval za stěžejní, jelikož se všemi těmito třemi pojmy bylo v práci dále nakládáno. Druhá kapitola je věnována historickému kontextu při tvorbě práva organizované zločinecké skupiny. Velký vliv na utváření práva přitom měly zejména dokumenty dvou mezinárodních organizací, a to OSN a EU. Jedna podkapitola se taktéž zabývá vývojem v České republice. Ve třetí kapitole byl institut organizované zločinecké skupiny zkoumán z hlediska účinné právní úpravy. Pozornost byla věnována definici pojmu organizované zločinecké skupiny podle § 129 TZ, pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 TZ a trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 TZ. Další samostatné kapitoly...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Internetová a počítačová kriminalita
Hefka, Rostislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Internetová a počítačová kriminalita Resumé Tato diplomová práce, jak už její název napovídá, pojednává o problému současné doby spojeném s počítači a internetem, díky kterým je možné páchat nejrůznější protiprávní jednání. Počítače jsou součástí našeho denního života a oblast informačních a komunikačních technologií se neustále rychle rozvíjí, což dává prostor případným pachatelům nalézat stále nové postupy. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Úvodní kapitola této práce popisuje základní pojmy týkající se počítačové a internetové kriminality. Zahrnuje jednak vymezení pojmů počítačová kriminalita, kyberzločin, kyberprostor, ale i základních technických pojmů, jako je počítač, hardware či software. Přiblížení této terminologie je nezbytné pro pochopení dané problematiky. Další kapitola se již věnuje některým nezákonným jednáním v kyberprostoru, která jsou následně právně posouzena. Třetí kapitola pak tvoří nejdůležitější část celé práce, neboť podrobně popisuje problém týkající se porušování autorského práva v souvislosti s počítači. Nejdříve se obecně věnuje nehmotným statkům a poté již čtenáře seznamuje s pirátstvím audio a audiovizuálních děl a posléze i s pirátstvím softwaru. Představuje nejdůležitější rozsudky, které se daných případů týkají, a to jak českých soudů, tak i Soudního dvora EU. V závěru...
|
|
|
Předběžné projednání obžaloby v judikatuře soudů
Kočová, Tereza ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu předběžného projednání obžaloby jakožto fakultativního stadia trestního řízení, které následuje poté, co je k soudu státním zástupcem podána obžaloba. Práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá zejména z komentářové literatury, avšak stěžejním zaměřením práce je rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracováno je zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů, v menší míře jsou užita i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a několika krajských soudů. Práce je (mimo úvod a závěr) členěna na osm částí. V první části je podáno obecné základní vysvětlení pojmu předběžného projednání obžaloby. Následuje pojednání o historickém vývoji zkoumaného institutu, a to od roku 1850 do současnosti. Tato část práce rovněž shrnuje nejdůležitější novely aktuálně účinného trestního řádu, týkající se předběžného projednání obžaloby. Navazující části jsou věnovány účelu předběžného projednání a vysvětlení rozdílu mezi ním a obligatorním přezkumem obžaloby v režimu § 181 odst. 1 a 185 odst. 1 trestního řádu. Stěžejní část práce pak tvoří rozbor jednotlivých důvodů, pro které může být předběžné projednání obžaloby nařízeno. Zde je největší pozornost věnována důvodům,...
|
|
|
Ochrana před úplatkářstvím a korupcí a jejich prevence
Doleček, Michal ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Ochrana před úplatkářstvím a korupcí a jejich prevence Diplomová práce se zabývá často zaměňovanými pojmy korupce a lobbingu, přičemž tyto pojmy odděluje a vysvětluje zásadní rozdíl rozkladnou korupcí a legitimním lobbingem, který je jedním z pilířů moderní demokracie. První kapitola se zabývá pojmem a charakteristikou korupce, druhy korupce a úplatkářstvím. Druhá kapitola vysvětluje právní úpravu korupčních trestných činů a dělí je na základní a speciální. Třetí kapitola se vypořádává s pojmem lobbingu a jeho historie především ve Spojených státech amerických, který se vyvíjel od prosazování zájmů mocných a vlivných jednotlivců k postupné regulaci státem. Další část kapitoly je věnována lobbování v České republice a některým příkladům, na kterých lze demonstrovat úroveň současné právní úpravy, která neumožňuje transparentní kontrolu skutečnosti, na základě kterých zájmů orgány veřejné moci rozhodují. Nakonec je rozebráno několik nejzávažnějších důvodů možného výskytu korupce při lobbingu, které je třeba vhodnou legislativní regulací odstranit nebo alespoň minimalizovat. Čtvrtá kapitola se zabývá analýzou právní regulace lobbingu ve Spojených státech amerických a Spojeném království. Tyto země zvolily různé způsoby vypořádání se s negativními jevy, které lobbing provázejí a mají s jeho regulací...
|
|
|
Trestní odpovědnost zastupitelů, radních a dalších osob za jednání v rámci činnosti územních samosprávných celků
Richter, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl teoretické uchopení dosud odbornou literaturou povětšinou nepopsané problematiky trestní odpovědnosti za činy v rámci územní samosprávy. Práce je systematicky rozdělena do tří základních částí, a to na část obecnou, zvláštní a část věnující se zahraničnímu srovnání. V rámci obecné části je zpočátku upozorněno na možnost typového rozdělení rozhodovacího procesu na část záměrovou (politickou), za níž by neměla být vyvozována právní odpovědnost, a část realizační. Dále je pozornost věnována problematice subjektivní stránky trestného činu a jejím zvláštnostem ve vztahu k tématu práce, zejména z hlediska vymezení povinné míry opatrnosti. Dále je podrobně rozebrána otázka právního omylu. Pozornost je věnována také významu spolehnutí se na nesprávnou odbornou radu pro posouzení subjektivní stránky trestného činu. Ve zvláštní části jsou rozebrány základní trestné činy spojené s činností v rámci územních samosprávných celků, a to trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, zneužití pravomoci úřední osoby a trestné činy úplatkářské. Třetí část se věnuje srovnání trestní odpovědnosti reprezentantů územní samosprávy s vybranými evropskými zeměmi a s ohledem na speciální úpravu také s Kanadou. Powered by...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Baran, Zbyněk ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Tématem diplomové práce jsou trestněprávní instituty krajní nouze a nutná obrana. Cílem práce je rozebrat pojem krajní nouze a nutné obrany, stanovit meze těchto institutů a vymezit případy jejich překročení a dále popsat právní důsledky excesů. Práce je pojata jako analýza současné právní úpravy krajní nouze a nutné obrany. Vzhledem k tomu, že jde o instituty, jejichž použití může být aktuální pro každého, se práce soustředí na srozumitelnost a příznivost úpravy pro jednajícího s důrazem na důsledný rozbor judikatury. V menší míře je použita metoda komparativní, kdy v práci dochází ke srovnání české právní úpravy s úpravami některých dalších evropských států. Součástí práce jsou časté návrhy de lege ferenda, jejichž zakotvení by dle názoru autora směřovalo k větší právní jistotě a širším možnostem jednání v krajní nouzi a nutné obraně. Práce je členěna na úvod, tři části, které se dále dělí na kapitoly a podkapitoly, a závěr. V první části je nejprve popsán znak protiprávnosti jakožto pojmový znak trestného činu a následně jsou instituty krajní nouze a nutné obrany zasazeny do kontextu okolností vylučujících protiprávnost. Dále je stanoveno, co je podstatou krajní nouze a nutné obrany, přičemž je rozebrán historický vývoj těchto...
|
|
|
Ochrana před korupcí a úplatkářstvím a jejich prevence
Kraus, Šimon ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce je věnována určitým aspektům problematiky korupce a ochrany před ní. Především se v ní zabývám otázkami whistleblowingu jako nástroje regulace korupce. Z hlediska struktury se práce člení na úvod, tři kapitoly a závěr. První kapitola se zabývá fenoménem korupce. Pomocí příkladů korupce z různých období lidské historie a v různých společenských zřízeních dokládám komplexnost, všudypřítomnost a v určitém slova smyslu přirozenost tohoto jevu. Dále se věnuji samotné definici korupce a přiblížení některých dalších pojmů, jako jsou úplatkářství, lobbing a další. Druhá kapitola poskytuje přehled české hmotněprávní úpravy korupčních trestných činů, především se zaměřuje na trestné činy úplatkářství obsažené v paragrafech 331 - 333 trestního zákoníku. V prvním ze dvou tematických exkurzů se zvlášť věnuji problematice korupčního potenciálu přijímání darů a jiných výhod státními zaměstnanci podle nového českého zákona o státní službě, který umožňuje přijímání takových darů v souvislosti s výkonem služby až do hodnoty 300 Kč. Ve druhém exkurzu se pak snažím vystihnout nejdůležitější rozdíly mezi lobbingem a trestným činem nepřímého úplatkářství podle § 333, neboť také v důsledku nedostatečné právní regulace lobbingu v České republice je zde lobbing často vnímán jako korupční praxe. Třetí...
|
|
|
Mediace v trestním řízení
Albrechtová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Mediace v trestních věcech je součástí širšího konceptu restorativní justice zaměřeného primárně na odstraňování respektive zmírňování následků způsobených trestných činem, a to za aktivní účasti pachatele, oběti a dalších zasažených osob. Mediace v trestních věcech má mnoho společného s mediací v případech jiných sporů či konfliktů. Tato práce se zaměřuje právě na specifika mediace v trestních věcech oproti jiným druhům mediace, na možné oblasti jejího využití a rizika i přínosy pro její účastníky. Mapuje současnou právní úpravu i praxi mediace v České republice, uvádí příklady úprav ve vybraných státech Evropy jako inspirační zdroje a v závěru předkládá návrhy na změnu české právní úpravy a praxe. Mediace v trestních věcech se na základě dosavadních kriminologických výzkumů jeví být účinným nástrojem zmírňování následků trestných činů, ovšem pouze za podmínky respektování pravidel k prevenci sekundární či opakované viktimizace obětí a dodržení kritérií výběru vhodných případů.
|
|
|
Obhájce v hlavním líčení
Šmídek, Petr ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na problematiku postavení obhájce v hlavním líčení, které je považováno za nejdůležitější stádium celého trestního řízení, neboť je v něm rozhodováno o vině či nevině obžalovaného a případném trestu. Odkazuji na současnou související právní úpravu, hodnotím ji a v některých bodech porovnávám s legislativou předcházející. V textu zdůrazňuji významnou roli vzájemného vztahu mezi obhájcem a jeho klientem, v ideálním případě založeného na oboustranné důvěře. Zmiňuji také podstatnou úlohu správně zvolené taktiky obhajoby v trestním řízení, cílené tak, aby ve vztahu k obžalovanému byla co nejúspěšnější. Zabývám se aktivitou obhájce před zahájením samotného hlavního líčení, kde poukazuji na to, že obhájce by v zájmu svého klienta neměl být nečinný, ale již v tomto stádiu vyvíjet činnost k dosažení nejlepší obhajoby obžalovaného. Ve své práci dále uvádím, kdy a za jakých okolností má obhájce vystupovat v samotném hlavním líčení a jakým způsobem navrhovat jednotlivé důkazy a nepodcenit přípravu na výslech svědků a znalců. Dále se soustředím na závěr hlavního líčení, zejména na volbu obsahu závěrečné řeči. Hlavní líčení končí vynesením rozsudku, zde tedy poukazuji na možnost podání odvolání, analyzuji, kdy je pro obhajobu na místě vzdát se tohoto práva, či kdy je naopak vhodné...
|
host ::
RSS.