|
|
Folklór na Jihlavsku - Horácký soubor písní a tanců Vysočan
Váca, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo přiblížit folklor na Jihlavsku tak, jak není znám. Na základě archivních záznamů v kronikách folklorního souboru Vysočan popsat nelehkou cestu vzniku souboru, jeho vývoj a prosazení se na poli folklorních zpěvů a tanců v ČR, ale i v zahraničí. Snahou bylo objevit i věci, které v běžných reklamních brožurách zájemce o jihlavský folklor nenajde. S tím souvisí i další pasáže, které popisují různé aktivity souboru. Nikde zatím nebyl popsaný Horácký bál, který se práce snaží přiblížit i z netradičního pohledu a ze kterého přináší i řadu informací ze zákulisí. Podobně tomu tak je i u Jihlavského folklorního léta. Co by to ovšem bylo za folklor, když by nebyly zmíněny kroje. Existuje sice celá řada publikací, které jsou však mnohdy těžko dostupné, či dokonce přinášejí řadu zkreslených informací. Pasáž věnovaná krojům má přinést záznam, který by měl odpovídat realitě a vybírá i velmi zajímavé pasáže z různých vědeckých publikací. Právě tato část patřila k jedněm z nejtěžších v celé práci. Co mohou někteří folkloristé ocenit, je část zabývající se choreografií. O choreografii, a především typickou pro region Horácka, přináší záznamy pouze sešitové vydání od pana Brtníka, které se běžnému člověku velice těžko dostává do ruky. Snahou, kromě některých teoretických věcí, bylo ukázat...
|
|
|
Proměny textilního průmyslu na Broumovsku
Vítková, Veronika ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
10. Resumé Diplomová práce se zabývá vznikem a rozvoJem textilního průmyslu na Broumovsku. Soustřeďuje se na vývoj soukenictví, plátenictví a bavlnářství a zachycuje tyto tři obory textilní výroby tak, jak na sebe navzájem navazují. Součástí práce je také krátký nástin životní dráhy nejvýznamnějších osobností tohoto průmyslu na Broumovsku. Pozornost je věnována jejich snaze o rozvoj textilu a o neustálé zlepšování sociální politiky pro jejich zaměstnance. V neposlední řadě práce přibližuje i současný vývoj textilního průmyslu, jeho úskalí, ale i úspěšné překonávání obtížných období. Cílem této práce je vymezit stěžejní období a rozhodující události, které měly vliv na průběh textilního podnikání. Práce zachycuje tradici, kteráje po staletí nedílnou součástí Broumovska. 81
|
|
|
Muzeum a škola - limity a možnosti jejich vzájemné spolupráce
Křístková, Markéta ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce MUZEUM A ŠKOLA - LIMITY A MOŽNOSTI JEJICH VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE se věnuje problematice nastavení kooperace mezi školou a muzeem. Text je členěn do dvou základních částí. První, teoretická část, je věnována definici muzea jako vzdělávací instituce a vztahu ke školnímu vzdělávacímu systému. Je analyzován prostor ve školních vzdělávacích předpisech věnovaný muzeu jako zprostředkovateli vzdělávacích aktivit, jako předmětu vzdělávání i jako centru informálního vzdělávání. Ve druhé, empirické, části je zkoumán rozsah nabídky muzeí působících v hlavním městě Praze školám, zejména s ohledem na pokrytí cílů rámcových vzdělávacích programů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj bydlení v průběhu 19. a 20. století
Haškovcová, Martina ; Dvořáková, Markéta (oponent) ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vývoji bydlení v průběhu 19. a 20.století, se zaměřením na bydlení ve městě. Úvodní kapitola se zabývá vymezením pojmů "město" a "urbanizace", které s tématem úzce souvisí. Následující části popisují vývoj jednotlivých typů bydlení v čase. Významná část práce je věnována teorii funkcionalismu, nejdříve obecně o směru a poté konkrétní meziválečné funkcionalistické teorii architektury. Poslední kapitola se zaobírá degradací myšlenek funkcionalismu po druhé světové válce s popisem současného typu bydlení, tzv.satelitních městeček.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zahradní město Barrandov
Hamouzová, Iveta ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce ..Zahradní město Barrandov" zaznamenává vznik a následný vývoj této dodnes oblíbené pražské čtvrti do období druhé světové války. Cílem práce bylo zachytit a popsat nejen původní plán autora, stavitele a zároveň investora zahradní čtvrti mladého stavebního -inženýra Václava Maria Havla, ale zároveň sledovat i veškeré události související s následnou realizací plánu. Podklady, materiály a informace pro vyhotovení práce jsem získávala především z pamětí Václava Maria Havla shrnutých v knize s názvem Mé vzpomínky a z výpovědí pamětníků, dále pak z primárních pramenů v podobě podrobných projektů budov, dobových letáků, reklamních brožur vydávaných Obchodní kanceláří Barrandova, fotografií a dobových periodik. Pomocí mi byli i mnohé sekundární prameny zabývající se meziválečnou architekturou a stavitelstvím vůbec a připomínky odborníků.
|
host ::
RSS.