|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mezinárodní dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic
Strählová, Michaela ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Šturma, Pavel (vedoucí práce)
ZÁVĚR V úvodu této diplomové práce bylo pojednáno o situaci na poli mezinárodního obchodu. Pokusila jsem se popsat nepřehledný a komplikovaný stav v období před etablováním institutu ochrany investic v praxi. Domnívám se, že k výraznému rozvoji globalizovaných investičních aktivit, jak je lze pozorovat v posledních dekádách, velkou mírou přispělo právě vytvoření systému multilaterálních a bilaterálních smluv o podpoře a ochraně investování. Jednotlivé smlouvy se od sebe v různé míře detailu liší, avšak lze v nich vypozorovat identické rysy, jako je podobná struktura a charakteristické znaky. Proto se domnívám, že je daleko důležitější pochopit tuto matérii jako celek a zaměřit se na zmíněné společné znaky, než detailně znát samotné články jednotlivých smluv. Z toho důvodu je moje diplomová práce vystavěna na objasnění základních pojmů, jako je investice, investor, režim zacházení s investicemi, vyvlastnění, investiční spor a jeho řešení a rozhodčí doložka. V souvislosti s pojmem investice je vhodné znovu připomenout, že se jedná o velice širokou kategorii, která trpí přílišnou otevřeností a nedostatkem definice, jenž by byla obsažena v nějakém všeobecně závazném dokumentu (jako je kupříkladu Washingtonská úmluva). Na druhou stranu se však domnívám, že právě absence jasné definice umožňuje rozvoj a pružné...
|
|
| |
|
| |
|
|
Svoboda projevu novinářů podle Evropské úmluvy o lidských právech a judikatury ESLP
Lopour, Martin ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
111 5. Závěr Tato práce rozebírá a analyzuje svobodu projevu novinářů ve světle čl. 10. Evropské úmluvy o lidských právech a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V jejím úvodu je stanoven cíl práce, jímž je podání uceleného obrazu dané problematiky. Východiskem analýzy a pracovní hypotézou se stal předpoklad, že interpretace a aplikace čl. 10 Úmluvy na ochranu lidských práv a svobod ve vztahu k novinářům činí smluvním státům a státním orgánům smluvních států problémy. První část práce nabízí terminologické a teoretické determinování jednak základních obsahových dimenzí pojmu svoboda projevu, jejímuž rozboru z hlediska Úmluvy je věnována další část práce, a dále také pojmu novinář. Deskripce tohoto pojmu je provedena z hlediska pohledu na novináře jako na osobu provádějící určitou činnost, osobu, jejíž činnost rezultuje do jistých výsledků a výstupů, a osobu, jež svým působením spoluvytváří společenskou instituci pomáhající formovat veřejný prostor v liberálně-demokratických společnostech a upevňovat demokracii. S tím souvisí propojenost žurnalistiky a společenského systému. Střední část práce se zabývá vztahem mezi Úmluvou a svobodou projevu novináře. Je v ní rozebrána pozice práva na svobodu projevu v Úmluvě a podán obecný pohled z praxe na zásahy do novinářova práva na svobodu projevu. Nejvíce...
|
host ::
RSS.