|
|
Následky vad pracovněprávních jednání
Řehořová, Lucie ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Právní jednání představuje základ každého právního poměru. Právní subjekty jsou v souladu se zásadou autonomie vůle oprávněny utvářet své právní poměry na základě svého odpovědného jednání, přičemž jsou vždy vázány následky, které toto jednání vyvolá. Téma předkládané diplomové práce zahrnuje následky vad pracovněprávních jednání, přičemž předmětem zkoumání bude především právní jednání v oblasti pracovněprávních vztahů s přesahy do občanského práva, které získalo po nedávné soukromoprávní rekodifikaci zcela novou podobu. Uvedené téma jsem si zvolila pro jeho aktuálnost, rozporuplnost, ale rovněž komplikovanost. V současné době se jedná o jedno z nejdiskutovanějších témat na poli pracovního práva. Přijetí nového občanského zákoníku se pracovního práva dotklo především v oblasti pracovněprávních jednání a následků jejich vad. Právní základ uvedené problematiky byl z textu zákoníku práce přenesen do nového občanského zákoníku a pracovní právo zasáhlo kromě změn terminologických rovněž zavedení nových institutů. Nejpodstatnější změnou pro pracovní právo jistě zůstává změna v určení kritérií pro stanovení vad právních jednání a jejich následků. Diplomová práce je koncipována jako podrobná a ucelená analýza následků vad pracovněprávního jednání s přihlédnutím ke genezi těchto institutů v historii...
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Kůsová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zaměřuje na úpravu přechodu práv a povinností v unijním a českém právu, jak je definován směrnicí 2001/23/ES. Přechod práv a povinností je termínem užívaným pracovním právem k popsání situace, kdy dojde ke změně zaměstnavatele následkem smluvního převodu nebo fúze. Cílem této práce je analyzovat unijní a českou právní úpravu přechodu práv a povinností, zvláště s ohledem na judikaturu a pracovněprávní důsledky, vzájemně srovnat obě právní úpravy a na závěr vyhodnotit, zda je česká implementace v souladu se Směrnicí. Práce je složena ze čtyř kapitol. První úvodní kapitola analyzuje základní terminologii českého pracovního práva týkající se pracovněprávního vztahu, jeho prvků a změn, především změn subjektů pracovněprávního vztahu. Druhá kapitola se zabývá unijní úpravou přechodu práv a povinností podle Směrnice a bohatou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Začíná stručným popisem historie příslušné právní úpravy a následně popisuje časovou, osobní a místní působnost Směrnice. Ovšem nejobtížněji definovatelná je věcná působnost, tedy okruh případů, na něž se Směrnice aplikuje. Následující text dokumentuje vývoj přístupu SDEU k interpretaci pojmů jako podnik, část podniku, hospodářská jednotka zachovávající si svou identitu a smluvní převod. Také vysvětluje rozdíl mezi...
|
|
|
Osobnostní práva zaměstnance (se zaměřením na ochranu osobnosti a osobních údajů zaměstnance)
Hrabinová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobnostních práv zaměstnanců. Z širokého tématu osobnostních práv se zaměřuje zejména na ochranu osobních údajů a sledování zaměstnanců na pracovišti prostřednictvím kamerových systémů a monitoringem jejich e-mailové komunikaci či práce na webu. Práce je rozdělena na sedm kapitol některé z nich se dále člení na jednotlivé podkapitoly, kdy první polovina práce je věnována převážně teorii, následující kapitoly se už popisují konkrétní podoby zásahů do soukromí zaměstnanců na pracovišti. První kapitola nastiňuje historii právní úpravy v oblasti ochrany soukromí, respektive ochrany osobních údajů, která není příliš dlouhá s ohledem na to, že k jejímu rozvoji docházelo až po druhé světové válce. Druhá kapitola obsahuje vymezení základních pojmů, jež se týkají ochrany osobních údajů, například samotný pojem osobní údaj, subjekt údajů či správce a zpracovatel. Ve třetí kapitole jsou zpracovány prameny práva. Tato kapitola se dále člení na podkapitoly rozlišující jednotlivé druhy pramenů práva z oblasti mezinárodní, evropské a národní. Následující, čtvrtá kapitola již popisuje vztah ochrany osobních údajů a pracovního práva. V jednotlivých podkapitolách se zabývám zpracováváním osobních údajů ve všech fázích pracovního poměru, včetně doby před jeho vznikem a taktéž...
|
|
|
The notice of termination of employment, comparation ČR and SR
Kalužáková, Mária ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Zhrnutie Účelom tejto práce je porovnanie úpravy výpovede z pracovného pomeru v právnych systémoch ČR a SR. Práca sa skladá z úvodu, záveru a 6 kapitol, z ktorých každá obsahuje porovnanie rôznych aspektov oboch úprav. V úvode uvádzam dôvody, pre ktoré som si vybrala túto tému a predstavujem metódu spracovania mojej práce. V prvej kapitole sa venujem výpovedi vo všeobecnej rovine, jej odvolaniu a náležitostiam, t.j. písomnej forme a doručeniu výpovede. V druhej kapitole sa zameriavam na výpoveď danú zamestnancom a na špecifickú českú úpravu výpovede danú zamestnancom pri prechode práv a povinností z pracovnoprávnych vzťahov a náprotivkom tejto výpovede podľa slovenského pracovného práva, skončením pracovného pomeru formou dohody. Výpoveď danú zamestnávateľom rozoberám v tretej kapitole. Táto kapitola sa skladá z troch častí. Prvá časť sa zameriava na porovnanie jednotlivých výpovedných dôvodov, druhá na prípady, v ktorých je výpoveď zakázaná a tretia na hmotnoprávne podmienky výpovede. Štvrtá kapitola je rozdelená na dve časti. Prvá časť sa venuje rozdielom v úprave odstupného podľa Zákonníkov práce ČR a SR a druhá obsahuje analýzu inštitútu odchodného, ktorý upravuje len Zákonník práce SR. Výpovednú dobu rozoberám v piatej kapitole. Okrem jej dĺžky a možnosti jej predĺženia, sa venujem aj inštitútu...
|
|
|
Flexibilní formy zaměstnávání
Horáková, Jana ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
- Flexibilní formy zaměstnávání Tato diplomová práce se zabývá flexibilními formami zaměstnávání jako alternativou ke klasickému pracovnímu poměru na dobu neurčitou s osmihodinovou pracovní dobou a jako nástrojem pro zvýšení flexibility v pracovněprávních vztazích. Tyto formy zaměstnání, nazývané také atypické či prekérní, jsou v popředí zájmu zaměstnanců, kteří chtějí dosáhnout rovnováhy mezi profesním a osobním životem, i zaměstnavatelů, kteří mohou díky využívání flexibilních forem zaměstnávání získat konkurenční výhodu a kteří s jejich pomocí mohou lépe reagovat na výkyvy své ekonomické situace. Práce je členěna na úvod, závěr a 5 kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. V první kapitole stručně pojednávám o základních pracovněprávních vztazích, závislé práci, principu flexicurity a zásadách, které se uplatňují v pracovním právu. Výklad těchto pojmu a zásad je klíčový pro popis flexibilních forem zaměstnávání. Druhá kapitola obsahuje definici pojmu flexibilní formy zaměstnávání, výčet forem zaměstnávání, které lze označit za flexibilní a stručné shrnutí výzkumu využívání flexibilních forem zaměstnávání českými zaměstnavateli. Ve třetí kapitole popisuji jednotlivé flexibilní formy zaměstnávání upravené v zákoníku práce, tedy pracovní poměr na dobu určitou, agenturní zaměstnávání, dohody o...
|
|
|
Vybrané otázky týkající se statusu profesionálního sportovce
Pospíšil, Daniel ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Práce pojednává o v současné době velice aktuální problematice, kterou je status profesionálního sportovce. Odpověď na otázku, zda výkon profesionální sportovní činnosti spadá pod pojem závislé práce ve smyslu zákoníku práce, je v současné době nedořešená. Ačkoli existují silné argumenty hovořící ve prospěch podřízení přinejmenším části vztahů v profesionálním sportu pracovněprávním předpisům, tak realita je opačná, neboť drtivá většina sportovců dnes vykonává svou činnost v postavení osob samostatně výdělečně činných. Praxe v České republice se v tomto ohledu liší od velké většiny ostatních, a to nejen evropských, států, kde sportovci běžně mají status zaměstnanců a s tím spojená příslušná práva. Tuto praxi nicméně v nedávné době posvětil i Nejvyšší správní soud, když konstatoval, že přes veškeré podobnosti je tato činnost natolik specifická, že se pojmu závislé práce vymyká. Český právní řád o této problematice mlčí, přičemž je zřejmé, že současné znění zákoníku práce je na specifické vztahy v profesionálním sportu de facto nepoužitelné. Nelze se proto divit, že české sportovní kluby využívají možnost neuzavírat s hráči pracovní smlouvy, což s sebou v neposlední řadě přináší i výraznou finanční úsporu. Autor se v rámci této práce snaží mimo jiné poukázat na fakt, že celosvětový trend včetně praxe...
|
|
|
Závislá práce v oblasti modelingu
Rak, Jindřich ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právními vztahy v oblasti modelingu a to vztahy mezi modelkami a jejich agenturami. Jejím cílem je analyzovat současný obsah práv a povinností a podobu jejich kontraktů a podrobit je zkoumání z pohledu pracovního práva. Práce stanoví ve svém úvodu hypotézu, která předpokládá, že tyto vztahy jsou de facto vztahy pracovněprávními, navzdory tomu, že jsou stranami označeny formálně za vztahy obchodněprávní. Diplomová práce se sestává ze dvou hlavních kapitol. První z nich představuje koncept závislé práce, který český právní systém užívá k rozlišení vztahů, které je nutno podřídit pracovněprávní úpravě. První kapitola přibližuje důvody pro tento koncept a jeho historický původ, podrobuje legální kritéria závislé práce kritice a nabízí další způsoby, jak závislou práci identifikovat mimo kritéria legální definice. Druhá kapitola se zabývá praktickými problémy přítomnými v realitě profesionálního modelingu v České republice a identifikací špatného právního postavení modelek. Zkoumáním kontraktů modelingových agentur, kvalitativním výzkumem v populaci pracujících modelek metodou řízených pohovorů a posuzováním zjištěného skutečného obsahu práv a povinností z hlediska kritérií závislé práce, prokazuje diplomová práce platnost své hypotézy, že výkon profesionálního modelingu v...
|
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Morávek, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
1 Resumé Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Konkrétně se autor zaměřuje na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru. Nejprve se autor věnuje obecnému právnímu základu problematiky a následně rozebírá pozitivní vyjádření ochrany osobních údajů v platném právu, zejména v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Autor blíže zkoumá některé problematické povinnosti zaměstnavatele spojené se zpracováním osobních údajů jeho zaměstnanců a současně upozorňuje na imperfektní transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Na základě provedeného výkladu autor v obecné rovině uvádí rozsah osobních údajů, které může zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru od zaměstnance vyžadovat. Autor se zabývá často diskutovanými případy zpracovávání osobních údajů v pracovněprávním vztahu, jako jsou například používání fotografie zaměstnance, zaznamenávání údajů o jeho rodinných poměrech atd. Prostřednictvím praktického příkladu odsouzení zaměstnance za trestný čin podává autor dále ukázku problematičnosti...
|
|
| |
|
|
Zabezpečení žen na mateřské a rodičovské dovolené
Baboráková, Renáta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zabezpečení žen na mateřské a rodičovské dovolené, a to primárně na konkrétní dávky, které jsou v mateřství a rodičovství poskytovány. Ze systému státní sociální podpory náleží ženám za splnění stanovených podmínek porodné, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. U porodného jsou v práci zdůrazněny specifické situace, které mohou v životě nastat. Jsou jimi převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, náhradní mateřství a úmrtí dítěte. U přídavku na dítě je uvedena úvaha nad jeho výší a následně u rodičovského příspěvku je například upozorňováno na podvodná jednání spočívající v neoprávněném pobírání této dávky nebo jsou čtenáři informováni o průběhu přijetí novely zákona o státní sociální podpoře. Ze systému nemocenského pojištění je poskytována dávka peněžité pomoci v mateřství, u které je například rozebrán možný nárok ženy na peněžitou pomoc v mateřství ve specifických situacích (těhotná studentka, těhotná osoba vykonávající trest odnětí svobody, aj.). U každé dávky jsou vždy vysvětleny obecné podmínky pro vznik nároku a taktéž její výše. Přestože je práce věnována především ženám, tak samostatná kapitola této práce se zabývá i muži a jejich příležitostmi nastoupit na místo ženy a pečovat o dítě. Samozřejmě je zmíněno zabezpečení můžu v tomto období. Ač je...
|
host ::
RSS.