|
|
Hodnocení spotřeby živočišných tuků u pacientů s KV onemocněním, diabetu mellitu
Šťovíčková, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na spotřebu živočišných tuků u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a diabetem mellitem. Obsah práce je rozdělen mezi teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem teoretické části je poskytnout obecný popis lipidů z hlediska jejich rozdělení, struktury, vlastností a funkcí v lidském organismu. V následujících kapitolách je podrobně popsán metabolismus a transport lipidů. Poslední oddíl teoretické části pojednává o živočišných tucích z hlediska výživy, především o zdravotních rizicích v důsledku jejich zvýšeného příjmu a o dietních opatřeních v prevenci a léčbě KVO a DM. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkové studii. Předmětem této studie bylo zhodnocení stravovacích zvyklostí, především míra konzumace živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Dalším předmětem zájmu bylo hodnocení povědomí, znalostí a edukace, které tito pacienti mají o dietních opatřeních vzhledem k jejich onemocnění. Také byla zkoumána otázka, zda-li pacienti tato opatření dodržují. Výzkumu se zúčastnili pacienti s KVO a DM, kteří docházeli do Diabetického centra a Centra preventivní kardiologie fakultní polikliniky VFN v Praze. Klíčová slova: lipidy, mastné kyseliny, cholesterol, metabolismus, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, dietní opatření
|
|
|
Hodnocení a spotřeba rostlinných tuků při KVO, DM a dyslipidémii
Kubecová, Markéta ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o příjmu rostlinných tuků u pacientů s KVO, DM a dyslipidémiemi. Teoretická část se zabývá rozdělením lipidů, dále kde najdeme jednotlivé mastné kyseliny ve výživě a jaké mají účinky na náš organismus, jaké je použití rostlinných olejů. Další oddíl pojednává o metabolismu MK, jejich vstřebávání, transportu a biologických funkcích v organizmu. Závěr úvodu shrnuje onemocnění, u kterých je nutné nejenom příjem tuků sledovat, ale i vybírat ty, které mohou průběh onemocnění ovlivnit pozitivně. Praktická část je tvořena na základě dotazníkové studie, která sleduje spotřebu rostlinných tuků a použití potravin, kde se tyto tuky vyskytují. Výsledky hodnotí, zda jsou pacienti informováni a zdali dodržují dietní režim správně, popřípadě jaké dělají chyby. Sběr dat byl prováděn na III. interní klinice 1. LF UK a ve VFN v Praze. Klíčová slova: mastné kyseliny, výživa, metabolismus, dieta u onemocnění, stravovací zvyklosti
|
|
|
Farmakologické ovlivnění aterogeneze u experimentálních zvířecích modelů ateroskleózy
Rathouská, Jana ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Vohnout, Branislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Jana Rathouská Školitel: Doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název disertační práce: Farmakologické ovlivnění aterogeneze u experimentálních zvířecích modelů aterosklerózy Ateroskleróza je pozvolný zánětlivý proces v arteriální stěně, jenž je jako součást kardiovaskulárních chorob hlavním zdrojem morbidity a mortality vyspělého světa. Hledání možností léčby aterosklerózy však vyžaduje nejprve detailní poznání patogeneze samotného onemocnění. Jednu z možností studia patogeneze aterosklerózy nabízí využití myších modelů, které umožňují řadu intervencí, jež by v humánní medicíně byly neakceptovatelné. Užitím diety s vysokým obsahem lipidů jsme schopni pružně navodit změny lipidového spektra u myší, přičemž cílenou genetickou manipulací může být navíc dosaženo značně pokročilých plátů v relativně krátkém časovém horizontu. Rovněž lze u myších modelů do procesu aterogeneze s výhodou zasáhnout podáním některých hypolipidemik, například léčiv ze skupiny statinů, které byly v našich studiích reprezentovány atorvastatinem. Sledováním reaktivity cévy na podání atorvastatinu pak získáme další údaj (kromě vlivu na hladiny lipidů), který může poodhalit některé účinky statinu na lipidech...
|
|
|
Hodnocení a spotřeba živočišných tuků u pacientů s KVO a DM
Opravilová, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením spotřeby živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Teoretická část práce pojednává o rozdělení lipidů, jejich metabolismu, kvalitě jednotlivých živočišných tuků, potravinách, které je obsahují a jejich tepelné úpravě. Praktickou část tvoří dotazníková studie, jež sleduje výskyt živočišných tuků a způsob jejich úpravy ve stravě pacientů s KVO a DM. Podklady pro tuto studii byly pořízeny na III. Interní klinice 1.LF UK. Klíčová slova Živočišné tuky, výživa, rizika obezity
|
|
| |
|
| |
|
|
Regulace aktivity lipoproteinové lipázy v cirkulaci
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent)
Lipoproteinová lipáza (LPL) je klíčový enzym v metabolismu lipoproteinů. Enzym katalyzuje hydrolýzu triacyglycerolů (TG), které jsou součástí chylomikronů a lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL). V současné době však není plně objasněn mechanismus regulace tohoto proteinu. Cílem práce proto bylo studium vybraných aspektů regulace aktivity LPL. Nedávno objevený apolipoprotein A-V (apo A-V) významně ovlivňuje triglyceridémii a předpokládá se, že by mohl být aktivátorem LPL. Jeho koncentrace v cirkulaci je ovšem příliš nízká a proto bylo zjišťováno, zda většina apo A-V není vázána na heparansulfátproteoglykanu (HSPG) cévní stěny podobně jako LPL. Intravenózní aplikace heparinu byla u zdravých dobrovolníků spojena s očekávaným vzestupem aktivity LPL, koncentrace apo A-V se však po podání heparinu neměnila. Tyto nálezy tedy nesvědčí pro hypotézu, že podstatná část apo A-V je v cirkulaci vázána na HSPG kapilárního endotelu. Úlohu v regulaci LPL hraje i konzumace alkoholu. Zatímco dlouhodobá umírněná konzumace aktivitu enzymu zvyšuje, předpokládá se, že bezprostředně po konzumaci alkoholu dochází k inhibici aktivity LPL. Pro tuto inhibici však v literatuře chybí přímé důkazy. Dalším cílem studie tedy bylo zjistit, jak je aktivita LPL regulována akutním podáním alkoholu zdravým dobrovolníkům. Aktivita...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohybová terapie u pacientů s diabetes mellitus 2. typu
Pelíšková, Pavlína ; Kohlíková, Eva (vedoucí práce) ; Vokrouhlický, Lubor (oponent) ; Vrablík, Michal (oponent)
SOUHRN Problém: Aerobní vytrvalostní cvičení je tradičně považováno za nejlepší druh pohybové aktivity u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Nejčastěji doporučovanou formou je kontinuální trénink na určité intenzitě zátěže. Intervalový trénink patří mezi méně využívané způsoby, přestože se řadí mezi prokazatelně účinné, díky možnosti trénovat na vyšších intenzitách zátěže. Hypotéza: Dlouhodobá individuálně stanovená pohybová terapie pacientů s DM2 léčených dietou a perorálními antidiabetiky (PAD) má prokazatelný objektivní vliv na zlepšení stavu pacientů s DM2 daného metabolickou kompenzací a na jejich antropometrické a zátěžové parametry. Představená pohybová terapie vede v krátkodobém horizontu ke zlepšení a v dlouhodobém horizontu k udržení jejich zdravotního stavu. Cíl: Cílem disertační práce je prokázat pozitivní vliv dlouhodobé individuálně dávkované pravidelné pohybové terapie na stav pacientů s DM 2. Metoda: Výzkumný soubor je tvořen pacienty (muži i ženami) s diagnózou DM2T po vysazení inzulinoterapie a její náhradou perorálními antidiabetiky. Skupina 31 pacientů léčených PAD, dietou a dosud vykonávaným pohybovým režimem je srovnávána se skupinou 31 pacientů léčených dietou, PAD a definovanou pohybovou terapií. U všech pacientů byly před zahájením, v průběhu programu v okamžiku 3 měsíce od...
|
host ::
RSS.