|
|
Ecology of orchids and other potential pharmaceutical plants in Nepal
Rokaya Timsina, Binu ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Whigham, Dennis (oponent) ; Kull, Tiiu (oponent)
(Czech) V této práci jsem se zaměřila hlavně na orchideje a také provedla výzkum různých jiných rostlin v Nepálu s potencionálním farmaceutickým využitím. Shromáždila jsem terénní i sekundární data a jedním z mých prvních výstupů byl kompletní kontrolní seznam orchidejí v Nepálu. Také jsem studovala distribuci a afinitu orchidejí k různým floristickým oblastem v Nepálu. Moje další práce o epifytických orchidejích souvisí s rozmanitostí a distribucí hostitelských druhů, asociacemi s nimi a jejich budoucností v kontextu s globálním oteplováním v Nepálu. Kromě toho jsem také pracovala na faktorech ovlivňujících epifytické orchideje podél výškového gradientu ve středním Nepálu. Práce na populační dynamice suchozemských druhů orchidejí Crepidium acuminatum trvala 6 let. Spolu s orchidejemi jsem určila sekundární sloučeniny přítomné ve vysoce významné nepálské endemické léčivé rostlině Swertia multicaulis. Také jsem shromáždila informace o použití, fytochemii, farmakologii a toxicitě vysoce důležité himálajské endemické léčivé rostliny Neopicrorhiza scrophulariiflora. Poslední část mého doktorského projektu byla zakončena shromážděním informací o použití různých léčivých rostlin, včetně orchidejí, které jsou používány proti různým gastrointestinálním chorobám v Nepálu. Výsledky mé disertační práce jsou...
|
|
|
Implication of snow leopard distribution, population dynamics and landscape genetics, and prey preference for its conservation in Nepal
Shrestha, Bikram ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá ohroženým velkým druhem savců - sněžným levhartem, jeho rozšířením, populační dynamikou, genetikou a konektivitou krajiny, trofickou ekologií a konflikty sněžným levhartem a člověkem v nepálském Himálaji: Národní park Sagarmatha (SNP), Dolní Mustang (LM) a Upper Manang (UM) v Annapurna Conservation Area, během let 2014-2016. V případě studie levhartů sněžných jsme použili údaje získané z fotopastí, genetické analýzy trusu a sledování čerstvých pobytových známek a škrábanců, zatímco přímé odpočty byly použity ke studiu hlavní kořisti, nahura modrého a tahra himálajského. Ve studii 1 jsme pomocí modelu MaxEnt hodnotili determinanty vhodnosti stanovišť levhartů sněžných a mapovali rozšíření vhodného prostředí pro levharty sněžné v Nepálu. Nadmořská výška a roční průměrná teplota jsou důležitými společnými faktory, které přispívají k vhodnosti stanoviště levharta sněžného ve studované oblasti, což je indikováno jak procentním příspěvkem proměnných prostředí, tak testem Jackknife z modelu MaxEnt. Zdá se, že tu hrají roli i některé další neobvyklé faktory, které byly důležité alespoň v jedné z analýz. Byly to: vzdálenost od silnice a srážky v nejsušším měsíci, ale jejich důležitost je třeba zvažovat opatrně. Ve studii 2 prezentujeme naše pozorování spolu s dalšími publikovanými údaji...
|
|
|
Užitečnost modelů vhodnosti stanovišť při výzkumu prostorové distribuce stanovišť orchidejí
Linyucheva, Anastasia ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Předmětem práce je shrnutí informací o využití modelů vhodnosti stanovišť se zaměřením na specifiku modelování orchidejí. Modelování vhodnosti stanovišť je využíváno k výzkumu vztahů mezi výskytem druhu a environmentálními atributy jeho stanoviště. Modelování výskytu druhů orchideji je užitečné zvláště při modelování vzácných a ohrožených druhů a je schopné přesně předpovídat výskyt druhů i v jiném čase než v současnosti, za jiných klimatických podmínek a na nepůvodních lokalitách pro zájmový druh. Výskyt mykorhizních hub symbiotických pro orchideje je specifickým faktorem pro výskyt většiny orchidejí, avšak jeho zahrnutí do modelování je velmi problematické. Rovněž výsledky výzkumu tohoto faktoru na distribuci orchidejí si někdy navzájem protiřečí. Výsledky různých modelovacích metod se liší, tato problematika se zkoumá, avšak chybí její výzkum na orchidejích. Klíčová slova: Orchideje, prostorová distribuce, modely, rozšíření, předpověď
|
|
|
AN OUTLINE OF ECONOMIC IMPACT OF MANAGEMENT OPTIONS FOR SUMAVA NP
Dickie, I. ; Kindlmann, Pavel ; Křenová, Zdeňka
This analysis briefly compares the economic impacts of three potential future management scenarios for Sumava National Park (NP) in the Czech Republic: (1) continuation of current management, (2) the adoption of draft Bills that would declassify protected areas and enable developments within some of the Park's most valuable habitats for wildlife, (3) the adoption of proposals to expand the wilderness area in the Park's core with associated tourism opportunities. Our preliminary results indicate that the pro-wilderness scenario offers a more economically and environmentally sustainable development plan for the Sumava NP than either the current situation or the plans proposed in draft Bills. It is recommended that proposals in draft Bills should not be pursued at least until a fuller economic evaluation of options has been undertaken.
|
|
|
Měření efektivity predátorů prostřednictvím klecových exkluzních pokusů
Fischerová, Laura ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
1 Abstrakt Klecové exkluzní pokusy se v ekologických a zemědělských studiích používají pro zkoumání vztahů mezi rostlinami a hmyzem (Kidd & Jervis 2005). Využívají se ke zjištění hustoty hmyzu na rostlině, přičemž je možné vyloučit další vlivy jako přirozené predátory škůdců či jiné škůdce. Vyloučení predátorů pomocí fyzické bariéry (různé druhy sítí) je jedním z nejvíce používaných způsobů, jak určit vliv přirozených nepřátel na populaci škůdců. Výsledky těchto pokusů naznačují, že populace škůdců na rostlinách uzavřených v kleci, ze které jsou přirození nepřátelé vyloučeni, mají nižší procento úmrtnosti a parazitismu než populace na rostlinách, kam mají přirození nepřátelé přístup (Luck et al. 1988). Zjištěná míra vlivu se využívá v programech biologické kontroly, kde se hledají optimální prostředky ochrany rostlin a možné alternativy ošetření namísto používání insekticidů (Lawson et al. 1994). Otázkou je, zda klecové pokusy dostatečně vypovídají o populačních změnách škůdců a jejich vlivu na rostliny. Osazením prostoru klecí dochází ke změnám mikroklimatu i rostlinného růstu, což má dopad na přítomné hmyzí populace. Klece rovněž zabraňují škůdci opustit prostor a v některých případech dochází k nechtěnému vniknutí přirozených nepřátel do klecí, ze kterých byli předtím vyloučeni. Tyto nezanedbatelné...
|
|
|
Ochrana lokalit druhotného bezlesí v NP a CHKO Šumava. Ochranářský monitoring změn přírodních biotopů.
Šimáčková, Pavlína ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Čj Pro ochranu přírody je používaná celá řada různých metod. V poslední době se do popředí dostává využívání dálkového průzkumu Země, jehož nespornou výhodou je možnost aplikace získaných dat z DPZ do prostředí GIS a kombinace s jinými důležitými daty o zájmových oblastech. Pro hodnocení změny stavu nelesních biotopů chráněných v rámci soustavy Natura 2000 v NP Šumava byla zvolena metodika manuálního hodnocení změny vegetace bezlesí na základě ortofotomap. V prostředí GIS byla s využitím mapové vrstvy biotopů Natura 2000 analyzována změna nelesních přírodních biotopů ve vybraných správních území čtyřech šumavských obcí mezi lety 2004 a 2015. Byly sledovány rozdíly v rozvoji zastavěného území celkově a také ztráta jednotlivých biotopů v důsledku výstavby. Zjištěné výsledky jsou diskutovány s výsledky obdobného monitoringu změn realizovaných v Krkonošském NP. Klíčová slova: management chráněných území, druhotné bezlesí, vzácné biotopy, sukcese, biodiverzita, Natura 2000
|
|
|
Dynamika výskytu orchidejí ve vybraném modelovém území v horských polohách
Černocká, Veronika ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Všechny druhy orchidejí jsou citlivými rostlinami a záznamy o jejich výskytu jsou málo početné. Vzácnost orchidejí je především následkem komplexní biologie a jejich citlivosti na změny prostředí. Těmto ohroženým druhům, jejichž lokality často zanikaly a zanikají, je v rámci jejich zachování potřeba věnovat pozornost. Pro jejich efektivní ochranu je důležité znát hlavní příčiny zániku jejich lokalit. Aby mohly být objeveny nové lokality výskytu, je užitečné znát faktory, které určují distribuci těchto druhů, a podmínky zvyšující pravděpodobnost jejich výskytu. V rámci této práce byly analyzovány některé klimatické, geografické a ekologické faktory v oblasti Jeseníků a jejich okolí. Samotné analýze předcházel sběr dat na základě rozsáhlých databází o výskytu orchidejí v minulosti. Pomocí programu MaxEnt byly vytvořeny modely pro čtyři lokálně nejhojnější druhy orchidejí. Na základě revizí byla potvrzena existence 2/3 revidovaných lokalit, 8% lokalit zaniklo následkem absence kosení nebo vlivem lidských zásahů do krajiny. Z výsledků analýz v programu MaxEnt vyplývá, že při zvoleném měřítku (50 × 50 m) hraje roli pro přežívání všech zkoumaných druhů zejména typ biotopu a heterogenita krajiny. Mezi nejvhodnější biotopy patří lužní a mokřadní lesy, mezofilní louky, přírodní křoviny, rašeliniště a...
|
|
| |
|
|
Dynamika výskytu orchidejí ve vybraném modelovém území v jižních Čechách
Kosánová, Kristina ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Orchideje patří mezi zvláště chráněné rostliny nejen v České republice, ale i na celém světě. Jejich problematice se věnuje mnoho článků v literatuře, avšak ne všechny faktory ovlivňující jejich existenci jsou dosud známy. Cílem této práce bylo zjistit, jaké environmentální faktory ovlivňují existenci druhu na lokalitě ve vybraném modelovém území. Zjištění těchto faktorů je důležité pro záchranu orchidejí, protože pouze znalostí těchto faktorů můžeme docílit jejich lepší ochrany a tím i přežití orchidejí. Dalším cílem práce bylo zjistit hlavní příčinu zániku historických orchidejových lokalit a také zjistit, zda existují možnosti existence i na dalších neobjevených lokalitách. Tato práce byla vypracována na základě nálezových dat z databází a tyto byly během ní také aktualizovány při sběru dat. Hlavní část dat byla zpracována v počítačovém programu MaxEnt, jenž vytváří modely distribuce druhů a umožňuje tak predikovat potenciální výskyt i na dosud neobjevených lokalitách a zároveň analyzovat environmentální faktory, jejichž vliv na výskyt druhu je zkoumán. Bylo zjištěno, že hlavní příčinou zániku orchidejových lokalit v minulosti byl zárůst lokality náletovými dřevinami nebo upuštění od hospodaření a následný zárůst dominantními druhy trav. Faktory ovlivňující existenci na lokalitě byly zpracovány...
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
host ::
RSS.