|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Provozování kolektivního systému podle zákona o výrobcích s ukončenou životností
Mehl, Jakub ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Provozování kolektivního systému podle zákona o výrobcích s ukončenou životností Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá provozováním kolektivního systému pro zajišťování povinností výrobců elektrozařízení, baterií nebo akumulátorů a pneumatik. Jedná se o aktuální a z hlediska životního prostředí velice důležitou problematiku, která je nejen pro laickou veřejnost téměř neznámá, ale ani veřejnost odborná k ní nepřistupuje s náležitou pozorností. Hlavním cílem práce je analyzovat novou právní úpravu a posoudit, zdali je způsobilá přispět k přechodu na oběhové hospodářství. Dílčí cíle sestávají z předložení vývoje odpadového hospodářství v České republice s ohledem na východiska vyplývající z práva Evropské unie, představení kolektivního systému jakožto alternativní platformy pro plnění environmentálních povinností výrobců a zohlednění přístupů, jež se ve členských státech Evropské unie uplatňují, a také poskytnutí podnětů pro potenciální novelizaci. Práce se člení na pět kapitol. První kapitola pojednává o vývoji přístupu k oblasti odpadového hospodářství, kdy je kladen důraz především na právo Evropské unie a principy, zároveň je v ní vysvětleno, z jakých důvodů byla přijata aktuálně platná vnitrostátní právní úprava. Druhá kapitola se zaměřuje na povinnosti výrobců, které mohou být plněny v rámci...
|
|
|
Právní aspekty provozování volnočasových aktivit v přírodě
Kamler, Jindřich ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právní aspekty provozování volnočasových aktivit v přírodě Abstrakt Účelem práce bylo zkoumat právní úpravu provozování volnočasových aktivit v přírodě s cílem zhodnotit, zda se zákonodárcům podařilo dostatečně zohlednit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a současně nastavit režim takovým způsobem, aby lidem nebyl znemožněn přístup k přírodním statkům, při čemž je zkoumán především režim ve zvláště chráněných územích a v lese. V diplomové práci se zaměřuji na přehlednost právní úpravy, jelikož ta je i vzhledem k omezené možnosti kontroly v oblasti ochrany životního prostředí nesmírně důležitá, když u dobře informovaného provozovatele volnočasové aktivity lze spíše očekávat, že bude stanovená pravidla respektovat a přírodu tedy nepoškozovat, což je vlastně cílem právní úpravy i s ohledem na skutečnost, že škoda na životním prostředí je často nevratná. V diplomové práci se dostávám k závěrům, že právní úprava volnočasových aktivit v přírodě dostatečně chrání životní prostředí za užití široké škály institutů, které zároveň umožňují stanovit omezení v takové míře, aby byly přírodní statky stále přístupné. Právní úprava však není dostatečně přehledná pro běžného uživatele, což může vést k jeho rezignaci na dodržování stanovených pravidel, a proto může být veškerá snaha zákonodárce o nastavení vhodného...
|
|
|
Klimatické žaloby
Baránková, Barbora ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Klimatické žaloby Tématem předkládané diplomové práce jsou klimatické žaloby, jako stále častěji využívaný nástroj v boji s klimatickou změnou. Klimatické žaloby představují velice rozmanitou skupinu podání projednávaných před širokým spektrem orgánů. Cílem práce je především poskytnout definici a základní typologii klimatických žalob, analyzovat podmínky jejich úspěšnosti a jejich význam pro řešení klimatické krize. Práce analyzuje klimatické žaloby z celého světa i České republiky. Práce je členěna do šesti kapitol. Úvodní kapitola stručně shrnuje vědecký konsensus týkající se naléhavosti řešení klimatické změny a mezinárodněprávní nástroje ochrany klimatu. Ve druhé kapitole se autorka pokusí o vymezení pojmu a základního dělení klimatických žalob. Kapitola se dále zaměřuje na identifikování úspěšnosti a pozitivních vlivů žalob na boj s klimatickou krizí. V posledních letech úspěchy slaví takzvané strategické žaloby, kapitola je proto blíže vymezuje. Třetí a čtvrtá kapitola podrobně analyzují charakteristické znaky klimatických žalob před mezinárodními a vnitrostátními orgány. Sledované jsou zejména společné a odlišné rysy z hlediska subjektů žaloby, podstaty sporu a orgánů, které mohou žalobu projednávat. Závěrečné dvě kapitoly se zaměřují na vybrané příklady významných klimatických žalob...
|
|
|
Závazná stanoviska jako nástroj ochrany životního prostředí
Marko, Jakub ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Závazná stanoviska jako nástroj ochrany životního prostředí Abstrakt Právní úprava závazných stanovisek prochází v poslední době velkými změnami zejména v důsledku probíhající rekodifikaci stavebního práva. Nad dříve významným a hojně využívaným nástrojem ochrany veřejných zájmů se dnes stahují "černá mračna". Ostrá kritika dlouhodobě poukazuje na roztříštěnost a složitost právní úpravy, nejasnost jejich formy, neúčelné dělení působnosti mezi dotčené orgány a orgány vedoucí správní řízení, či problémy jejich přezkumu. Dále je poukazováno na to, že svým nepřehledným používání dále komplikují samotná správní řízení, ve kterých se těžko vyznávají jak jejich účastníci, tak i správní orgány. Ovšem je tato kritika oprávněná? Jaký je současný stav vydávání závazných stanovisek? Jak vypadá jejich procesněprávní a hmotněprávní úprava? První část práce pojednává o stavu životního prostředí a samotném vymezení a chápání životního prostředí jako pojmu. Bližší pozornost je věnována vývoji stavu jednotlivých složek životního prostředí, ovlivňujícím faktorům, trendům a výhledům do budoucna. Dále je shrnut pohled vybraných vědních oborů na životní prostředí, přičemž je poukázáno na jejich odlišnosti. Druhá část se podrobně věnuje vymezení životního prostředí v právu. Zkoumá příčiny potřeby vypracování jeho definice,...
|
|
|
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích
Allohová, Natálie ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích Diplomová práce se zabývá specifiky spojenými s vlastnictvím pozemků ve zvláště chráněných územích. Cílem je popsat a analyzovat instituty, se kterými se vlastník pozemku ve zvláště chráněných územích nejčastěji setká. Diplomová práce též poukazuje na specifika spojená se státem jako vlastníkem pozemků ve zvláště chráněných územích. První kapitola je úvodem do problematiky. Zaměřuje se na vysvětlení východisek právní úpravy zvláště chráněných území, na které je pak v dalších kapitolách navázáno. Druhá kapitola prvně poskytuje základní vymezení, kdo může být subjektem vlastnického práva k pozemkům ve zvláště chráněných územích. S ohledem na význam státu jako vlastníka pozemků ve zvláště chráněných územích je zbytek kapitoly věnován této jeho roli. Jsou zde představeny klíčové instituty, které stát využívá k tomu, aby naplnil cíl státu vlastnit co největší podíl půdy v nejcennějších zvláště chráněných územích. Právní úprava zvláště chráněných území je významným omezením vlastnického práva. Proto je na úvod třetí kapitoly obecně pojednáno o problematice omezení vlastnického práva. Na to je dále navázáno výkladem o omezeních, které plynou z části šesté zákona o ochraně přírody a krajiny. Je zde poukázáno i na možnosti, jak se může vlastník,...
|
|
|
Světelné znečištění a možnosti jeho právní úpravy
Dobrianská, Kristýna ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Světelné znečištění a možnosti jeho právní úpravy Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu světelného znečištění, tedy rušivému působení umělého (antropogenního) světla na přirozené noční prostředí. Diskuzi o těchto nepříznivých vlivech otevřeli až v posledních dekádách nejdříve astronomové, kterým rostoucí míra umělého jasu oblohy, jednoho z tří projevů světelného znečištění, začala ztěžovat pozorování noční oblohy. Důvodů, proč bychom se měli nad způsobem a mírou osvětlování našeho okolí zamýšlet, je ale mnohem více. Přirozené střídání dne a noci a jejich poměrů v průběhu roku řídí biologické rytmy téměř veškerého života na Zemi. Jeho narušení má vliv na orientaci, rozmnožování či vývoj většiny druhů živočichů a rostlin. Výjimkou není ani člověk - vystavování se umělému světlu v noci může vést k poruchám spánku, depresím, rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, dokonce i zvýšenému výskytu některých druhů rakoviny. Komplexitě problému světelného znečištění se věnuje první kapitola, zbytek práce pak možnostem jeho regulace. Druhá kapitola obsahuje přehled nadnárodních snah o omezení světelného znečištění ze všech dotčených oborů, včetně kroků, které v této oblasti dosud podnikla Evropská unie. V kapitole třetí je provedeno srovnání přístupů, které k problému zaujaly právní řády několika vybraných zemí...
|
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny
Hrabánková, Monika ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny Tato diplomová práce se zabývá omezeními práv vlastníka nemovité věci, která sledují ochranu životního prostředí, konkrétně ochranu přírody a krajiny. V této diplomové práci je jako jedno ze stěžejních témat rozebrán způsob, jakým je v českém právním řádu přistupováno k vyvažování ochrany přírody a krajiny a ochrany vlastnického práva. Nalezení způsobu, jak udržovat tyto dva zájmy v rovnováze, je jedním z důležitých kroků pro trvale úspěšnou ochranu přírody a krajiny. Tato část diplomové práce je zaměřena na obecnou úpravu omezení vlastnického práva, podmínky pro jeho omezení, rozlišení vnitřních a vnějších omezení vlastnického práva a související porovnání obecného a veřejného zájmu. Tento rozbor je doplněn vymezením pojmů, které jsou pro uchopení této problematiky důležité (například životní prostředí, vlastnické právo, nemovitá věc). Dalším stěžejním tématem této diplomové práce je rozbor konkrétních omezení, která vlastníku nemovité věci vyplývají ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Diplomová práce obsahuje průřezový výběr jednotlivých omezení vlastnického práva, která jsou pro větší přehlednost rozdělena do skupin podle toho, jakým způsobem omezují vlastníka ve výkonu jeho vlastnického práva. U každého...
|
|
|
Vyvlastnění práv k pozemkům
Meitner, Luděk ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Vyvlastnění práv k pozemkům Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním institutem vyvlastnění. Ve smyslu zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, se jím rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku (nebo ke stavbě) a navazující přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni jinou osobou. Proto nejprve představuji pozemek (a to včetně všech jeho součástí, zejména stavby, a s ním spjatých pojmů půda a parcela) jako nejčastější předmět vyvlastnění a výše uvedená věcná práva, která lze odejmout nebo omezit. Jádrem této práce však je prezentovat jednotlivé podmínky vyvlastnění, vyvlastňovací řízení a související soudní přezkum rozhodnutí o vyvlastnění a zhodnotit zákonnou úpravu této složité materie z hlediska vhodnosti, souladu s ústavním pořádkem České republiky a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a schopnosti plnit svůj účel - zabezpečit včasnou realizaci veřejně prospěšného záměru (ale při zachování nezbytných práv vyvlastňovaných). Pokud se to jeví jako potřebné, navrhuji možné změny zákonné právní úpravy. Vyvlastněním se však nezabývá pouze jeden zákon, zaměřuji se proto také na dvě zvláštní právní úpravy vyvlastnění - na zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, který se má otázce...
|
|
|
Zásada vedení katastru nemovitostí v souladu se skutečným stavem
Pastieriková, Laura ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Zásada vedení katastru nemovitostí v souladu se skutečným stavem Abstrakt Pod názvem Zásada vedení katastru nemovitostí v souladu se skutečným stavem je obsažena diplomová práce pojednávající o vlivu jednoho z klíčových principů vedení veřejné evidence nemovitostí na zachovávání jejího žádoucího stavu. Dílčími otázkami, kterými se práce obzvláště zabývá, jsou příčiny existence situací, ve kterých není tento stav zcela dosažen a dostupné prostředky sloužící k nápravě. Cílem práce je s pomocí odpovědí na tyto otázky zhodnotit efektivnost nástrojů, ve kterých se požadavek na uplatňování zásady vedení katastru v souladu se skutečností projevuje. V souladu s výše uvedenou strukturou problematiky je diplomová práce rozdělena do odpovídajících kapitol. Úvodní kapitola slouží k vymezení podstaty katastru nemovitostí jako veřejného seznamu, výčtu jednotlivých předmětů evidence a popisu jejich hlavních vlastností, a konečně shrnutí základního účelu, k jehož naplňování je katastr nemovitostí zřízen. Druhá kapitola pojednává jak o zásadě vedení katastru v souladu se skutečným stavem, tak o dalších principech, jejichž dodržování je pro dosažení žádoucího stavu neméně důležité. Předmětem třetí kapitoly je zkoumání různých faktorů, které k nesouladu mezi zapsanými a skutečnými údaji přispívají nebo jej přímo způsobují....
|
host ::
RSS.