|
|
Zkušenosti porodní asistentky v péči o ženu při porodu mrtvého plodu
ČERNÁ, Lenka
Nitroděložní úmrtí plodu je závažný lékařský i ošetřovatelský problém. S touto diagnózou se porodní asistentky na porodním sále nesetkávají často, proto je třeba, aby o rodičku pečovaly dostatečně zkušené a vzdělané porodní asistentky, které se v dané problematice orientují a jsou schopny reflektovat potřeby ženy v celé jejich komplexnosti. V teoretické části práce jsou popsány příčiny nitroděložního úmrtí plodu, příznaky, komplikace, diagnostické a terapeutické postupy. Z ošetřovatelského hlediska se zaměřuje na péči porodních asistentek o ženu před porodem, během porodu, v šestinedělí a v následné ambulantní péči. Také se zabývá významem rituálu rozloučení s dítětem a psycho-sociálními aspekty této problematiky. Je zde zařazena i kapitola o občansko-právních náležitostech, které z této situace vyplývají. Cílem bakalářské práce bylo porovnat ošetřovatelskou péči o ženy při porodu mrtvého plodu ve vybraných porodnicích, přístupy porodních asistentek, možnosti a způsoby rozloučení se s dítětem a zjistit, jaká je informovanost porodních asistentek o právních náležitostech, které s touto situací souvisejí. K výzkumu byl zvolen kvalitativní metodologický přístup. Šetření probíhalo formou polostandardizovaných nedirektivních rozhovorů. Výsledky rozhovorů byly zpracovány, analyzovány a uspořádány do přehledných schémat s popisem. Výzkumný soubor tvoří osm respondentek z pěti různých pracovišť. Podmínkou pro výběr respondentek byla práce na porodním sále a zkušenost s péčí o ženu při porodu mrtvého plodu. Po ukončení šetření bylo možno odpovědět na 1. výzkumnou otázku tak, že ošetřovatelská péče o ženu při porodu mrtvého plodu je ve všech sledovaných zařízeních srovnatelná. Porodní asistentka sleduje stav rodičky a průběh porodu, všude je snaha zabezpečit ženě soukromí, všude také umožňují přítomnost partnera a na všech pracovištích je kladen důraz na účinnou analgézii. Samozřejmostí je empatický a citlivý přístup k ženě. Rovněž byla zodpovězena druhá výzkumná otázka, kdy bylo zjištěno, že rozloučení s dítětem neumožňují na téměř žádném sledovaném porodním sále. Na většině pracovišť porodní asistentky rozloučení s dítětem ženě aktivně nenabízí, přestože tomuto rituálu přisuzují velký význam. Na třetí výzkumnou otázku je možno odpovědět tak, že povědomí porodních asistentek o občansko-právních náležitostech v této oblasti není příliš vysoké. O možnosti pojmenovat a pohřbít mrtvorozené dítě věděly téměř všechny respondentky, ale o peněžité pomoci v mateřství, o pohřebném a o náležitostech matriky mají informace většinou mylné, případně žádné. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že je důležité zaměřit se na zlepšení informovanosti porodních asistentek v oblasti péče o ženu při porodu mrtvého plodu. Řešením by bylo uspořádat na toto téma seminář, kde by se porodní asistentky seznámily s vhodnými přístupy k rodičce, s možnostmi komunikace, s významem rituálu rozloučení se s dítětem, o možných způsobech tohoto rituálu, informace o pojmenování, pohřbení a peněžité pomoci v mateřství. Další vhodný způsob je vytvoření letáku se shrnutím základních informací, vztahujících se k této problematice. Tato práce by mohla přispět ke zvýšení informovanosti porodních asistentek, aby se rodičkám kromě péče o základní biologické potřeby dostalo adekvátní podpory i v psycho-sociální oblasti, aby se porodní asistentky staly kompetentními provázejícími osobami v tomto, pro ženu velmi náročném, životním období.
|
|
|
Stresory působící na klienty hospitalizované na JIP a standardních odděleních
ČERNÁ, Lenka
1. Současný stav zpracované problematiky Hospitalizace je obvykle pro každého klienta poměrně novým zážitkem. Mnohé se v tomto ohledu mění nejen v klientově (v jeho těle), ale také v jeho psychice. Právem se proto ptáme: {\clqq}Co se děje v psychice klienta při příchodu do nemocnice, co ho zde ovlivňuje, jaký vliv na něho potom má sama hospitalizace?`` Prožívání je u nemocného člověk determinované specifickou rolí člověka jako nemocného, resp. jako pacienta, který se nachází v procesu léčby. Hlavním psychologickým znakem nemocného člověka je omezení a závislost podmíněné onemocněním a příslušnou terapií, očekáváními a nutností vytvářet si nové vztahy ke zdravotnickému personálu či ke spolupacientům, způsob a charakter zvoleného léčebného procesu, samotný průběh léčby a typ nemoci. Chování nemocného člověka formuje i strach. Obává se bolesti, negativních tělesných změn, sociálních změn, izolace a také smrti. Strach se projevuje rozmanitě. Tak jako je jedinečný každý člověk, tak jedinečné a různorodé jsou i projevy strachu, který pociťuje a který se může změnit ve stres. 2. Použitá metodika K vypracování bakalářské práce s cílem zjistit, jaké individuální stresory působí na klienty při hospitalizaci na standardních odděleních a odděleních jednotek intenzivní péče (JIP), bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, metoda dotazování - technika polostrukturovaného rozhovoru. 3. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 8 klientů z ortopedického, neurologického, traumatologického a kardiologického oddělení, z toho 4 ze standardních oddělení a 4 z JIP nemocnice České Budějovice, s.r.o. 4. Závěr Z podrobně vypracovaných výsledků vyplynulo, že při hospitalizaci na klienty působí nespočetné množství stresorů, které negativně ovlivňují jejich prožívání a adaptaci na nemocniční prostředí. V některých oblastech se klienti na typech stresorů z obou typů oddělení shodují, v některých se jejich názory zcela rozcházejí. Jako příklad lze uvést: bolest, nedostatek spánku, brzké ranní vstávání, nadměrný hluk, nedostatečná informovanost, závislost na druhých, nemožnost zastávání důležitých rolí, strach ze smrti a mnoho dalších. Je však velmi zajímavé, že klienti sami přiznávají, že některé ze stresorů jsou zapříčiněny i jejich vlastním jednáním a cítí potřebu změny v jednání u nich samotných. Velmi pozitivním zjištěním je fakt, že jednou z velmi důležitých opor pro klienty, při zvládání této situace, je právě zdravotnický personál a to jak jeho verbální, tak i neverbální projev. 5. Využití práce v praxi Tato práce může být použita jako studijní materiál pro obory Ošetřovatelství. Může být použita i jako pomocný matriál pro zdravotnický personál v nemocnicích, ale i v jiných institucích, které se zabývají péčí o klienty. Mohou zde naleznout cenné informace, jak se vyvarovat mnoha chyb a hlavně se dozvědět jak klient vše vnímá z jeho pohledu, jelikož je někdy velmi těžké změnit pohled vlastní a zkusit se na určité věci podívat očima jiných. Těmito novými poznatky zavedenými do praxe, by mohli v budoucnu zlepšit celkovou péči o své klienty a dle mého názoru celkově přispět k mnohem lepší adaptaci klientů na hospitalizaci. Práce také může ale sloužit jako předloha k napsání odborné publikace zabývající se tímto tématem, ale i jako informující materiál pro klienty ve zkrácené podobě. 6. Shrnutí Z podrobně vypracovaných výsledků vyplynulo, že při hospitalizaci na klienty působí nespočetné množství stresorů, které negativně ovlivňují jejich prožívání a adaptaci na nemocniční prostředí. Velmi pozitivním zjištěním je fakt, že jednou z velmi důležitých opor pro klienty, při zvládání této situace, je právě zdravotnický personál a to jak jeho verbální, tak i neverbální projev. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál a jsou nabídnuty všem oddělením, které se podílely na výzkumu.
|
|
|
Typy porážecích linek a jejich vliv na kvalitu vepřového masa
ČERNÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zabývám vlivem porážkových linek na kvalitu vepřového masa. Tato práce je rozdělena do tří částí. První část je zaměřena na nákup jatečných prasat, jejich přepravu do jatečného provozu a ustájení před porážkou. Druhá část se zabývá vlastní porážkou, kde jsou rozpracovány jednotlivé typy porážkových linek a jejich vliv na jatečný produkt. Třetí část popisuje vlivy, které působí na jatečný produkt při porážce a po ní. vady masa, které při nich vznikají.
|
|
|
Oportunní paraziti pacientů geriatrických zařízení
ČERNÁ, Lenka
Hlavním cílem práce bylo zjištění výskytu střevních oportunních parazitů u starých lidí. Starší osoby mohou být ohroženy oportunními parazity v důsledku stárnutí imunitního systému. Vzorky stolice byly odebírány od pacientů geriatrických zařízení různého stáří a pohlaví a dále od starších jedinců, kteří žijí ve svých domácnostech. Jako diagnostické metody byly použity světelná a fluorescenční mikroskopie a molekulární diagnostika (PCR). K detekci protist, cyst a vajíček nebo larev helmintů byla použita koncentračně sedimentační metoda M.I.F.C. a k detekci kryptosporidií barvící metoda Miláček a Vítovec. Barvení calcofluorem sloužilo k detekci spor mikrosporidií. PCR byla použita na identifiaci určitého druhu mikrosporidií ve vzorcích stolice. Ve vzorcích byly detekovány pouze savčí mikrosporidie Encephalitozoon cuniculi a Enterocytozoon bienusi. Prevalence výskytu mikrosporidií u pacientů z geriatrického zařízení byla 8,3%, u druhé skupiny 18%. Nejvíce pozitivních vzorků (33%) bylo ve věkové kategorii 47 {--} 60 let.
|
|
|
Životní pojištění
ČERNÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá trhem životního pojištění v České republice. Porovnávala jsem v ní různé produkty řivotního pojištění mezi sebou. A dále tyto produkty se vzorci publikovanými v odborné literatuře.
|
|
|
Srovnání výsledků užití vybraných metod odchytu při studiu taxocenu vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
ČERNÁ, Lenka
V této diplomové práci jsou srovnávány výsledky odchytu vodních ploštic vybranými metodami (odchyt cedníkem a různými vodními světelnými pastmi). Na základě dat získaných odchyty těmito metodami jsou vypočteny a srovnávány vybrané ekologické charakteristiky taxocenózy. Nejúčinnější metodou odchytu (jak pro odchyt maxima jedinců, tak i pro odchyt zjistitelného maxima druhů vodních ploštic) v rámci srovnávaných metod byl shledán odchyt vodní světelnou pastí s různobarevnými diodami (resp. s bílými diodami).
|
|
| |
|
|
Management kvality ve veřejné správě se zaměřením na aplikaci modelu CAF
Černá, Lenka ; Vláčil, Jan (vedoucí práce) ; Votápek, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá metodami řízení kvality a výkonnosti v oblasti veřejné správy. Teoretická část je zaměřena na popis modelů a metod managementu kvality jako jsou řady norem ISO 9000, model excelence EFQM, Benchmarking a metoda Balanced Scorecard. Modelu CAF je zde vyčleněn větší prostor z důvodu jeho zvyšující se oblíbenosti v oblasti veřejné správy. Praktická část je zaměřena na aplikaci modelu CAF na krajských a městských úřadech. Hlavním cílem mé práce je pomocí vyhodnocení dotazníkového šetření poukázat na to, zda se na úřadech objevuje zájem o zavádění nových nástrojů zvyšujících kvalitu. Jakým směrem se úřady v oblasti managementu kvality ubírají a z jakého důvodu tento zájem roste nebo klesá.
|
host ::
RSS.