|
|
Mobilita anorganických kontaminantů a jejich toxicita v půdních profilech v oblasti hutě Mufulira (Copperbelt, Zambie)
Konečný, Ladislav ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
i ABSTRAKT Hu v Mufuli e je jedna z n kolika aktivních m ných hutí operujících v Copperbeltu, Zambii. hem jejího tém 70 letého provozu docházelo k vypoušt ní všech plynných a pevných emisí do atmosféry. Ve vzdálenosti 3,6 km, 8 km a 24 km od huti bylo zkoumáno celkem šest p dních profil , z nich se t i nácházely pod korunami strom . Každý profil se setával z 9-10 vrstev p dy, souvisle odebraných od povrchu do hloubky 60-70 cm. U všech vrstev byly ur eny následující fyzikáln - chemické parametry: pH, TC, TS a CEC, dále pak celkové koncentrace Ag, As, Al, Fe, Co, Cr, Cu, Mn, Mo, Ni, Pb, Sb, Se, Sn, V a Zn a jejich vyluhovatelnost pomocí EDTA. Celkové koncentrace kov a nekov byly stanoveny pomocí ICP-OES a kvadrupolového ICP-MS, obsah uhlíku a síry termální analýzou a mobilita kov posouzena na základ jejich extrahovatelnosti za pomoci EDTA. Cílem bylo porovnat vertikální distribuce i mobilitu p edevším Co, Cr, Cu, Pb, V, Zn mezi jednotlivými profily. U deseti vybraných vrstev p d (zahrnuje všechny povrchové vrstvy) byl proveden test toxicity, respektive stanovení vlivu látek v nich obsažených na inhibici reprodukce roupic druhu Enchytraeus crypticus. Celkové koncentrace kov v povrchových vrstvách (0-1 cm) se v tšinou zvyšovaly s klesající distancí od hut . Ve vzdálenosti 3,8 km od huti dosahovaly nejvyšších...
|
|
|
Termoregulace lesních mravenců r. Formica na výškovém gradientu
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Véle, Adam (oponent)
Tato studie se zabývá termoregulačním chováním lesních mravenců rodu Formica na výškovém gradientu. Dvouleté záznamy z datalogerů byly kombinovány s detailním ručním měřením teploty mraveniště v různých hloubkách pod povrchem. Ruční měření probíhala od dubna do září. Výsledky ukazují, že teplota hnízda byla vyšší než teplota vzduchu ve všech ročních obdobích. Teplota mraveniště je nejvyšší v nejhlubší vrstvě, teplo teče zevnitř ven. Domníváme se, že teplotní stabilita mravenčího hnízda na jaře a v létě, tedy v období nejvyšší mravenčí aktivity, je ovlivňována především vnitřními zdroji tepla - mikrobiální aktivitou a metabolismem mravenců. Oslunění zřejmě hraje přímou roli v zahřívání hnízda pouze brzy na jaře, v létě je vliv oslunění na teplotu hnízda nepřímý, skrze vliv na aktivitu mravenců. V zimě hraje významnou roli velikost hnízda, jež koresponduje s izolačními vlastnostmi hnízdního materiálu. Naše výsledky ukazují, že termoregulační chování je řízeno vnitřními faktory, jmenovitě potřebami kolonie spojenými s kladením vajec a vývojem snůšky. Obě tyto činnosti vyžadují vysokou teplotu. Mraveniště v odlišných nadmořských výškách se nelišila v průměrné sezónní teplotě hnízda ani denních výkyvech teplot. Variabilita hnízdní teploty byla větší mezi jednotlivými hnízdy na stejné lokalitě nežli mezi...
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Václav (oponent)
Souhrn Velká podkrušnohorská výsypka na Sokolovsku v západních Čechách je největší výsypkou v České republice, která vznikla nasypáním milionů tun skrývkové zeminy z povrchové těžby hnědého uhlí. Diplomová práce je zaměřena na stanovení základní charakteristiky vodního režimu a vodní bilance výsypkových půd Na plochách je dlouhodobě sledována půdní vlhkost pomocí dielektrického měřiče vlhkosti zemin. Pro stanovení celkového vodního režimu monitorován gravitačními lyzimetry podpovrchový odtok podkorunových a nadkorunových dešťových srážek. Rekultivované plochy a stáré sukcesní plochy mají větší pórovitost, polní vodní kapacitu a vlhkost, avšak mají též vyšší bod vadnutí a proto se nezvětšuje zásoba dostupné vody. Klíčová slova Výsypky, Rekultivace, Půdní vlhkost, Zásoba vody, Vodní bilance
|
|
|
Modelování vlivu prostorová heterogenity výsypek na rozvoj půdy a vegetace
Harmáčková, Veronika Zuzana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Prostorová heterogenita je významným ekologickým faktorem, ovlivňujícím druhovou diverzitu společenstev. Cílem této práce bylo popsat prostorovou heterogenitu důlní výsypky a objasnit vztah topografie terénu k pH půdy na jednotlivých mikrostanovištích, k uchycení dřevité vegetace a transportním procesům (erozi půdy). Výzkum byl prováděn na důlní výsypce na Sokolovsku, v západní části České republiky. Studijní lokalitu tvořila nerekultivovaná část výsypky, zarostlá spontánní vegetací, s charakteristickým mikroreliéfem, tvořícím terénní vlny. V práci byl vytvořen detailní model mikroreliéfu a bylo zmapováno pH půdy na jednotlivých mikrostanovištích a rozmístění dřevité vegetace. Z výsledků vyplývá, že prostorová heterogenita mikroreliéfu výrazně ovlivňuje prostorovou heterogenitu půdních vlastností. Byly identifikovány tři hlavní zdroje prostorové heterogenity půdních vlastností: (1) vlastnosti uloženého substrátu, (2) lokální transport a (3) početnost dřevité vegetace. Dále bylo zjištěno, že prostorová heterogenita mikroreliéfu též ovlivňuje způsob uchycení vegetace a vede k nerovnoměrné distribuci stromů. Dřevitá vegetace má tendenci uchycovat se na severní, závětrné straně vln a na svazích s délkou blízkou 5 metrům a prudším sklonem. pH půdy na jednotlivých vlnách a mikrostanovištích je ovlivněno...
|
|
|
Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev
Kubátová, Michaela ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Michaela Kubátová Nepůvodní druhy rostlin a biotická rezistence kolonizovaných společenstev Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepůvodních rostlin a jejich vztahu k původním společenstvům. Ekologové si stále více uvědomují, že půdní organismy mohou mít vliv na rostlinná společenstva, protože jsou součástí procesů, které je ovlivňují. U nepůvodních druhů půdní organismy mohou ovlivnit úspěšnost invaze. Každý druh rostlin se liší v interakce s půdními organismy, tyto interakce mohou způsobit specifické zpětné vazby, které pak ovlivňují budoucí růst dalších rostlin. Podle Darwinovy naturalizační hypotézy by příbuzné druhy měli mít podobné nepřátele. To předpokládá menší úspěšnost invaze u nepůvodních rostlin příbuzných s domácími. Praktická část se skládá ze dvou pokusů, kde jsem v kontrolovaných podmínkách zkoumala pomocí zpětné vazby význam příbuznosti původních rostlin a jejich půdních organismů na růst tří druhů nepůvodních rostlin Impatiens, parviflora, Stenactis annua a Epilobium ciliatum. Byly použity vzorky půdy z lokalit s příbuzným a nepříbuzným druhem, tato půda byla použita jako inokulum pro pěstování první generace rostlin, kde byly původní příbuzné, nepříbuzné i nepůvodní rostliny. V druhé fázi se pěstovaly již jen nepůvodní druhy. Část vzorků půdy byla v obou pokusech upravena...
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Stanovení biomasy u hub bílé hniloby v průběhu kultivace pomocí analytických metod
Vlasenkova, Tatiana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Je dobře znám význam hub v půdních ekosystémech, a přesná kvantifikace houbové biomasy je nezbytná pro posouzení jejich role v koloběhu živin, potravním řetězci a půdní agregace. Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu mastných kyselin, volného i vázaného ergosterolu u hub bílé hniloby (L. tigrinus, P. osteratus, I. lacteus, T. versicicolor) na sterilním substrátu slámových pelet během kultivačního období 5, 8, 12, 16 a 20 dnů a následné porovnání těchto metod mezi sebou. V teoretické časti jsou popsány možnosti stanovení mikrobiální biomasy, vlastnosti ergosterolu, lipidů a mastných kyselin. Dále jsou shrnuty instrumentace plynové a kapalinové chromatografie a jejích využití při stanovení fosfolipidů mastných kyselin a ergosterolu v reálných vzorcích. Experimentální část popisuje přípravu methylesterů z lyofilizovaných vzorků hub, použitých pro degradační pokus a stanovení fosfolipidů mastných kyselin metodou GC-MS. Dále je popsaná metoda extrakce volného a celkového ergosterolu a jejich stanoveni pomoci HPLC-UV. Na základě zastoupení mastných kyselin a ergosterolu ve vzorcích hub bylo provedeno porovnání vzorků a byla diskutována možnost využití stanovení biomasy pomocí popsaných metod. Bakalářská práce byla realizována v Mikrobiologickém ústavu Akademií věd ČR v Praze. Klíčová slova: PLFA,...
|
|
|
Jak se liší přírodní ekosystémy od parků a okrasných zahrad
Píšová, Martina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Tato práce upozorňuje na důležitost městských zelených ploch v urbanizovaném prostředí nejen pro člověka a jeho aktivity, ale zvláště pro živou složku prostředí. Těmto umělým ekosystémům, navzdory své neprodukční funkci, lidé poskytují nadstandartní služby, jako je zavlažování a hnojení. To se odráží i ve změně biogeochemických cyklů, zejména u cyklu dusíku a uhlíku. Práce se zaměřuje na problematiku rozšiřování nepůvodních rostlinných a živočišných druhů a vysouvání původních druhů z jejich přirozeného stanoviště. Tímto procesem jsou původní druhy v městském prostředí vysoce ohrožovány. V dotazníkovém šetření se zkoumala schopnost respondentů, jak dokážou rozpoznat přírodě blízké ekosystémy od umělých ekosystémů, které byly rozděleny do několika kategorií (z umělých ekosystémů bylo na výběr: ornamentální, romantické a přírodě blízké parky a zahrady a u přírodních ekosystémů šlo o ekosystémy lesní, lesostepní, luční a vodní ekosystémy). Zkoumaly se i emoce, které vzbuzovaly různé typy krajin u respondentů, a preference pro vlastní relaxaci u jednotlivých typů krajin. Klíčová slova: přírodní ekosystémy, urbanizované ekosystémy, biodiverzita
|
host ::
RSS.