|
|
Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v 50. a 60. letech 17. století
Kratochvíl, Miroslav ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V bakalářské práci je analyzován hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Po nástinu historie kapituly a jejího místa v kontextu středověkého a raně novověkého vývoje následuje těžiště práce, soustředěné k výzkumu hospodářské a sociální situace staroboleslavské kapituly v padesátých a šedesátých letech 17. století. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (soupis nejdůležitějších z nich je uveden níže) s přihlédnutím k sekundární literatuře a je zasazeno do širšího rámce situace v Čechách po třicetileté válce. 1
|
|
|
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře
|
|
|
Antimonachismus v české osvícenské společnosti
Hasan, Petr ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce Antimonachismus v české osvícenské společnosti se zabývá reformami Josefa II., konkrétně rušením klášterů, a to z pohledu dobových tisků, které vycházely na podporu probíhajících reforem. Autor vybírá několik stěžejních témat, se kterými stoupenci reforem zacházeli. Ústředním tématem je kritérium lidské přirozenosti. S tím souvisejí další témata: mnišská askeze, život v celibátu, kláštery jako kvintesence barokní zbožnosti a mendikantské řády. Autoři rozebíraných textů se v rámci své kritiky odvolávají na dobu raného křesťanství a vzniku prvních klášterů. Proto i autor diplomové práce věnuje tomuto období pozornost, stejně jako kritickému obsahu antimonachistických textů. Klíčová slova antimonachismus - církevní dějiny - osvícenství - lidská přirozenost - askeze
|
|
|
Nevyužitá příleţitost. K absenci předpokladů rozpoutání honu na čarodějnice v hrdelním právu města Solnice. Podmínky procesů a proč k nim nedošlo
Kobrlová, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce pojednává o problematice čarodějnictví a jeho pronásledování jakožto jedné z největších urážek božího majestátu. Úvod do dané problematiky je zaměřen obecně, především na objasnění vzniku čarodějnického konstruktu a jeho ideologických zdrojů, tedy děl církevní provenience, která tento "blud" udržovala při životě. Následně se práce zaměří na oblast českých zemí v období 15. - 17. století. Příslušné kapitoly se věnují otázkám právního zakotvení perzekuce v přečinu čarodějnictví, zhodnocení vnitřního vývoje pohusitských Čech či užití tortury. Výsledné teorie jsou poté aplikovány na konkrétní případy užití magie, nacházející se ve Smolné knize města Solnice z let 1569 - 1638. Autorka se snaží o postižení českého, k magii a magickým praktikám v jistém smyslu nedostatečně citlivého prostředí a podmínek, které nevedly k rozpoutání procesů s domnělými služebníky ďábla. Klíčová slova: církev, čarodějnictví, Malleus Maleficarum, právo, tortura.
|
|
|
Obnova kláštera Žďár v 17. století
Srbová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Valentová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá obnovou ždárského kláštera po roce 1638, kdy byly klášterní statky po prvním zrušení kláštera roku 1614 koupeny zpet do rukou cisterciáckého rádu. Snaží se sledovat dvojí linii obnovy kláštera. Na jedné strane je to obtížné splácení dluhu vzniklých koupí ždárských statku a postupné zlepšování hospodárské situace kláštera, na druhé strane pak forma správy konventu a cesta k volbe vlastního opata Benedikta Zaunmüllera. Práce má také poukázat na skutecnost, že se obnova ždárského kláštera velmi dotkla nejen celého ceského cisterciáckého vikariátu, ale k jeho obnove prispela i pomoc ostatních rádu, nereholních církevních institucí a šlechty.
|
|
|
Ustavení české kapucínské provincie v první polovině 17. století. Obraz kapucínského řádu v letech 1599-1618 v narativních pramenech a korespondenci podporovatelů řádu
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Valentová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií kapucínského řádu v česko-rakouském prostoru v letech 1599-1618 na základě obrazu, který vytvořily především narativní řádové prameny a korespondence podporovatelů řádu. První část práce tvoří rozbor pramenů a zhodnocení dosavadní literatury k danému tématu. Poté charakterizujeme kapucínský řád a jeho včlenění do kontextu ostatních řeholních společenství. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu totiž lze jen těžko pochopit jeho působení a chování v českých zemích. Při vypracování této části jsme nemohli pominout františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. Jádrem práce je vylíčení dějin tohoto společenství v českých a rakouských zemích. Zde sledujeme dvě roviny: provinční a konventní. V první z nich popisujeme děje, které vedly k ustanovení česko-rakouské kapucínské provincie, ve druhé se zabýváme fundátorstvím jednotlivých konventů, jejich kulty svatých a v neposlední řadě jejich působením na tehdejší společnost. Obraz starší literatury doplňujeme o celou řadu dosud nestudovaných pramenů. Z porovnání a analýzy zjištěných fakt vyvozujeme závěry zejména o průběhu usazování kapucínů v českých zemích v dobách počínající rekatolizace, tj. v období před bitvou na Bílé hoře.
|
|
|
Písek v období třicetileté války
Raabová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V této práci jsem se pokusila sledovat vybrané problémy z dějin malebného jihočeského města Písku, někdejšího města královského, během období třicetileté války (1618 - 1650). Struktura práce vycházela z možností daných bohatstvím Okresního archivu v Písku, dostupností literatury a na začátku stanovených témat - válečný vliv v regionu a na město Písek, náboženské poměry a hospodářské poměry, podoba města a jeho správa a na závěr kalendář událostí, který měl vše ve stručnosti shrnout a zopakovat. Téma bylo stanoveno a já začala shromažďovat materiál v SokA v Písku, netuše, kolik materiálu se tu k tématu skrývá a dá využít, pokud to člověk umí. Problematika třicetileté války v městském prostředí není v české historiografii zrovna frekventovaná, na rozdíl od vojenských, politických událostí či ‚portrétování' velkých panovnických a šlechtických osobností. Tak jsem narazila hned v úvodu bádání na problém. Nepodařilo se mi sehnat, vyjma Sedláčkova monumentálního díla Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou, žádnou syntézu, která by se zabývala dlouhou válkou a na ní navazujícího barokního období. Městům pokud je věnována pozornost z hlediska politického, hospodářského a ekonomického, sociokulturního či antropologického, pak je ve většině případů pozornost historiků zaměřena především do období...
|
|
|
Pavel Michna z Vacínova
Bouček, Jan ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Existuje jen málo prací týkajících se českého raného novověku, kde by nefigurovalo jméno Pavla Michny z Vacínova. Muže, kterému se podařilo překonat omezení daná jeho měšťanským původem a učinit ze sebe nepostradatelného rádce nejvyšších politických představitelů Království českého i samotného císaře Ferdinanda II a na konci svého života dosáhnout povýšení do stavů říšských hrabat. Michna, syn řezníka z Budyně nad Ohří, se díky protekci nejvyššího kancléře království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic stal na počátku 17. století sekretářem české dvorské kanceláře a posílil tak řady katolických radikálů, kteří nejvyšší správní úřad království začali postupně využívat k prosazení vlastního vlivu na úkor protestantské většiny. Přestože Michna podepsal Majestát císaře Rudolfa II., který zaručoval všem obyvatelům království svobodu náboženského vyznání, sám se protestanty po celou dobu svého působení v české dvorské kanceláři snažil v těchto jejich právech všemožně omezovat. Svoji pozornost zaměřoval především na královská města. Často velmi nevybíravými metodami se je ve spolupráci se Zdeňkem Vojtěchem Popelem z Lobkovic snažil přimět k tomu, aby se svých náboženských svobod zřekla. To by pro města znamenalo vystavit se sílícímu tlaku tzv. španělské strany politické frakce seskupené kolem španělského vyslance,...
|
|
|
Spory týkající se manželství ve světle akt kutnohorské konzistoře ve 2. polovině 16. století do počátku 17. století (s přihlédnutím k týmž sporům v pražské konzistoři)
Krupková, Hana ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo představit pohled na manželství společnosti 16. a počátku 17. století, hlavně ale zobrazit nejrůznější příčiny konfliktů mezi mužem a ženou v manželství a také se podívat na zajímavou otázku manželských slibů. To vše za pomoci jedinečného pramene, jakým bezesporu jsou akta konzistoře podobojí v Kutné Hoře. Alespoň ve stručnosti jsme svou pozornost věnovali též jejím dějinám. Námětem pro studium zabývající se dějinami církve podobojí by mohl být pohled na vzájemný vztah mezi kutnohorskou a pražskou konzistoří, pečlivější probádání dějin kutnohorské konzistoře, což ovšem nebylo úkolem této práce. Pokusili jsme se přiblížit tematiku vývoje manželského svazku, především snahu církve ovládnout plně tuto část lidského života, její "tažení" za tímto cílem. Ten se jí podařilo úspěšně začít plnit především během 17. století, kdy již začaly být uskutečňovány zásady vytyčené tridentským koncilem. Teprve pak začaly být sňatek a manželství plně chápány jako významné církevní svátosti. Ještě po celé 16. století a počátek století následujícího byl pro partnery důležitý vzájemný manželský slib, po němž manželství chápali za již uzavřené, církevní požehnání bylo až druhotné. Toto požehnání a církevní obřad vyžadovali většinou až poté, co jeden z partnerů slib popíral nebo od něj chtěl ustoupit. Intimně...
|
|
|
Ženské kláštery Horní Lužice mezi duchovní a světskou mocí v 16. a 17. století
Zdichynec, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Markrabství Horní Lužice, které spolu s Lužicí Dolní až do roku 1635 náleželo do svazku zemí Koruny české, vykazuje od nástupu protestantství nesmírně bohatou škálu různých, vedle sebe tolerovaných forem intenzivního náboženského života, jež měla v 16.-18. století obdoby jen málokde ve střední Evropě. Na relativně malém prostoru tu tehdy, opomineme-li místní židovské obce, působila v prvé řadě katolická kolegiátní kapitula v Budyšíně, jediná kapitula v Říši podřízená přímo apoštolskému stolci, která byla přesto nucena každodenně se o svatostánek dělit s protestantskými měšťany. Dalšími nositeli odkazu římskokatolické církve byly ženské kláštery. V jejich těsném sousedství pak vznikl na začátku 18. století protestantský "dámský ústav" Joachimstein. Zároveň tu působily partikulární církve luteránské, svébytně organizované v rámci významnějších měst a panství, ale např. i světově proslulá pietistická komunita v Herrnhutu/Ochranově. Duchovní rozmanitost oblasti ještě podtrhával příliv přistěhovalců z Čech, kteří se bezprostředně po Bílé hoře, ale ještě i na začátku 18. století usazovali především v Žitavě a jinde v regionu. Komplikované duchovní ovzduší je srovnatelné nejspíše se situací v sousedním Slezsku, jež - podobně jako Horní Lužice - v důsledku specifického politického vývoje České koruny po bitvě na...
|
host ::
RSS.