Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 255 záznamů.  začátekpředchozí133 - 142dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porovnání proměn obsahu Týdeníku Československé televize v letech 1989 a 1990
Bednařík Štefl, Aneta ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním dvou vybraných ročníků (konkrétně ročníky 1989 a 1990) programového časopisu Týdeník Československé televize. Toto periodikum patřilo mezi lety 1965 a 1990, ve kterých vycházelo, k hlavním zdrojům televizního programu Československé televize, jejíž sledování patřilo ve většině domácností ke každodenním rituálům. Kromě televizního programu však týdeník přinášel také informace dotýkající se celospolečenských otázek, které tak způsobovaly to, že byl pro zákazníky ještě atraktivnější. O své čtenáře tak, obdobně jako Československá televize o své diváky, neměl týdeník nouzi. Díky velké oblibě čtenářů a úzkému provázání s Československou televizí také pro něj platilo, že byl jedním z nástrojů pro ovlivňování veřejného mínění. Tato práce si proto klade za cíl zanalyzovat do jaké míry se do tvorby týdeníku promítala politicko-ekonomicko-sociální situace v Československu ve vybraných letech, tj. roky 1989 a 1990. Po vymezení teoretických předpokladů, které pokládají základy pro porozumění zkoumaným dokumentům a celospolečenským poměrům, identifikuje práce ty části periodika, jež jsou pro analýzu relevantní a v části praktické pak čtenáři představuje samotnou analýzu vybraných rubrik týdeníku. U každé z rubrik jsou vždy porovnány oba zkoumané ročníky týdeníku a...
Spuštění veřejnoprávního kulturního kanálu: analýza vysílání ČT art do roku 2014
Skalník, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Spuštění veřejnoprávního kulturního kanálu: analýza vysílání ČT art do roku 2014" popisuje vznik a vývoj kanálu ČT art včetně analýzy jeho vlivu na proměnu ČT2. Vedle analýzy programové skladby obou stanic od podzimu 2013 do podzimu 2014 je proto její součástí rovněž analýza programové skladby ČT2 od podzimu 2012, aby bylo možné vyhodnotit, jak se kulturnímu vysílání věnovala ČT2 před vznikem nové tematicky zaměřené stanice. Současně se práce snaží poukázat na trendy projevující se v televizním vysílání, jako jsou digitalizace, fragmentace televizních publik či konvergence médií, a to nejen na teoretické bázi, ale také na konkrétních případech u České televize. V teoretické části dále práce klade důraz na popsání médií veřejné služby, jejich úlohy v rámci naplňování kulturních potřeb společnosti, a v neposlední řadě poukazuje na příklady kulturně zaměřených stanic z Evropy. Výsledky analýzy programových schémat obou stanic následně v analytické části práce doplňují poznatky vzešlé z rozhovorů s vedoucími pracovníky České televize, které se nezaměřovaly jen na sledované období, ale umožnily shrnout i další vývoj stanic a jejich budoucí směřování. Kombinací těchto metod se práce snaží poodhalit nejen to, jak o kultuře Česká televize informuje, ale rovněž jakým způsobem se...
Postava novináře v dánském seriálu Vláda
Krištofíková, Klára ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce Postava novináře v dánském seriálu Vláda si klade za cíl analyzovat roli a vývoj charakteru postavy novináře z hlediska jeho profesního života. Zároveň je cílem práce vytvořit typologii situací, do kterých se novinář seriálu nejčastěji dostává. Práce se věnuje mýtům a stereotypizacím, které obestírají profesi novináře a zjišťuje, jak se tyto stereotypy projevují v audiovizuálním díle. Základem analýzy a přístupu k narativu je kniha Narativ jako virtuální realita: imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích od Marie-Laure Ryan. Ta bere narativ jako mentální obraz nebo konstrukt, který se skládá ze světa obývaného bytostmi, které svým jednáním tento svět mění. Pro vytvoření typologie situací práce vychází z diagramů vztahů a událostí mezi postavami. Tyto diagramy jsou vytvořeny ve vizualizačním programu, který umožňuje zpřehlednění vztahů mezi jednotlivými subjekty, zvýraznění situací, které se v sériích opakují a postav, které jsou v centru dění. Následně také umožňuje efektivnější obsahovou analýzu díky celkovému pohledu na jednotlivé série a jejich systematickému a úplnému popisu.
Normalizační kinematografie v současném televizním vysílání
Jabůrek, Václav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Normalizační kinematografii se věnuje řada studií - ať už sémiologických, historických či jiných. Dosud ale nebylo zmapováno, jak často se tato díla objevují v televizním vysílání po Sametové revoluci. Tato práce přináší vhled do toho, jak se zastoupení normalizačních titulů vyvíjelo v pětici nejvýznamnějších českých televizí - konkrétně na obou hlavních kanálech ČT, a na komerčních stanicích Nova, Prima a Barrandov. Zkoumané období zahrnuje osm let v rozmezí 1994 až 2015. Obsahová analýza díky tomu odhaluje dlouhodobé trendy, jež tyto televize ve spojení s normalizačními tituly aplikovaly. Věnuje se například tomu, nakolik je normalizační tvorba zastoupená o víkendech a ve svátečních programech. Jeden oddíl se pak zabývá otázkou propagandy - respektive tím, nakolik je v soudobém vysílání zastoupena normalizační agitace. Tato část studie se opírá o výzkumy Haralda Welzera, podle kterého dobový film výrazně ovlivňuje vnitřní výklad minulosti. Důraz je proto kladen na výskyt československých děl, která překrucují historické události - například seriál Třicet případů majora Zemana nebo komedie Bouřlivé víno. Vedle toho ale byly sledovány i tituly s menší mírou ideologických sdělení, které předkládají idealizovanou podobu normalizační reality a zdůrazňují hodnoty tehdejšího vládnoucího režimu.
Význam videoobsahu na českých zpravodajských serverech
Drechslerová, Terezie ; Géla, František (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Význam videoobsahu v českém internetovém zpravodajství má i téměř po dvou dekádách své existence neustále rostoucí tendenci, mediální domy vytváří a stále rozšiřují speciální videotýmy a investují do vybavení potřebného k vlastní tvorbě. Zpravodajské servery kladou značný důraz na produkci vlastního audiovizuálního obsahu, který se stal jejich běžnou, dnes už dokonce příjemcem požadovanou součástí. Práce přináší komplexní popis a zhodnocení videoobsahu tří velkých českých zpravodajských serverů. Jsou jimi iDnes.cz, Novinky.cz a Aktuálně.cz. Popisuje procesy, techniky a nástroje využívané v rámci videožurnalismu a výsledkem je přehled současné videotvorby těchto tří zpravodajských webů a vhled do významu videa pro české online zpravodajství. Praktická část čerpá z případové studie vybraných webů, která se zaměřuje na jednotlivá redakční prostředí a jejich běžnou praxi. Zahrnuje kvantitativní obsahovou analýzu, která odpovídá na výzkumnou otázku: "Jaká je aktuální podoba videoobsahu na zpravodajských serverech iDnes.cz, Novinky.cz a Aktuálně.cz?" Analýza je doplněna o rozhovory s experty z oboru a vlastní zkušenosti z praxe. Rozhovory se pomocí okruhů otázek navazujících na teoretickou část věnovaly chodu videoredakcí, strategii týmů, práci se zdroji, formáty videí, jejich sledovanost a úspěšnost nebo na...
Potenciál současného českého politického filmu a seriálu
Keil, Jindřich ; MORAVEC, Václav (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Bakalářská práce na téma Potenciál současného českého politického filmu a seriálu se zaměřuje především na tvorbu fikční. Tedy takovou, která není dokumentární, ani vědomně reálné události a osoby necituje. V první části práce definuje pojmy, které je nutné se pro další bádání znát. Následně prozkoumá historickou a současnou situaci tohoto žánru v české kinematografii a na televizním trhu. V poslední části pak skrze dotazník nabídne pohled několika českých nezávislých producentů. Na jejich odpovědích je zajímavý nejen přístup k danému žánru, ale i české kinematografii a jejím principům obecně. Závěrem se pak práce pokusí vyhodnotit, jaký skutečný potenciál politcký fikční žánr v České republice má a zda by tento typ filmu měl být středem zájmu pro nynější i budoucí producenty.
Obraz médií v britské televizní politické fikci
Nitra, Vojtěch ; Hladík, Radim (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent) ; Zezulková, Markéta (oponent)
NITRA, Vojtěch. Obraz médií v britské televizní politické fikci. Praha, 2018. 75 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Radim Hladík, PhD. Abstrakt Diplomová práce se zabývá obrazem médií ve vybraných dílech populární kultury. Konkrétně v televizní tvorbě, kde hlavní roli hrají politici, resp. odehrává se v politické sféře a v prostředí státní byrokracie. Další z podmínek je aby se jednalo o příběhy fiktivní a z původní produkce Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Výběrem diplomant dospěl k seriálům Yes, Minister; Yes, Prime Minister; The New Statesman, trilogii tvořící seriály House of Cards, To Play The King a The Final Cut; a seriálu The Thick of It. Výzkum sleduje jednotlivé seriály se zaměřením na výzkumné téma. Po představení zkoumaného materiálu se zaměřuje na jednotlivé postavy a jejich vztah k médiím, případně jestli se jedná přímo o zástupce mediálních profesí. V závěru pak hledá v dílech vzory zobrazování novinářů v populární kultuře a shrnuje roli žurnalistiky v dějích seriálů a vztah mediální a politické sféry, jak je zobrazen ve sledovaném materiálu.
Stereotypizace hudební hvězdy prostřednictvím dokumentu
Rotnáglová, Marie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Křemen, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá problematiku stereotypizace na dokumentárních portrétech vykreslujících ikony populární hudby. V teoretické části práce je nastíněna problematika stereotypizace jako součásti mediální reprezentace reality, formulován je pojem "celebrita" i jeho specifika v rámci hudebního průmyslu. Teoreticky uchopen je také pojem "dokumentární portrét". V praktické části práce jsou představeny zkoumané dokumentární filmy. Popsána je rovněž metodika výzkumu a jeho design. Závěrečnou část práce tvoří výzkumná zpráva shrnující výsledky získané kvalitativním zkoumáním na základě zakotvené teorie.
Divácká reflexe změn v českém dabingu sitcomu Teorie velkého třesku
Thi Trinhová, Huyen ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
Práce se zabývá diváckou reflexí na změny v obsazení českého dabingu sitcomu Teorie velkého třesku. V úvodu se seznámíme s dabingem a jeho krátkou historií jak v České republice, tak ve světě. Dále se dostaneme k seznámení se seriálem a jeho historií v České republice. Nakonec se dostaneme k problematice českého dabingu, která začala v roce 2014. Krize vyústila v přeobsazování mnoha českých dabérů, což si ale diváci nenechali líbit a postavili se za ně. Práce se zabývá těmito reakcemi, přesněji reakcemi na změnu v konkrétním případě - sitcomu Teorie velkého třesku. V praktické části se nachází analýza vybraných diskuzí dvou médií - internetové portálu iDnes.cz a facebookové stránky Prima COOL. Jako metodika byla použita kvantitativní obsahová analýza. Výsledkem práce je analýza a srovnání chování diváků obou médií. Nechybí ani zamyšlení nad tématem dabing versus titulky či polemika o budoucnosti dabingu.
Reflexe Marilyna Mansona v českém tisku
Mašek, Filip ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkým zpěvákem Marilynem Mansonem a jeho reflexí v masových médiích. Marilyn Manson vstupuje ve známost na počátku 90. let 20. století a zanedlouho se stává vůdčí osobností světové hudební scény a jedním z nejkontroverznějších produktů americké populární kultury. Jeho tvorba, hlasitě kritizující americkou společnost a náboženství, šokuje i baví veřejnost a zapříčiňuje jednu z prvních větších globálních debat o vlivu násilí a brutálního umění na mládež. Je obviňován z nabádání lidí k nelegálním činům, drogám či z propagace homosexuality a sadismu. Média stojí za celou Mansonovou kariérou a tato práce se tímto fenoménem zabývá. Chronologicky představuje umělcův život a kariéru a neopomíjí všechny větší kontroverze, které se ve spojení s jeho jménem objevily. Ve druhé části se soustředí na česká média, zkoumá trend informování hudebních a nehudebních periodik a jejich internetových mutací o umělci od jeho prvního mezinárodního úspěchu v roce 1996 po současnost. Třetí část představuje dotazníkové šetření, které se zabývá nejen Mansonem, ale rovněž vztahem kontroverze a médií obecně.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 255 záznamů.   začátekpředchozí133 - 142dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.