|
|
Problematika komplexních potenciálů v izotropní rovinné pružnosti
Kubíček, Radek ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Profant, Tomáš (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce spadá do oblasti lineární lomové mechaniky a zabývá se stanovením součinitele intenzity napětí trhliny konečné délky nacházející se v blízkosti bimateriálového rozhraní pomocí metody spojitě rozložených dislokací a teorie komplexních potenciálů. Práci je možné rozdělit do tří částí. První část obsahuje základní pojmy lineárně elastické lomové mechaniky a pojednává o mechanice kompozitních materiálů. Druhá část se zabývá stanovením součinitele intenzity napětí z řešení singulární integrální rovnice sestavené pomocí Buecknerova principu a metody spojitě rozložených dislokací. Třetí část tvoří již konkrétní konfigurace bimateriálového prostředí obsahujícího trhlinu a její následné řešení, které je navíc ověřeno i metodou konečných prvků.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u dvou odrůd pšenice
Seidlová, Kateřina ; Brázda, Václav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem teploty a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u dvou odrůd pšenice. Vybranými odrůdami byly Hyfi a Julie kultivované při teplotách 26, 29, 32, 35 a 38 °C v podmínkách, kde bylo kontrolováno zavlažování. Pro vzorky kultivované za vlhka měla půda vlhkost větší než 70 %, za sucha měla půda vlhkost nižší než 30 %. Po sklizni byla zrna rozemleta na mouku, ze které byly gliadiny extrahovány 2-chlorethanolem. Pro separaci gliadinů byla použita metoda A PAGE, kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn výrazný vliv genotypu na lepkové proteiny. Zatímco u odrůdy Hyfi při současném působení sucha neměla teplota v rozmezí 26–38 C výrazný vliv na obsah gliadinů, u odrůdy Julie vykazoval obsah gliadinů zřetelné maximum při 32 °C. Odrůda Hyfi se tedy vyznačovala větší odolností vůči teplotnímu stresu než odrůda Julie. U obou odrůd byl obsah gliadinů vyšší za sucha než při zavlažování.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Kultivar Tiguan pšenice ozimé byl pěstován jednak v podmínkách zamezujících přísunu přírodních srážek (DRY), jednak v podmínkách normálních přírodních srážek (WET). Polovina vzorků byla ošetřena dusíkatým hnojivem dávkou 140 kg/ha (N140), druhá polovina zůstala bez hnojení (N0). Po oddělení gliadinů byly gluteniny ze vzorků extrahovány 50% isopropanolem s 1% DTT. Jednotlivé gluteninové frakce byly separovány metodou SDS-PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Sucho nemělo statisticky významný vliv na obsah žádné z gluteninových podjednotek. Dusíkaté hnojení způsobilo zvýšení obsahu celkového množství gluteninů i množství jednotlivých podjednotek. Interakce ošetření vodního režimu a hnojení vedla tomu, že nedošlo ke zvýšení množství gluteninů u HMW 3 GS a LMW 5 GS v podmínkách DRY.
|
|
|
Obsah aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách
Paulišová, Sabina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích nečokoládových cukrovinek. Na základě získaných výsledků je porovnáván aromatický profil jednotlivých vzorků. Teoretická část se zabývá aromaticky aktivními látkami, legislativou a technologickou výrobou nečokoládových cukrovinek. Dále je zde uvedena experimentální technika a použité metody v praktické části, tedy mikroextrakce tuhou fází a plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. V experimentální části byly identifikovány těkavé aromaticky aktivní látky ve vzorcích kyselých želé bonbonů zelené barvy dostupných v běžné tržní síti. K tomu byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci lišily v typu a počtu těkavých sloučenin. Celkem bylo nalezeno 72 různých sloučenin, z toho se jednalo o 11 aldehydů, 14 alkoholů, 27 esterů, 1 heterocyklus, 8 karboxylových kyselin, 6 ketonů, 4 uhlovodíky a 1 sirnou sloučeninu.
|
|
|
Napjatostně deformační analýza železničního mostu v Brně Černovicích
Gago, Viliam ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Fuis, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavním tématem této bakalářské práce je napjatostně deformační analýza železničního mostu v Brně Černovicích, který je typickým příkladem příhradové ocelové konstrukce. V první části je obsažen teoretický základ potřebný k řešení daného problému. Následující část popisuje tvorbu analytického výpočetního modelu pro odpovídající rovinnou prutovou soustavu, dále pak porovnání vlastností staticky určitého a neurčitého řešení dané konstrukce. V další části jsou získané výsledky verifikovány numerickým výpočtem na základě metody konečných prvků. Posledním krokem je tvorba prostorového modelu a jeho porovnání s rovinným řešením.
|
|
|
Biologické účinky látek izolovaných z jedinců řádu Isoptera
Dušková, Simona ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na sledování viability eukaryotických a prokaryotických buněk po působení chemických látek izolovaných z termitů. V poslední době přibývají důkazy především o antibakteriálních a antifungálních vlastnostech těchto obranných látek, které mohou najít široké využití nejen ve farmaceutickém průmyslu. V této práci byly studovány tři termití obranné látky: nerolidol, nitropentadecen a methylantranilát. Byly sledovány jejich antibakteriální účinky, minimální inhibiční koncentrace a minimální baktericidní koncentrace vůči kmenu STBL3 Escherichia coli. Dále byly studovány jejich cytotoxické účinky na eukaryotické nenádorové (HEK293FT) a nádorové buňky (MCF7) a vliv na plazmidovou DNA. Jako kontrolní látky sloužily antibiotikum ampicilin pro antibakteriální účinky a cytostatikum cisplatina pro cytotoxické účinky. V případě působení nerolidolu, nitropentadecenu a methylantranilátu na kmen STBL3 se antibakteriální aktivita neprokázala. Cytotoxické účinky se projevily u nerolidolu a nitropentadecenu. Zkoumané látky nezpůsobovaly modifikaci plazmidové DNA.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů bylin
Škutová, Pavla ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací aromaticky aktivní látek v léčivých bylinách. Soubor tvoří 5 druhů bylin: meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), šalvěj muškátová (Salvia sclarea), ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jestřabina lékařská (Galega officinalis). Tyto rostliny jsou známé pro své pozitivní účinky v lidovém léčitelství. K charakterizaci jejich vonných látek byla zvolena metoda SPME-GC-MS. Během identifikace těkavých látek byl kladen důraz na potenciálně alergenní složky vyjmenované v Nařízení ES 1223/2009 v příloze III. Celkem bylo v meduňce identifikováno 106 látek včetně 8 alergenů, měsíček obsahoval 104 sloučenin z toho 7 alergenů, v šalvěji bylo nalezeno 82 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, v ostropestřci se nacházelo 73 látek včetně 6 alergenů, v jestřabině bylo popsáno 110 sloučenin a z toho 9 alergenů.
|
|
|
Návrh optimálních parametrů vícevrstvého keramického ochranného povlaku pro vysokoteplotní aplikace
Dohnalík, Petr ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Ševeček, Oldřich (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce bylo stanovení vhodné kompozice ochranného povlaku, skládajícího se z několika různých vrstev konkrétních materiálů, s ohledem na residuální napětí indukované v povlaku v důsledku rozdílných součinitelů teplotní roztažnosti jeho jednotlivých složek. Ochrannými povlaky jsou v této práci myšleny tepelné a environmentální bariéry, které mají za úkol chránit součásti před vysokými teplotami. V práci je uveden nezbytný teoretický úvod do problematiky tepelných a environmentálních bariér. Zde jsou uvedeny základní koncepce skladby jednotlivých vrstev, používané materiály a způsoby nanášení. Obsažená rešeršní studie podává přehled, jakým způsobem se v současnosti přistupuje k výpočtovému modelování residuálních napětí zejména v tepelných bariérách nanesených plazmovým nástřikem. V práci je blíže představena klasická laminátová teorie, která byla použita k výpočtům zbytkových napětí v rámci povlakové struktury. Standardně tato metoda předpokládá homogenní teplotní pole po výšce laminátu, nicméně v této práci byl nalezen způsob, jak ji rozšířit o zahrnutí proměnné teploty po výšce analyzované struktury. V praktické části práce je vytvořený model použit pro hledání vhodných vlastností dvouvrstvého až čtyřvrstvého povlaku. Výpočty byly provedeny jak pro konstantní teplotu, tak pro gradient teploty po výšce modelu. Výstupy analytického modelu založeného na rozšířené klasické laminátové teorii jsou ve vybraných případech ověřeny pomocí numerického modelu.
|
host ::
RSS.