|
|
Linguistic situation in Catalonia
Boháčová, Monika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
současné době má ve Španělsku 17 regionů statut autonomní oblasti, ačkoliv ústava z roku 1978 hovoří pouze o třech "historických národech" s vlastním jazykem: v Katalánsku, Baskicku a Galicii. Uznání katalánštiny jako oficiálního jazyka Katalánska zahájilo proces transformace, doprovázený nevyhnutelnými konflikty v politické a jazykové oblasti. Nicméně, Katalánci si za své úsilí zaslouží obdiv. Během třiceti let demokratického režimu dokázali oživit jazyk, který byl zatlačen do ústraní a zbaven jakékoli pozitivní perspektivy, a to přes období diglosie ve prospěch kastilštiny až po bilingvní stav. Jaký bude příští krok? Diglosie ve prospěch katalánštiny? Je pravda, že katalánština k tomu má veškeré předpoklady: je oficiálním jazykem, má svou normu a kodifikaci. Na základě posouzení stávající situace z nejrůznějších hledisek se můžeme ptát: Jaký bude další vývoj pozice katalánštiny (a kastilštiny) v Katalánsku? Na jednu stranu, politika katalánské vlády se orientuje na propagaci jazyka způsobem, který může působit diskriminačně vůči kastilské komunitě a v extrémních případech vyvolává pocit, že cílem je naprostý katalánský monolingvismus. Politici nacionalistické ideologie prosadili uplatnění katalánštiny ve všech oblastech, i když často radikálními a jednostrannými metodami, v každém případě docílili...
|
|
| |
|
|
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jako prostředek k vyjádření povahy slovesného děje v současné španělštině
Pešková, Jana ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Černý, Jiří (oponent) ; Čermák, Petr (oponent)
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jsou ve španělštině velmi frekventovaným prostředkem, jehož prostřednictvím lze vyjádřit řadu významů, které nejsou inherentně obsaženy v samostatných slovesných lexémech. Mezi ně vedle významů časových nebo modálních patří i významy povahovědějové (ve španělské literatuře nazývané jako významy aspektuální). Již při letmém porovnání španělského slovesného systému se systémem českým je patrné, že frekvence výše popsaných výrazových prostředků ve španělštině je vyšší, na rozdíl od češtiny. Pro češtinu coby flexivní jazyk je naopak charakteristická vysoká četnost derivačních sufixů a/nebo prefixů modifikujících základní význam bud' z hlediska vidu (dokonavost .. nedokonavost - napsat :: psát) a/nebo z hlediska různých odstínů povahy slovesného děje jako jsou například (i) fáze (rozběhnout se - implikuje počáteční fázi slovesného děje, dopsat - implikuje koncovou fázi slovesného děje), (i i) kvantita (mrsknout sebou - implikuje děje semelfaktivní, přeleštit - implikuje opakování slovesného děje, chodívat - implikuje děje obvykle vykonávané) nebo (iii) intenzita slovesného děje (pokulhávat, přizabít se - implikuje malou intenzitu slovesného děje), označované souhrnně jako významy povahy slovesného děje. Vztah mezi videm a povahou slovesného děje je velmi těsný: každé...
|
host ::
RSS.