|
|
Feromonální komunikace v prekopulačním chování čmeláků (Hymenoptera, Apidae: Bombus)
Hovorka, Oldřich ; Král, David (vedoucí práce) ; Stejskal, Václav (oponent) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
XIII. ZÁVĚR 1 + 2) Bylo jednoznačně prokázáno, že čmelák klamavý (B. confusus) není v rámci rodu Bombus svou prekopulační strategií vyjímečný a že není druhem, jehož samci nepoužívají feromon k získání partnerek. Složení jeho samčího značkovacího feromonu bylo detailně popsáno stejně jako jeho prekopulační strategie, která plně odpovídá ostatním druhům se strategií číhání (perching behavior). 3) Analýzou samčího značkovacího feromonu bylo u vzorků získaných v různých částech ČR v rozdílných biotopech a nadmořských výškách prokázáno, že z druhové skupiny čmeláka hájového (B. lucorum) je dominantním a jediným v testovaných vzorcích přítomným druhem právě druh B. (s. str.) lucorum (L., 1761). Zbylé dva druhy, dříve hlášené z území ČR, jsou zde pravděpodobně vzácné a potvrzení jejich výskytu na našem území je jedním z úkolů do dalších let výzkumu. 4) U čmeláka ovocného (B. pomorum) bylo jako u prvního zástupce podrodu Rhodobombus popsáno složení samčího značkovacího feromonu. To je v rámci celého rodu Bombus unikátní absencí obvykle přítomných těkavých látek. To spolu se silnou redukcí hlavové části labiální žlázy a celkově nízkou dávkou i koncentrací přítomných, málo těkavých uhlovodíků vyvolává otázky, zda je prekopulační strategie tohoto druhu zcela shodná s ostatními patrolujícími druhy, mezi které je...
|
|
|
Juvenoidy a juvenogeny - možnosti jejich využití v ochraně rostlin před herbivorním hmyzem
Jedlička, Pavel ; Jarošík, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kodrík, Dalibor (oponent) ; Stejskal, Václav (oponent)
WOD Ve svédisertačnipráci se zabývitmstanoveníma popisemúčinkůvybranýchjuvenoidůaju- venogenůtrůznéchemickéstÍukfuryna modelovédruhy hmyzu. Látkyjsem testovalpomocí topikárlnía perorá'lníaplikace na ruměnici pospolnou,Pyrrhocoris apterus L. a přes kořeny bobu koňského,Vicia faba L. jsem potom stanovovaljejich systemický účinekna kyjaÍku hrachovoq Ácyrthosiphonpliarz Harris. Na záikladězískanýchýsledků potomposuzuji zda mohou být tyto látky vhodnépro pouátí v ochraněrostlin před mšicemia současněbezpečné projejich predátory- slunéčka(Coleopter4Coccinelidae). vÝsLEDKY většinuzískanýchdaÍztestu na P. apterusinaA' pisumjsem zahmul do svépublikace Jedličkaakol. (2007)'z nižzde piedk|ádamabstrakt. Systemic|cýúěinekjuvenoidůna ruměnici pospolnouPyrúocorisapterusa kyjatku hrachovou.4cyrthosiphonpisun s údajiz tabulek přežívání JeďičkaP.,Hrdý I.,KuldováJ. a WimmerZ. PestMaragementScience63, 1026-1035 Abstrakt Byl stanoven a vyhodnocen systemick.ýjuvenilizační úěinek série juvenoidů s alkoholovou skupinou a jejich glykosiďdch derivátů(uvenogenů)syntetizova. nýchv Ústaw organickéchemiea biochemie(UocHB) vPraze, dále komerčněuží- vanýchjuvenoidůapřírodníchderivátůjuvabionu naruměnici pospolnou,Pwhocoris apterusL. a kyjatku hrachovou,Acyrthosiphonpisum Hanis. Dáe byly {išťovany zrněnydemografickýchcharakteristiku...
|
|
|
Ekologické interakce skladištních členovců a patogenů ve skladovaných potravinách vedoucí k ohrožení člověka jako konečného spotřebitele
Wofková, Gabriela ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Stejskal, Václav (oponent)
Ekologické interakce mezi skladištními členovci a patogeny vyúsťují v poškození skladovaných rostlinných komodit určených ke konzumaci lidmi a hospodářskými zvířaty. Poškození vede ke kvalitativním i ke kvantitativním ztrátám. Patogeny, vyskytujícími se ve skladovaných rostlinných komoditách, jsou mikroskopické houby produkující mykotoxiny a mnoho druhů bakterií. Členovci jsou schopni při spásání mikroskopické houby po skladech roznášet a nekontrolovatelně zvyšovat množství mykotoxinů v potravinách a krmivech. Taktéž dochází k roznosu bakterií, které mají patogenní vliv na člověka a bakterií, které mají schopnost přenášet a předávat si geny pro antibiotickou rezistenci. Práce shrnuje možná ohrožení člověka jako koncového spotřebitele způsobená patogeny a členovci a jejich interakcemi.
|
|
|
Prekopulační chování u ruměnice pospolné Pyrrhocoris apterus
Křivánek, Miloš ; Jarošík, Vojtěch (vedoucí práce) ; Stejskal, Václav (oponent)
Dosavadní práce zabývající se prekopulačním chováním u Pyrrhocoris apterus (L.), uvádějí, že toto chování se řídí jednoduchým vzorem namlouvání. Cílem této práce bylo rozšířit stávající poznatky o tomto typu chování. Výsledky byly získány na základě zpracování filmového záznamu chování jedinců středoevropské populace (Česká republika), v kopulační sezóně. Byly sledovány změny ve výskytu a aktivitě jednotlivých pohlaví v závislosti na klimatických podmínkách a čase. Dále pak průběh jednotlivých fází námluvního chování ve vzájemné interakci a pod vlivem vnějších faktorů. Tyto výsledky byly doplněny o data z laboratorních pokusů, probíhajících při teplotě 22± 4 řC a fotoperiodě dlouhého dne. Na základě výsledků bylo zjištěno, že klimatické podmínky významně ovlivňují průběh chování. Jedinci obou pohlaví jsou pohybově aktivní ve fotofázi, kdy se v průběhu denního rytmu mění intenzita této aktivity. U samic se projevuje vyšší senzitivita vůči klimatickým výkyvům. Samci pod vlivem přítomnosti receptivních samic, vykazují vyšší pohybovou aktivitu, ve srovnání se skupinou samotných samců. Změna lokomoční aktivity je nastavena vzorem chování, kdy samec aktivně vyhledává potencionální partnerku, která ho pak akceptuje, či odmítá. Vyšší pohybová aktivita se výrazně projevuje ve snížené délce přežívání. Agregační...
|
|
| |
|
| |
|
|
Metodika monitoringu skladištních škůdců snižující časovou náročnost pomocí lapače s multi-komponentní návnadou: Metodiky a technologické postupy pro praxi
Stejskal, Václav ; Aulický, Radek
Cílem této metodiky je poskytnout objektivní informace pro pracovníky v zemědělství, potravinářství a DDD o účinnosti nového multi-komponentního zařízení na monitoring skladištních škůdců. Byla hodnocena laboratorní účinnost nového typu lapače „Multi-Insect-Trap“, který obsahuje kombinovaný feromon na více druhů skladištních škůdců. Do malo-arénových testů (expozice: 72 hodin, 25oC) bylo zařazeno 6 druhů skladištních škůdců. Účinnost klesala v následujícím pořadí: lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus) – 100%, červotoč tabákový (Lasioderma serricorne) – 100%, lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) - 70%, červotoč spížní (Stegobium paniceum) - 70%, pilous černý (Sitophilus granarius) – 60% a potemník hnědý (Tribolium castaneum) - 40%. Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení projektů NAZV QH91146) a projektu 0002700604 (Výzkumný záměr, VÚRV, v.v.i.).
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.