|
|
Možnosti spolupráce ZŠ Miloše Šolleho Kouřim a regionálních institucí při využití vzdělávacího potenciálu místního kulturního dědictví
Borová, Hana ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce se zabývá navrženými možnostmi spolupráce mezi regionálními institucemi a Základní školou Miloše Šolleho Kouřim, okres Kolín při využití vzdělávacího potenciálu místního kulturního dědictví. Teoretická část se nejprve věnuje přehledu regionální literatury o Kouřimi a použité pedagogické literatury. Následují stručné dějiny osídlení Kouřimi od nejstarších dob až po rozkvět a následný úpadek královského města Kouřim s důrazem na jeho dominanty, které zdobí město dodnes. První část diplomové práce uzavírá kapitola Pedagogická východiska, která prezentuje pět stěžejních témat pro tvorbu historických vycházek. Praktická část diplomové práce představuje tři konkrétní vycházky, které se uskutečnily na podzim 2010 ve spolupráci Základní školy Miloše Šolleho Kouřim, okres Kolín a Regionálního muzea v Kolíně, respektive jeho poboček sídlících v Kouřimi. Příslušné kapitoly se věnují přípravě, realizaci, hodnocení uskutečněných vycházek a jejich potenciálu k dalšímu využití nejenom Základní školou Miloše Šolleho Kouřim, okres Kolín, ale i dalšími základními školami z blízkého i vzdáleného okolí.
|
|
|
Dějiny kostela a farnosti sv. Petra a Pavla v Bohnicích 1738-1918
Kofroň, Vít ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
1 Úvod a prameny Téma této práce je vymezeno jednak časově a jednak místně. Místním vymezením rozumím nejenom farnost při kostele sv. Petra a Pavla v Bohnicích, ale v zásadě i pramennou základnu, protože původním úmyslem bylo od začátku zpracování základních materiálů, které vznikly činností tohoto úřadu. Bezprostředním podnětem pro volbu tématu bylo ohrožení archiválií přechovávaných na bohnické faře resp. v jejích hospodářských budovách. Farní archiv ztratil po roce 1970 své původní uložení a z větší části i uspořádání. Dokumenty byly vytaženy ze skříní pořízených k tomu účelu, umístěných na chodbě fary. Kdysi uspořádaný celek se postupně změnil v změť často velmi poškozených složek i jednotlivých písemností, která pro místní lidi neznamenala víc než starý papír. Když se mi podařilo v souvislosti s blížícím se výročím 850 let kostela uložit je zpět na faru, našel jsem složku, na které bylo rukou faráře Petráčka napsáno "Stará pamětní kniha + autentika 1158". Ležela v místech přiléhajících bezprostředně ke stěně zatuchlé staré konírny a v těchto místech se papír rozpadal, takže konce stránek jsou často nečitelné. Autentiku naštěstí odnesl 26. října 1960 Václav Lím, pracovník Archivu hlavního města Prahy1 . Nicméně nález "Liber memorabilium" byl přesvědčivým dokladem o hodnotě místního materiálu, který jsem...
|
|
|
Ženská spirituální hereze na přelomu 13. a 14. století
Huleja, Jan ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce Ženská spirituální hereze na přelomu 13. a 14. století je rozdělena do dvou částí. Část první vysvětluje, jak vůbec fenoménu ženské spirituální hereze rozumět, tj. hledá její ideové předpoklady a pokouší se ji časoprostorově vřadit do plného kontextu dobových událostí. Text si klade za cíl od sebe neodtrhávat ortodoxní a heterodoxní církevní dění, poněvadž autor se za dobu své práce ujistil ve svém přesvědčení, že hranice mezi těmito dvěma oblastmi je rozporuplná. Část druhá představuje osudy tří žen, jejichž pojetí třetí osoby Trojice a svébytná religiózní aktivita vyprovokovaly hierarchickou církev k takové reakci, že byly jako nebezpečné heresiarchy spáleny na hranicích Milána, Paříže a Carcassonne.
|
|
|
Anna Přemyslovna (1290 - 1313)
Telnarová, Kateřina ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent)
Když se 15. října roku 1290 Anna jako druhá dcera královských manželů Václava a Guty narodila, vypadalo to, že ji čeká tradiční život přemyslovské princezny. Měla strávit dětství u pražského dvora svých rodičů a poté se zasnoubit a vdát za nějakého významného ženicha, kterého jí otec vybere. A opravdu až do roku 1306 Annin život z této dráhy nijak nevybočoval. Po svatbě s Jindřichem Korutanským ho následovala do jeho vlasti a začínala si zvykat na nové postavení vévodkyně korutanské a hraběnky tyrolské. V létě osudného roku 1306 se jí ale život zásadně změnil. Olomouckou vraždou přišlo České království o svého panovníka a žádný další Přemyslovec, který by se mohl vlády ujmout, neexistoval. Jedinou návaznost na domácí dynastii představovaly mladé Přemyslovny, sestry krále Václava III. Anna mezi nimi zaujímala nejdůležitější místo, protože byla nej starší a vdaná. Otázkou zůstává, zdali volební sněm, který se sešel k volbě nového krále, respektoval dědičné nároky posledních Přemysloven jen z vlastní vůle, nebo se opíral o právní výklad situace obsažený v jakémsi "císařském privilegiu", jak se o něm zmiňují někteří kronikáři. Historikové zaujímají ktéto záležitosti různorodá stanoviska. Osobně se domnívám, že teorii o existenci takovéhoto privilegia o dědičnosti královských dcer by mohl podepřít také fakt, že...
|
|
|
Manželky Vladislava II. Gertruda Babenberská a Judita Durynská
Jindrová, Eva ; Sládková, Kateřina (oponent) ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce)
Urozenou středověkou paní mohla na první pohled rozpoznat i nezasvěcená osoba. Stačil k tomu honosný oděv, zhotovený s řemeslnou zručností z drahých látek. Módní prvky jako výšivky či způsoby aplikace ozdob z drahých kovů nebo perel se prosazovaly především na viditelných částech oděvu, neodmyslitelným doplňkem přepychového byly šperky…"1 Ano. Ženy se vždy chtěly líbit, vždy si potrpěly na hezké a moderní oblečení, luxusní šperky a exotické parfémy. Včera stejně jako dnes. Život vznešené dámy ale znamenal víc než módní výstřelky. Stejně jako u žen z nižších vrstev byl plný starostí i radostí, povinností a odpovědnosti. Reprezentovaly své muže na veřejnosti, jejich úlohou bylo dát život mužskému potomkovi -dědici a zachovat tak rodovou linii. Mimoto hrály urozené paní významnou roli v politice. Spojování různých dynastických domů, jejich usmiřování a uzavírání míru se celá staletí odehrávala skrze ženu. Pravděpodobně nejznámějším českým panovníkem, který hojně využíval sňatkové politiky k rozšiřování sfér svého vlivu, byl Karel IV. Avšak ani jeden z jeho předchůdců, Přemyslovec Vladislav - toho jména druhý, první jako český král, nezůstával pozadu. Oženil se celkem dvakrát. Obě dámy byly příslušnicemi důležitých evropských rodů a Vladislav tak vyženil poměrně významné příbuzenstvo. Gertruda Babenberská a...
|
|
|
Konstancie Uherská - česká královna (+1240)
Budová, Veronika ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Konstancie Uherská zastává v dějinách Českých zemí nepochybně významné místo. Byla to ona, kdo stál po boku svého manžela Přemysla Otakara I. u zrodu Českého království. To královna Konstancie se stala matkou významné světice Anežky České, k níž i v roce 2010 obrací svou pozornost mnoho občanů České republiky, neboť s obnoveným výzkumem, který nedávno proběhl v pražském kostele sv. Haštala, se našemu národu opětovně připomnělo proroctví, jenž slibuje, že s nalezením Anežčiných ostatků má v zemi zavládnout mír a blahobyt. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kristián Gottfried Hirschmentzel ( 1638 - 1703), osudy a dílo barokního literáta
Dupalová, Jaroslava ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
V roce 2003 uběhlo tři sta let od úmrtí velehradského cisterciáka Kristiána Gottfrieda Hirschmentzla. Ačkoliv se sám označoval za spisovatele a historika cisterciáckého řádu, ve skutečnosti byl polyhistorem s velmi širokým záběrem - věnoval se mimo jiné historii, komponoval menší hudební skladby a sbíral lidovou slovesnost. Mimo to byl schopným ekonomem, členem opavského zemského sněmu, v neposlední řadě byl pečlivým duchovním správcem svěřené farnosti a pečoval o duchovní blaho členů jím založeného arcibratrstva. Třebaže sepsal velké množství literárních děl, není v novější odborné literatuře příliš často zmiňován. Hirschmentzlovo jméno se většinou objevuje pouze v článcích s historickou tematikou z doby před první polovinou dvacátého století, nověji v regionálních časopisech a okrajově také v publikacích o velehradském klášteře. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vizitační protokoly cisterciáckých klášterů ve 14. století
Lomičková, Radka ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce)
Vizitace jako pilíř cisterciáckého řádu. Vizitace jako nástroj kontroly. Vizitace jako místo sváru mezi normativním systémem a mnišským všedním dnem. Vizitace jako pramen pro bližší poznání života v klášteře. Vizitace jako základní pramen pro předloženou práci. Z těchto úhlů jsem se snažila představit vizitační listiny z českých a některých rakouských cisterciáckých klášterů, jež se dochovaly ze 14. století. Jsou to zároveň většinou nejstarší dochované vizitační protokoly vůbec. Jen malé množství vizitačních protokolů se dochovalo v jejich původní podobě. Není divu, tento pramen neměl pro mnichy trvalou hodnotu, po vzniku nové listiny při následné vizitaci bylo vhodné se jej zbavit, popřípadě druhotně použít. "Kroniky skandálů" nebyly určeny pro uchovávání v klášteře. Pro české země známe jen tři takové listiny, všechny nás zpravují o klášteře ve Vyšším Brodě. První dvě vizitace zaznamenávají hospodářský stav kláštera, takové již zřejmě stály za uchování, nejsou však vizitačním dokumentem zaznamenávajícím obě roviny kláštera: spiritualia et temporalia. Třetí listina z roku 1381 plně dokazuje tezi o nepotřebnosti vizitačního protokolu po sepsání listiny nové. Z vizitace se stal kus papíru popřípadě pergamenu, který bylo možno jakkoliv jinak využít. "Naše" listina byla vevázána do wilheringského rukopisu ze...
|
|
|
Benediktinský klášter v Podlažicích - Podlažické nekrologium
Mouralová, Ludmila ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je poukázat na přínos podlažického nekrologia jako historického pramene a jeho využití pro objasnění raných dějin kláštera v Podlažicích. Z toho vychází i struktura této práce. V první části je popsán dějinný vývoj Podlažického kláštera od jeho počátků v polovině dvanáctého století až po zánik v roce 1421. Tato kapitola vychází z dobových pramenů a dostupné literatury a ukazuje, jakým způsobem bychom pojali dějiny kláštera, pokud bychom neznali Kodex Gigas a podlažické nekrologium. Podlažický klášter je všeobecně vnímán jako klášter poměrně nevýznamný, jeho jméno však proslavil výjimečný rukopis, který byl v Podlažicích sepsán. Tímto rukopisem je známý Kodex Gigas, obrovská středověká kniha, kterou provází mnoho legend a pověstí, a která se již po tři sta šedesát let nachází ve Švédsku. Popis této knihy je náplní druhé části této práce. Protože Kodex Gigas nelze z výše uvedeného důvodu zkoumat přímo, vychází tato kapitola z poměrně bohaté bibliografie k tomuto tématu. Třetí a nejobsáhlejší kapitolu tvoří rozbor nekrologia Podlažického kláštera. Nekrologium je spolu s mnoha dalšími texty zaznamenáno v Kodexu Gigas. Jeho podoba je v porovnání s dalšími historickými prameny tohoto typu naprosto unikátní. Obsahuje přes patnáct set jmen a právě analýza skladby nekrologia a určení...
|
|
| |
host ::
RSS.