|
|
Budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého (&-lt;i&-gt;Falco peregrinus&-lt;/i&-gt;) v průmyslových areálech
Marek, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na představení projektu umístění umělých budek na dvou vytipovaných komínech ležících v průmyslovém areálu Chempark Záluží v Litvínově. Tyto budky byly instalovány z důvodu předpokládaného zahnízdění sokola stěhovavého v tomto průmyslovém areálu. Projekt započal v roce 2011 a úspěšně pokračuje i v současnosti. Důvodem je skutečnost, že tento projekt je jedním z nejúspěšnějších projektů zaměřených na budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého, vázaných na jeden konkrétní průmyslový areál. V rámci projektu bylo do roku 2015 úspěšně vyvedeno celkem 15 sokolích mláďat.
Představení projektu má za cíl rozšiřování těchto aktivit o další vhodné lokality a možné zapojení široké veřejnosti do dalších aktivit směrovaných na ochranu sokola stěhovavého na našem území, které jsou touto prací rovněž představeny, včetně zhodnocení jejich významu.
|
|
|
Početnost vybraných druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby
Kebrle, Dominik ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
U některých druhů ptáků zemědělské krajiny došlo na území České republiky, podobně tak i ve větší části Evropy, k úbytku abundance. Největší úbytky byly zaznamenány u vrabce domácího (Passer domesticus), způsobené zřejmě změnami ve stavebních technikách, nebo nedostatkem potravních příležitostí. Pokles v případě zvonka zeleného (Carduelis chloris) a konopky obecné (Carduelis cannabina) je přisuzován intenzifikaci zemědělství a v případě špačka obecného (Sturnus vulgaris) je možnou příčinou pronásledování člověkem. Odhad abundancí celkem jedenácti druhů ptáků byl proveden v hnízdním období 2015 ve 20 obcích v jihozápadní oblasti středních Čech. Bylo vybráno 10 obcí s funkční zemědělskou výrobou, v těchto obcích pak byly vytyčeny tři sčítací plochy o rozloze 1 ha v různých typech zástavby (ve středu obce, okraji obce a v areálu velkochovu). Ve zbývajících 10 obcích byly vždy díky absenci zemědělské výroby vytyčeny pouze dvě sčítací plochy (ve středu obce a na okraji obce). Průkazně vyšlo upřednostňování lokality středu v obcích bez velkochovu u vrabce domácího (Passer domesticus) a hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto). Vrabec polní (Passer montanus) pak průkazně dává přednost lokalitě okraje v obcích s velkochovem. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) vykazuje větší početnost ve středu obce, nezávisle na přítomnosti velkochovu. Vyšší početnost vlivem zemědělské výroby nebyla prokázána. Pouze hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) se prokazatelně zemědělským areálům vyhýbá. V případě ostatních sledovaných faktorů (zastavěná plocha, plocha stromů a keřů, plocha bylinného patra, podíl nové zástavby, vzdálenost od velkochovu) byl prokázán vliv plochy stromů a keřů u vrabce domácího (Passer domesticus), kdy s klesající plochou stoupá abundance. Dále byl prokázán vliv podílu nové zástavby na špačka obecného (Sturnus vulgaris), který abundanci se zvyšujícím se podílem nové zástavby snižuje.
|
|
|
Vliv hlukového a světelného znečištění na hlasovou aktivitu kosa černého (&-lt;i&-gt;Turdus merula&-lt;/i&-gt;)
Vlach, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Abstrakt
Města představují nové prostředí, kde jsou organismy vystaveny jiným ekologickým podmínkám než v původních přirozených stanovištích. Jedná se především o hlukové a světelné znečištění. Rostoucí počet studií ukazuje, že zmíněné faktory mohou mít významný vliv na hlasovou aktivitu ptáků. Světelné znečištění může měnit načasování vokalizace. Městský hluk pak může překrýt akustické signály ptáků, měnit melodie zpěvu, hlasitost, ale i načasování zpěvu. Hlavním cílem práce bylo zjistit vliv hlukového a světelného znečištění na hlasovou aktivitu kosa černého (Turdus merula). V roce 2015 byly pořízeny nahrávky vokalizace na 4 typech lokalit: a) na lokalitě pouze s hlukovým znečištěním (neosvětlené frekventované komunikace), b) na lokalitě pouze se světelným znečištěním (parky), c) na lokalitě s hlukovým i světelným znečištěním (frekventované silnice ve městech) a d) na lokalitě bez hlukového i světelného znečištění (lesy). Nahrávání probíhalo za pomoci diktafonů od začátku března do konce května za příznivého počasí (bez silného větru a bouřek) každý týden, aby se důkladně zmapovala sezónní hlasová aktivita daných jedinců. Lokality klidné a pouze s hlukovým znečištěním byly lesy v okolí města Beroun v blízkosti dálnice D5. Lokality se světelným a hlučným znečištěním se nacházely v Hradci Králové a Praze. V každé lokalitě byli vyhledáni jedinci kosa černého a do jejich teritoria umístěn diktafon. Nahrávky byly pořizovány 180 minut před západem slunce, dále celou noc a ukončení bylo realizováno ráno 180 min po východu slunce. Výsledky prokázaly vliv lokalit především na ranní vokalizaci, kdy na lokalitách ovlivněných, jak světlem, tak hlukem vokalizovali výrazně dříve než na klidných a hlučných lokalitách. Ve večerních úsecích vokalizace na sledovaných lokalitách byla bez významnějších rozdílů. Dále s největší intenzitou vokalizoval kos černý na lokalitách se světelným a hlukovým znečištěním, naproti ostatním. Ve večerních úsecích největší intenzita byla zaznamenána v lokalitách bez světelného a hlukového znečištění.
|
|
|
Technické památky - historie a technická řešení vodních elektráren
ZASADIL, Pavel
V bakalářské práci se zabývám využitím vodní síly jako zdroje energie. První část práce je zaměřena na historii využívání vody jako zdroje energie. V druhé části se zabývám vodními mlýny a jejich přestavbou na vodní elektrárny. Třetí část je věnována konstrukci vodních turbín a vodních elektráren. V následujících částech jsem se zabýval vodními elektrárnami a výpočtem účinnosti jejich soustrojí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.