|
|
Hodnocení welfare koní pomocí moderní aplikace AWINHorse
ZASADIL, Petr
V chovu koní je značná pozornost věnována kvalitě jejich ustájení a ošetřování. Dnešní moderní doba přináší řadu aplikací, které welfare v chovech hodnotí a jednou z těchto dostupných aplikací je i AWINHorse, která je předmětem této bakalářské práce. Cílem práce bylo seznámit se s možnostmi uplatnění aplikace AWINHorse. Posoudit náročnost obsluhy a vyhodnotit výsledky vycházející z grafů aplikace. Následně v hodnocených chovech, v reakci na zjištěné hodnoty, doporučit řešení problémových oblastí. Aplikace AWINHorse byla použita k hodnocení čtyř stájí s celkovým počtem 32 koní. Aplikace hodnotí čtyři základní pilíře welfare a to: ustájení, výživu, zdraví a etologii, a to za použití dotazníku vyplňovaného pro každého koně ve stáji zvlášť. Výstupem je graf ukazující úroveň deseti hodnocených kritérií v chovu v porovnání s referenční populací. Pouze tři z deseti kritérií byla hodnocena ve všech podnicích 100 % a to dostupnost pohybu, absence bolesti a projevy sociálního chování. Ani jeden podnik nezískal plný počet v oblasti výživy, kde ve třech stájích se vyskytovala nadváha a v jednom byl jeden subjekt mírně podvyživený. Druhým nejhorším hodnoceným kriteriem byl vztah k lidem, který získal 100 % pouze v jednom podniku. Bylo zjištěno, že aplikace je pro chovatele koní dobře využitelná. Aplikace je vhodným návodem a její využití přinese chovatelům možnost systematické kontroly úrovně jejich chovu. Pravidelné využití aplikace přispěje k systematickému sledování zdravotního stavu koní. Avšak v aplikaci by bylo vhodné s ohledem na velikost chovů v ČR snížit počet sledovaných koní a jejich věk. Míru využitelnosti by také pozvedl překlad obsáhlého a názorného návodu do českého jazyka.
|
|
|
Význam rozptýlené zeleně pro ptáky v zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Jedním ze zásadních dopadů postupující intenzifikace zemědělství je homogenizace krajiny, patrná zejména ve vyspělých zemích. V rozsáhlých otevřených plochách, jež představují pro většinu organismů nehostinné prostředí, může být vhodným habitatem pro živočichy nelesní, tzv. rozptýlená zeleň. I když je pochopení významu této zeleně zásadní pro ochranu stále klesající biodiverzity zemědělské krajiny, překvapivě dosud na toto téma nevznikla žádná syntetická studie. Její zpracování je proto hlavním cílem této práce, přičemž zaměřena bude na ptáky, kteří jsou jednou z nejvíce intenzifikací ohrožených skupin. Bylo zjištěno, že rozptýlená zeleň poskytuje ptákům nejen hnízdní a potravní habitat, ale funguje i jako ekologický koridor a zároveň nabízí tahové zastávky dálkovým migrantům. Složení místního ptačího společenstva výrazně ovlivňují vlastnosti zeleně samotné, v menší míře i vlastnosti okolní krajiny. V rozptýlené zeleni se vyskytují jak druhy otevřené krajiny, tak lesní ptáci, avšak jejich preference i využití zeleně jsou do značné míry odlišné. Porozumění těmto mechanismům umožní efektivnější ochranu biodiverzity i zacílení na konkrétní ohrožené druhy ptáků. Cílem ochrany by mělo být zajištění pestré krajinné mozaiky s relativně vysokým zastoupením rozptýlené zeleně a zároveň zajištění kvality...
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt
Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat.
Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.
|
|
|
Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby.
Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015.
Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles.
Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).
|
|
|
Zimní početnost vrabce domácího a dalších synantropních druhů ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko - rakouském pohraničí
Oberpfalzerová, Michaela ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
Z hlediska historie České republiky za posledních 80 let lze vymezit dvě období, jež měla zásadní vliv na celkový charakter a vývoj zemědělství. První lze datovat od padesátých let minulého století, kdy docházelo k soustředění zemědělské výroby do velkochovů. Druhé započalo začátkem devadesátých let. Tehdy nastal výrazný útlum živočišné výroby a dříve soustředěná výroba se začala po znovunabytí původními majiteli rozmělňovat až do dnešní podoby soukromého zemědělství.
Tato práce by měla přispět k potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že nastíněné změny mají negativní vliv na vybrané ptačí druhy. Tyto ptačí druhy jsou reprezentovány výrazně synantropními zástupci vrabcem domácím, jež je v této studii stěžejním druhem, dále vrabcem polním a hrdličkou zahradní. Pro zdůraznění rozdílů v početnosti těchto druhů bylo vybráno celkem 30 obcí, z toho polovina po každé straně hranic České republiky a Rakouské republiky. Srovnávání počtu populací ptáků probíhalo v okolí měst Znojmo a Retz. Rakouská republika v této studii reprezentuje zemi, jež nebyla zatížena zásadním hospodářským vývojem a jež od konce II. světové války uplatňuje kontinuální tržní hospodářství.
V jednotlivých čtvercích byly zaznamenávány v období zimního aspektu počty jedinců sledovaných druhů a charakteristiky prostředí. Významné rozdíly v četnosti výskytu ptáků na vybraných lokalitách byly prokázány s využitím vícefaktorové analýzy ANOVA programu STATISTICA 12. Dále byl analyzován vliv vybraných charakteristik prostředí na početnost sledovaných druhů. Bylo zjištěno, že vybrané druhy jsou závislé na zařazení do jednotlivých států, dále početnost závisela na zařazení do jednotlivých typů biotopů a v neposlední řadě byla sledována závislost na ploše stromů a keřů, podílu nové zástavby a přítomnosti drůbeže ve čtverci. Nejpočetnějším druhem v Rakouské republice byl vrabec domácí, nejpočetnějším druhem pro Českou republiku byla hrdlička zahradní. Druhem, u kterého byl zaznamenán v obou státech mírný vzestup, byla hrdlička zahradní. Vrabec polní se jako druh vyskytoval v poměrně hojném počtu, ale pouze lokálně. Bylo zjištěno, že v rakouských obcích jsou populace uvedených druhů obecně více početné. Zajímavým faktem je, že se většina v ČR pozorovaných jedinců vyskytovala oproti původním předpokladům o zemědělských areálech spíše v obytné zástavbě obcí.
|
|
|
Zimní společenstva ptáků v různých typech vesnické zástavby v česko-polském pohraničí
Moravec, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Šmejdová, Lucie (oponent)
V posledních letech dochází k výraznému poklesu počtu volně žijících ptáků v celé Evropě. Jedná se především o druhy synantropní a druhy vázané na zemědělskou krajinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku mohou být změny v zemědělství, změny v charakteru vesnické zástavby a s tím spojený úbytek chovu hospodářských zvířat.
V diplomové práci bylo provedeno porovnání rozdílů ptačích společenstev zemědělské krajiny v zimním období s důrazem na vrabce domácího v česko-polském pohraničí. Byl vyhodnocen rozdílný vývoj zemědělství v obou zemích s vývojem vesnického osídlení zejména v druhé polovině 20. století. V závěru práce byly porovnány výsledky mé diplomové práce s výzkumem, který probíhal v jarních měsících roku 2014.
Výzkum probíhal v prosinci 2015 a lednu 2016 v pohraničí České a Polské republiky. V každém státu bylo 16 vesnic a v každé vesnici 2 výzkumné plochy o rozměrech 100 x 100 metrů. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 64 studijních ploch v různých typech prostředí. Sběr dat probíhal na každé ploše dvakrát.
V České republice se vyskytovalo více ptačích jedinců i druhů. Bylo prokázáno, že chov drůbeže má zásadní vliv především na výskyt vrabce domácího. Z šesti zkoumaných biotopů se nejvíce jedinců nacházelo ve středu obce s výskytem velkochovu v České republice. Nejvíce ptačích druhů bylo zaznamenáno na okraji obce ČR.
|
|
|
Změny početnosti kormorána velkého na vybraných nocovištích ve středních Čechách
Dušek, Ondřej ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Práce vychází ze shrnutí dosavadních poznatků o vývoji početnosti zimujících kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo) v Evropě i v České republice, a to včetně zhodnocení metodiky jejich sledování. V České republice kormorán zimuje každoročně od roku 1985, početněji (více než 1000 jedinců) pak od roku 1993. Presentovány jsou výsledky pravidelného monitoringu zimující populace kormoránů velkých prováděných v rámci Mezinárodního sčítání vodních ptáků i v rámci sčítání koordinovaném ČRS. Zhodnoceny jsou rozdíly v metodice, dosažených výsledcích i jejich interpretaci. Součástí práce jsou výsledky vlastního sčítání v zimních měsících na vybraných nocovištích ve středních Čechách, s důrazem na nocoviště u Veltrubského luhu (obec Pňov Předhradí, okres Kolín), které kormoráni v zimní sezoně 2015/16 využívali od počátku prosince do počátku března. Početnost kolísala mezi 0 až 78 jedinci. Velké výkyvy způsobilo především rušení (těžba dříví, aktivity, rybářů, turistika) Pokud k rušení nedocházelo, pohybovaly se počty mezi 59 a 78 jedinci. V širším okolí pak byl pak výskyt kormoránů prokázán na jezeru v Poděbradech, na pískovně Samberk, jezeru Sadská a Žehuňském rybníku.
|
|
|
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta v Domě dětí a mládeže hlavního města Prahy
Hrdinová, Lenka ; Broukalová, Lenka (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
Bakalářskou práci s názvem Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta v Domě dětí a mládeže hlavního města Prahy autorka rozdělila do tří základních částí. V první části je zmapována oblast environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, kde je přehled historie, základních cílů, forem a metod environmentální výchovy. V druhé částí je zmapována historie Domu dětí a mládeže hlavního města Prahy a současný stav EVVO v tomto školském zařízení. Třetí část práce obsahuje dotazníkové šetření k posouzení zajištění EVVO v jiných DDM a následné zpracování návrhů, které by vedly ke zlepšení stavu EVVO v DDM hl. města Prahy.
|
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Machynková, Kateřina ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
V hnízdní sezóně roku 2015 byly sledovány rozdíly v početnosti 11 vybraných synantropních druhů ptáků ve vesnické zástavbě a zemědělských objektech po obou stranách Česko-rakouské hranice v oblasti Třeboňska a v okrese Gmünd. Pro výzkum bylo vybráno 20 obcí, z nichž polovina se nacházela v České republice a druhá polovina v Rakousku. V každé vesnici byly vymezeny dva čtverce 100 x 100 m, z nichž jeden byl umístěn v převážně obytné a druhý v hospodářské zástavbě. Sledovanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacila alba) a pěnkava obecná (Fringilla coelebs). Zaznamenávány byly i další faktory např. chovy drůbeže, pokryvnost zeleně (bylinného patra, keře a stromy), podíl staré a nové zástavby aj.
Počet zjištěných druhů ve čtverci i jejich celková početnost byly signifikantně vyšší v České republice. Pokud jde o jednotlivé druhy, tak nejvýraznější rozdíl početnosti byl zaznamenán u vrabce polního (v ČR 151 jedinců, v Rakousku 37 jedinců), následoval vrabec domácí (v ČR 217 jedinců, v Rakousku 123 jedinců). Vrabec domácí i vrabec polní byli nejpočetnějšími druhy a byl u nich prokázán signifikantní rozdíl. Také u hrdličky zahradní byl zjištěn signifikantní rozdíl. Dále byla porovnána početnost zjištěných druhů i mezi obytnou zástavbou ve středu vesnice a zemědělskou zástavbou na jejím okraji, signifikantní rozdíl byl zjištěn pouze u vrabce domácího a hrdličky zahradní, oba druhy preferovaly střed vesnice a to na obou stranách hranice. Signifikantní rozdíl byl potvrzen také u vrabce polního, který v České republice vyhledával zemědělský areál, v Rakousku byl bez preference. U vrabce domácího byl také statisticky průkazný rozdíl v hustotě zástavby ve sledovaných čtvercích na početnosti v České republice. V Rakousku byl signifikantní rozdíl u procentuelního zastoupení stromového a keřového patra ve sledovaných čtvercích na početnost.
|
|
|
Početnost vrabce domácího (&-lt;i&-gt;Passer domesticus&-lt;/i&-gt;) a dalších druhů synantropních ptáků ve vesnické zástavbě
Havel, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou početnosti jedenácti synantropních druhů ptáků. Sčítanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Práce je zaměřena zejména na vrabce domácího (Passer domesticus), protože početnost tohoto druhu v České republice dlouhodobě klesá. Sběr analyzovaných dat probíhal v letech 2012, 2014 a 2015 v období od dubna do června. Sčítání provádělo deset osob pomocí modifikované zrychlené mapovací metody. Sčítání bylo prováděno ve sto osmdesáti obcích, které se nacházely v osmi krajích České republiky. Podmínkou výběru obcí bylo, aby tyto obce měly méně než 2000 obyvatel. V těchto obcích byly vytyčeny sčítací plochy dvou typů. Sčítací plochy měly tvar čtverce s rozměry 100 x 100 metrů. Ploch prvního typu, které byly umístěny v běžné zástavbě, bylo celkem 229. Plochy druhého typu byly vytyčeny v areálu velkochovu a bylo jich celkem 151. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda má přítomnost velkochovu hospodářských zvířat vliv na početnost sledovaných druhů ptáků, a také určit, které další faktory prostředí početnost ovlivňují. Sledovanými faktory byly typ biotopu (běžná zástavba nebo velkochov), oblast, ve které sčítání probíhalo, vzdálenost od okraje vesnice a vzdálenost od velkochovu, procentuální zastoupení zastavěné plochy, plochy stromů a keřů a bylinného patra. Dále bylo zjišťováno, zda má na početnost v běžné zástavbě vliv přítomnost drůbeže, a také, zda má na početnost ve velkochovech vliv funkčnost (případně nefunkčnost) velkochovu. Bylo prokázáno, že na celkovou početnost všech sledovaných druhů měly signifikantní vliv faktory typ biotopu, procentuální zastoupení zastavěné plochy a plochy stromů a keřů, a také oblast, ve které sčítání probíhalo. V případě vrabce domácího byla početnost ovlivněna stejnými faktory, pouze se nepodařilo prokázat vliv faktoru typ biotopu. Průměrné početnosti z běžné zástavby a z areálů velkochovů se tedy v případě vrabce domácího od sebe signifikantně nelišily. V případě vrabce polního však byla průměrná početnost ve velkochovech signifikantně vyšší než v běžné zástavbě. Podařilo se také prokázat signifikantní vliv faktoru přítomnost drůbeže v běžné zástavbě na celkovou početnost jedinců všech druhů. Funkčnost velkochovu měla signifikantní vliv na celkovou početnost jedinců všech druhů v areálech velkochovů. Tento vliv byl největší v případě vrabce domácího a konipasa bílého, kdy byla v obou případech zaznamenána ve funkčních areálech podstatně vyšší početnost než v areálech nefunkčních.
|
host ::
RSS.