|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Kubálková, Kristýna ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
1 Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Abstrakt Diplomová práce se zabývá instituty nutné obrany a krajní nouze, zařazenými mezi okolnosti vylučující protiprávnost. Účelem obou těchto institutů je zbavit trestnosti jednání, které odvrací nebezpečí hrozící zájmům chráněným trestním zákoníkem za situací, kdy stát prostřednictvím svých orgánů tuto úlohu neplní, nebo plnit nemůže. Cílem práce je vymezit podmínky a meze obou institutů a důsledky jejich překročení, přičemž důraz je kladen na konkrétní případy z rozhodovací praxe soudů. Diplomová práce je rozdělena do čtyř části. První část se věnuje pojmům trestného činu a protiprávnosti, které jsou klíčové pro pochopení celé problematiky. V této části jsou poté stručně shrnuty všechny okolnosti vylučující protiprávnost. Druhá, nejobsáhlejší část práce, se podrobně věnuje nutné obraně. Vysvětluje jednotlivé pojmy a podmínky dané ustanovením o nutné obraně, přičemž je kladen důraz na překročení jejích mezí. Jsou zmíněny druhy excesů, které mohou nastat, a pro lepší pochopení čtenáře jsou demonstrovány na konkrétních soudních rozhodnutích. Třetí část je věnována krajní nouzi, kde bylo postupováno obdobným způsobem jako v předchozí části. Pozornost je nejdříve zaměřena na rozbor jednotlivých podmínek, poté jsou popsány všechny druhy...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Pícha, Lukáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Abstrakt Tato diplomová práce rozebírá právní úpravu odvolání v trestním řízení. Úvod přibližuje motivaci autora pro zvolení právě tohoto tématu, dále jsou zde vytyčeny základní cíle práce. Hlavním záměrem autora bylo důkladně rozebrat platnou právní úpravu institutu odvolání, přičemž cílem bylo učinit komplexní rozbor. Za tímto účelem autor postupně rozebírá zařazení institutu odvolání do systému opravných prostředků, základní zásady opravného řízení, jakož i vývoj odvolání na území České republiky. Dílčím cílem práce bylo uvést problematické otázky související s odvoláním, polemizovat nad nimi a navrhnout jejich řešení de lege ferenda. V této souvislosti jsou rovněž uvedeny názory předních odborníků včetně klíčových soudních rozhodnutí. Konečně bylo cílem porovnat právní úpravu odvolání se zahraničními právními úpravami, kdy se autor rozhodl pro porovnání institutu odvolání s úpravou v německém a slovenském právním řádu. První kapitola práce se tak věnuje obecné charakteristice opravných prostředků v trestním řízení. Autor se postupně vyjadřuje k podstatě a účelu opravného řízení a pokračuje zařazením institutu odvolání do systému opravných prostředků. Další dvě kapitoly navazují na úvodní část práce, jelikož cílem bylo obecně představit čtenáři odvolání tak, aby se v této...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Brodňan, Zdeněk ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
ZÁSADA SUBSIDIARITY TRESTNÍ REPRESE Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá jednou ze stěžejních zásad trestního práva - zásadou subsidiarity trestní represe. Tato zásada, nyní výslovně formulovaná § 12 odst. 2 trestního zákoníku, je předmětem zájmu jak právní teorie, tak i aplikační praxe. Výzkum se snaží odpovědět na otázky, zda je současné zakotvení zásady subsidiarity trestní represe v trestním zákoník potřebné, zda je užitá formulace vhodná a zda s touto zásadou aplikační praxe nakládá vhodným způsobem. Práce je rozdělena do dvou dílčích částí: První se zabývá teoretickým vymezení zkoumané zásady a pojmů s ní souvisejících. V druhé části jsou pak představeny konkrétní praktické případy, které se zásady subsidiarity trestní represe dotýkají a způsoby řešení těchto případů jsou pak porovnány se závěry učiněnými v teoretické části. V teoretické části je metodologicky nejprve přistoupeno k analýze odborné literatury, která se tímto tématem zabývá. Tato analýza se zaměřuje nejprve na zákonnou úpravu, kdy jsou zkoumány pojmy a pojetí trestného činu podle stávající úpravy a jejich srovnání s úpravou minulé. Pozornost je věnována i rozlišení pojmů společenská škodlivost a nebezpečnost. Samotná zásada subsidiarity trestní represe je zkoumána z hlediska jejího významu a použití a podmínek její aplikace, zejména...
|
|
|
Konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí
Tesnerová, Tereza ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem diplomové práce jsou konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí. V úvodu jsou rozebrány základní modely trestního soudnictví, a to adversární řízení pocházející z angloamerické právní kultury a inkviziční řízení původem z kontinentálního právního systému. Text se zaobírá jejich historickým vývojem, základními charakteristikami a odlišujícími znaky. Podstatou kapitoly je vliv prolínání prvků těchto systémů na základní zásady kontinentálního trestního řízení s důrazem na nedávnou novelu trestního řádu č. 333/2020 Sb. Druhá část této práce se věnuje dohodě o vině a trestu, prohlášení viny, nesporným skutečnostem a okrajově i trestnímu příkazu. Jedná se o konsensuální způsoby vyřízení trestních věcí, jež se nedají řadit do podmnožiny odklonů. To je dáno zejména jejich odsuzující meritorní povahou a účelem, kterým je především snaha o racionalizaci trestní justice, tedy její zrychlení a zefektivnění. Třetí část se věnuje odklonům v užším smyslu neboli tradičním odklonům, což je podmíněné zastavení trestního stíhání, podmíněné odložení návrhu na potrestání, schválení narovnání a odstoupení od trestního stíhání mladistvého. Odklony jsou projevem tzv. restorativní justice, jejíž hlavní funkcí je obnova narušených mezilidských vztahů, uspokojení nároku poškozeného a náprava pachatele. Jednotlivé...
|
|
|
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení
Štěpánek, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá uplatněním formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení. Práce vymezuje obhajobu obhájcem ve fázi vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání, přičemž pozornost je věnována mimo jiné důležitým a neopominutelným institutům obhajoby, konkrétně stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlédnutí do spisu, dále účasti obhájce ve vyšetřování, obstarávání důkazů obhájcem, prostudování spisu, návrhu na doplnění vyšetřování a taktéž návrhu na předběžné projednání obžaloby. Práce dále přibližuje zvláštnosti obhajoby při vazebním stíhání obviněného, přičemž důraz je kladen na samotný výkon obhajoby vazebně stíhaného s přiblížením osobních návštěv ve vazební věznici a problematiky žádání o propuštění z vazby za současného využití opatření nahrazujících vazbu. Pozornost je věnována taktéž projevu samotného obhájce, resp. jeho profesním limitům, v souvislosti s etickými předpisy a pravidly a kárnou odpovědností obhájce. Rigorózní práce neopomíjí ani obecný úvod do tématu, týkající se práva na obhajobu a osoby obhájce v trestním řízení, prostřednictvím kterého je formální obhajoba vykonávána. Výklad se věnuje právní úpravě práva na obhajobu, historickému exkurzu tohoto práva, jeho obsahu a...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Čermák, David ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Role státního zástupce v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce na téma Role státního zástupce v trestním řízení identifikuje a předkládá stěžejní části právní úpravy související s postavením, úlohou a úkoly státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupci zastávají při výkonu trestní spravedlnosti významnou a nezastupitelnou roli. V plné míře se projevuje zejména v přípravném řízení trestním, ve kterém státní zástupce uplatňuje svá dozorová oprávnění nad postupem policejního orgánu a disponuje řadou výlučných oprávnění, jenž mu umožňují efektivně kontrolovat a řídit průběh této fáze trestního řízení. Dále je to výlučně státní zástupce, kdo je v České republice oprávněn iniciovat trestní řízení před soudem a zastupovat v něm veřejnou žalobu. Práce si klade za cíl nejen přiblížit stěžejní části právní úpravy týkající se role státního zástupce v trestním řízení, ale kriticky analyzovat a zasadit je do širšího kontextu. K jednotlivým tématům a otázkám přistupuje především koncepčně a snaží se induktivní metodou abstrahovat z konkrétní úpravy (nejen trestního řízení) závěr o tom, jakou roli zástupci této tradiční právní profese zastávají. První část práce zasazuje roli státního zástupce v trestním řízení do historického kontextu a zabývá se vznikem prvních orgánů veřejné žaloby a jejich následnou...
|
|
|
Spolupracující obviněný a další instituty v boji proti organizovanému zločinu
Šimková, Karolína ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Spolupracující obviněný a další instituty v boji proti organizovanému zločinu Organizovaný zločin v současné době představuje rozsáhlé bezpečnostní riziko, v jehož důsledku nedochází jenom k ohrožení zájmů individuálních osob, ale k ohrožení zájmů celé společnosti. Z tohoto důvodu jsou orgány činné v trestním řízení společností tlačeny k jeho rychlému a efektivnímu vyšetřování, k jehož provedení jsou do trestněprávních předpisů zakotveny různé prostředky a nástroje. Tato práce se zabývá instituty v boji proti organizovanému zločinu, a jejím cílem je poskytnout náhled na používané prostředky, jejich právní vymezení a praktickou aplikaci, včetně poukázání na případné nedostatky současné právní úpravy. Za tímto účelem se práce nejdříve věnuje vymezení organizovaného zločinu jako takového, včetně jeho existujících definic a znaků. Samostatnou pozornost potom zasluhuje problematika terorismu, která s organizovaným zločinem vykazuje řadu shodných i divergentních znaků. Druhá a třetí část práce je již věnována nejzásadnějšímu z prostředků boje proti organizovanému zločinu, kterým je institut spolupracujícího obviněného. Práce pro pochopení veškerých souvislostí nejprve pojednává o historickém vývoji institutu a jeho srovnání s korunním svědkem. Dále již jsou v práci řešeny jednotlivé trestním řádem...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Časarová, Dominika ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je problematika oběti trestného činu v kriminologii a jejím cílem je představit určitý souhrn aktuálních poznatků z kriminální viktimologie, současné právní úpravy práv obětí a také praktických možností pomoci obětem. První kapitola je věnována samotnému vědnímu oboru viktimologie a vyjasnění jejího vztahu s kriminologií. Následuje stručný přehled vývoje viktimologie od jejích počátků, až po její moderní pojetí a proměna pohledu na oběť v čase. Druhá kapitola se pak podrobněji věnuje oběti jako takové - vymezení daného pojmu, charakteristice, či vyvracení mýtu o "ideální oběti", který ve společnosti doposud ve velké míře přetrvává a může mít neblahý vliv na to, jak je s obětí zacházeno. Třetí kapitola se věnuje viktimizaci, tedy procesu, ve kterém se z jedince stává oběť. Pozornost je zaměřena zejména na chování samotné oběti, viktimologické zavinění, a vztah oběti a pachatele, který je z hlediska viktimizace klíčovým faktorem. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na právní úpravu ochrany oběti v České republice. Kapitola nejprve popisuje odlišení pojmu oběti od poškozeného, jenž je pojmem striktně procesním a jako takovému mu nenáleží mnohá práva, která náleží oběti. Dále je představena mezinárodní úprava ochrany obětí, ze které ta česká v mnoha ohledech vychází a zavádí...
|
|
|
Zásada legality a oportunity v trestním řízení
Vrbová, Johana ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
ZÁSADA LEGALITY A OPORTUNITY V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou zásady legality a oportunity v trestím řízení. Cílem této práce bylo zjištění vývoje výjimek ze zásady legality. Úvodní část se zaměřuje na pojmové vymezení obou zásad, jakým způsobem se pohled odborných trestněprávních autorů na obě zásady měnil, až do současného vymezení. Po části věnované vymezení obou zásad navazuje jejich zakotvení a podoba v trestních řádech z roku 1873, 1950, 1956, 1961, až do současného platného znění trestního řádu. Na jakých zásadách byly tyto trestní řády založeny a jaký účel plnila zásada legality, případně zda v jednotlivých trestních řádech existovaly výjimky z této zásady. Zásada legality ukládá státnímu zástupci povinnost ke stíhání všech trestných činů, o nichž se dozví, proto se práce dále zaměřuje na tuto povinnost a jakým způsobem souvisí zásada legality i s jinými základními zásadami. Těžištěm práce je rozebrání jednotlivých výjimek ze zásady legality, které jsou zakotveny v platném znění trestního řádu a dále, které vychází přímo použitelných předpisů EU a z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Nejprve jsou zákonné výjimky rozděleny do čtyř skupin a následně se detailněji věnuje jednotlivým institutům. Jejich právnímu zakotvení, podmínkami k...
|
|
|
Ústavní limity trestního řízení
Kořínek, Štěpán ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Tato diplomová práce nese téma "Ústavní limity trestního řízení" jako esenciální stavební kameny procesu vyvozování trestní odpovědnosti. Za zásadní středobod tohoto tématu je přitom považováno právo na spravedlivý proces. V rovině institucionální garance jeho zachování a prosazování se ve významné míře podílí Evropský soud pro lidská práva skrze svoji judikaturu. Práce je rozčleněna do třech ústředních kapitol, které se dále člení na jednotlivé podkapitoly. První kapitola se věnuje základní charakteristice ústavních limitů trestního řízení, zejména z pohledu jejich pramenů a institucionálního zázemí. Druhá kapitola se zaobírá dílčími aspekty práva na spravedlivý proces. Tato kapitola je přitom nejobsáhlejší, neboť subsumuje jednotlivé komponenty řadící se pod pojem spravedlivý proces. Třetí kapitola je věnována perspektivám ústavních limitů trestního řízení, zejména v rovině rekodifikace trestního práva procesního v podmínkách ČR a v souvislosti s možnou podobou nového trestního řádu. Primární cíl uvedené práce spočívá v předložení a prozkoumání hlubšího schématu práva na spravedlivý proces s poukazem na vzájemné souvislosti mezi jednotlivými součástmi. Vedle obecné charakteristiky jeho dílčích prvků by práce měla reflektovat i vybrané zvláštnosti a specifičnosti individuálních aspektů práva na...
|
host ::
RSS.