|
|
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
|
|
|
Kolektivní biografie československé historiografie k roku 1934
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.
|
|
|
Vnější faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Je nepochybné, že vztahy Československa a Sovětského svazu měly po celou dobu existence obou státních celků nemalý vliv na vývoj ve středoevropském prostoru. Tato skutečnost nabyla na významu zejména v období po druhé světové válce, kdy se naše země postupně včlenila do nejzápadnější linie zemí komunistického bloku, a tím i do sféry sovětského vlivu. Způsob utváření obrazu Sovětského svazu tak, jak byl vnímán veřejností v Československu v období mezi oběma světovými válkami, by tedy mohl být jedním z klíčů k pochopení poválečného příklonu té samé veřejnosti k levicovým idejím, které Sovětský svaz alespoň navenek reprezentoval. V tomto procesu sehrála nemalou roli sovětská propaganda, která konstruovala částečně nereálný obraz sovětské země v zahraničí nejen vlastními prostředky, ale pokoušela se i o legitimizaci tohoto obrazu úsilím o pozitivní svědectví ze strany cizích státních příslušníků, kteří sovětské Rusko navštívili.
|
|
|
Utváření obrazu sovětského Ruska v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Na utváření obrazu sovětského Ruska v meziválečném Československu měla vliv celá řada aspektů. Vedle postojů ruské bílé emigrace, bývalých příslušníků čs. legií a činnosti celé řady československých organizací zabývajících se sovětskou problematikou to byla konstrukce sovětského státu v pracích československých občanů, kteří získali se sovětským Ruskem jistou bezprostřední zkušenost, ať již délka jejich pobytu v zemi byla jakákoliv. Jednalo se o zkušenost se zkreslenou skutečností, kterou jim nabízely sovětské orgány prostřednictvím institucí zabývajících se pohybem cizinců na území SSSR, v jejichž rámci se zahraniční návštěvníci pohybovali. V prvních letech bolševické vlády nebyla problematika cest cizinců podřízena specifické organizaci, po svém ustavení tuto oblast převzaly pod patronaci zejména VOKS -Všesvazová společnost pro kulturní styky se zahraničím a sovětská státní cestovní kancelář Intourist. VOKS se zabývala zejména cestovateli z řad zahraničních kulturních a společenských elit. Cestovní kancelář Intourist umožňovala návštěvu Sovětského svazu vedle specializovaných delegací i široké zahraniční veřejnosti. Okruh "poznaného" a "poznatelného" byl omezen jak nabídkou výše zmíněných institucí, stejně jako dalšími vnitřními kontrolními mechanizmy sovětské vlády. Pohyb byl omezen na specifické oblasti...
|
host ::
RSS.