|
|
Image of the United Kingdom in Russian media in the context of Brexit
Sharkova, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Vystoupení Spojeného království z Evropské unie představovalo významnou světovou událost, která přitahovala pozornost jak odborníků v oblasti politiky a mezinárodních vztahů, tak veřejnosti a médií. Po referendu o brexitu se pozornost celého světa soustředila na situaci ve Spojeném království. Média všech zemí informovala o této události různým způsobem. Diplomová práce "Obraz Spojeného království v ruských médiích v kontextu brexitu" proto zkoumá obraz Velké Británie v ruských provládních médiích Russia Today a opozičních médiích Dozhd. Práce zahrnuje kritickou diskurzivní analýzu článků z obou zdrojů z období od 23. června 2016 do roku 2018. Analýza byla následně použita k vytvoření obrazu Spojeného království v každém z těchto médií. Zvláštní pozornost byla věnována informování o ruském vměšování do referenda o brexitu prostřednictvím výzvy k emocím britských voličů přes sociální síť Twitter. Obraz Spojeného království v souvislosti s brexitem v opozičních a provládních médiích byl následně porovnán s cílem zjistit, jak se obraz Spojeného království změnil v kontextu vměšování Ruska, a jaké jsou názory dvou médií na ruské vměšování do referenda o brexitu. Klíčová slova brexit; referendum; mediální reprezentace; mediální obraz; média a společnost; Velká Británie; ruská média Název práce Obraz...
|
|
|
Secesionistická hnutí v Evropské unii - případová studie Skotsko
Říhová, Sandra ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Skotská národní strana (SNP) je stranou zastávající skotskou secesi a také skotskou dominantní stranou po vítězství ve všech volbách od roku 2007. V situaci, kdy SNP a značná část Skotů doufá v brzké opakování referenda o nezávislosti Skotska, se tato práce snaží prozkoumat hlavní témata a vymezení nacionalismu v pojetí SNP pomocí aplikace metody tematické analýzy volebních programů SNP z období mezi lety 2007 a 2021. Na základě analýzy práce identifikuje tři hlavní témata, prostřednictvím kterých SNP formuje skotský nacionalismus. Skotský nacionalismus v podání SNP se odráží v konstrukci národní identity, pojetí skotského občanství na základě teritoria a sounáležitosti skotského národa. Skotsko se definuje pomocí rovnostářství a komunitních hodnot. Vizí SNP je pak spravedlivá společnost následující sociálnědemokratickou ideologii strany, sdílející smysl pro skotskou kulturu a globální otázky. Celkovou politickou strategii strany lze zhodnotit jako prohlubující se odklon od ekonomického a sociálního statusu quo v rámci Unie, kdy je nezávislost postupným procesem, v rámci kterého by stále rostla síla skotského parlamentu prostřednictvím přenášení pravomocí z Westminsteru, ale zároveň by Skotsko mohlo sdílet suverenitu v rámci EU.
|
|
|
Kolektivní pamět a nigerijská občanská válka v nigerijské diaspoře v Dublinu
Ojo Omorodion, Nick ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
1 Anotace Diplomová práce se zabývá kolektivní pamětí nigerijské občanské války u lidí žijících v nigerijské diaspoře v hlavním městě Irska Dublinu. Autor na vzorku 19 lidí nigerijského původu zkoumá jakým způsobem jednotlivci tvoří svoje individuální vzpomínky v rámci širší kolektivní paměti v diaspoře. Respondenti jsou rozděleni do skupin na základě dvou parametrů. První je jejich etnicko-regionální původ v Nigérii a druhý příslušnost k první nebo druhé generaci imigrantů v Irsku. Primárních data jsou nashromážděna metodou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro zpracování dat je využito metody komparativní kvalitativní obsahové analýzy, přičemž autor zohledňuje dvě roviny rozdělení respondentů. Práce teoreticky vychází z teorií pamětí, konkrétně kolektivní paměti. Dále téma teoreticky vytyčuje koncept diaspora. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují tvoření jedincových individuálních vzpomínek a v čem se liší kolektivní paměť zkoumaných skupin na základě výše zmíněného rozdělení. Sekundárními cíli práce jsou charakterizování nigerijské diaspory v Dublinu a problematika vlastní identity u první a druhé generace migrantů.
|
|
|
Vývojová křivka kondicionality politiky rozšiřování EU - role principu "dobrého sousedství" v případě hraničních sporů
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
DP JANA LIPSKÁ Abstrakt Diplomová práce zkoumá politiku dobrého sousedství (princip good neighborhood) jako jednu z podmínek pro vstup (balkánských) zemí do EU. Jelikož se jedná o neukotvený koncept, měla by se práce věnovat jeho vývoji a možnosti vymáhání coby kondicionality. Právě jeho vymahatelnosti alespoň částečně dosáhla EU po rozšíření o Chorvatsko v roce 2013, respektive úpravou kondicionality v roce 2018, kdy se stalo podmínkou přijetí nového státu vyřešení jeho bilaterálních sporů. Práce objasňuje tuto změnu kondicionality a co k ní představitele EU vedlo. EU rovněž změnila svoji roli v těchto sporech. Z pozice aktivního mediátora se dostala do pasivní pozice, ze které především apeluje na zúčastněné strany sporu, aby jej řešily. EU tak dává najevo svoji roli coby normativní síly, k čemuž využívá právě kondicionalitu. Základním předpokladem je, že dříve se EU snažila více zasahovat a takové spory řešit, zároveň ale přijímala státy, které je vyřešené neměly. Z toho se Unie poučila a její politika se změnila v menší angažmá, ale větší důraz na vyřešení těchto sporů. Tato práce připomíná základní zlom, který k rozhodnutí unijních představitelů vedl, a tím byl vstup Chorvatska do EU i přes nevyřešený spor se sousedním Slovinskem. Práce vychází z předpokladu, že EU zjistila, že není efektivním...
|
|
|
Volt Europa: A New Kind of European Political Party?
Trunečka, Adam ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Vedle procesu evropské integrace velkého množství politik věnuje vědecká komunita pozornost i politické integraci v ES/EU. Evropské politické strany neboli eurostrany byly založeny a podléhají svým členským stranám, ne individuálním členům - mnohé ani individuální členství nenabízejí. Proto jsou eurostrany označovány jako "strany (složené ze) stran" ("patries of parties"). V průběhu času docházelo k pokusům o vytvoření panevropských stran přímo občany. Nejvýznamnějšími soudobými příklady jsou DiEM25 a Volt Europa. Cílem této práce je zjistit, zda se sebeprezentace Voltu jako "první panevropské strany" skutečně odráží v její vnitřní struktuře a zda se liší od "klasických" "stran složených ze stran". Jako rámec práce posloužily typologie vertikální stranické organizace Maurice Duvergera. Pomocí tematické analýzy jsem studoval stanovy Voltu a některých jeho poboček. Tato analýza byla doplněna polostrukturovanými rozhovory s některými členy strany. Dospěl jsem k závěru, že Volt Europa dává svým individuálním členům rozsáhlá práva a ústřední roli ve stranické struktuře. Má také určitou moc nad národními pobočkami, na rozdíl od typických eurostran. Navíc z části určuje jejich strukturu. Zároveň je Volt místně decentralizovaný. Existují také vertikální vztahy mezi národními pobočkami, které nejsou na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Parlament České republiky a kontrola legislativního procesu Evropské unie
Nováčková, Kateřina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je podívat se na aktuální pravomoci národních parlamentů a jejich schopnost ovlivňovat legislativní proces Evropské unie. Hlavní otázkou je zjistit, jak v praxi funguje zapojení národních parlamentů do evropského legislativního procesu. V teoretické rovině bude práce rámována debatou o demokratické legitimitě, jejímž úkolem bude vymezit pojem demokratická legitimita a představit základní argumenty, o něž se autoři opírají v tvrzení o (ne)existenci demokratického deficitu. Zkoumán bude mechanismus včasného varování, který zavedla Lisabonská smlouva, a v jeho rámci konkrétně proces vydávání odůvodněných stanovisek. Výzkumnou otázkou diplomové práce je, zda procesem vydávání odůvodněných stanovisek může být skrze národní politické strany posilována demokratická legitimita Evropské unie, což bude vyžadovat detailní analýzu samotných odůvodněných stanovisek. Jedná se o jedno-případovou studii, která zkoumá případ Parlamentu České republiky. Detailně tak budou analyzována všechna odůvodněná stanoviska, která vydaly Senát a Poslanecká sněmovna PČR.
|
|
|
Vnitřní struktura eurostran po roce 2004
Kuznická, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá závislost a vztah mezi eurostranami a frakcemi Evropského parlamentu a eurostranami a národními stranami. Výzkum konkrétně probíhá na pěti eurostranách: Evropské lidové straně (EPP), Evropské sociálnědemokratické straně (PES), Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), Evropské straně zelených (EGP) a Straně evropské levice (PEL) v období 2004-2013 a soustředí se na tři oblasti: financování eurostran, vedení eurostran a autonomii při rozhodování. Práce dochází k několika závěrům. V otázce financování dochází po roce 2004, kdy vešlo v platnost Nařízení č.2004/2003 upravující financování eurostran, k osamostatnění eurostran na frakcích Evropského parlamentu a částečně i národních stranách, zároveň eurostrany disponují stále většími prostředky. Na druhou stranu jak je ukázáno na příkladu nominace a následné volby takzvaných Spitzenkandidátů, tedy kandidátů na předsedu Evropské komise, do rozhodovacího procesu jsou stále zapojeny všechny tři zmíněné složky, míra hierarchizace je přitom podobná hierarchizací členských stran eurostran. Práce také upozorňuje na značné personální propojení frakcí Evropského parlamentu a nejvyšších pozic v eurostranách a poukazuje na vztah mezi stářím a tedy i mírou institucionalizace eurostran a postavení frakcí v jejich orgánech.
|
|
| |
host ::
RSS.