|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Nucená uzavření pražských muzeí a galerií v roce 2020. Důsledky nucených uzavření v roce 2020 pro pražská muzea, galerie a jejich adaptace v online světě
Peřina, Milan ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Wančová, Nina (oponent)
V březnu 2020 zasáhla Českou republiku pandemie covidu-19. Následovaly tři vlny nucených uzavření, které omezily činnost muzeí a galerií a znemožnily veřejnosti jejich návštěvu. Muzejní prezentace se proto přesunula do online oblasti, kde se instituce snažily zaujmout své online návštěvníky virtuálními prohlídkami, videi, komunikací na sociálních sítích a dalšími projekty. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké důsledky měla nucená uzavření v roce 2020 na pražská muzea a galerie a jak se tyto instituce zvládly adaptovat v online světě. K tomuto účelu jsem zvolil metody dotazníkového šetření a rozhovoru. Celkem jsem oslovil 64 pražských muzeí a galerií, od nichž jsem získal 32 odpovědí. Výsledky ukazují na dalekosáhlé problémy, které nucená uzavření pro tyto instituce znamenaly. I po znovuotevření se návštěvnická čísla nevrátila do stavu před vypuknutím pandemie covidu-19. Přesto nehrozí v blízké budoucnosti žádnému z respondentů zánik. Optimističtěji dopadla adaptace pražských muzeí a galerií v online světě. Instituce dokázaly vytvořit celou škálu zajímavých online projektů, které zaujaly pozornost jejich návštěvníků. Problémem internetových aktivit se stalo jejich vyhodnocení, pro které instituce nemají potřebné zkušenosti ani srovnání s jinými subjekty. Ačkoliv se muzea a galerie zvládla...
|
|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Poslanecká imunita v českém politickém systému
Jareš, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Práce "Poslanecká imunita v českém politickém systému" se zabývá historií poslanecké imunity v českých zemích od roku 1848 do současnosti. Soustředí se přitom především na téma vydávání poslanců a senátorů k trestnímu stíhání a na pokusy o omezení poslanecké imunity v České republice po roce 1993. Podrobně se práce věnuje úpravám imunity v jednotlivých ústavách platných na našem území od roku 1848, mapuje také případy vydávání poslanců ke stíhání v období První republiky stejně jako imunitní případy v době komunistického režimu. Součástí práce jsou rovněž kapitoly o historii poslanecké imunity, jejím obecném právním vymezení stejně jako o úpravě imunit v zahraničních ústavách.
|
|
| |
host ::
RSS.