|
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
|
|
Početnost a přežívání mláďat potápivých kachen v jihočeských rybničních soustavách
Čehovská, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním početnosti rodinek a mláďat potápivých kachen a individuální reprodukční úspěšností značených samic vyjádřenou jako přežívání mláďat. Studovaným územím byly jihočeské rybniční soustavy na Třeboňsku, Soběslavsku, Jindřichohradecku a Českobudějovicku. V letech 2014 a 2015 bylo zaznamenáno 139 rodinek a 963 mláďat poláka velkého (Aythya ferina), 140 rodinek a 948 mláďat poláka chocholačky (Aythya fuligula) a 47 rodinek a 312 mláďat zrzohlávky rudozobé (Netta rufina). Nejvýznamnějším faktorem prostředí podmiňujícím jejich výskyt na rybníku byla průhlednost vody. Bylo zjištěno působení i některých dalších environmentálních charakteristik na počty rodinek a mláďat jako je rozloha vodní plochy, průměrná hloubka, počet ostrovů, zastoupení mokřadů a otevřené krajiny v okolí.
Sledování individuálně značených samic poláka velkého a poláka chocholačky s jejich mláďaty proběhlo v letech 2004 až 2015. Bylo zjištěno, že přežití je nejnižší od vylíhnutí do 1 až 10 dne, celková pravděpodobnost přežití byla 0.395 pro poláka velkého a 0.383 pro poláka chocholačku. Přežití bylo negativně korelováno se vzdáleností přesunů kachňat, kdy nejčastější pohyb byl do 2 km od hnízdního rybníka a maximální vzdálenost, kterou mláďata překonala, bylo 5 km. Vlivy vnějších faktorů a vnitrodruhových rozdílů na přežívání kachňat neměly statisticky průkazný vliv.
|
|
|
Měření průtoku kapaliny
Bilý, Michal ; Zuth, Daniel (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením průtoku kapalin. V krátkosti jsou zde popsány základní pojmy týkající se měření průtoku a principy vybraných průtokoměrů. Dále se práce věnuje návrhu a sestavení měřicí aparatury, přibližující praktické měření průtoku.
|
|
|
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů: Společenstva a organismy
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kokeš, Jiří ; Bílý, Michal ; Desortová, Blanka ; Slavík, Ondřej
Sumarizace metodických výstupů a výsledků z let 2006-2007. Použití fytoplanktonu jako bioindikátoru kvality tekoucích vod s ohledem na dynamiku průtoku, obsah živin a vývoj klimatických změn. Využití společenstev ryb, především jejich prostorových a reprodukčních nároků za různých geomorfologických podmínek, pro popis stavu a předpověď vývoje ekosystémů tekoucích vod. Zhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů organismů (např. mlžů a korýšů), sledování změn početnosti jejich populací a tvorba záchranných programů pro jejich další zachování v ekosystému tekoucích vod. Vyhodnocení společenstev makrozoobentosu v podélném profilu říční sítě ČR, určení mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti (metoda FISH) a rozvoj molekulárních metod v mikrobiologii vody.
|
|
| |
|
|
Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí‚ orientovaný na vliv antropogenních tlaků‚ její trvalé užívání a ochranu‚ včetně legislativních nástrojů: Společenstva a organismy
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Kokeš, Jiří ; Bílý, Michal ; Desortová, Blanka ; Slavík, Ondřej
Použití fytoplanktonu jako bioindikátoru kvality tekoucích vod s ohledem na dynamiku průtoku, obsah živin a vývoj klimatických změn. Využití společenstev ryb, především jejich prostorových a reprodukčních nároků za různých geomorfologických podmínek, pro popis stavu a předpověď vývoje ekosystémů tekoucích vod. Zhodnocení výskytu zvláště chráněných druhů organismů (např. mlžů a korýšů), sledování změn početnosti jejich populací a tvorba záchranných programů pro jejich další zachování v ekosystému tekoucích vod. Vyhodnocení společenstev makrozoobentosu v podélném profilu říční sítě ČR, určení mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti (metoda FISH) a rozvoj molekulárních metod v mikrobiologii vody.
|
|
|
Fytoplankton aluviálních tůní
Pithart, David ; Kylbergerová, Magdalena ; Pechar, Libor ; Hrbáček, Jaroslav ; Fiala, Dan ; Bílý, Michal ; Rulík, M.
Fytoplankton aluviálních tůní byl zkoumán v nivě Lužnice následujícími přístupy: sezonní průběh fytoplanktonu ve dvou tůních, extensivní čtvrtletní odběry ve 30 tůnich a diurnální vertikalní migrace v několika tůních. Jakožto základní charakteristický rys fytoplanktonu byla nalezena dominance bičikovců Cryptophyceae a Euglenophyceae, naopak kokální formy Chlorococcales a Sinici temer chyběly. Důvodem bude zřejmě slabé míchání vodního sloupce, kde kokální formy sedimentují z dosahu světla, zatímco bičíkovci zaujímají optimální polohu vzhledem k jejich fotosyntéze.
|
|
|
Jak lze měřit relativní zastínění tůní
Bílý, Michal ; Pithart, David
Ve třech zatopených lomech byla zkoumána stratifikace a vertikální distribuce fytoplanktonu, v jedné lokalitě rovněž diurnální vertikální migrace fytoplanktonu. Ve všech lokalitách dominovali bičíkovci, na hranici anoxie byla nalezena společenstva Cryptomonas spp. soustředěna do úzkych vrstev vodního sloupce.
|
|
| |
host ::
RSS.