|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana osobních údajů
Kürtösiová, Milada ; Prášková, Helena (oponent) ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce)
Závěr Na závěr této diplomové práce můžeme shrnout, že otázka ochrany osobních údajů je velmi úzce spjata se základními lidskými právy - s ochranou soukromí a rodinného života. Kořeny právního zakotvení ochrany osobních údajů nacházíme v celé řadě mezinárodních právních dokumentů různé právní síly a různého zaměření - počínaje Všeobecnou deklarací základních lidských práv a svobod a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod počínaje, a konče specifickými dokumenty věnujícími se již přímo a výhradě ochraně osobních údajů - zejména Úmluvou na ochranu osob se zřetelem na automatické zpracování osobních dat a evropskou směrnicí z roku 1995 konče. Přestože o lidsko-právních kořenech ochrany osobních údajů nejsou pochyby, dochází v současné době stále častěji ke střetu tohoto práva s jinými druhy lidských práv a zejména s právy, která mají chránit většinovou společnosti (oproti právům zaměřeným na ochranu jednotlivce). Otázka, která lidská práva a zda vůbec mají přednost před právem na ochranu osobních údajů, není stále zodpovězena a zůstává výzvou do budoucnosti. Právní základy úpravy ochrany osobních údajů v českém právním řádu koncentruje především zákon o ochraně osobních údajů. Vedle tohoto zákona existuje celá řada právních předpisů, které se ve své dílčí části věnují rovněž problematice ochrany...
|
|
|
Zkrácená řízení o přestupcích (vývoj a současná právní úprava)
Herudková, Jana ; Kopecký, Martin (oponent) ; Prášková, Helena (vedoucí práce)
Závěr I. Řízení o přestupcích představuje kvalifikovaný postup správních orgánů, ve kterém je rozhodováno o konkrétních právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jmenovitě určených osob. Účelem tohoto řízení je rozhodnout o vině a případné sankci za spáchaný skutek, v němž je přestupek jako zvláštní druh správního deliktu spatřován. Rozhodování o přestupcích je pojímáno jako součást výkonu veřejné moci, směřujícího k usměrnění chování adresátů veřejno-správního působení a ochraně veřejného zájmu. Dle zásady materiálního právního státu vyjádřené v čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Je tedy třeba, aby právním předpisem tohoto druhu, respektive právní síly, byly upraveny jednak podmínky odpovědnosti za přestupek vymezením deliktně způsobilého subjektu, skutkových podstat přestupků a sankcí za přestupky ukládaných, jednak procesní postupy správních orgánů v rámci objasňování a postihu takovýchto deliktů. Základním pramenem přestupkového práva je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zakotvující obecné základy právní odpovědnosti za přestupky, některé skutkové podstaty přestupků a procesní režim vyřizování přestupků. Posláním procesních ustanovení je zabezpečit,...
|
|
|
Opatření obecné povahy
Schagerer, Milan ; Prášková, Helena (oponent) ; Staša, Josef (vedoucí práce)
50 Závěr Jak tedy na závěr zhodnotit nový institut opatření obecné povahy, který si během posledních let hledá místo a uplatnění ve správních řízeních v českém právním řádu? Idea přijetí zcela nového typu činnosti správních úřadů je naprosto bezpochyby správná. Snaha zajistit silnější procesní ochranu, ale i větší vliv účastníků na vydávání opatření obzvláště tam, kde byla dříve situace řešena podzákonnou normotvorbou, je zcela bez debat chvályhodná a záslužná. Tak jak podobné instituty fungují v okolních zemích, dávají za pravdu názorům, že právo není zakonzervovaným oborem bez inovativních a zjednodušujících postupů, ale s dávkou zdravého rozumu lze pro veřejnost vytvořit spoustu pozitivních a moderních řešení i v této oblasti. Bohužel, realita za samotným nápadem značně pokulhává. Legislativní neobratnost a liknavost, projevující se v poslední dekádě prakticky ve všech oborech práva si vybírá svou daň i v případě toho institutu, jakkoliv byl původně zamýšlen novátorsky a osvíceně. První problémy přišly již s přehnaně uspíšeným přijetím úpravy v telekomunikačním zákoně, která rovněž obsahovala novelu soudního řádu správního. Tato úprava je dodnes častým terčem rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, a svědčí o nepochopení institutu opatření a jeho častém zaměňování za akt obecně závazného typu....
|
host ::
RSS.