|
|
Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu
Prokopiusová, Jana ; Špaček, Jiří (oponent) ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním podnětem pro tuto práci, pojmenovanou Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu, byly výsledky studií italských lingvistů, kteří se zabývají osvojováním jiného než mateřského jazyka. Obecnému souhrnu, ve kterém je ve zkratce nastíněna daná problematika, je věnována první část: nastiňuji tu stručně různé aspekty akvizice jazyků, průběh, jakým akvizice probíhá v italštině, a na závěr se zamýšlím nad praktickým využitím těchto informací. Největší prostor bude věnován jednotlivým etapám přijímání slovesných časů, které jsou vlastním tématem této práce. Podle závěrů citovaných studií lze totiž obecně stanovit, v jakém pořadí dochází k osvojování jednotlivých gramatických časů (prézens - passato prossimo - imperfektum - futurum - passato remoto). Na ně jsem se tedy zaměřila dále (konkrétně na přítomný čas, složené a jednoduché perfektum, imperfektum a futurum) a po popsání jejich funkcí na základě několika italských gramatik jsem se blíže zaobírala tím, jak jsou vysvětleny v některých učebnicích italského jazyka. Zajímalo mě, do jaké míry se ony učebnice shodují s přirozenou sekvencí gramatických časů při osvojování, případně jaké funkce časů jsou obsažené v jednotlivých učebnicích. Pokud jsem narazila na nesrovnalosti ve vysvětlení vybraných časů indikativu nebo absenci...
|
|
|
Zhodnocení nejpoužívanějších učebnic italštiny
Skoupá, Renata ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Mištinová, Anna (oponent)
Tato kritická studie některých nejpoužívanějších učebnic italštiny v České Republice, v Itálii a jinde spočívá ve zhodnocení a porovnání pěti učebnic italštiny, s nimiž jsem měla možnost pracovat jako studentka i vyučující italštiny. Následně byly učebnice podrobeny jednotlivým hodnotícím kritériím a byly porovnány jako nástroje sloužící jak studentům, tak vyučujícím. Mezi skutečnostmi, které vyplývají z tohoto hodnocení, bych ráda zdůraznila fakt, že jedním z největších problémů zde srovnávaných učebnic je nezahrnutí italských reálií jako nedílné součásti učebnice. Mezi vybranými pěti manuály pouze Studio italiano, učebnice určená anglofonním studentům, může být z tohoto hlediska hodnocena jako dostačující. Tato učebnice také jako jediná z pěti hodnocených obsahuje velké množství opakovacích lekcí. Ostatní čtyři učebnice italštiny opakování buď nezahrnují vůbec, nebo jej ponechávají jen jako jakýsi méně významný, doplňující prvek. Další problém, který se objevuje u hodnocení učebnic, je pořadí gramatických jevů. V tomto ohledu se jeví učebnice Italština pro samouky naprosto nevhodná nejen pro samostudium, k němuž je určena, ale i pro studium ve třídě s učitelem. Je to učebnice, která může studenta od studia italštiny zcela odradit. Impulsy, kterými jazyková učebnice může přispět ke studentově motivaci,...
|
|
|
Anglicismy v italských médiích - se zřetelem na lexikum tištěných časopisů
Machková, Veronika ; Špaček, Jiří (oponent) ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Cílem mojí práce nazvané Anglicismy v italských médiích - se zřetelem na lexikum tištěných časopisů je na příkladech ze 14 tištěných italských médií pocházejících z posledních několika let dokázat, že současná italština je v dnešní době velmi ovlivňována anglickým jazykem a bohužel spíše v tom negativním smyslu. Do italského jazyka, a to jak mluveného i psaného, proniká stále více anglických slov a nejedná se pouze o nenahraditelné termíny, ale obyčejné výrazy z běžného denního života, které vystrnaďují stejně výstižné italské ekvivalenty. Podle mého názoru jsou to právě média, která současný trend anglicismů do italštiny zavádějí a jejich častým používáním podporují i jejich masové přejímání čtenářským publikem. Jak jsem myslím dokázala v tabulkách, které mapují anglicismy otištěné v konkrétních médiích a jejich (mnohdy nadměrné) množství, tento fenomén se týká všech typů médií. Ať už jsou určené mladým lidem, kteří jsou v angličtině nejzběhlejší, nebo starším generacím, jež naopak angličtinu neovládají. Nezáleží ani tématech - anglicismy se objevují jak ve článcích o byznysu, ekonomii, politice, tak i filmu, televizi, módě, hudbě, slavných osobnostech a společenském dění. Jedinou výjimkou, kdy se angličtiny nepoužívají (a to ve všech typech médií), jsou vážná a tragická témata související s kriminalitou,...
|
|
|
Porovnání některých oblastí jazykového obrazu světa v češtině a italštině
Tinková, Eva ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce bylo porovnání české a italské slovní zásoby a frazeologie z tematických okruhů smyslového vnímání a porovnání konceptualizace emocí z hlediska kognitivní lingvistiky, přesněji řečeno z hlediska jednoho ze směrů kognitivní lingvistiky, který klade důraz na sepětí jazyka s kulturou, které se promítá do jazykového obrazu světa, tedy do způsobu, jakým dané společenství konceptualizuje okolní svět.
|
|
|
Kompozita v současné italštině s přihlédnutím k exocentrickým formacím
Langrová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zaměřím na kompozita v současné italštině. Mohou být tvořena italskými elementy (viz kap. 2-11), nebo neoklasickými elementy (viz kap.13). Mým cílem bude zpracovat kompozita tvořena italskými elementy. Nejprve vysvětlím v čem kompozice spočívá, čím jsou kompozita charakteristická a čím se liší od jiných způsobů tvoření slov v italštině. Některé vlastnosti porovnám i s jinými jazyky. Dále se zmíním o derivaci kompozit, i když je to velmi řídký jev.
|
|
|
Vývoj jmenných kategorií
Šachová, Lenka ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vývoj jmenných kategorií" popisuje, jak se italská substantiva vyvinula z latinských substantiv, co se jejich kategorií týká. Nejprve je pojednáván vývoj latinských deklinací v italské třídy. Pět latinských deklinací se zredukovalo do tří italských tříd, a to přesunem substantiv ze čtvrté a páté deklinace do jedné ze tří italských tříd. Druhá kapitola je věnována latinskému pádovému systému, který se do italštiny nedochoval, a okolnostem jeho zániku. Moderní italská substantiva jsou morfologicky neměnná a pocházejí z latinských tvarů akuzativu. Dále se práce zabývá vyjádřením pádových vztahů pomocí slovosledu a použití předložek. Číslo substantiv je pojednáváno ve třetí kapitole, kde je také popsán systém číselné flexe v moderní italštině. Tato kapitola se také věnuje nepravidelným plurálům. Více do hloubky je pojednáno o skupině substantiv maskulina singuláru, zakončených na -o, které tvoří gramaticky ženský plurál shodný s koncovkou první třídy feminina. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na rod, který je jak v latině, tak v italštině velmi arbitrární. Nejprve se tato kapitola věnuje rodu obecně, posléze se uvádí konkrétní příklady. Rod je definován pomocí Hockettovy definice; závisí na morfologické shodě mezi substantivy a jejich modifikátory. V souladu s Corbettem jsou typy přiřazení rodu...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné italské lingvistiky. Teoretické a metodologické přístupy
Brožovský, Lukáš ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Předkládaná práce má tři hlavní témata. Nejprve se zabývá obecným postavením angličtiny jako globálního jazyka. V dalších dvou částech práce se autor zamýšlí nad fenoménem kontaktů jazyků a jazykových interferencí z pohledu současné, zvláště italské lingvistiky a především provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu korpusu sestaveného pro potřeby této práce, ve kterém ověřuje východiska z teoretické části práce. Práce má tři hlavní kapitoly. V kap. 2 analyzujeme důvody, které vedly k rozšíření angličtiny a jejímu současnému postavení ve světě. Tato kapitola se zabývá klady i zápory anglického jazyka z hlediska jeho globálnosti. Po obecné analýze angličtiny jako univerzálního světového jazyka zaměřujeme naši pozornost na evropský kontinent a blíže ukazujeme působení angličtiny na evropské jazyky a zvláště na italštinu, které je věnována samostatná podkapitola. Zabýváme se zvláště obdobím po druhé světové válce, ve kterém se působení angličtiny na italštinu manifestuje nejvýrazněji. První část práce uzavírá kapitola o puristických tendencích a obecném postavení anglicismů v italštině z pohledu současné italské lingvistiky. V kap. 3 zkoumáme podrobněji fenomén kontaktu jazyků a jazykových interferencí. V souladu se současnými poznatky shrnujeme klasifikaci výpůjček a nově definujeme některé základní pojmy z...
|
|
|
Alterace: deminutiva a augmentativa současné italštiny
Neuwirth, František ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
uzivanych sufixech, 0 jejich vyznamu a frekvenci pouziti. Nepfislusf nam hodnotit, do jake byl ten to nas pokus uspesny. Na tomto miste si vsak dovolfme shrnout poznatky, ke kterym jsme dospeli studiem odborne literatury, analyzou znacneho mnozstvf dokladu, praci s elektronickymi slovniky a korpusy a vlastni excerpcf. Podstatou alterace je specificka zmena vyznamu zakladoveho slova, k nfz dochazf prostfednictvim specifickych sufixu: zakladnf vyznam zakladoveho slova pfitom zustava zachovan, pfipojuje se k nemu pouze urcita nuance, nebo - v nekterych pfipadech - zvlastnf pragmaticky vyznam. Napf. od slova ragazzo lze vytvofit (mimo jine) nasledujfci alteraty: ragazzino, ragazzetto, ragazzotto, ragazzone, ragazzaccio. Ragazzino a ragazzetto jsou deminutiva; intenzita deminuce je vsak u ragazzino vetsf nez u ragazzetto. Ragazzotto je na pul cesty mezi deminutivem a augmentativem. Ragazzone je pak augmentativum a ragazzaccio pejorativum. Na semanticke urovni lze modifikaci alteracnfm sufixem pfirovnat k modifikaci adjektivem. Bylo by tedy mozno parafrazovat napfiklad takto: ragazzino, "velmi maly chlapec"; ragazzetto, "maly chlapec"; ragazzotto, "vetsf chlapec"; ragazzone, "velky chlapec"; ragazzaccio, "nevychovany chlapec". Tyto parafraze jsou abstraktnf a majf pouze ilustrovat povahu alterace. Kazdy ze...
|
|
|
Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné italské lingvistiky. Teoretické a metodologické přístupy
Brožovský, Lukáš ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent) ; Radimský, Jan (oponent)
Předkládaná práce má tři hlavní témata. Nejprve se zabývá obecným postavením angličtiny jako globálního jazyka. V dalších dvou částech práce se autor zamýšlí nad fenoménem kontaktů jazyků a jazykových interferencí z pohledu současné, zvláště italské lingvistiky a především provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu korpusu sestaveného pro potřeby této práce, ve kterém ověřuje východiska z teoretické části práce. Práce má tři hlavní kapitoly. V kap. 2 analyzujeme důvody, které vedly k rozšíření angličtiny a jejímu současnému postavení ve světě. Tato kapitola se zabývá klady i zápory anglického jazyka z hlediska jeho globálnosti. Po obecné analýze angličtiny jako univerzálního světového jazyka zaměřujeme naši pozornost na evropský kontinent a blíže ukazujeme působení angličtiny na evropské jazyky a zvláště na italštinu, které je věnována samostatná podkapitola. Zabýváme se zvláště obdobím po druhé světové válce, ve kterém se působení angličtiny na italštinu manifestuje nejvýrazněji. První část práce uzavírá kapitola o puristických tendencích a obecném postavení anglicismů v italštině z pohledu současné italské lingvistiky. V kap. 3 zkoumáme podrobněji fenomén kontaktu jazyků a jazykových interferencí. V souladu se současnými poznatky shrnujeme klasifikaci výpůjček a nově definujeme některé základní pojmy z...
|
host ::
RSS.