|
|
Vymezení státního území ČR a změny státních hranic
Šmíd, Adolf ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Vymezení státního území ČR a změny státních hranic Abstrakt Práce je zaměřena na rozbor státního území a státních hranic České republiky. Zejména se zaměřuje na historický vývoj a platné právní předpisy, které utvářejí státní hranice současné České republiky. Nejdříve se zaměřuji na pravé jádro hraničního práva. Vzhledem k tomu, že státní území vychází z Ústavy České republiky, provádím rozbor ústavních ustanovení a navazujících zákonů, které tvoří právní základ hraničního práva, jeho ochranu a další klíčové aspekty. Dále analyzuji ústavně-historický vývoj České republiky od okamžiku rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce, který představuje znovuzrození hranic samostatného a suverénního českého státu (případně Československa). V rámci historické kapitoly jsou rozebírány změny a jiné události týkající se státních hranic před a po druhé světové válce, období socialismu, vzniku federace až po vznik samostatné České republiky. Jelikož jsou právní normy a mezinárodní smlouvy, týkající se státních hranic, velice specifické a náročné, věnuji jednu kapitolu přímo procesu přenesení mezinárodní smlouvy do reálného světa. Jedná se o popis pracovní náplně tzv. hraničních komisí, jejíchž práce na poli státních hranic je zcela zásadní. V neposlední řadě se věnuji detailnímu rozboru všech platných právních norem...
|
|
|
Základní lidská práva a svobody v nouzovém stavu
Štěpánek, Matěj ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Základní lidská práva a svobody v nouzovém stavu Abstrakt Předmětem této diplomové práce je popis institutu nouzového stavu a jeho dopadů na konkrétní základní lidská práva a svobody vymezená v § 5 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon). První kapitola porovnává nouzový stav s válečným stav, stavem ohrožení státu, stavem nebezpečí a stavem pandemické pohotovosti. Její součástí je také pojednání o okolnostech přijetí pandemického zákona a je zakončena historickým pohledem na mimořádné stavy. V druhé kapitole jsou rozebrány jednotlivé nouzové stavy - povodně 2002, povodně 2006, orkán Kyrill 2007, povodně 2013, covidová pandemie a válka na Ukrajině. U konkrétních nouzových stavů je popsán důvod jejich vyhlášení a výčet základních práv, která byla omezena. Třetí kapitola popisuje nástroje zasahující do základních práv a svobod, z nichž největší prostor je věnován krizovým opatřením vlády, včetně polemiky nad jejich materiální povahou a s tím souvisejícím soudním přezkumem. Podkapitola mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví rozvádí princip výhrady zákona zakotvené čl. 4 Listiny základních lidských práv a svobod. Kapitolu uzavírá analýza mimořádných opatření podle pandemického zákona. Čtvrtá kapitola se zabývá základními právy a svobodami, jež byla omezena na základě zákona č. 240/2000...
|
|
|
Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti
Veretelnyk, Iegor ; Uhl, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
1 Srovnání právní úpravy státního občanství České republiky a Ukrajiny v období samostatné státnosti Abstrakt Tato diplomová práce má za cíl blíže se podívat na fenomén státního občanství prizmatem státoobčanské úpravy dvou mladých států s různou právní kontunuitou a historií, České republiky a Ukrajiny. Státní občanství je dynamický pojem procházející proměnou současně s proměnou lidské společnosti a jejích hodnot obecně a právní kultury konkrétně. Proměnu tohoto fenoménu si lze zobecněně představit na dichotomické škále "státní moc - jednotlivec", kdy se v souvislosti mimo jiné s mezinárodním právem a konkrétně doktrínou lidských práv se pojetí občanství ve většině států čím dál blíží pólu jednotlivec, kdy přestává být suverénní doménou státní diskrece a neomezené státní moci, ale začíná být nazíráno jako lidské právo, nebo dokonce svobodná volba jednotlivce. Hlavním cílem práce bylo jednak zjistit, zda oba zkoumané státy se svou státoobčanskou úpravou také přiblížily tomuto pojetí, a jednak zjistit, nakolik je současná česká a ukrajinská právní úprava státního občanství zformována, resp. ovlivněna předchozími právními úpravami platnými na území obou států v různých časových obdobích. Závěrem práce je, že oba relativně mladé státy udělaly během své 30leté existence veliké kroky vstříc vnímání státního...
|
|
|
Disenty a jejich role v soudním rozhodování
Stádník, Jakub ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Disenty a jejich role v soudním rozhodování Jakub Stádník Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá disenty k soudním rozhodnutím, tedy odlišnými názory přehlasovaných soudců, které jsou publikovány spolu s rozhodnutím. V českém kontextu jsou to především odlišná stanoviska soudců Ústavního soudu, která (navzdory absenci přímé závaznosti) zaujímají poměrně významný prostor v akademických diskusích a mohou se stát i podkladem pro budoucí změnu právního názoru. Přes tento praktický význam odlišných stanovisek je jim však věnována spíše malá pozornost, resp. se jim doposavad až na výjimky žádný text nezabýval v širším kontextu. To bylo hlavní motivací pro sepsání mé diplomové práce. Nejdůležitějším kontextem v souvislosti s existencí disentů je jejich dopad na legitimitu rozhodnutí. Zaznívají názory, které považují odlišná stanoviska za prospěšná pro legitimitu soudů a jejich rozhodnutí, stejně jako se objevují názory zcela opačné. Primárním cílem této práce je tedy roli odlišných stanovisek analyzovat z hlediska jejich dopadů na legitimitu rozhodnutí. Jedná se o aspekt, který se celou touto prací prolíná. Úvodem se diplomová práce zabývá vymezením pojmů disent a odlišné stanovisko a snaží se o představení zahraniční i české právní úpravy. Spolu s tím předkládá text některá zásadní dilemata pojící se s disenty....
|
|
|
Právo na inkluzivní vzdělávání
Podhorský, Václav ; Hřebejk, Jiří (oponent)
práce "Právo na inkluzivní vzdělávání" Práce se zabývá problematikou inkluze ve vzdělávání, a to zejména jejím právním zakotvením a posouzením, nakolik je právo na inkluzivní vzdělávání možné charakterizovat jako základní lidské právo. Po úvodu, vymezení subjektu a předmětu práva na inkluzivní vzdělávání (vč. mezinárodního kontextu), popisu jeho zákonného zakotvení a přiblížení některých okolností ve vztahu k jeho zavádění v ČR je vyhodnoceno právo na inkluzivní vzdělávání vzhledem k ústavnímu pořádku ČR. A to bez zahrnutí mezinárodních lidskoprávních smluv, které jsou studovány v následujících dvou kapitolách. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována problematice tzv. konkursního nálezu Ústavního soudu a málo řešené otázce jeho časové působnosti. Kromě pozitivního práva jsou v práci zohledněna i některá rozhodnutí Ústavního soudu a českých obecných soudů. Ve vztahu k mezinárodním smlouvám o lidských právech je věnována významná pozornost i rozhodnutím relevantních mezinárodních orgánů, zejména pak Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva totiž nejenže poskytuje mnohé argumenty ve vztahu k posouzení existence základního lidského práva na inkluzivní vzdělávání, ale indikuje i možný vývoj ve vztahu k problematice hospodářských, sociálních a...
|
|
|
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku
Havlíček, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlastnictví zbraní a nakládání s nimi civilními osobami v kontextu ústavního práva s cílem představit čtenáři komplexní podklad pro pochopení jednotlivých institutů s tímto tématem spojených. Primárním zaměřením této práce je oblast nakládání s palnými zbraněmi jakožto ústředního bodu společenské debaty o této problematice. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž každá se věnuje jinému systematickému celku. Kapitola první se věnuje vymezení pojmu "zbraň" prostřednictvím komparace pojetí tohoto pojmu napříč jednotlivými odvětvími práva a provedení rozdělení jednotlivých druhů zbraní na základě jejich dílčích charakteristik. Druhá kapitola provede čtenáře napříč historií právní úpravy nakládání se zbraněmi na našem území, jež se promítla do současného právního pojetí zbraní v České republice. V návaznosti na ni popisuje třetí kapitola současnou právní úpravu nakládání se zbraněmi civilními osobami v České republice, zvláště ve světle událostí posledních dvou dekád. V samostatné podkapitole je věnována pozornost nedávnému zakotvení zbraní do ústavního pořádku České republiky. Ve čtvrté kapitole je provedeno srovnání zahraničních právních úprav v oblasti nakládání se zbraněmi,...
|
|
|
Soudní soustava v ČR
Vrána, Matouš ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Soudní soustava v ČR Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu Soudní soustava v ČR, jejímž cílem je poskytnout o zvoleném tématu přehledný a kompaktní výklad. Struktura diplomové práce respektuje uspořádání jednotlivých článků soudní soustavy dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tedy od soudního článku nejvyššího k článku nejnižšímu. Práce je strukturována do čtyř kapitol, kdy první kapitola práce plní funkci úvodní, ve které je předložen výklad týkající se dělby moci ve státě a dále základních souvisejících pojmů, kterým je věnován podrobnější výklad v jednotlivých podkapitolách k lepšímu uchopení tématu. Druhá kapitola práce je zaměřena na právní prameny soudnictví, kdy první podkapitola obsahuje základní definici pramenů práva a navazující podkapitoly jsou soustředěny na výklad týkající se stěžejních právních pramenů organizace soudnictví v ČR. Třetí kapitola tvoří hlavní část práce, která popisuje organizaci soudů v ČR s tím, že vedle samotné soustavy obecných soudů, která je v ČR tvořena Nejvyšším správním soudem, Nejvyšším soudem, vrchními soudy, krajskými soudy a okresními soudy, je rovněž věnována pozornost Ústavnímu soudu České republiky, jakožto soudu...
|
|
|
Ústavní záruky územní samosprávy
Borovička, Roman ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Ústavní záruky územní samosprávy Abstrakt Cílem této diplomové práce je uvedení vybraných institutů ústavního, potažmo správního práva, jež jsou spjaty s územní samosprávou a které zaručují územním samosprávným celkům jejich existenci a fungování, dále rozbor a zhodnocení uplatnění těchto institutů v praxi, upozornění na jejich případná úskalí, popřípadě návrh způsobu jejich úpravy či vylepšení tak, aby skýtala dostatečné právní záruky pro nezávislou činnost a existenci územní samosprávy v České republice. V diplomové práce je aplikována metoda výběrové literární rešerše. Ke zpracování práce jsou využity materiály, jež se vztahují k jejímu tématu, především se jedná o díla z odvětví ústavního práva, správního, respektive komunálního práva, odpovídající právní předpisy a komentáře. Také byla užita metoda pozorování, v rámci níž se autor práce snaží poznávat, jakým způsobem se v realitě chovají jednotlivé instituty, jež jsou jakkoliv spjaty s otázkou ústavních záruk územní samosprávy, přiblížit jejich hlavní účel a také díky prvkům analytické metody rozebrat jejich skutečnou efektivitu, zejména prostřednictvím široké judikatury Ústavního soudu. K jednotlivým institutům, případně názorům Ústavního soudu autor práce tam, kde se to dle něj jeví přiměřené a racionální, přidává vlastní právní názor na danou...
|
|
| |
|
|
Je právo na život skutečně právem nebo povinností žít?
Rychtera, Jaroslav ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
V lidské společnosti dochází ke zvyšování poptávky na ukončení života na žádost. V některých zemích došlo k uzákonění takového institutu, ovšem většinou bývá taková poptávka ze strany státní moci neakceptována. Hlavním argumentem proti právu na asistované ukončení života bývá ustanovení institutu tzv. práva na život. Jedná se o ustanovení v mezinárodních i vnitrostátních dokumentech, garantující, dle převažujícího výkladu, možnost zachování života představitelů lidského druhu jako mimořádného organismu. Toto ustanovení se objevuje poprvé ve Všeobecné deklaraci lidských práv a je následně přebíráno do všech dalších dokumentů zabývajících se základními lidskými právy. Při hlubší analýze problematiky práva na život se však objevují nejasnosti, díky kterým lze podstatu výkladu zmiňovaného institutu zpochybnit a jeho postavení štítu proti snahám pozitivně stanovit právo člověka rozhodnout o době a způsobu ukončení svého života tak neakceptovat. Problémem se jeví již způsob vzniku institutu - měla-li skupina tvořící původní dokument na mysli skutečně právo na život či právo žít. Další nejasnosti se pak objevují při snaze stanovit subjekt zmiňovaného práva a jeho obsah. Jde především o to, je-li nositelem práva na život člověk po narození, před ním a to potom kdy předtím v nitroděložním vývoji či jsou-li...
|
host ::
RSS.