|
|
Rodinný dům Kunčice pod Ondřejníkem
Beseda, Jan ; Müllerová, Eva (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je návrh novostavby rodinného domu v obci Kunčice pod Ondřejníkem. Jedná se o objekt s jedním nadzemním a jedním částěčně podsklepeným podlažím ve svažitém terénu. Stavba je založena na základových pasech. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy z keramického zdiva. Vodorovné nosné konstrukce tvoří železobetonové monolitické spojité desky. Střecha objektu je dvouplášťová pultová s hliníkovou falcovanou krytinou.
|
|
| |
|
|
Roudel: Ethnographic insight into the experience of the players of Dungeons and Dragons
Marešová, Tereza ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Beseda, Jan (oponent)
Roudel: Ethnographic insight into the experience of the players of Dungeons and Dragons Vedoucí práce: PhDr. Marek Halbich, Ph.D. Bc. Tereza Marešová 2022 Abstrakt Projekt se zabývá etnografií hry Dungeons and Dragons skrze zkušenost jedné konkrétní skupiny hráčů, včetně mě samotné, v dlouhodobé herní kampani která skrze herní prvky buduje socialitu mezi hráči. Zabývám se otázkami binarity běžného života a herního zážitku skrze teorii Magického kruhu, virtuální před-kybernetické podstatou této hry i komunity a jejím vlivem na budování vztahů, herní strukturou, pravidly a způsoby interakce s nimi, důvody proč se hráči k této hře opakovaně vrací a případné problematické důsledky. Taktéž nahlížím na svoji zkušenost s touto velmi etnografii přátelskou hrou, které podporují moje závěry. Výzkum je proveden v uzavřené skupině českých hráčů držících při sobě skrze dvě kampaně mezi lety 2019 až 2022, s přídavnými rozhovory od dalších dobrovolníků z řad českých hráčů Dungeons and Dragons. Klíčová slova: Dungeons and Dragons, virtuální svět, před-kybernetické, Magický kruh, Aktivní Estetické prožívání, Sociální vazby, kampaň
|
|
| |
|
| |
|
|
Refugee music jako koncept performance imigrace
Skopec, Jan ; Beseda, Jan (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Klíčová slova hudba, imigrace, žadatelé o azyl v České republice, divadlo, publikum, mediální význam, performance, xenofobie, globalizace, postmodernismus, kulturní antropologie, kulturální a mediální studia, sémiotika Abstrakt Cílem této práce je popsat a analyzovat hudbu, která souvisí s uprchlictvím a dalšími formami imigrace do České republiky. Konkrétně se jedná o hudbu, která vzniká z podnětu Divadla Archa, které se několik let souvisle věnuje tématice imigrace a uprchlictví. Záměrem práce je analyzovat koncept "refugee music" vytvořený Divadlem Archa. Při této hudební performanci vzájemně spolupracují žadatelé o azyl v České republice s českými a zahraničními profesionálními umělci. Chci popsat, proč byl tento hudební koncept vytvořen, jak probíhá vzájemná umělecká spolupráce, jaký význam v tomto konceptu spatřují jednotliví hudebníci a jaké sdělení obažené v této hudbě má být adresováno publiku. Tato hudba je přitom zasazena do kontextu celkové umělecké tvorby Divadla Archa spojené s tématikou imigrace. Dalším záměrem textu je ukázat, jaké významy a sdělení v této hudbě a související umělecké tvorbě shledávají ti, kterým je adresována. Analyzuji, jaké významy zde nachází publikum, jakým způsobem je hudbou ovlivněno a zda tato umělecká performance může nějakým způsobem formovat divákův názor a náhled...
|
|
| |
|
|
Všichni v jednom pytli: příklad mediální antropologie Romů.
Beseda, Jan ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Tato práce se skládá ze čtyř vzájemně se doplňujících pohledů na Romy v médiích. V souladu s postmoderním způsobem uvažování o problémech také kombinuje různé metody práce. Cílem práce je tedy přinést mozaiku produkce a recepce mediálních obrazů Romů v českém prostředí. První pohledem je zjistit, jak se na zobrazování jich samých v médiích dívají samotní Romové. Tím druhým pohledem je, jak vnímá mediální reprezentace Romů majorita a jak se to propojuje s jejím celkovým pohledem na Romy. Skrz třetí pohled pak analyzuji romské mediální produkty. Zkoumám, jakými způsoby jsou v nich vytvářeny obrazy Romů. Čtvrtý pohled pak skýtá možnost prozkoumat, jakým způsobem redakce romského časopisu Romano vodi tvoří vlastní obraz Romů. Tento pohled nabízí zatím v českém prostředí ojedinělou možnost podívat se, jakým způsobem funguje romská mediální instituce, jaký je její každodenní život.
|
|
|
Antropologický pohled na mediální aktivity lidí s postižením
Vejvoda, Martin ; Beseda, Jan (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Tato mediálně antropologická práce se zabývá recepcí a produkcí mediálních sdělení z perspektivy lidí, kteří se pohybují s pomocí elektrického či mechanického vozíku. Jedním ze stěžejních konceptů je ambivalence ohledně identity, tedy rozpor mezi sociálním a individuálním aspektem identity lidí s postižením. Sami sebe vnímají jako plnohodnotné členy společnosti, postoj majority je však mnohdy opačný. To se projevuje i v masových médiích, která o lidech s postižením podle zástupců této kategorie vypovídají stereotypně. Mediální obraz lidí s postižením má podle nich především dvě podoby: na jedné straně jsou zobrazováni jako nesoběstační jedinci, na druhé straně jsou vychvalováni za výkony, které sami považují za banální. K teoretickému ukotvení produkce stereotypů v médiích lze využít koncept žurnalistického pole Pierra Bourdieu, které se vyznačuje uspěchaností, závislostí na trhu a plebiscitu a v důsledku toho symbolickým násilím. Komerční média se z tohoto pohledu snaží vyhovět všem a novináři tudíž selektují témata, která ubírají prostor tomu, co by mělo být řečeno. Organizace lidí s postižením jsou si těchto praktik vědomy a snaží se do žurnalistického pole proniknout PR aktivitami s cílem prosadit vlastní témata. Veřejnoprávní média v čele s Českou televizí podle lidí s postižením odsunují jejich témata...
|
|
| |
host ::
RSS.