|
|
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě)
Kábová, Hana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Blüml, Josef (oponent)
disertační práce KÁBOVÁ, Hana. Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě // Josef Vítězslav Šimák (His life and work with special view to historical homeland study). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2011. Abstrakt: Disertace přináší Šimákův zevrubný životopis a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Podstatné místo je v něm věnováno otázkám institucionalizace historické vlastivědy v českých zemích a fenoménu kulturního regionalismu, metodologii a institucionálním základnám rozvoje historické vědy (univerzita, vědecké společnosti a spolky). Disertace prohlubuje a rozšiřuje dosavadní znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století. Její nedílnou součástí je bibliografie Šimákových odborných knih, studií, článků, recenzí, popularizačních statí a novinových příspěvků. Rovněž je připojen soupis jeho univerzitních a popularizačních přednášek. Klíčová slova: česká historiografie - historická vlastivěda - Josef Vítězslav Šimák.
|
|
|
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
|
|
|
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
|
|
|
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Snopek, Lukáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143-1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme...
|
|
|
Mělník za třicetileté války
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Korbelářová, Irena (oponent)
Třicetiletá válka. Termín, který již sám o sobě vzbuzuje bohaté asociace a přitahuje pozornost. Období pod ním se skrývající prošlo za více než tři a půl století kuchyní bezpočtu historiků. Zkoumáno bylo zpočátku zvláště především z hlediska svých politických a diplomatických dějin, jen pozvolna se přidávaly poznatky z jeho dějin hospodářských, sociálních, demografických, kulturních, i z jeho dějin všedního dne, jak nám je ve svém nesmrtelném vylíčení Simpliciových příhod zanechal Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen a na rytinách neméně barvitě znázornil Jacques Callot. Již k těmto současníkům války se přidávali první dějepisci, snažící se zanechat budoucím pokolením co nejvěrohodnější vypsání konfliktu, který tehdy hýbal celou Evropou a ve středověku, ani dlouho poté, neměl analogii. Monumentální Theatrum Europaeum, vyprávějící den po dní příběh dlouhé války s fascinujícími detaily o padlých a zajatých, zaujalo přední místo jak v historiografii, tak v knihovědě. Dosud nikdy jako během oněch třiceti let nezaplnilo stránky dějepisu tolik vynikajících generálů a monarchů v tak krátkém časovém úseku. Životní osudy nejzářivější hvězdy Albrechta z Valdštejna si vyhradily tisíce popsaných stránek, vstoupily do beletrie i na divadelní scénu. Valdštejnovi nadřízení, partneři, protivníci i spolubojovníci...
|
|
| |
|
|
Obyvatelstvo Třebívlic v 17. a 18. století
Laňková, Jana ; Pražáková Seligová, Markéta (oponent) ; Maur, Eduard (vedoucí práce)
Téma venkovské poddanské populace jsem si vybrala, protože mi jsou ves a venkovská krajina blízké, já sama pocházím z venkova. Původně jsem se chtěla zabývat poddanými z místa, kde bydlím, ale bohužel mě zradil výběr pramenů. V Žitenickém archivu mi však Mgr. Petr Kopička nabídl alternativu. Upozornil mne na existenci soupisu poddaných pro panství Dolní Třebívlice. Ve své práci tedy pracuji s tímto soupisem poddaných. Soupis jsem zkoumala s pomocí historicko - demografických metod. Studií, které byly těmito historicko - demografickými postupy zpracovány, již existuje celá řada, což umožňuje následné srovnání. I když jen málo jich vzniklo přímo na základě soupisů poddaných. Zpracování samotného soupisu do přehledných tabulek, které by umožnily jeho vytěžení, se ukázalo být značným oříškem. Nejprve jsem soupis přepisovala ručně, později přišla na pomoc technika. Měla jsem od Mgr. Markéty Seligové zapůjčený program na vyhodnocování údajů z poddanských seznamů, který byl vytvořen přímo pro její potřebu. Během přepisu dat ze soupisu poddaných do programu se ale ukázalo, že tento program ve větší míře mým potřebám nevyhovuje. Našla jsem si jiný způsob zhodnocení dat, který však byl ještě více pracný. Využila jsem počítačového programu Excel. Do tohoto programu jsem vlastně celý seznam přepsala a pak díky pomoci...
|
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
host ::
RSS.