|
| |
|
| |
|
|
Zpráva o stavu populací mníka jednovousého v nádržích Karhov, Lučina, Nýrsko a rybnících Zhejral a Obecník v roce 2016
Blabolil, Petr ; Jůza, Tomáš ; Matěna, Josef ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Říha, Milan ; Vejřík, Lukáš
Cílem studie bylo provedení sledování populace mníka jednovousého ve čtyřech nádržích a rybníce do nichž byli dříve vysazeni. Sledování bylo uskutečněno během jarního období roku 2016 a v případě nádrže Nýrsko i v období zimním a letním. K detekci mníka jednovousého byly využity především šetrné metody (pasti dvou typů, vizuální průzkum potápěči, elektrolov, hydroakustický průzkum), metoda simulující rybářský tlak (šňůry) a doplňkově vlečná síť. Úkolem studie bylo vytvoření a ověření monitorovacího schématu a v případě úlovku mníka i popsat stav jeho populace.
|
|
|
Age structure and growth of wild brown trout in relation to population density and habitat quality
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Reichard, Martin (oponent)
Pstruh obecný Salmo trutta L. je hospodářsky významná lososovitá ryba, která zároveň patří k nejúspěšnějším invazním druhům sladkovodních ryb na světě. Cílem této disertační práce bylo studium parametrů ovlivňujících rychlost růstu a přežívání jedinců tohoto druhu s důrazem na vliv populační hustoty na juvenilní stádia. Konkrétně je tato práce zaměřena na: (1) vliv hustoty populace na růst a přežívání jedinců s ohledem na dynamiku lokálních skupin jedinců (publikace I a II), (2) vliv rozdílného chování jedinců na vztah mezi růstem a přežíváním jedince v prostředí s variabilním rozložením zdrojů (publikace III a IV), (3) vztah mezi rychlostí růstu, mortalitou a demo-genetickou strukturou populace (publikace V, VI a VII). Údaje pro tuto práci pochází z dlouhodobého sledování populace pstruha obecného (2005 - 2011) v povodí řek Vydra a Křemelná v Národním Parku Šumava a kombinace terénních a laboratorních experimentů s divokými populacemi z toků na západním pobřeží Švédka. V souladu s přechozími studiemi tato práce ukazuje, že růst juvenilních jedinců je negativně ovlivněn populační hustotou. Nicméně negativní vliv početnosti může dle výsledků této práce být výrazně omezen známostí habitatu a ostatních jedinců ve skupině. Dále tato práce ukazuje, že i v rámci jedné populace pstruha obecného existují...
|
|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
|
|
Factors influencing movement and behaviour of animals in riverine environment
Horká, Petra ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Kováč, Vladimír (oponent)
Tekoucí vody představují velmi variabilní prostředí a organismy, které je obývají, využívají různé adaptační mechanismy, které umožňují jejich existenci a rozmnožování. Chování a migrace živočichů patří mezi klíčové mechanismy umožňující přizpůsobení k podmínkám prostředí a jejich změnám. Ve své disertační práci jsem se zabývala zejména abiotickými a antropogenními faktory, které ovlivňují časovou a prostorovou distribuci a chování živočichů v říčním prostředí. Disertační práce se skládá ze dvou částí: první část je složena ze tří kapitol, které zkoumají které abiotické faktory a jakým způsobem ovlivňují chování živočichů. První dvě kapitoly presentují výsledky rozsáhlých telemetrických studií, popisujících diurnální chování a migrace jelce jesena (Leuciscus idus) a lipana podhorního (Thymallus thymallus). První kapitola představuje výsledky ročního sledování diurnální a sezónní variability v chování jelce jesena v řece Labi, druhá kapitola je výsledkem tříletého sledování juvenilních lipanů v průběhu podzimního a zimního období. V této studii jsme se dále zaměřili na rozdílnosti v chování divokých lipanů a lipanů ze sádek. Třetí kapitola zkoumá diurnální chování a šíření invazního korýše, pontokaspického vidlonožce Hemimysis anomala. Druhá část disertační práce zahrnuje dvě publikace založené na...
|
|
|
Distribution patterns and habitat requirements of the species of the family Cobitidae in Slovakia
Pekárik, Ladislav ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Ráb, Petr (oponent) ; Matěna, Josef (oponent)
RozSfienfa habitatov6niroky druhrfiieledi Cobitidaena Slovensku Mgr.LadislavPek6rik (souhmk dizertadnipr6ciDistributionpattemsandhabitatrequirementsof the speciesof thefamily Cobitidaein Slovakiav deskdmjazyce) V5echnytii druhydelediCobitidaejsouv soudasnostinaSlovenskurelativnESiroceroz5iien6(s vjjimkou Baltskdhorimoii).Cobitiselongatoidesje nejroz5iienEj5ianejpodefirdjBijak v distdform6tak i v hybridnichdiploidnE-polploidnichkomplexech.$s$rtuje sev iekdchi v primrirnfcha sekund6rnichakvatic[fch habitatechniLin.Z primrirnichbiotopripreferujeiidni koryto atEZiStE rnjslqrtuv sekundr{rnichtypechbiotoptije v melioradnichkan6lechat1ilebnichjam6ch.Pii porovnrinfs roky 1955-1965nedoSlokvlraznf zmEnEv roz5iienitohotodruhu.Typick6druhovdspoledenstvopro tentoreofilni druhtvoii eurytopnfalimnofilni druhy.Sabanejewiabalcanicasevyskytujevdt5inouv sdednichrisecichvodnichtokt, v prvniiaddv povodiBodrogu(iekyLaborec,OndavaaTopl'a)na v'-ichodnimSlovensku.Y zhpadniddstiSlovenska(povodiDunaje)setentodruhvyskytujev men5i miie aspi5eosfi:rivkovitd.Av5akv poslednichletechbyli objevenydaltsipopulacev zhpadnid6sti SlovenskaapravdEpodobndje jeji roz5iieniv t5rtooblastipodhodnoceno.Distribucedruhuje omezena jenomnaprimrirnibiotopy,ato ieky stwdBimsubstr6tem.Tentodruhbyl dlovdkemv minulosti nejviceovlivnEnato...
|
|
|
Vliv parametrů prostředí na rybí společenstva toků povodí Labe a Odry
Kůra, Luboš ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent)
ABSTRAKT V povodí Labe a Odry byl zkoumán vliv parametr prost edí na zm ny ve struktu e společenstev ryb. Výzkum probíhal na 819 lokalitách, které byly proloveny v období mezi lety 1993 až 2007. Celkem byl testován vliv 46 faktor získaných z mapy prost ednictvím geografického informačního systému a 10 faktor získaných p ímo z terénu. K hodnocení vlivu t chto faktor bylo užito nep ímých (detrended correspondence analysis, DCA) a p ímých (canonical correspondence analysis, CCA) mnohorozm rných ordinačních metod. Analýzy byly provád ny s daty o prezenci-absenci i relativní abundanci jednotlivých druh . DCA dob e reflektuje zm ny ve společenstvech v podélném profilu tok . CCA poukazuje na významný vliv regionální a časové variability a vliv jednotlivých faktor . Z analyzovaných faktor nejlépe charakterizují společenstva ryb této oblasti vzdálenost lokality od pramene, spád toku, nadmo ská výška lokality, zastoupení orné p dy v povodí, počet rybník v dílčím povodí nad lokalitou, typ rybné vody a teplota vody (jediný z parametr z terénu). Analyzované faktory lépe vystihují variabilitu společenstev ryb v povodí Odry než v povodí Labe. Z b žn se vyskytujících druh se nejblíže k prameni vyskytují siven americký a vranka pruhoploutvá, velice rozdílné ekologické nároky v prost edí horních tok mají siven...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.