Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Explicit and implicit means of reference to the general human agent in English and Czech
Machová, Kateřina ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Popelíková, Jiřina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a srovnávání explicitních a implicitních prostředků odkazování na všeobecného lidského konatele v angličtině a češtině. V obou jazycích existují jak explicitní, tak implicitní prostředky schopné odkazovat na všeobecného lidského konatele, které se do určité míry shodují, avšak zejména mezi implicitními prostředky nacházíme v obou jazycích i poměrně různé struktury. Tato práce zkoumá dvě skupiny dokladů - doklady excerpované ze dvou děl anglických autorů s jejich překlady do češtiny a ze dvou děl českých autorů s jejich překlady do angličtiny. Celkový počet dokladů je 200, vždy s překladem do druhého jazyka. Výchozím jazykem této studie je angličtina, pro kterou byl stanoven soubor zkoumaných explicitních a implicitních prostředků odkazování na všeobecného lidského konatele, a proto i v případě českých originálů byly doklady excerpovány na základě anglických ekvivalentů, pro které byly zpětně dohledány české podkladové výrazy. Takto získané materiály z obou jazyků byly dále srovnávány a analyzované prostředky byly rozděleny do tří skupin na případy, kde prostředky odkazující na všeobecného lidského konatele byly v obou jazycích identické, neidentické a kde bylo odkazování k obecnému konateli vyjádřeno nebo implikováno pouze v angličtině. Každý zkoumaný...
Regulace exprese genu DLX1 přes AP-1 vazebné místo
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent)
Regulace genu DLX1, jehož signifikantně zvýšená hladina byla detekována právě u pacientů s akutní myeloidní leukémií s mutací FLT3-ITD, je dosud zcela neprozkoumaným tématem. Prvním cílem této práce bylo zjistit, které signální dráhy regulují expresi genu DLX1. Z těchto drah byly pomocí metod qRT-PCR a western blot vybrány dráhy ERK a JNK. Uvedené dráhy způsobují aktivaci podjednotek transkripčního faktoru AP-1, jehož předpokládané vazebné místo bylo identifikováno také na promotoru genu DLX1. Druhým cílem této práce bylo proto ověření hypotézy o předpokládané regulaci exprese genu DLX1 (přes ERK/JNK dráhu) probíhající přes AP-1 vazebné místo na promotoru. K ověření hypotézy byla použita metoda duální luciferázové eseje, která využívá luminiscenční aktivity luciferázy, jejíž gen je obsažen v použitém luciferázovém vektoru. Před tento gen byla při tvorbě konstruktů využívaných ve výše zmíněné eseji vložena nejprve krátká část promotoru genu DLX1 a poté i jeho dlouhá část (v okolí AP-1 místa). Z výsledků studie vyplývá, že regulace exprese genu DLX1 přes AP-1 vazebné promotorové místo je důležitou, nikoli však postačující součástí regulační kaskády probíhající přes ERK a JNK dráhu. Na regulaci exprese genu DLX1 se pravděpodobně podílejí rovněž jiné transkripční faktory, které jsou aktivovány ERK1/2 kinázou....
Role of the oncogenic microRNAs miR-17-92 and miR-155 in the regulation of hematopoietic differentiation and leukemogenesis
Pospíšil, Vít ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Pospíšek, Martin (oponent) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent)
Krvetvorba je vysoce uspořádaný hierarchický proces, ve kterém je diferenciace specializovaných krevních buněk závislá na koordinované regulaci genové exprese dvěmi klíčovými regulátory: transkripčními faktory a mikroRNA. PU.1 je základní transkripční faktor nezbytný pro vývoj a diferenciaci kmenových a progenitorových buněk do myeloidní a lymfoidní krevní řady. MikroRNA jsou nekódující ~22 nukleotidů dlouhé RNA, jež regulují posttranskripčně genovou expresi vazbou do nepřekládané oblasti mRNA a tím způsobují umlčení translace. Předložená disertační práce popisuje nové mechanismy vzájemné regulace a funkce onkogenních mikroRNA, miR-17-92 klastru a miR-155 a transkripčních faktorů PU.1 a Egr2, účastnících se makrofágové diferenciace myeloidních progenitorů. MiR-17-92 (Onkomir1) kóduje sedm příbuzných mikroRNA, které regulují buněčnou proliferaci, apoptózu a vývoj, které jsou nadprodukovány v nádorových buňkách myeloidních leukemií a dalších malignit. Tato práce popisuje nový mechanismu regulace miR-17-92 klastru v myeloidních progenitorech. V průběhu makrofágové diferenciace transkripční faktor PU.1 indukuje expresi sekundárního transkripčního faktoru Egr2. Ten se váže do CpG ostrůvku v promotorové oblasti miR-17-92 klastru a současně přináší protein Jarid1b, histon demetylázu, jež demetyluje...
The role of transcription factors PU.1 a GATA-1 during leukemia differentiation.
Burda, Pavel ; Stopka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kořínek, Vladimír (oponent) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent)
Hematopoéza neboli krvetvorba je proces regulovaný transkripčními faktory, mezi nimiž hrají klíčovou roli molekuly PU.1 (Spi1, Sfpi1) a GATA-1. GATA-1 a PU.1 se mohou na DNA vzájemně vázat a blokovat tím své transkripční programy. Myší erytroleukemické buňky (MEL) jsou transformované erythroidní prekurzory zablokované v pokročilejším stádiu erythroidní diferenciace, současně exprimují PU.1 i GATA-1 a lze u nich navodit erytroidní diferenciaci snížením hladiny PU.1 či zvýšení hladiny GATA-1 v jádře. Ve své práci ukazuji, že v MEL buňkách je PU.1 dependentní transkriptom negativně regulovaný pomocí GATA-1. Tuto represi a následně možnou derepresi podrobněji popisuji na genech Cebpa a Cbfb, které kódují další důležité hematopoetické transkripční faktory. Pomocí chromatinové imunoprecipitace a reportérových esejí jsme identifikovali vazebné sekvence DNA pro vazbu PU.1 na genech Cebpa a Cbfb, na nichž jsme v leukemických blastech detekovali současně faktory PU.1 i GATA-1. Regulace transkripce těchto genů manipulací hladiny PU.1 a GATA-1 zahrnuje kvantitativní změny úrovně acetylace H3K9, známky transkripčně aktivního chromatinu. Data jsou podpořena experimenty ukazujícími, že signifikantní derepresi genů Cebpa a Cbfb lze v MEL buňkách dosáhnout jak aktivací PU.1, tak i inaktivací GATA-1. Má disertační práci...
Fúzní geny TEL/AML1, BCR/ABL a TEL/ABL u dětských akutních lymfoblastických leukemií
Žaliová, Markéta ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent)
Leukémie představují skupinu maligních onemocnění charakterizovaných klonální expanzí transformovaných hematopoetických buněk s poruchou diferenciace a deregulací buněčné proliferace. Dle liniového původu dělíme leukémie na lymfoidní a myeloidní, dle průběhu onemocnění na akutní a chronické. Na rozdíl od situace u dospělých převažují v dětském věku leukémie akutní. Nejčastějším typem, se kterým se setkáváme v 80% všech případů dětských leukémií, je akutní lymfoblastická leukémie (ALL). Samotná ALL pak představuje 25% ze všech malignit v dětství a je tak vůbec nejčastější malignitou tohoto věkového období. Incidence ALL v České republice je přibližně 3 nové případy na 100 000 dětí (tj. ve věku 0-18 let) ročně s vrcholem výskytu mezi 1. a 5. rokem života. Dětská ALL zahrnuje skupinu značně heterogenních onemocnění s odlišným biologickým a klinickým chováním. Akutní lymfoblastické leukémie klasifikujeme pomocí morfologických, imunofenotypových a genetických znaků. Na základě morfologie lymfoblastů určuje tradiční FAB klasifikační systém 3 podtypy ALL: L1 (nejčastější podskupina, 70-80% dětských ALL), L2 a L3. Dle liniově příslušných znaků rozlišujeme ALL B-buněčného a T-buněčného původu. Přibližně 80% všech dětských ALL pochází z nezralých B- buněčných prekurzorů (B-cell precursor; BCPALL)a tyto se dále dělí...
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky za rok jsou uvedeny v kapitolách: A. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, B. Studium sinic a řas, C. Studium hub, D. Studium lišejníků, E. Studium mechorostů, F. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. Uveden je přehled o čerpání finančních prostředků.
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Mrázek, Jakub ; Vojta, Jaroslav ; Peksa, Ondřej ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Škaloud, Pavel ; Machová, Kateřina ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
V roce 2005 byl studován soubor dvanácti lokalit - tři přírodní stanoviště, pět odkališť, dvě výsypky a dvě kulturní plochy. Předběžné výsledky jednotlivých pracovních skupin: algologické, mykologické, bryologicko-lichenologické a geobotanické.
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky řešení projektu jsou uvedeny v kapitolách: 1. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, 2. Studium cyanobakterií a řas, 3. Studium hub, 4. Dekompozice listového opadu břízy a modelové celulózy, 5. Studium lišejníků, 6. Studium mechorostů, 7. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. V rámci jednotlivých kapitol jsou pak uvedeny i specifické metodiky. Návrh metodiky Monitoring a management antropogenních toxických substrátů rudních a strusko-popílkových odkališť bez souvislého vegetačního pokryvu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.