|
| |
|
|
Německo-francouzské vztahy v období vlády Helmuta Kohla a Françoise Mitterranda
Fuitová, Veronika ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Veronika Fuitcruá Vztah Spolkové republiky Německo a Francie v období vlády Heknuta Kohla a Françoise Mitterranda představoval dobu intenzivní spolupráce těchto dvou zemí, a to zejména na poli evropské integrace. Kohl s Mitterrandem tím navazovali na smíření a tradici kooperace obou národů, které byly po druhé světové válce dílem osobností Konrada Adenauera a Roberta Schumana. Tomuto smíření předcházelo dlouhé období nepřátelství a napětí, proto můžeme o poválečné době hovořit jako o historickém zlomu v dosavadních vztazích. Klíčem k řešení situace v Evropě po druhé světové válce mělo být vytvoření jednotné evropské organizace a sjednocení zájmů a politik evropských zemí. Prvním krokem na této cestě byl vznik ESUO. Spolupráce Spolkové republiky Německo a Francie pokračovala i v období následujících, stejně jako proces evropského sjednocování. Nástupci Adenauera a Schumana však na jejich politiku navazovali jen z části. Proto, i když po formální stránce byla kooperace obou zemí nadále rozvíjena a dokonce smluvně zakotvena (Elysejská smlouva), fakticky chyběla vůle ke shodě v takové míře, jako tomu bylo po roce 1945. Charles de Gaulle v období svého prezidentství koncem 50. a v 60. letech se spíše než na evropskou politiku orientoval na samostatnou politiku francouzskou. Podobný kurs sledovali i jeho...
|
|
|
" Východní politika" Brandtovy vlády a Československo
Novotný, Jiří ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Touto diplomovou prací jsem Brandtovu východní politiku zpracoval z perspektivy československo-německých vztahů. Proces normalizace vztahů mezi ČSSR a SRN za vlády Willyho Brandta jsem přiblížil z pohledu obou zainteresovaných stran, poukázal na problémy a obtíže s ní spojené a také na přínos Brandtovy ostpolitiky pro další rozvoj vztahů mezi Československem a Spolkovou republikou Německo. Její motivy byly zřejmé: snaha přispět k uvolnění mezinárodního napětí a upevnění míru v Evropě i vlastním dílem a zejména cíl postupně překonat poválečné rozdělení Německa, které bylo Němci pociťováno jako nespravedlnost. Proto spolkové vlády usilovaly již od konce války o znovusjednocení obou německých států, znovuspojování rozdělených rodin i zdí rozděleného Berlína. NDR odmítaly uznat jako stát, neboť ji považovaly za nelegitimní a nedemokratický režim udržovaný pouze s pomocí SSSR. Od 60. let 20. stol. se však SRN postupně dostávala do diplomatické defenzívy, neboť navzdory svému lpění na Hallsteinově doktríně (která bránila mezinárodněprávnimu uznání NDR) se režim v NDR přesto a za nemalé pomoci SSSR stabilizoval a byl diplomaticky úspěšný nejenom v socialistických zemích východního bloku, ale i v mnoha státech třetího světa. V protikladu k západní politice (která SRN integrovala do svazku západoevropských...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role a možnosti vlády v oblasti podpory společenské odpovědnosti firem
Trnková, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rolí a možnostmi vlád evropských národních států v oblasti propagace a podpory tzv. společensky odpovědného chování firem (Corporate Social Responsibility, CSR). Společensky odpovědné chování firem je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat celosvětově i evropsky, zejména v souvislosti s globalizačními procesy a rostoucí mocí firemního sektoru, která však často není přímo spojena s odpovědností firem ke společnosti, ve které podnikají. Přímá propagace odpovědného firemního chování se v Evropské unii stala integrální součástí Lisabonského procesu i vládních politik členských států EU. Hovoří se v této souvislosti dokonce o novém "evropském podnikatelském modelu".1 Dle definice Evropské unie představuje společensky odpovědné chování firem ,,dobrovolný závazek podniků integrovat sociální a environmentální hlediska do každodenních firemních operací a interakcí s okolím. "2 Předkládaná práce se po úvodním představení tématu CSR soustředí na analýzu evropské politiky v oblasti společenské odpovědnosti firem v letech 1995-2005, přičemž podkladem к této analýze je studium a shrnutí klíčových pozičních dokumentů Unie v oblasti CSR. Stěžejní část práce pak tvoří analýza konkrétních vládních strategií v členských státech EU (celkem 13 vybraných), kterými se tyto vlády...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.