|
| |
|
| |
|
|
Role písňových textů v době stagnujícího zájmu o poezii
Stýblová, Hana ; Klumparová, Štěpánka (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce na téma Role písňových textů v době stagnujícího zájmu o poezii sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje zpívanou poezii v kontextu hudební a literární vědy, pojednává o specifikách písňového textu a seznamuje s fenoménem písničkářství z obecně teoretického hlediska. Druhá část práce je zaměřena výzkumně a vychází jednak z před-výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, koho považuje dnešní společnost za písničkáře a čí texty jsou v současnosti v povědomí, ale zároveň je tvořena hlavní sondáží, která měla přiblížit aktuální roli písňového textu. Obě sondáže byly realizovány prostřednictvím krátkého dotazníku a potvrdily, že v současnosti je nejvíce citovaným a zároveň nejznámějším písničkářem Jaromír Nohavica, a následně prokázaly, že je role písňových textů skutečně významná, neboť právě díky nim dochází k hlavnímu kontaktu širší veřejnosti s básnickým slovem, ačkoliv se psaná poezie ocitá na okraji čtenářského zájmu.
|
|
|
Fantaskní motivy v próze s dětským hrdinou u Ivy Procházkové
Havlová, Jana ; Klumparová, Štěpánka (oponent) ; Brožová, Věra (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, která nese název "Fantaskní motivy v próze s dětským hrdinou u Ivy Procházkové", se věnuji především rozboru těch próz Ivy Procházkové, které jsou intencionálně určeny dětem, v nichž se v pozici hlavního hrdiny ocitá dítě a v nichž se rovněž vyskytují fantaskní motivy. Jsou to konkrétně tato literární díla: Středa nám chutná, Hlavní výhra, Soví zpěv, Jožin jede do Afriky, Eliáš a babička z vajíčka, Kam zmizela Rebarbora? a Myši patří do nebe … ale jenom na skok. Zmiňuji se o ději, interpretuji jejich význam, především se zaměřuji na fantaskní motivy, které se v nich vyskytují, a snažím se objasnit jejich funkci v próze s dětským hrdinou. Upozorňuji na jejich metaforický (popř. symbolický) rozměr. Ivu Procházkovou řadíme k těm nejlepším autorům pro děti a mládež, které v současné době máme, přesto její literární díla intencionálně určená dětem nebyla nikým komplexně zpracována. Vycházím především z publikací Svatavy Urbanové a Mileny Šubrtové, ale snažím se rovněž o vlastní východiska, zvláště v oblasti týkající se problematiky fantaskních motivů. Kromě toho se zabývám také životem Ivy Procházkové a jejími pracemi obecně, mimo jiné poukazuji na ocenění, která za svou tvorbu získala. Zmiňuji se o fantastice a fantaskních motivech, nejprve se na ně zaměřuji všeobecně, následně se...
|
|
|
Záviš z Falkenštejna: Příběh středověkého velmože v beletrii 19. a 20. století
Jansová, Veronika ; Klumparová, Štěpánka (oponent) ; Šarochová, Gabriela (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si vytkla za cíl zmapovat, jakým způsobem se v české beletrii 19. a 20. století objevil příběh středověkého velmože Záviše z Falkenštejna. První čtyři kapitoly představily jednotlivé historické romány a dramata, v nichž vystupuje postava Záviše či jsou Závišovy osudy alespoň dostatečně zmiňovány, kapitola pátá potom shrnula, jakým vývojem téma prošlo, jaké tendence se projevovaly při jeho uchopování. V tomto ohledu byl tedy cíl práce naplněn. Nebylo by však možné považovat ji za kompletní, kdyby nepřipomněla, že s koncem 20. století ještě neskončil zájem o závišovskou tematiku.
|
|
| |
|
|
Čtenářské kompetence adolescentů
Klumparová, Štěpánka ; Lederbuchová, Ladislava (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Toman, Jaroslav (oponent)
Resumé Teoretická část práce je kompilací poznatků o čtenářské kompetenci, o nejnovějších teoriích čtenáře a o teorii fikčních světů. Na pozadí výsledků výzkumů čtenářství pubescentního a dospělého jsou v ní charakterizovány základní rysy adolescentního čtenářství. Pro potřeby práce byly stanoveny 3 okruhy pro vnitřní členění čtenářské kompetence a provedena interpretace textu fantastické povídky Julia Cortazára "Nocí naznak", který posloužil jako výchozí text pro literární dotazník. V praktické části práce byl proveden smíšený výzkum. Kvalitativní metody výzkumu se projevily v otevřených otázkách (zaměřených v první fázi na celkový estetický soud o díle a ve druhé fázi na jednotlivé aspekty díla) zadaných v literárním dotazníku. Kvantitativní metody výzkumu spočívaly v ověřování hypotéz stanovených na základě studia odborné literatury a ve formě třídění odpovědí respondentů do jednotlivých předem vymezených úrovní čtenářské kompetence. Na základě výsledků výzkumu byla rozšířena a doplněna výchozí charakteristika adolescentního čtenáře a vytvořena metodická doporučení, v rámci nichž byly navrženy konkrétní metody a formy práce pro podporu a rozvíjení jednotlivých dílčích kompetencí. Klíčová slova čtenářská kompetence - adolescentní čtenářství - teorie fikčních světů - smíšený výzkum - literární dotazník -...
|
|
|
Antologie fantasy pro děti a mládež
Ratajová, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností využívání knih žánru fantasy v hodinách výuky literatury. Z celkového množství více než osmdesáti přečtených knih tohoto žánru byl sestaven výbor děl šestnácti světových a dvou českých spisovatelů. Diplomová práce se ovšem neomezuje pouze na výbor. Všechny úryvky jsou detailněji zpracovány, komentář k ukázkám osvětluje hlubší význam díla, jeho specifika, ale i důvod ke konečnému výběru a zařazení ukázky do diplomové práce. Aby mohly být poznatky z této práce použitelné pro školní výuku, byly k jednotlivým ukázkám připojeny pracovní listy, které se zaměřují na konkrétní originální prvky uvedených děl. Všechny pracovní listy jsou ukončeny didaktickým komentářem se základními informacemi a metodickými pokyny pro učitele. Didaktické komentáře usnadňují učitelům práci s konkrétním pracovním listem a lépe jim umožňují zařazení vybraného díla do vyššího tematického celku ve výuce. Úvodní část diplomové práce se snaží nastínit problematiku zařazení žánru fantasy do hodin literatury. Vlastním jádrem práce jsou komentáře jednotlivých ukázek a návrhy pracovních listů. Práce je zakončena výčtem poznatků, které vyplynuly z tvorby pracovních listů, a dále také obecným zamyšlením nad místem fantasy ve výuce literatury. V příloze jsou k práci připojeny výsledky posledních tří ročníků...
|
|
| |
|
|
Anekdota ve výuce vyprávění na 2. stupni ZŠ
Pečenková, Milada ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Komunikace je nezbytnou součástí života v jakékoliv sociální skupině, kde nabývá specifických rysů podle jejího složení. Jinak mezi sebou komunikují dospělí lidé, jinak probíhá komunikace mezi dětmi. Děti jsou ve svém projevu bezprostřední, komunikace mezi nimi vytváří silné pouto. V této práci se věnuji rozvíjení komunikačních dovedností žáků 2. stupně základního vzdělávání. Zaměřuji se na komunikační dovednosti mluveného projevu, konkrétně na vyprávění. Zkoumám a sleduji vyprávění jako proces, neomezuji tedy svůj pohled na teoreticky vymezené vyprávění jako slohový útvar. Ve své práci vycházím z ověřeného faktu, že žáci nové učivo nejlépe přijímají na pozadí něčeho známého, s čím je pojí osobní zkušenost, k čemu mají pozitivní vztah. Z tohoto důvodu si pro výuku vyprávění vybírám anekdotu, která se u dětí těší velké oblibě. Právě vyřčené tvrzení jsem ověřila dotazníkovým šetřením na základních školách a gymnáziu u dětí ve věku 11-12 let. Svou prací chci poukázat na to, že anekdota jako stále živý žánr folklorní slovesnosti nabízí pestré možnosti využití v oblasti komunikační výchovy jazykové i literární. V druhé části práce představuji několik aktivit, které k tomuto účelu nabízíme. V popsaných aktivitách postupujeme od interpretace krátkých textů k vyvozování a objasňování některých důležitých pojmů a...
|
host ::
RSS.