|
| |
|
|
Vliv sociálních faktorů na nutriční stav dialyzovaných pacientů
Boček, Petr ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké sociální faktory mají vliv na nutriční stav dialyzovaných pacientů. Teoretická část za zabývá nutriční terapií jako součástí komplexní péče, propojení sociální sféry a lidského zdraví, včetně samostatné kapitoly o dialyzovaných pacientech. Praktická část následně zkoumá zmíněný vliv sociálních faktorů na nutriční i celkový zdravotní stav pacientů. Metody: K výzkumu byla použita kvalitativní metodologie polostrukturovaných rozhovorů se šesti informanty z hemodialyzačního střediska a jednou sociální pracovnicí ze stejného zařízení. Bylo zde použito techniky otevřeného kódování s následným tříděním do jednotlivých kategorií. Výsledky: Podle rozhovorů a návazných kategorií jsou jednotlivá stěžejní témata interpretována s použitím konkrétních citací informantů, včetně pohledu na danou problematiku od sociálního pracovníka. Závěr: V diskuzi jsou vyvozena doporučení pro praxi, která by mohla zlepšit a zefektivnit celkovou péči o dialyzované pacienty ze sociálně-zdravotního pohledu, například interpersonální edukace kompetencí, větší využití nabídky sociálního pracovníka, standardizace sociální péče v dané problematice či vytvoření podpůrných materiálů pro pacienty. Klíčová slova: sociální faktory; nutriční péče; dialýza; nutriční a sociální...
|
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformálních pečujících. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je tak narušen princip subsidiarity, jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení a tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - je to spíše taktika pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Forenzní sociální práce
Stehnová, Martina ; Bartoň, Daniel (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Forenzní sociální práce Martina Stehnová Praha, 2022 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá forenzní sociální prací, seznámením s problematikou, popsáním metod forenzní sociální práce a vymezením role forenzního sociálního pracovníka. Cílem bakalářské práce je popsat současný stav forenzní sociální práce v českém prostředí a přiblížit na příkladech dobré praxe ze zahraničí její možné využití a přínosy.
|
|
|
Duální diagnóza z pohledu sociální práce
Čermáková, Judita ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s náz Duální diagnóza z pohledu sociální práce vznikla s cílem objasnit jakou roli hraje sociální pracovník při úzdravě a sociální rehabilitaci pacienta s diagnostikovanou duální diagnózou. Zároveň by měla objasnit roli sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu a zaměřit se na duální diagnózu jako na komplexní problém, a to z celostního, tedy bio sociálního modelu. Teoretická část vznikla především na podkladu primárních tištěných a internetových zdrojů. Místy byla použita také sekundární literatura. Teoretická část by měla především sloužit jako opora pro pochopení problematiky duální diagnózy, v kontextu sociální práce. Praktická část pak byla realizována pomocí kvalitativních rozhovorů a kazuistik. Respondenty tvořili především sociální pracovníci, psychiatři, adiktolové a psychologové kteří se touto problematikou profesně zabývají. Klíčová slov Sociální práce, duální diagnóza, psychiatrická komorbidita, závislost, duševní zdraví, multidisciplinární tým.
|
|
|
Individuální práce se životním příběhem s využitím kreativních reminiscenčních technik
Křivohlávková, Eva ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Bakalářská práce Bakalářská práce "Individuální práce se životním příběhem s využitím kreativních reminiscenčních technik" staví na předpokladu, že vzpomínání je velmi důležité nejen pro osobní integritu člověka, ale může být přínosem v komunikaci seniorů při překonávání bariér způsobených vnějšími či vnitřními faktory. Teoretická část práce se zabývá reminiscencí jako cílenou prací se vzpomínkou a popisuje její různé přístupy a metody, zaměřuje se také na využití reminiscence při práci s člověkem s demencí. Praktická část předkládá popis dvou příkladů dobré praxe. Jedná se o užití reminiscence u člověka s demencí s využitím knihy života a o distanční formu reminiscence za použití moderních technologií. Klíčová slova Vzpomínky, paměť, reminiscence, demence, rozhovor, kreativní techniky
|
|
|
Mezigenerační solidarita v kontextu koordinované rehabilitace
JANEČKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá mezigenerační solidaritou v kontextu koordinované rehabilitace. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část diplomové práce se zabývá pojmy, které souvisejí s tématem diplomové práce. První kapitola je zaměřena na mezigenerační solidaritu jako obecný pojem a dále na mezigenerační solidaritu, se kterou se setkáváme v rodinném prostředí. V této kapitole jsou rovněž zmíněny formy mezigenerační solidarity v rodině. Druhá kapitola je zaměřena na koordinovanou rehabilitaci, vymezení jejího pojmu a úkolů. V této kapitole jsou rovněž uvedeny a popsány jednotlivé složky koordinované rehabilitace. Dále je v této kapitole popsáno fungování multidisciplinárního týmu. V závěru druhé kapitoly je popsána Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, důležité pojmy s ní spojené a dále její zásady a cíle. Třetí kapitola se zabývá zdravotním postižením, jeho vznikem a druhy. Čtvrtá kapitola je zaměřena na dítě s postižením a jeho rodinu. V této kapitole je popsáno období, kdy se rodiče vyrovnávají se situací, že se jejich dítě nenarodilo zdravé a dále jsou uvedeny faktory, které ovlivňují přijetí tohoto dítěte rodiči. Ve čtvrté kapitole je rovněž popsáno fungování rodiny dítěte s postižením - vztahy mezi sourozenci, podpora a pomoc ze strany užší i širší rodiny a dále také pomoc a podpora ze strany přátel, širšího okolí a institucí. Tato kapitola rovněž zahrnuje problematiku péče o dítě s postižením jak v domácím prostředí, tak i v pobytových sociálních zařízeních. Závěr čtvrté kapitoly je zaměřen na budoucnost dětí s postižením a její plánování. Cílem práce bylo zjistit, jakou roli hraje mezigenerační solidarita v péči o děti s postižením. Cíl práce spočívá v zodpovězení stanovených výzkumných otázek. První výzkumná otázka je zaměřena na aspekty života rodin pečujících o děti s postižením, v nichž se setkáváme s mezigenerační solidaritou. Druhá výzkumná otázka zkoumá, zda je mezigenerační solidarita v péči o děti s postižením prostředkem, jež vede k předcházení umisťování těchto dětí do institucionální péče. V empirické části diplomové práce je využita metoda kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen 6 komunikačními partnery, kteří pečují o dítě s postižením a mají aspoň jedno další zdravé dítě. Výsledky jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování. Z výzkumů vyplývá, že mezigenerační solidarita sehrává v životech rodičů dětí s postižením svou roli. Míra významnosti této role je však ovlivněna mnohými individuálními hledisky. Pro rodiny pečující o dítě s postižením je mezigenerační solidarita důležitá především v oblasti emoční a oblasti provozně technické. Právě tyto oblasti mohou výrazně napomoci ke zkvalitnění života celé rodiny. Dále bylo zjištěno, že mezigenerační solidarita může být jedním z faktorů, který rozhoduje o tom, zda rodiče umístí dítě dlouhodobě do institucionální péče. Ukázalo se ovšem, že ne vždy vnímají rodiče celoživotní péči o svého potomka v domácím prostředí jako nejvhodnější variantu. Výsledky výzkumu by mohly být uplatněny v rámci osvěty společnosti, díky které by si osoby blízké rodinám dětí s postižením mohly uvědomit, že i malá pomoc a podpora z jejich strany může být pro tyto rodiny opravdu důležitá.
|
host ::
RSS.