|
| |
|
|
Zavedení systému na principech HACCP ve stravovacích službách - vývoj v regionu Kutná Hora v letech 2005, 2010
Koudelková, Zdeňka ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce)
Souhrn Má bakalářská práce se zabývá tématem, které zní "Zavedení systému na principech HACCP ve stravovacích službách - vývoj v regionu Kutná Hora v letech 2005, 2010". Cílem této práce je zanalyzovat vývoj zavedení systému HACCP ve stravovacích službách v Kutné Hoře za období roku 2005 a roku 2010. Pro svou práci využívám nepublikované výsledky z dotazníkové analýzy z roku 2005 a srovnávám je s výsledky získané v roce 2010. Dotazník, typy otázek a výběr charakteru provozoven stravovacích služeb byl zachován totožný s původním dotazníkem z roku 2005. V roce 2010 došlo ke změně pouze u dvou otázek z důvodu změny legislativy. Výsledkem bude zhodnocení, zda v tomto regionu došlo za uplynulou dobu ke zlepšení informovanosti a k jinému náhledu na povinnost zavádění systému HACCP. Práce využívá dotazníkové metody s obsahem 13 otázek, směřující na všeobecné podmínky poskytování stravovacích služeb, informovanosti provozovatelů, pracovníků a jejich názoru týkající se této problematiky. Veškeré dotazníky byly vyplňovány provozovateli anonymně a dobrovolně, v celkovém počtu 50 provozoven stravovacích služeb, které byly vybírány náhodně v rámci prováděného státního zdravotního dozoru na oddělení hygieny výživy. Výsledky jednotlivých otázek jsou v obou rocích zpracovány do grafických tabulek pod body 1-13 a lze je...
|
|
|
Příspěvek ke studii etiologie a klinického významu jaterní steatózy v experimentu.
Žaloudková, Lenka ; Živný, Pavel (vedoucí práce) ; Dlouhý, Pavel (oponent) ; Teplan, Vladimír (oponent)
SOUHRN Disertační práce se zabývá časnou fází jaterní regenerace u potkanů s navozenou steatózou jater, zjištěním vlivu kyseliny ursolové a jejich hepatoprotektivních účinků na jaterní tkáň po částečné hepatektomii a zjištěním vlivu této kyseliny na metabolismus lipidů. První část disertační práce byla zaměřena na studium jaterní regenerace po částečné hepatektomii u potkanů s nutričně navozenou steatózou jater s využitím tří experimentálních diet. Pro posouzení jaterní regenerace byly zvoleny dva potkaní modely, zdravý potkan kmene Wistar a potkan s vysokou bazální cholesterolémií tzv. Pražský hereditárně hypercholesterolemický potkan. Zavedený model nealkoholového ztukovatění jater (NAFLD) podáváním vysokocholesterolové diety a diety s kyselinou orotovou po dobu čtyř týdnů u obou kmenů potkanů potvrdil rozvoj jaterní steatózy bez známek zánětu, nekrózy či fibrotických změn. Dieta methionin-cholin deficitní nepotvrdila histologickým vyšetřením přítomnost steatózy, ačkoli bylo potvrzeno narušení syntézy VLDL částic. Průběh jaterní regenerace prokázal na základě inkorporace 3 [H]-thymidinu do DNA hepatocytů zpoždění jaterní regenerace s vysokocholesterolovou dietou i dietou s kyselinou orotovou. Model s kyselinou orotovou se pro studium jaterní regenerace neosvědčil, u potkanů došlo k těžkému poškození...
|
|
|
Využití kapilární a čipové elektroforézy pro klinický výzkum
Pavlíček, Václav ; Tůma, Petr (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Dlouhý, Pavel (oponent)
Předkládaná dizertační práce na téma "Využití kapilární a čipové elektroforézy pro klinický výzkum" je rozdělena na dvě samostatné části. První kapitola shrnuje problematiku vývoje velmi rychlého stanovení kyseliny močové a kreatininu v lidské moči a séru prostřednictvím kapilární elektroforézy s UV detekcí, kdy bylo vyvinuto zcela originální řešení pro provádění desetivteřinové elektroforetické separace na komerčním elektroforetickém přístroji Agilent HP3D CE. Separace byly prováděny v laboratorně sestavené kapiláře vytvořené spojením 9,7 cm dlouhé analytické kapiláry s vnitřním průměrem (d) 25 m a 22,9 cm dlouhé pomocné kapiláry s d 100 m. Vlastní elektroforetická separace probíhá na krátké separační dráze o délce 8,3 cm při současné aplikaci elektrického separačního pole o vysoké intenzitě cca 2,3 kV.cm-1 (při většině elektroforetických separací nepřekračuje intenzita hodnotu 1,0 kV.cm-1 ). Spojená kapilára byla testována při praktických klinických stanoveních: i) stanovení kreatininu v lidské moči prováděné v základním elektrolytu - o složení 20 mM kyselina citronová / NaOH, pH 3,0; ii) stanovení kyseliny močové v lidské moči v základním elektrolytu, 20 mM MES / NaOH, pH 6,0. Za těchto experimentálních podmínek bylo dosaženo velmi krátkých migračních časů, 12,2 s pro kreatinin a 8,6 s pro...
|
|
|
Prevence posturálních vad v populaci
Langmajerová, Jana ; Müllerová, Dana (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Dlouhý, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena na ověření metodiky somatografického hodnocení tvaru a statiky páteře. Potenciál ověřované metodiky spočívá ve zvýšení objektivity hodnocení držení těla ve stoji, a tím v přispění ke specifikaci prevence posturálních vad a jejich důsledků. Neinvazivní somatografickou metodou (diagnostickým systémem určeným pro diagnostiku tvaru páteře, typ DTP-3) byly v rámci průřezové pilotní studie vyšetřeny vybrané biomechanické parametry (křivky a statika páteře v sagitální rovině ve stoji) celkem u 508 probandů. Z toho bylo 326 dětí ve školním věku a 182 dospělých. Hlavní sledované parametry byly: parametr Cl (hloubka krční lordózy); parametr Ll (hloubka bederní lordózy); index sagitální rovnováhy páteře Cl/Ll a parametr Vthk (vzdálenost vrcholu hrudní kyfózy od ideální vertikály IV). Pomocí dotazníkového šetření byla vyhodnocena úroveň pohybové aktivity probandů a souvislost výskytu bolestivých stavů zad a hlavy s naměřenými biomechanickými parametry i pohybovou aktivitou. Celkem u 81,3 % dětí a 94,5 % dospělých byly naměřeny odchylky od biomechanicky ideálního modelu držení těla signalizující posturální vadu. Statisticky významně se liší hodnota parametru Cl (p < 0,001), indexu Cl/Ll (p < 0,001) a poloha vrcholu hrudní kyfózy VThk (p < 0,05) dětí oproti dospělým, nebyly však...
|
|
|
Značení alergenů v pokrmech
Hrubová, Petra ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Dana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Značení alergenů v pokrmech" se věnuje problematice potravinových alergií. Teoretická část je zaměřena na alergeny v potravinách podléhající povinnému, legislativně vymahatelnému značení. Uvádí možnosti značení potravinových alergenů u balených a nebalených potravin a u pokrmů a zabývá se podstatou působení jednotlivých alergenů a případnými příznaky poškození zdraví při jejich požití alergickými osobami. Praktická část na základě výsledků laboratorních analýz pokrmů odebraných v různých typech stravovacích provozoven ukazuje, do jaké míry je povinnost značení alergenů v potravinách plněna a zda značení odpovídá skutečnosti. Bylo zjištěno, že provozovatelé stravovacích služeb sice ve všech případech spotřebitele o obsahu alergenů v pokrmech informují, ale často tato informace není úplná a pokrmy prokazatelně obsahovaly alergeny, o kterých spotřebitel informován nebyl. Toto zjištění je srovnatelné s výsledky obdobného šetření provedeného Krajskou hygienickou stanicí kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
|
|
|
Toxické látky ve výživě jako faktor chronických onemocnění
Logerová, Hana ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent) ; Kouřimská, Lenka (oponent)
Souhrn Retardéry hoření se začaly používat v 70. letech 20. století nejprve v USA a Japonsku, a následně v 90. letech i v bývalém Československu jako součást polymerních matric plastů pro snížení jejich hořlavosti. V současnosti převažují polybromované retardéry hoření (BFR), z nich jsou nejvýznamnější polybromované difenylethery (PBDE). Lidská populace je exponována výše uvedeným kontaminantům především potravou obsahující rybí tuk, maso a mléčné výrobky a dále inhalací prachových částic. Dalším faktorem je délka expozice, dnes víme, že lidská populace může být BFR vystavena už v dětství, kdy při dlouhodobém kojení se tyto látky uvolňují z tukové tkáně do mateřského mléka. Cílem této studie bylo zjistit aktuální koncentrace hlavních zástupců BFR v lidské tukové tkáni a porovnat je s koncentrací dlouhodobě sledovaných chlorovaných polutantů, kterými jsou PCB a DDT. V naší studii jsme sledovali koncentrace BFR, PCB a DDT v lidském podkožním tuku odebraném během plastických operací. Celkem bylo odebráno 107 vzorků tuku získaných především od obézních žen ve věkovém rozmezí 19 až 76 let. Ve vzorcích bylo odhaleno 16 kongenerů PBDE, z nichž pouze šest bylo detekováno ve více než 38 % vzorků tuku. Celková průměrná koncentrace PBDE dosáhla hodnoty 3,31 ng/g tuku, což je o 25 % nižší hodnota v porovnání s rokem...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.