|
|
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období.
|
|
|
Vliv dlouhotrvající vysoké sluneční/geomagnetické aktivity na tlaková pole zimní severní dolní atmosféry
Bochníček, Josef ; Davídkovová, Hana ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan
Byl analyzován vliv dlouhotrvající vysoké sluneční a dlouhotrvající vysoké geomagnetické aktivity na rozložení anomálií stratosférických a troposférických tlakových polí zimní severní hemisféry. Analýza zahrnovala 120-denní zimní období (1. prosinec – 30. březen) let 1952-2003. Sluneční aktivita byla charakterizována 30-ti denním průměrem Wolfova čísla R, geomagnetická aktivita 30-denním průměrem denní sumy indexu Kp. Rozložení anomálií stratosférických tlakových polí je popsáno 30-ti denními anomáliemi geopotenciálních výšek (GPH) na hladině 50 hPa, rozložení anomálií troposférických tlakových polí pak 30-denními anomáliemi GPH na hladině 500 hPa. Anomální hodnoty GPH byly získány tak, že od dlouhodobých 30-denních průměrů, vypočtených za období let 1970-2003, byly odečteny aktuální 30-ti denní průměry. Data týkající se GPH byla převzata z NCEP/NCAR reanalýzy.
|
|
|
Změna průměrných teplot vzduchu ve městě a mimo měasto za posledních 65 let
Střeštík, Jaroslav
Klima ve městě se liší od klimatu v nejbližším okolí v mnoha směrech: ve městě bývá vyšší teplota vzduchu, nižší vlhkost vzduchu, mnohem větší je znečištění ovzduší apod. Město je jakýsi ostrov s odlišným životním prostředím. A protože města rostou, tak se všechny zmíněné rozdíly oproti jeho okolí neustále zvyšují. V tomto příspěvku je prezentována změna průměrných ročních, resp. sezonních, teplot vzduchu v centru Prahy (v Klementinu) a na jeho okraji (letiště Ruzyně) za období 1946-2009, zčásti též na letištích Tuřany a Mošnov za období 1951-2009. Průměrné roční teploty vzduchu na všech stanicích během sledovaného období vykazují kromě značného kolísání stálý růst, který je dán globálním oteplením.
|
|
|
A tool for determination finite seismic source parameters via stopping phases method
Kolář, Petr
We present a special (interactive) tool for particular processing of seismograms from West Bohemia region. The purpose of the data investigation is to determine the parameter of (simplified) seismic source. There are given basic information about the seismic region, its activity, about the used method and about its particular realization. The developed tool is described including screen shots of the graphical interfaces.
|
|
|
Četnost světových teroristických útoků od konce šedesátých let
Střeštík, Jaroslav ; Grigoryev, P. ; Mikulecký, M.
Byla provedena analýza četností teroristických útoků v osmi oblastech světa (Afrika, východní Evropa, Střední východ a Perský záliv, Severní Amerika, Střední a Jižní Amerika, Jihovýchodní Asie a Oceánie, Jižní Asie a západní Evropa),rovněž pro jejich součet a toto vše porováno se slunečními a geomagnetickými charakteristikami. Existuje dobrá korelace mezi četností teroristických útoků v různých oblastech. Je také významná vazba mezi teroristickými útoky na straně jedné a některými heliogeofyzikálními faktory na straně druhé. Všechny vazby jsou různé v různých regionech a pro různé vnější faktory. Nicméně mnoho z nich je významných. Regresní vztah s faktory popisujícími geomagnetickou aktivitu je o neco vyšší než s faktory sluneční aktivity.
|
|
|
Salmonelóza a některé meteorologické, solární a geomagnetické ukazatele
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký Jr., M. ; Mikulecký, M.
Salmonelóza je u nás časté onemocnění, a proto je třeba zkoumat, jaké faktory přispívají ke zvýšení jeho výskytu. Dříve byl zkoumán vliv slapového zrychlení a nalezena semilunární variace. Vliv heliogeofyzikálních faktorů dosud zkoumán nebyl, třebaže laboratorní studie jistý vliv prokazují. V tomto příspěvku byly použity denní počty přijatých pacientů na kliniku infektologie LFUK v Bratislavě za roky 2005-2006. Výskyt salmonelózy je v létě podstatně větší než v zimě, přičemž maximum výskytu se opožďuje za meximem teplot vzduchu více nž o měsíc. K vyššímu výskytu salmonelózy také mírně přispívá vyšší geomagnetická aktivita, jejíž vliv je významnější než vliv aktivity sluneční.
|
|
| |
|
|
Historie magnetických měření v Čechách a dlouhodobé změny složek geomagnetického pole
Střeštík, Jaroslav
Soustavné měření složeki zemského magnetického pole bylo zahájeno v pražském Klementinu v roce 1830 jakožto první na evropském kontinentě, a skončilo v roce 1926. Současné české geomagnetické observatoře pokrývají období od r. 1952. Spolu s daty ze stanice Niemegk od r. 1890 lze všechny hodnoty přepočítat tak, aby vznikla souvislá řada pozorování 1830-2007. Magnetická deklinace v celém období stále roste, rychlost růstu však pravidelně kolísá s periodou kolem 74 let. Poslední minimum bylo pozorováno v r. 1910, maximum 1947. Také intenzita pole v horizontální složce pravidelně kolísá s velmi blízkou periodou a s maximy a minimy přibližně ve stejných letech jako růst deklinace.
|
|
|
Změna srážkových úhrnů a průtoků vody v řekách v průběhu 20. století
Střeštík, Jaroslav
Zatímco průměrné teploty vzduchu během 20. století rostly, i když doprovázeny značným kolísáním, a rostou i nadále, průměrné srážkové úhrny v Praze stejně jako v celých Čechách ve stejném období klesají. Současně klesají střední průtoky vody ve Vltavě v Praze a v Labi v Děčíně. Tento pokles je o něco méně výrazný než pokles srážkových úhrnů. To znamená, že podíl vody z atmosférických srážek, která z našeho území odtéká, mírně roste a tedy relativně menší podíl zde zůstává. Tento trend je výraznější v létě než v jiných obdobích. Rostoucí podíl vody, která z našeho území odtéká, je dán klesající schopností půdy zadržovat vodu.
|
|
| |
host ::
RSS.