|
|
Aplikace eliminační voltametrie při studiu komplexů fytochelatinů se zinkem
Šestáková, Ivana ; Navrátil, Tomáš ; Velek, Jiří
Pro dva synteticky připravované fytochelatiny – PC2 a PC3- byla sledována tvorba komplexů s ionty zinku v prostředí borátového pufru pH 8.5 metodami DC a DP voltametrie na HMDE. V obou případech dochází kromě tvorby komplexů současně i k oxidaci peptidu. Rozlišení jednotlivých typů Zn-komplexů umožňuje eliminační voltametrie s lineárním scanem, která ukázala redukci komplexů v adsorbovaném stavu a významné ovlivnění kinetikou -pomalý vznik komplexů a jejich labilní chování.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reprodukovatelnost pracovních elektrod ve voltametrii
Josypčuk, Bohdan ; Heyrovský, Michael
Pracovní elektroda (WE) ve voltametrii je jediným zdrojem signálu, který se potom zpracovává pro získání potřebné informace. Přechod od kapající rtuťové elektrody (DME) na stacionární elektrody je vždy doprovázen zhoršením reprodukovatelnosti měření a v případě visící rtuťové kapkové elektrody (HMDE) i většími aparaturními nároky. Při řešení konkrétního úkolu se dostačující reprodukovatelnost měření často stává rozhodujícím faktorem pro zvolení té či oné pracovní elektrody anebo i možnost použití voltametrické metody vůbec.
|
|
| |
|
|
Voltammetrické měření koncentrace H2O2 ve vodně-organickém prostředí na stříbrné pevné amalgamové elektrodě
Kurc, L. ; Floriš, T. ; Josypčuk, Bohdan
Šetrný přístup k životnímu prostředí se v chemické technologii projevuje příklonem k bezodpadovým technologiím. Jedním činidlem, na nejž "zelená chemie" soustřeďuje pozornost, je peroxid vodíku. Jeho využití v organické syntéze urychlilo rapidní snížení ceny v posledním desetiletí a rozvoj katalýzy. Nepříklad Baeyer-Villigerova oxidace ketonů je známa od r. 1899, avšak teprve uvedené dva faktory rozšiřují možnost ji využít v technické praxi. Renz a Menuier dokonce v roce 1999 označili Baeyer-Villigerovu oxidaci za prominentní reakci v syntetické organické chemii.
|
|
|
Využití Brdičkovy reakce ke stanovení fytochelatinů v reálných vzorcích ječmene a termofilní sinice pěstovaných v přítomnosti kademnatých iontů
Čížková, Petra ; Fedjuk, K. ; Šestáková, Ivana
Těžké kovy tvoří závažnou skupinu kontaminantů životního prostředí. Ionty těžkých kovů (Cd, Pd, Cu, Hg, Zn a Ni) se mj. i v důsledku okyselování půd stále častěji uvolňují do půdního roztoku. Jejich přítomnost tak bezprostředně oblivňuje fyziologické pochody v rostlinách, které si vytvořily různé mechanismy pro adaptaci na tyto podmínky. Jedním y mechanismů tolerance rostlin k iontům těžkých kovů je jejich inaktivace vazbou na polypeptidy či nízkomolekulární bílkoviny mající vysoký podíl cysteinu, které se označují jako fytochelatiny (PC) nebo metalothioneiny, jejichž funkce je prozkoumána především u člověka a u zvířat.
|
|
|
Modelování spektrálních a fotochemických vlastností diiminových karbonylových komplexů přechodových kovů s diiminy
Šebera, Jakub ; Záliš, Stanislav ; Vlček, Antonín
Flexibilita koordinační sféry je ilustrována na Ru, Re a W karbonylových komplexech.Nejnižší excitované stavy [W(CO)4L] and [W(CO)5L’] (L=N,N'-di-methyl-1,4-diazabutadien, ethylenediamin, 2,2’-bipyridin, phenantrolin; L’= pyridin, 4-CN-pyridin, piperidin) komplexů byly charakterizovány jako W -> pí*(L) or W -> pí*(CO) v závislosti na typu hetero-ligandů.
|
|
| |
host ::
RSS.