|
|
Způsoby stanovení a léčení celiakie
Valkus, Martin ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby stanovení a léčbou celiakie. Teoretická část zahrnuje základní seznámení s celiakií, její historií, prevalencí, etiopatogenezí a imunopatogenezí. Rozebírá možnosti diagnostiky. Dále se věnuje možnostem léčby, tedy bezlepkové dietě. Zmiňuje legislativu České republiky a Evropské unie. Srovnává finanční nákladnost bezlepkové diety a běžné stravy. V experimentální části byly srovnány metody PCR, ELISA a nepřímou imunofluorescenci pro stanovení genetické predispozice a protilátek při celiakii (hlavně byl kladen důraz na srovnání protilátek proti gliadinu a deamidovanému gliadinu ve třídách IgA a IgG).
|
|
|
Imunomagnetická separace buněk bakterií mléčného kvašení pomocí magnetických nosičů funkcionalizovaných protilátkou
Vaňásek, Jakub ; Španová, Alena (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Imunomagnetická separace je založena na vazbě protilátky s antigenem, kde protilátka je navázána na magnetickém nosiči. V této práci byly pro imunomagnetickou separaci bakterií mléčného kvašení použity částice magnetické perlové celulózy s navázanou protilátkou antiLactobacillus a antiBifidobacterium. Metoda imunomagnetické separace byla nejprve optimalizována a následně byla ověřena účinnost a specifita navázaných protilátek na čistých bakteriálních kmenech a kvasinkách, které byly identifikovány pomocí metody polymerázové řetězové reakce. Účinnost imunomagnetické separace byla rovněž ověřena na masném probiotickém výrobku, ze kterého byly úspěšně izolovány bakterie rodu Lactobacillus. U DNA z těchto vyizolovaných buněk byla provedena vysokorozlišovací analýza křivek tání, pomocí které byla prokázána přítomnost několika kmenů bakterií rodu Lactobacillus.
|
|
|
Syntéza kvantových teček pro detekci proteinů
Šibíková, Anna ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá syntézou kvantových bodiek (QDs) pre detekciu proteínov. Je rozdelená na tri hlavné časti. V prvej je písané o teórií samotných QDs, ich syntézach, funkcionalizácií, interakciách, aplikáciách v medicíne. V experimentálnej časti boli syntetizované CdTe/ZnS QDs s jadrami modifikovanými glutathionom (GSH), na ktoré sa v ďalšom kroku naviazali biomolekuly BSA a IgG pomocou crosslinkerov EDC, NHS a CDI. Výsledné látky boli v poslednej časti charakterizované fluorescenčnou spektroskopiou a kapilárnou elektroforézou. Výsledky ukazujú závislosť intenzity fluorescencie QDs na pH prostredí, koncentrácií BSA a koncentrácií IgG pri použití rôznych crosslinkerov.
|
|
|
Role protilátek proti HLA a non HLA antigenům pro transplantace orgánů.
Svobodová, Eva
Rejekce je významnou komplikací po transplantaci a také za jeden z hlavních důvodů ztráty funkce štěpu. Je vyvolána odpovědí imunitního systému příjemce orgánu na základě setkání s neshodnými HLA (Human Leukocyte Antigen) a non HLA antigeny dárce. Na tomto procesu se podílí všechny složky imunitního systému a podle převahy jednotlivých reakcí lze rejekce rozdělit na T-buňkami zprostředkovanou rejekci (T cell-mediated rejection, TCMR) a protilátkami zprostředkovanou rejekci (antibody-mediated rejection, AMR). Rejekce se může vyvinout bezprostředně po transplantaci v akutní formě, či jako chronická forma v průběhu několika, někdy až desítek, let po transplantaci. Diagnostika rejekce se určuje dle klinického obrazu, laboratorních vyšetření (včetně detekce donor specifických protilátek, DSA) a histologického nálezu v biopsiích. Nově jsou využívány znalosti validovaných genových expresí z molekulárního mikroskopu (MMDX) a další diagnostické testy. Jednotlivé fenotypy rejekce jsou hodnoceny a revidovány dle mezinárodní patologické klasifikace. Tato práce byla zaměřena na analýzu imunologických faktorů ve vztahu k T-buňkami a protilátkami zprostředkované rejekci po transplantaci orgánů. Zabývá stanovením DSA v relaci k predikci, diagnostice a léčbě rejekce u pacientů po transplantaci srdce. Dle získaných...
|
|
|
Detekce solubilního endoglinu v Lab-in-Syrige
Ilićová, Marie ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chocholouš, Petr (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce bylo vyvinout automatizované metody pro izolaci endoglinu ze vzorku pomocí magnetického imunosorbentu v Lab-In-Syringe s následnou imunodetekcí na affiblotu. Teoretická část se věnuje endoglinu v jeho membránové i solubilní formě, zejména jejich souvislostem s endotelovou dysfunkcí. Je zde také stručně popsán princip anti-endoglinové terapie pomocí monoklonální protilátky carotuximab neboli TRC105. Dále jsou v teoretické části shrnuty informace o technikách Lab-In-Syringe a affiblot. Poslední kapitola pojednává o biofunkcionalizaci magnetických částic pomocí protilátek za účelem přípravy magnetického imunosorbentu a jeho využití pro izolaci proteinu ze vzorku. V experimentální části jsou nejprve popsány postupy pro otestování prototypů affiblotu. Hlavním cílem bylo vyvinout metodu pro přípravu anti-endoglinového magnetického imunosorbentu a zvýšit kapacitu metody jejím převedením z 1ml do 5ml stříkačky (upscaling). Dále byly vyvinuty metody pro izolaci solubilní formy lidského endoglinu z kultivačního média s obsahem léčiva TRC105, které interferuje s jeho imunodetekcí, opět pro 1ml a 5ml stříkačku. Byla provedena řada experimentů za účelem optimalizace metod v Lab-In-Syringe a na závěr byly metody vyzkoušeny se vzorky a výsledky se hodnotily na affiblotu. Klíčová...
|
|
|
Adaptivní imunitní odpověď proti BK polyomavirové infekci
Rezlerová, Adéla ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent)
BK polyomavirus je malý neobalený virus, který se vyskytuje ve velké části lidské populace. K infekci BKPyV dochází běžně už v raném dětství. Virus zakládá perzistentní infekci v renálních tubulárních buňkách a buňkách uroepitelu. U imunosuprimovaných jedinců, zejména po transplantaci ledvin či hematopoetických kmenových buněk, může reaktivace BKPyV vést k závažným komplikacím, jako je BKPyV asociovaná nefropatie (BKVAN), stenóza ureteru či hemoragická cystitida. Adaptivní imunita hraje zásadní roli při kontrole replikace a progrese infekce BKPyV. Důležitá je zejména T buněčná odpověď, kdy dochází k produkci CD4+ a CD8+ T- lymfocytů. Důležité jsou i B-lymfocyty, které produkují virus neutralizující protilátky. V současné době neexistují žádné účinné protivirové látky proti infekci BKPyV a snížení imunosuprese zůstává hlavní strategií k potlačení reaktivace. Zkoumání terapií založených na imunitním systému nabízí slibné možnosti účinné léčby komplikací spojených s polyomavirovou infekcí. Klíčová slova: BK polyomavirus, T buněčná odpověď, protilátky, hemoragická cystitida, BK polyomavirus-asociovaná nefropatie
|
|
|
Role protilátek proti HLA a non HLA antigenům pro transplantace orgánů.
Svobodová, Eva ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent) ; Černá, Marie (oponent)
Rejekce je významnou komplikací po transplantaci a také za jeden z hlavních důvodů ztráty funkce štěpu. Je vyvolána odpovědí imunitního systému příjemce orgánu na základě setkání s neshodnými HLA (Human Leukocyte Antigen) a non HLA antigeny dárce. Na tomto procesu se podílí všechny složky imunitního systému a podle převahy jednotlivých reakcí lze rejekce rozdělit na T-buňkami zprostředkovanou rejekci (T cell-mediated rejection, TCMR) a protilátkami zprostředkovanou rejekci (antibody-mediated rejection, AMR). Rejekce se může vyvinout bezprostředně po transplantaci v akutní formě, či jako chronická forma v průběhu několika, někdy až desítek, let po transplantaci. Diagnostika rejekce se určuje dle klinického obrazu, laboratorních vyšetření (včetně detekce donor specifických protilátek, DSA) a histologického nálezu v biopsiích. Nově jsou využívány znalosti validovaných genových expresí z molekulárního mikroskopu (MMDX) a další diagnostické testy. Jednotlivé fenotypy rejekce jsou hodnoceny a revidovány dle mezinárodní patologické klasifikace. Tato práce byla zaměřena na analýzu imunologických faktorů ve vztahu k T-buňkami a protilátkami zprostředkované rejekci po transplantaci orgánů. Zabývá stanovením DSA v relaci k predikci, diagnostice a léčbě rejekce u pacientů po transplantaci srdce. Dle získaných...
|
|
|
Slepičí protilátky proti patogenní kvasince Candida albicans
Konečná, Lucia ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
4 Abstrakt Kvasinka Candida albicans patří mezi nejrozšířenější patogenní kvasinky. Jako oportunní patogen osídluje především sliznice hostitele a infekci způsobuje obzvlášť u jedinců s oslabeným imunitním systémem. Nejčastější infekci, způsobenou C. albicans je vaginální mykóza, s kterou se během života setkají alespoň 3 ze 4 žen. K léčbě tohoto onemocnění se využívají antimykotika, vůči kterým jsou ale kvasinky stále méně citlivé. Z tohoto důvodu je snaha vyvíjet stále nové možnosti léčby (nejen) infekcí způsobených C. albicans. Ačkoli vaginální mykóza ve většině případech není závažným onemocněním, jedná se o velmi rozšířenou infekci, která se u mnoha žen projevuje opakovaně, někdy i víckrát ročně. Protože vaginální mykóza snižuje kvalitu života mnoha žen, rozhodli jsme se zaměřit v této práci právě na toto onemocnění. V tomto projektu byly využívány slepičí protilátky, které mají oproti savčím protilátkám řadu výhod. U vejcorodých živočichů se protilátky nacházejí nejen v krevním séru, jak je tomu u savců, ale jsou také sekretovány do vajec. Díky tomu je izolace slepičích protilátek neinvazivní a etická. Navíce metody izolace protilátek z vajec jsou taky jednoduší oproti izolaci z krevního séra. V konečném výsledku jsou slepičí protilátky také ekonomičtější, protože výtěžek slepičích protilátek může být...
|
|
|
Předtransfuzní laboratorní vyšetření u pacientů s AIHA a mnohočetným myelomem
INGRIŠOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá laboratorními předtransfuzními vyšetřeními,která se provádějí v laboratoři speciální imunohematologie u pacientů s diagnózou AIHA a mnohočetným myelomem. V těchto případech se musí kompatibilita erytrocytárního transfuzního přípravku zajistit pomocí speciálních vyšetření. U pacientů s AIHA je nutné odstranit autoprotilátky pomocí metody vysycení plazmy pacienta. U pacientů s MM se falešná pozitivita antiglobulinových testů způsobená léky (př. Daratumumab) odstraňuje ošetřením erytrocytů (diagnostické, dárcovské) pomocí DTT. V teoretické části této bakalářské práce jsou vysvětlené základní imunohematologické pojmy, dále jsou detailně objasněna jednotlivá předtransfuzní vyšetření, která je potřeba provést u každého pacienta s těmito problematickými diagnózami. V praktické části jsou popsané všechny laboratorní postupy jednotlivých předtransfuzních vyšetření včetně speciálních vyšetření pro pacienty s AIHA a MM. Dále je v praktické části zhodnocení vyšetřených pacientů na Transfuzním oddělení ve Fakultní nemocnici Plzeň s AIHA a MM za období od roku 2021 do roku 2022. Na konci praktické časti jsou všechna získaná data vyhodnocena pomocí tabulek a grafů. V závěru práce je shrnutí významu provedení speciálních vyšetření u pacientů s diagnózou AIHA a MM včetně zodpovězení předem stanovených výzkumných otázek.
|
|
|
Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními
Nosková, Libuše ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Švarcová, Jana (oponent)
Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci...
|
host ::
RSS.