|
|
Optimalizace územního uspořádání základních škol v okrese Kutná Hora
VOLF, Dominik
Hlavním cílem bakalářské práce bylo navrhnout optimalizaci územního uspořádání základních škol v okrese Kutná Hora. K tomuto cíli vedlo několik postupných kroků - zjištění územního rozmístění jednotlivých typů škol, zjištění počtu žáků připadajících na jednu třídu na prvním a druhém stupni škol, zmapování spádových území škol na obou stupních, zjištění počtu mladších a starších dětí ve školním věku v jednotlivých sídlech spádových území škol, porovnání počtu žáků škol a počtu dětí ve školním věku ve spádových územích škol, posouzení vybavenosti a stavu škol, posledním krokem byl návrh optimalizace. V okrese Kutná Hora existuje 18 úplných a 11 neúplných základních škol (bez speciálních). Venkovské úplné školy mnohdy zahrnují desítky spádových sídel s malým počtem dětí ve školním věku. Neúplných (až na výjimku málotřídních) škol je zde málo. Pouze jedné úplné škole hrozí redukce na školu neúplnou. Neúplné školy by měly fungovat dále. V bakalářské práci je navrženo několik úprav školských spádových území, několik úprav spojů veřejné dopravy ve snaze zajistit dopravu žáku do a ze škol a několik doplnění vybavenosti škol.
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Pomníky Velké války v okresu Kutná Hora.
Bubelová, Marcela ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pomníků obětí první světové války v Kutnohorském okrese. V potaz bude brán osud památníků od jejich postavení až do současnosti, zkoumány budou možné, např. ikonografické, rozdíly mezi pomníky rakouských vojáků a legionářů. Jelikož v jednom z měst v okrese, v Čáslavi, bylo sídlo 12. zeměbraneckého a 21. pěšího pluku pluku c. a k. armády, práce má ambici zjistit, zda to danou pomníkovou produkci v okolí města nějak poznamenalo.
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Statistická analýza nezaměstnanosti v okrese Kutná Hora a její předpokládaný budoucí vývoj
Košátková, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Macháček, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá statistickou analýzou vývoje nezaměstnanosti v regionu Kutná Hora. Práce se zaměří na nabídku pracovních příležitostí a na strukturu uchazečů na straně poptávky z hlediska pohlaví, věku a výše dosaženého vzdělání. Zahrnuje i uchazeče z rizikových skupin, absolventy škol a zdravotně znevýhodněné. Pomocí statistických metod bude posuzována sezónnost v oblasti nezaměstnanosti a budou kvantifikovány vývojové tendence zvolených ukazatelů. Výsledkem řešení bude formulace návrhů a doporučení pro snižování nezaměstnanosti v okrese. Podkladové údaje budou zpracovány pomocí metod z oblasti analýzy časových řad na základě sběru dat dostupných v databázích Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu a Úřadu práce v Kutné Hoře.
|
|
|
Hodnocení hospodářského a sociálního rozvoje vybraných regionů
Štěpánková, Karolína ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roman, Roman (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí hospodářský a sociální rozvoj okresů Kutná Hora a Kolín, které se nacházejí ve východní až jihovýchodní části Středočeského kraje a mají společnou administrativní hranici. Práce vychází z literární rešerše objasňující základní pojmy z oblasti regionálního rozvoje a regionální politiky. V praktické části je posuzován vývoj jednotlivých socioekonomických faktorů a to zpravidla mezi lety 2005 až 2014, případně k roku 2014. Analýza vychází zejména z dat získaných z regionálních i celostátních statistik. V další části práce je provedeno terénní šetření, které proběhlo současně v obou hodnocených regionech a spolu s regionální analýzou posloužilo jako podklad pro vypracování SWOT analýzy. Na základě všech sesbíraných dat jsou na závěr předneseny návrhy a doporučení pro rozvoj jednotlivých okresů.
|
host ::
RSS.